Europoslankyně Konečná varuje: Jen aby si Merkelová před volbami zas nepustila pusu na špacír a neudělala nám další vítací dialog...

Co říkáte na teroristický útok, který se tento týden odehrál v Londýně? Dalo se něco takového očekávat?

Tak v tomhle bych asi věřila všem, kteří v tom Londýně žijí, a těm, kteří se k tomu vyjadřovali jako odborníci, když tvrdili, že dlouhodobě se něco takového dalo očekávat. Koneckonců britská tajná služba tvrdila, že jenom v minulém roce odrazila několik desítek takových útoků. Takže já si myslím, že to ve své podstatě musíme očekávat dnes už téměř kdekoliv. Jen jde o to, v jakém rozsahu se ty útoky uskuteční a kolika z nich dokážeme zabránit.

Je možné něčemu takovému zabránit? Přece jen, stalo se to v místech, kde by člověk předpokládal poměrně velkou ostrahu.

Mě to místo v Londýně také překvapilo. Protože dostat se až k Westminsterskému paláci takhle blízko, to asi bylo největší překvapení pro všechny. Kdo to tam zná, tak ví, že ochrana tam funguje úplně neskutečně. Jak je možné, že se vůbec někdo s nějakou zbraní dostane až k bráně, to si budou muset asi vyhodnotit britské tajné služby a policie. Já bych to nerada hodnotila z České republiky, protože systém jejich opatření neznám. Je ale pravda, že když se dnes tito blázni rozhodnou něco takového udělat a jsou třeba samotáři, tak o nich nikdo nemusí vědět. A auto nebo kamion, jak jsme viděli v Německu, je prostě zbraň a dost těžko se tomu dá zabránit tak, abychom si řekli, že se to nikdy nestane. Samozřejmě se mohou udělat určitá opatření, aby se například kamiony nedostaly do určitých míst, nebo se tam nedostaly v takové rychlosti, ale na druhou stranu se ptám, kam až chceme bezpečnostní opatření dovézt. Protože když dnes vidím, co se děje na letištích, že si vlastně nebudete s sebou moci vzít ani notebook do letadla, tak nevím, jestli ta opatření jsou pořád ještě taková, jaká chceme. Protože omezujeme svobodu nás všech a přitom je evidentní, že ty útoky se dějí dál. Těžko se mi to hodnotí. Nechci říkat, že bychom neměli dělat nic. Myslím si ale, že obrovskou roli musí sehrávat zpravodajské služby a výměna informací napříč zpravodajskými službami. V Schengenském prostoru máme volný pohyb osob a je evidentní, že ještě dnes nevíme o desítkách, možná stovkách tisíc běženců, kteří k nám přišli. Nevíme nic o lidech, kteří se nám různě rekrutují. A jsou to občané těch zemí. Jsou dnes Evropané. Koneckonců, vesměs ty útoky ukázaly, že to nebyli žádní uprchlíci, že to byli lidé, kteří tady žili. Byli třeba z druhé, třetí generace. Takže tam si myslím, že je strašně důležité se spolehnout na to, že zpravodajské služby si začnou informace daleko lépe vyměňovat. Dáme se vlastně tak trochu do jejich náruče. Protože nám jako obyčejným občanům nic moc jiného nezbývá. A pak samozřejmě se můžeme bavit o nějakých dalších ochranných věcech. Ale mně už to tak trošku připadá jako ad absurdum. Po francouzských útocích jsme přijali pro Čechy nesmyslnou směrnici o zbraních, ve chvíli, kdy máme velmi kvalitní legislativu vůči zbraním. Tak se ptám – to teď jako zakážeme auta? Ono to nejde hnát do nekonečna zákazy a příkazy.

Vy jste zmínila zbraně. Co celkově říkáte na regulaci zbraní?

Já si myslím, že tak, jak jsou zákony v České republice nastaveny, tak je česká legislativa jednou z nejpřísnějších v rámci EU. To, že ostatní země se ke zbraním nechovaly tak, jak jsme se historicky chovali my, to svých způsobem nechci říct, že byl jejich problém – ale na úkor toho teď čeští občané a čeští vlastníci zbraní trpět budou. Protože my místo toho, abychom vzali naši funkční, platnou a osvědčenou legislativu, kterou tady máme posledních třeba deset let a která evidentně funguje správně, (i když třeba nezabránila útokům v Uherském Brodě. Ale to je přesně o tom, že když se najde cvok, který chce udělat masakr, tak mu v tom nezabrání vůbec nic), tak jsme Evropě přistoupili na legislativu, která není v souladu s tou českou. Bude znamenat určitá omezení, především pro držitele různých historických zbraní. A já si myslím, že je to škoda. Protože teroristé asi legálně držené zbraně vlastnit nikdy nebudou. A slušné občany tím budeme omezovat.

Někteří lidé ale zase poukazují na to, že kdyby měli zbraň všichni, mohlo by to také způsobit velké problémy...

Ano, já na druhou stranu také nejsem pro to, abychom dali zbraně do rukou všem, jako je to třeba v Izraeli. Takto to nemá být. Zbrojní průkaz má mít někdo, kdo se zbraní umí zacházet. Je prověřený. Má za sebou lékařské osvědčení. Udělá zkoušky, které jsou pokud vím docela složité. Ale je to přece jen pod kontrolou. Dát zbraň do rukou všem, to by také mohlo znamenat daleko víc masakrů, než si dovedeme představit.

Když se vrátíme k útoku v Londýně, celá řada politiků se vyjádřila v tom smyslu, že se nenecháme od teroristů zastrašit. Britská premiérka řekla – nikdy neustoupíme. Ale nejsou to jen silné řeči? Jak jste sama řekla, my už v mnoha věcech ustupujeme…

Ustupujeme, ale oni bohužel budou vždycky trochu před námi. Ale z druhé strany, co chtějí teroristé ve společnosti vyvolat, je strach a panika. Já se domnívám, že bychom neměli dělat nějaká úplně fatální opatření, když se něco takového stane. A je podle mne v pořádku, že politici tvrdí, že se nenechají zastrašit a že nepřestanou bojovat s těmito skupinami, proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku, protože to je možná jeden z těch cílů teroristů. Protože IS ztrácí své postavení v těchto zemích, které ovládal poslední tři roky velmi silně. Že se nenecháme zastrašit a že budeme dál dělat opatření typu - lidé, kteří se k nám vrací a jsou evidentně rekrutovaní a vycvičení Islámským státem, tak na evropském území nemají co dělat. I když jsou to evropští občané, dobrovolně se rozhodli pro to býti fanatickými muslimy, kteří chtějí zabíjet. A já vůbec nevidím důvod, proč bychom se k nim neměli chovat s velkým despektem a říci, že nechceme, aby se nám vraceli do Evropy. Ať si tam tedy zůstanou, když se rozhodli bojovat za někoho jiného a zradit naše hodnoty. Stejně tak bychom se neměli nechat zastrašit a snažit se pomáhat obětem trestných činů a jejich rodinným příslušníkům. Takže těch kroků se může udělat hodně. Ale že bychom si teď řekli – ježíšmarjá, oni na nás útočí a my tedy nebudeme pokračovat v tom, co si myslíme, že je správné…. a určitě se shodneme na tom, že boj proti Islámskému státu je správný a je to jediná cesta, jak ten region stabilizovat. Takže nedělejme další malá, možná zbytečná opatření, soustřeďme se na to, abychom je porazili jako celek. A pak se uměli vypořádat s tím, že tady jejich buňky fungují, občas se někde objeví a tam musí zasáhnou zpravodajské služby, které k tomu mají kompetenci, možnosti, znalosti a zkušenosti.

A jak v tomto směru vidíte bezpečnost České republiky? U nás se zatím nic nestalo, ale mnozí mluví o tom, že je to otázka času...

To je těžké říct. Já pořád věřím, že Česká republika má jakýsi plán. My asi nejsme evidentně tak úplně v hledáčku těch různých skupin, které chtějí páchat útoky. Je to možná dáno i historicky, protože tady pro ně neexistuje zázemí. Nejsou tady obrovské komunity přistěhovalců druhé třetí generace. Protože z některých potomků těchto lidí, kteří přišli do Evropy před lety, se dnes rekrutují ti, kteří dnes útočí. Někteří se cítí bezcenní a ztrácejí smysl života. My tady tyto generace lidí nemáme. Nemáme tady obrovské skupiny přistěhovalců z rizikových zemí, aby se nám někteří mohli ztratit mezi nimi. Myslím, že v tomto jsme na tom v České republice dobře. A musím říct, že věřím i českým zpravodajským službám, že ty věci kontrolují, zachycují a že se jim podaří co nejdéle odolávat tomu, aby se v České republice něco takového stalo. Byť opravdu, jak říkám, asi jen blázen by vám řekl, že je vůbec někde ve světě nějaká bezpečná země. Když se podíváte na počty útoků v Turecku, v Egyptě… Dnes můžete letět kamkoliv a může se tam stát malér, protože se tam zrovna pohybuje někdo proti někomu.

Podle vás, posílí tento poslední útok opět odpor vůči migrantům? Ať už v celé Evropě, nebo i u nás?

To záleží také na tom, jak budou vykládány vámi jako novináři. Protože ten útok evidentně nespáchal někdo, kdo by byl migrant. Stejně tak jako je nespáchali téměř nikde v Evropě žádní migranti. Pokud to byli lidé, kteří se hlásili třeba k nějaké jiné státní příslušnosti, tak to ale byli velmi často lidé, kteří se už narodili v Evropě. To je ta druhá, třetí generace uprchlíků, o které jsem mluvila. Které neuměly západní země integrovat. To já vyčítám obrovským způsobem všem zemím ze západu, že si je v padesátých letech dovezly jako levnou pracovní sílu a pak se na ně vykašlaly. Nechaly je žít si svým životem, ale bohužel jim také nedaly žádnou šanci. A ti lidé jsou dnes zklamaní životem, neví, co s ním a jsou velmi náchylní právě k tomu, že když se tam nedej bože potom objeví nějaký magor, který hlásá nějaké učení, tak k němu vzhlíží. Stejně tak vyčítám západním státům, a nechápu to po všech těch útocích, že nejsou schopny zatočit s lidmi, kteří přímo v mešitách hlásají nenávist a hlásají, že by měli Evropany ničit, zabíjet a podobně. To jsou přeci lidé, kteří nemají na území Evropské unie co dělat! Takže ten problém vidím spíše v těchto věcech. Rozhodně si nemyslím, že by se měla vzbuzovat nějaká další nenávist vůči migrantům. Protože ti migranti, kteří přišli v poslední vlně, velmi často nejsou jakkoli spojeni s tím, co se teď děje.

Dobře, ale i tak, jak v současné době vidíte migrační vlnu? Oproti minulému roku slábne, nebo zase začíná „přituhovat“?

Tam bude hodně záležet, jestli se nám konečně definitivně podaří – a teď bych si přála, aby to byla koalice USA a Ruska, která jediná je schopná takto postupovat – konečně se podaří osvobodit území, které dnes ovládá Islámský stát. A Islámský stát na tomto území zničit. A bude snad moci začít rekonstrukce země. I když, jak vidíme například v Libyi, tak se ukazuje, že i s pomocí některých evropských velmocí jsme tam tu zemi zdevastovali natolik, že dneska tam ani po roce a půl relativního klidu nemáme s kým vyjednávat. Protože tam neexistuje žádná ucelená vláda. Tak pevně věřím, že si to uvědomují i tito politici, že budeme muset najít partnery v těch zemích, kteří je budou schopni ovládat a ovládat také hranice. Takže to bude určitě jedna věc - za jak dlouho se nám podaří vyřešit toto. Druhá věc bude samozřejmě další postup Turecka. Protože to je dnes absolutně neodhadnutelné. Nikdo z nás nedovede říci, co se v Turecku stane po referendu, ať dopadne jakkoli. A výhrůžky prezidenta Erdogana asi taky nemůžeme nechat ve formě toho, že jsou to výhrůžky. I to, že si dovolí říci něco takového, že nikdo nebude chodit bezpečně po Evropě a podobně, to mi přijde dost šílené.

Třetí věc je samozřejmě vnější hranice s Itálií, kde je evidentní, že je dnes největší příliv uprchlíků a tam se to bude muset vyřešit právě v souvislosti s Libyí. Protože bez toho to dobré řešení nenajdeme. Pokud by ideálně platily všechny pozitivní scénáře – to znamená – podaří se porazit IS, podaří se v nějaké krátké době zrekonstruovat ty země a mít tam proti sobě partnery, které si v ideálním případě vyberou tamní lidé a kteří budou schopni zajistit minimálně hranice svých zemí, tak myslím, že se snad žádný takový přísun uprchlíků, jako nyní byl, nemůže čekat. Pak je to ale samozřejmě také o tom, aby si Angela Merkelová zase nepustila pusu na špacír před německými volbami a neudělala nám další vítací dialog. Protože to samozřejmě také tehdy vyprovokovalo velkou vlnu a myslím si, že se s tím potýkáme dodnes všichni. A pokud se scénáře nebudou vyvíjet takto pozitivně, tak samozřejmě může nastat cokoliv. To je těžké odhadnout.