V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v první řadě se všeobecně naléhá na země Aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je třeba posilovat obranu na hranicích s ním?
Rusko bylo pro státy Evropy dlouhodobě partnerem. Bohužel po zabrání Krymu a přítomnosti ruských vojsk na Ukrajině tuto pozici ztratilo a nyní je jen na Rusku, zda bude schopné znovu přesvědčit státy Evropy o tom, že je schopné být seriózní partner. Podle mě Rusko působí hodně nevyzpytatelně, a to je celý jeho problém.
V rámci debaty nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Získalo by to vaši podporu?
Já myslím, že státy by se měly především snažit dohodnout. Nechci další studenou válku v Evropě. Je třeba opravdu vést s Ruskem tvrdý, ale velmi důležitý dialog, jehož výsledkem bude návrat poměrů před rok 2012. Rozmístění vojáků a raket je vždy krajním řešením.
Jak se díváte na občasné návrhy na zrušení sankcí proti Rusku? Sdílíte všeobecné přesvědčení, že navzdory tomu, že Putin má obrovské hospodářské problémy, i nadále je schopen si držet podporu veřejnosti?
Důvodem sankcí je vojenská přítomnost Ruska na východě Ukrajiny a jeho zabrání Krymu. Pokud tato situace bude vyřešena a Rusko se stáhne jak z Ukrajiny, tak z Krymu, budu první, kdo bude volat po zrušení sankcí. Osobně ze současné ekonomické situace v Rusku radost nemám, ale není zde jiné řešení.
Když hovoříme o Rusku, i v rámci boje proti ruské propagandě vznikne na ministerstvu vnitra od příštího roku Centrum terorismu a hybridních hrozeb. Jak se u nás údajná ruská, ale i další propaganda projevuje? Jakými prostředky s ní může třicet analytiků na vnitru bojovat?
Tato otázka by měla směřovat spíše na některého z mých kolegů jako například Jaromíra Štětinu nebo Pavla Svobodu, kteří se otázkou ruské propagandy opakovaně zabývají. Nepovažuji se v této oblasti za odborníka, abych mohl posoudit, jak má být velký tento analytický útvar a proti čemu má bojovat. Vlivy velkých států na malé je třeba eliminovat.
Psali jsme:
Roman Joch prohlásil, že ve chvíli, kdy ruský voják překročí hranice kterékoli z pobaltských zemí, bude správné okamžitě smazat proruské servery a po dobu konfliktu s Ruskem internovat redaktory proruských webů. Kde je míra svobody slova třeba i v případě, kdyby nastal vojenský konflikt?
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Pokud někdo napadne členskou zemi NATO, dostane se mu tvrdé reakce. Více bych to nerozebíral, protože to je jen spekulace. Věřím, že k této situaci nikdy nedojde. Žijeme ve 21. století a všichni by měli vzít rozum do hrsti. Nikdo z nás už tady nechce války. Naše úsilí bychom měli směřovat spíše na boj s Islámským státem.
Nakolik je podle vás legitimní diskutovat o samotné geopolitické orientaci naší země, tedy členství NATO a EU? Objevují se výklady, že o těchto věcech se ani diskutovat nesmí, referenda jsou nepřípustná atd.
Diskutovat se rozhodně může. A pokud chce někdo referendum, ať ho udělá a zaplatí. Já se tomu bránit nebudu, i když můj názor bude vždy pro NATO i Evropskou unii. Podle mě tu není žádná jiná alternativa.
Rakouské prezidentské volby nakonec těsně vyhrál exšéf Zelených Alexander Van der Bellen. Přesto jde o historický úspěch tamních Svobodných. Jak může pokračovat trend růstu dalších podobných stran v Evropě (Alternativa pro Německo, francouzská Národní fronta atd.)?
Určitě rakouští Svobodní mohou mluvit o historickém úspěchu. A určitě ne posledním. Starým stranám chybějí osobnosti schopné prezentovat programy a myšlenky. Evropa se mění, ale oni zůstávají ve starých schématech. A to je podle mě obrovská chyba. Pokud se politici nevzpamatují, bude tu obrovský nárůst protievropských stran a Evropa po roce 2018 se výrazně změní.
Fotogalerie: - Vídeňská volební neděle
A co může tento trend znamenat do budoucna? Trvalé ochlazení Evropanů vůči imigraci? Rozvolnění či úplný rozpad EU? Nebo dokonce, jak uvádí Appelbaumová, nástup „národního“ socialismu (ne míněno ve smyslu nacismu, ale spíše například prvorepublikových národních socialistů. Kombinace národovectví a silné role státu v ekonomice a sociálního zajištění)?
Ano, může. Socialisté v Bruselu svým pozitivním postojem k migraci tak naštvali lidi, že se znovu vracejí ke stranám se silným národním odkazem. Tento trend rozhodně bude pokračovat. A proto je třeba změnit lídry v Evropské unii a dát jí jasný směr.
Turecko opakuje hrozby, že v případě nezrušení vízového styku pustí do Evropy migrační vlnu. Jak postupovat, dát Erdoganovi, co chce, nebo opevnit řeckou či makedonskou hranici?
A s Tureckem je třeba jednat. Hodně nám teď s migrací pomohlo. Ale udělení víz je nesmysl. Nesplňuje kritéria. A to by mělo být naše sdělení. Pokud někdo říká, že nás Erdogan vydírá, měl by také říci, co lze nebo nelze pro další příliv migrantů udělat.
A nestačilo by prostě jen chránit hranice? Postavit plot? Poslat pohraničníky a zamezit migrantům ve vstupu? Mluvím například o alternativním plánu, se kterým přišel Visegrád. Například Orbán ukázal, jak lze hlídat hranice... Pokud se ohledně vlastní bezpečnosti spoléhám na někoho jiného, jsem přece strašně zranitelný a vydíratelný...
U Turecka je problém, že s ním nemáme pozemní, ale námořní hranici, která nelze uzavřít. Když někoho chytíte na moři, tak ho musíte někam umístit. A pokud sem bude jezdit 5 000 lidí denně, je situace nezvládnutelná. A pokud nebude s námi Turecko spolupracovat, nikdy migraci do Evropské unie nezastavíme. Osobně jsem to pochopil až při návštěvě Řecka. Všem, kteří dohodu s Tureckem kritizují, ji doporučuji. Bohužel to není zase tak jednoduché a černobílé.
Psali jsme:
Větším problémem může být migrace z afrických zemí přes Itálii. V Libyi je připraven na cestu do Evropy milion lidí, další utíkají už i z Egypta. Jak tomu čelit? Komu máme pomáhat a komu ne? Nakolik je v našich silách pomáhat v místě a řešit situaci přímo v Africe, aby lidé neměli důvod utíkat?
Vždy je třeba prvořadě pomáhat na místě. Migrace je krajní řešení. Evropa by se měla podívat na Afriku z hlediska možných investic a boje proti chudobě. Jinak se nic nezmění a lidé budou stále utíkat.
Generál Šedivý navrhuje, že bude nutné udělat pořádek v Libyi a migranty tam vracet zpátky. Je to jeden z možných scénářů?
Ano, je to jeden ze scénářů a už dnes tam probíhají nějaké operace a jednání v tomto směru. Věřím, že budou úspěšné.
Stále se vyvíjí debata o uplatnitelnosti migrantů. Jde jak o ty, kteří už v Evropě jsou i ty, jež přicházejí. Jak se mění situace s jejich zaměstnatelností? Zhoršuje se kriminalita? A je vůbec správné poukazovat na kriminalitu migrantů?
O věcech je třeba mluvit otevřeně. O všech. A je jedno, kdo a kdy kriminalitu páchá. Podle mě bylo zamlčování sexuálních útoků chybou a jejich nepotrestání považuji za ještě větší chybu.
Fotogalerie: - Paříž za časů teroru
Ekonomičtí analytici společnosti Cyrrus tvrdí, že Česká republika by z příchodu desítek tisíc migrantů dlouhodobě profitovala. Naše ekonomika jich prý zvládne pojmout až 80 tisíc ročně s tím, že je třeba přizpůsobit trh práce. Ministr Dienstbier to podporuje, odbory to považují za nátlak zaměstnavatelů, aby lidé pracovali za ještě menší plat. Jak to vidíte vy?
Podle mě je to nesmysl vedle nesmyslu. To, že vezme někdo imigranty na otrockou práci za nehorázně malé peníze, jsme viděli v Belgii. A jak to dopadlo? Třetí generace imigrantů, která se absolutně neintegrovala do společnosti a Belgii doslova nenávidí. Však se podívejte na Molenbeck a další čtvrti v Bruselu. Trochu mi přijde, že některým lidem u nás utekl v této zemi někam zdravý rozum a obecně plácají čísla bez znalosti konotací a možných dopadů.
Psali jsme:
Jaký je váš názor na iniciativu HateFree, kterou provozuje Úřad vlády? Rozpočet čistě jen na HateFree Culture v roce 2015 byl celkem zhruba 9 086 457 korun. Celkový tříletý rozpočet čistě jen pro HateFree Culture je na aktivity 7,63 milionu a na vysílací časy, inzerci (sem spadá i část dalších aktivit projektu, nejen HFC) je 9,88 milionu . Celkem tedy 17,51 milionu. Ten, kdo šíří nenávist, je podle HateFree takzvaný hejtr, čili nenávistník. Nenávist šíří podle HateFree fanoušci Zemana, Putina, kritici Romů, ti, kteří mluví o lásce k vlasti, a odpůrci Václava Havla, Strany zelených, „humanistů“, imigrace a multikulturalismu...
Podle mě je třeba celý projekt důkladně zkontrolovat, především jeho efekt a přínos. Já jsem ho doposud neviděl.
Jaký je váš názor na kauzu takzvané Kliniky? Levicoví extremisté, anarchisté, squatteři a autonomisté obsadili dům, který jim nepatří. Navíc si na ně stěžují místní občané... Mělo by město dům zakoupit a přenechat ho těmto lidem, kteří porušují opakovaně zákon?
Ne. Nevidím k tomu důvod. Zákony tu mají platit pro každého. Pokud chce někdo něco obývat, měl by si za to zaplatit nebo budovu opustit. Jinak ji musí opustit.
Andrej Babiš poměrně ostře kritizuje imigrační vlnu. Současně má ve straně Roberta Pelikána považovaného za takzvaného vítače či sluníčkáře. Do této kategorie patří i primátorka Krnáčová či někteří poslanci ANO. Sám Babiš navštívil Kliniku a v počátcích se k ní stavěl poměrně kladně. Jak tomu rozumět? Je Babiš „hejtr“, nebo sluníčkář? Nebo podle toho, jak se mu to zrovna hodí?
Babiše nemá cenu komentovat. Ten mění názory podle pořekadla: Kam vítr, tam plášť. Včera byl největší příznivce migrace, dnes ji bude kritizovat a zítra tu bude stavět ploty.
Tomáš Zdechovský
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
