Vy jste se umístil na prvním místě ze všech českých europoslanců, pokud jde o vypracování zpráv, kdy jste jich celkově udělal 84 (pro srovnání druhá nejlepší, europoslankyně Martina Dlabajová z ANO - 46, třetí nejlepší europoslanec Jiří Maštálka z KSČM jich zvládl 37). Proto se Vás, jakožto jednoho z "premiantů", chci zeptat, zda podle Vás tato statistika skutečně dostatečně vypovídá o Vaší práci v Evropském parlamentu.

Hodnotit jen podle jednoho parametru nikdy nemůže být zárukou objektivity a vždy by se měla aktivita hodnotit jako celek. Vyhrát ale zrovna u zpráv je velmi potěšující, protože o ně se vždy bojuje nejvíc a člověk opravdu musí prokázat znalost tématu, manažerské schopnosti i umění politické argumentace, aby zprávy získal. Zpráva je totiž klíčovým prvkem při vzniku nové legislativy a zpravodaj nese zodpovědnost za přijmutí či odmítnutí pozměňovacích návrhů i zprávy celkově. Je to tedy něco jako manažer firmy, pokud neodvede dobrou práci, spočítá mu to „správní rada“ v podobě ostatních kolegů europoslanců a další zprávy už třeba nikdy nedostane. Více zpráv je takovou odměnou za dobrou práci v minulosti.

Je podle Vás fér podle této statistiky srovnávat i další poslance, zejména ty, kteří se usadili na spodních příčkách žebříčku? Nebo je práce v europarlamentu tak subjektivní, že se hodnotí jen těžko?

Na důležitou zprávu má nárok každý europoslanec pracující intenzivně ve výborech (pozn. jsou i europoslanci, kteří v žádných výborech nejsou, není to totiž povinné). Platí ale, že nic nespadne do klína jen tak a člověk se musí hlásit a ze začátku třeba i přijmout něco, co nebude zrovna jeho nejoblíbenější šálek kávy. Pokud tedy někdo má po čtyřech letech mandátu jen jednu zprávu, tak je oprávněné se ptát, na čem v parlamentu celou tu dobu pracoval. Jiná situace ale může být u poslanců zastávajících některou z vysokých pozic v Evropském parlamentu. Ti mají méně času na legislativní práci a je u nich určitě potřeba spíše přemýšlet nad jejich vlivem.