Před jakými výzvami stojí na začátku roku 2017 Evropská unie?
Loňský rok byl pro EU opravdu turbulentní, událo se toho dost. Unie by se teď v ideálním případě měla nadechnout, poučit se z vlastních chyb a vyvarovat se toho, aby je do budoucna opakovala.
Mohou mít události loňského roku dopad na reálné fungování EU?
Bylo by smutné, kdyby neměly. Představitelé Unie i členských zemí musí vnímat politický vývoj v Evropě i ve světě jako vzkaz lidí - voličů, že nejsou s řadou věcí spokojeni. Pokud to budeme ignorovat, pak si pod sebou řežeme větev a ponecháváme volnou ruku populistům a extrémním politickým proudům.
Které politické události v Evropě z poslední doby považujete za přelomové?
Těch momentů je určitě víc, ať už je to samozřejmě Brexit anebo způsob, jakým Evropa nebyla schopna se vypořádat s migrační krizí. Dále bych určitě dodala dvojí volby v Rakousku, referendum v Itálii, ale třeba i hlasování o CETA (obchodní dohoda mezi EU a Kanadou) v Belgii. Další klíčové volby nás čekají letos: SRN, Francie, Nizozemí...
Jak vnímáte hlavní představitele EU a to, že se stali opakovaně terčem kritiky?
Nevidím tu kritiku černobíle, ale dokážu si v řadě momentů představit zdařilejší scénáře, než které nám někteří představitelé konkrétně Evropské komise předvedli. Takže ano, ta kritika byla leckdy zasloužená. Osobně jsem přesvědčena o tom, že kritickou reflexí by měli projít zejména někteří představitelé Evropské komise včetně jejího předsedy.
Jak se bude EU vyrovnávat s Brexitem?
To je velmi dobrá otázka, na kterou není jednoduchá odpověď. Jde o první zkušenost svého druhu a ani očekávaný projev premiérky Mayové na spoustu otázek odpověď nepřinesl. Nicméně troufnu si tvrdit, že nám zemím v EU se bude s tímto krokem vyrovnávat lépe, než se s ním bude vyrovnávat Velká Británie, například od skotských kolegů v EP stále slýchám, že by Skotsko mělo zůstat v Unii za každou cenu. Zatím ale není jasné, jakou formu partnerství Unie a Spojené království uzavřou, jaké změny nastanou pro firmy, turisty, studenty atd. Je možné, že budou znovuzavedena víza i cla, velmi pravděpodobně například přibude administrativy pro obchodování mezi Británií a EU.
Psali jsme:
O čem svědčí výsledky prezidentských voleb v Rakousku a to, že kandidát Hofer těsně prohrál?
Ten výsledek mne potěšil, i když, jak sám říkáte, byl jen velmi těsný. Co z toho usuzovat? Pokud nechceme nechat v Evropě vládnout populisty a extrémisty, musíme pro to něco dělat - a tím "my" myslím hlavně nás politiky.
Co lze čekat od letošního volebního roku v nejvlivnějších zemích EU. Ve Francii Marine Le Penová podle posledního průzkumu vede…
V mnoha směrech to opravdu může být rok velkých změn. Jak bude Evropa vypadat za 12 měsíců, to po mně ale v tuto chvíli vědět nechtějte, ve hře je mnoho proměnných, které s výsledky voleb mohou zamíchat. To, že i politici typu Marine Le Pen mohou uspět, není vyloučené. Byť si to samozřejmě nepřeji. V této souvislosti jsem ráda, že se stále hlasitěji hovoří o tom, jak do voleb zasahují různé dezinformační kampaně, které ve svém důsledku podlamují demokracii v tom smyslu, jak ji v Evropě známe.
Jak hodnotíte v současnosti bezpečnost České republiky s ohledem na situaci v Evropě, rizika terorismu atd.?
Na rozdíl od vrcholných představitelů států nemám k dispozici žádné tajné či důvěrné informace bezpečnostních služeb. Vycházím z veřejně dostupných pramenů a vlastního úsudku, a dle mého je naše bezpečnost i ve srovnání s jinými zeměmi EU na relativně velmi dobré úrovni. V Praze se cítím rozhodně lépe než třeba v Bruselu.
Jaké riziko představuje v současnosti migrace?
Situace se zejména ve srovnání s rokem 2015 do značné míry uklidnila, platí nicméně i nadále, že je třeba lépe střežit zejména vnější hranice EU a důsledně dbát na navracení těch uprchlíků, kteří neodchází z vlasti před nástrahami války, ale pouze z ekonomických důvodů. To se dodnes neděje v dostatečné míře. Nelze samozřejmě podceňovat ani možnost, že se z bojů v Sýrii mohou do Evropy vracet rekruti tzv. ISIS, kteří radikalizovaní odešli z evropských zemí bojovat na území Sýrie. Proto považuji za velmi důležité, aby tajné služby v EU začaly více spolupracovat, minimálně na úrovni výměny informací, a to nejen o pohybu podezřelých osob a zbraní, ale třeba i o pasažérech leteckých společností, kteří přilétají na starý kontinent. Už dříve jsem řekla, že by Evropě slušela něco jako evropská CIA, dnes to platí dvojnásob.
Loni jste se v europarlamentu angažovala ve věci regulace zbraní. Jak by podle vás měl být tento záměr realizován?
V této věci se angažuji stále, hlasovat o návrhu směrnice budeme na plénu Parlamentu pravděpodobně až v březnu, je to tedy stále živá záležitost. Snažila jsem se v tomto směru prosadit hlavně zájmy českých držitelů zbraní, odstranit z návrhu textu všechna drakonická opatření, která by se jich týkala a nějakým způsobem by omezovala jejich práva. Povedlo se mi toho dost, ale bohužel ne všechno. Politický tlak ze strany Komise byl příliš silný. Proto pro návrh v této podobě i přes veškerou práci, kterou jsem na něm zanechala, ruku zvednout nemohu. Zbraně ale neskládám, rozhodující bitva nastane při hlasování v EP a tam se pokusím předložit pozměňovací návrhy.
Ing. Dita Charanzová, Ph.D.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
