V plném proudu je referendum mezi sociálními demokraty o vstupu jejich strany do vládní koalice s hnutím ANO. Krátce po říjnových volbách jste prohlásil, že jejich největší nespravedlností je výsledek ČSSD, protože takový si tato strana opravdu nezasloužila. Teď stojí možná před klíčovým rozhodnutím o své budoucnosti: jít do vlády s hnutím ANO, nebo nejít. O čem ta volba mezi řadovými straníky je a který z těchto dvou kroků může ČSSD prospět a proč?
Osobně se domnívám, že ČSSD mohly prospět obě cesty, pokud by se pro kteroukoliv z nich rozhodla jednotně nebo téměř jednotně. Tahle dlouhá agónie s nepochopitelně dlouhým referendem ale nepůsobí moc atraktivně. Dovedu si představit, kolik hodin by na podobné referendum potřebovali Piráti. Nicméně doufám spíš v kladný výsledek referenda, protože jestli bude zamítavé, tak to byl úmorný měsíc k ničemu.
S hnutím ANO, respektive jeho předsedou Andrejem Babišem, do vlády chtěla jen Okamurova SPD, toleranci slibovala KSČM a v ČSSD se nyní teprve rozhoduje. Jak hodnotíte počínání těch ostatních stran, které by se vůči ANO dalo shrnout takto: Do vlády s vámi nepůjdeme, s SPD ani s KSČM do ní nesmíte, protože jsou nedemokratické, a když vládu nesložíte, tak jste neschopní?
Kdybych byl předsedou některé z těch ostatních stran, obětoval bych určité zásady i možný příští volební výsledek a šel bych do toho. Na druhou stranu, kdybych byl panem Babišem, řekl bych si: Nedá se nic dělat, sice to byla zástupná kauza, ale podařilo se jim dostat mne mimo hrací plochu, tak ať tu vládu vede někdo jiný z ANO.
Jak odhadujete výsledek referenda o vstupu do vlády, které se koná v ČSSD?Anketa
Přestože Česko sedm měsíců od voleb stále nemá vládu s důvěrou, lidé to zřejmě nemají za zlé Andreji Babišovi, protože si hnutí ANO drží v průzkumech přibližně takovou podporu, jakou mělo ve volbách. Sociolog Daniel Prokop nedávno publikoval studii, podle které se nyní padesátníky stává generace, která sice uvítala listopad 89, ale nyní volí Babiše a Zemana, protože je systémem zklamaná. Jsou důvody k tomu zříkat se listopadových hodnot, které podle kritiků ani jeden z nich nenaplňuje?
Probojovali jsme se na svobodu do světa, který brzy potom přestal být jednoduchý. Z toho možná to zklamání – neprávem připisované demokracii samotné. Přesto jednoznačně, ten režim, který tu byl předtím, byl zlo. Nelze mu připsat ani jedinou kladnou věc, jedinou polehčující okolnost. A to, že současný prezident definitivně ruší hranici mezi současností a tímto zlem, já osobně považuji za zločin na morálce tohoto národa. U Zemana je to vědomé a záměrné – je to jeho nepřátelský akt pramenící z celkové zlé povahy. U Babiše o ideologii nejde – je to pragmatik – rozhoduje se podle momentální situace.
Psali jsme:
Mládež bývá vždy jiná než střední a starší generace. V českých volbách hlasuje dramaticky jinak. Liberálněji, pravicověji, vyhraněně proti Miloši Zemanovi. Zazněly již hlasy, že bude-li mládež neustále přehlasovávaná, raději odejde ze země. Je to možné? A co myšlenka Jiřího Peheho, že u nás bude dobře, až odejde starší voličská generace a nastoupí ta mladší?
Jde o to, s jakou mládeží pan Pehe přijde do styku. Také potkávám spoustu úžasných mladých lidí a jistě v nich je naděje. Ale nebude to celý obraz současné mládeže. A co se týče jejich pravicovosti, svědčí to spíš o tom, že se u nás nestačil zakořenit klasický pravo-levý politický systém. A mezitím už slábne i jinde ve světě. No a kromě toho: jsme v jiné fázi vývoje. Zatímco někde je mládež frustrovaná z nedostatku příležitostí a beznadějně rozevřených nůžek mezi bohatými a chudými, u nás má mládež zatím slibnou budoucnost. Paradoxně včetně toho, že může odejít do světa.
Andrej Babiš není spasitel, ale postará se o všechny. To je výstup posledního rozhovoru premiéra v demisi. Co to vypovídá o našem národu, že u něj slaví úspěch? Sociologové tvrdí, že český národ je zaměřen spíše středolevicově a čeká, že stát zajistí blahobyt a pořádek. Je to tak? „Vyhmátl“ to Andrej Babiš?
Jednak to vyhmátl a jednak si myslím, že ten mesiášský komplex opravdu má. Rád by byl hodný, úspěšný a oblíbený. Otázkou je, jak se vyrovná se situací, kdy je neúspěšný a neoblíbený.
Dochází k odumírání tradičních politických stran, na jedné straně ČSSD, na druhé straně liberální, proevropská pravice. Mohou si za to samy? Není rétorika o demokracii, obraně hodnot listopadu 89, obraně Evropské unie, boji proti Rusku, boji za Tibet, přece jen už trochu vyčichlá?
Nějaké hodnoty a hlavně pozitivní vzory ale potřebujeme. Já osobně věřím na občanskou společnost. Lidé, co dobrovolně něco zlepšují, něčemu pomáhají, o něco usilují – většinou mimo politické spektrum. Ať už je to místní sportoviště nebo záchrana lesa, pomoc postiženým, aktivita ve škole… Klidně i sbírka na Tibet, anebo festival ruské literatury – obojí je prospěšné, pokud to nemá organizační politické pozadí. Toho není málo a ti, kdo se zapojují, si možná ani neuvědomují, že právě tohle je demokracie.
Ing. Miloš Zeman
Jedním z těch, kdo vyznává tuto rétoriku, je šéf šesti poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Svého času mu u voličů nepomohlo, když se halil do tibetské vlajky, nyní zkusil zaujmout na sociální síti heslem Je suis Husa na provázku. Jde o reakci na aktuálně propírané divadelní představení v Huse na provázku, kde v jedné ze scén Ježíš znásilňoval muslimku, v jiné pro změnu byla vytahována česká státní vlajka z vaginy. Jak se jako spisovatel na tento kulturní počin chorvatského režiséra Olivera Frljiče a představení „Naše násilí a vaše násilí“ díváte vy?
Především postrádám věcnou debatu o té hře. Jde o to, jestli tam to znásilnění má nějakou uměleckou funkci. Například by mohlo znázorňovat všechna zvěrstva napáchaná nakonec takzvanými následovníky Ježíše ve středověku. Obávám se však, že jde spíše o snahu upoutat pozornost nevkusnou provokací. Pokud je to tento druhý případ, tak bych jako ředitel divadla o uvedení podobné hry rozhodně nestál. Je skvělé, že tu hru nezakážeme, a v tom je naše velká síla, ale možná je velmi hloupé, že jí tleskáme, a v tom je naše velká slabost. Protože civilizace, která tleská prznění vlastních proroků, musí být velmi zmatená. To, co napsal pan Kalousek, je určitě zjednodušující a laciné. To, co udělali oni Slušní lidé, je ale nebezpečné. Umělci musí být chráněni svobodou slova i za tu cenu, že se někdy dostanou za hranu. Podle mého názoru nejsprávnější reakce na tu hru by býval byl nezájem.
Britský pravicový aktivista používající pseudonym Tommy Robinson byl zatčen v anglickém Leedsu za to, že „pohrdal soudem“, když zprostředkovával informace o soudu, před nímž stojí muslimský gang, který znásilňoval mladé britské dívky. Jak se z tohoto zorného úhlu díváte na svobodu slova? Mají ji požívat jen ti, co přinášejí prospěšné, přijatelné a politicky korektní zprávy?
Na takto vytrženou informaci, o které nemám dost informací, neumím reagovat. Jistě by se našlo i mnoho soudů s britskými gangy zotročujícími dívky z třetího světa. Takže otázka je, jestli se v obou případech postupuje stejně. Informace vytržená z kontextu může být nebezpečná a vyvolávat nenávist.
Už jsou to tři roky, co českou politiku ovládlo téma migrace. Někdy slýcháme, že to bylo zbytečné a zástupné téma, protože tu skoro žádní migranti nebyli. Jak to tedy nakonec rozsoudit? Jinak, syrští migranti už do Evropy neproudí, ale zato se zvyšuje tlak z Afriky. Bude tzv. Dublin IV krizovým momentem EU? Hrozí zničení Evropy, jak někdy slýcháme?
Tak… ona Evropa stejně asi časem zanikne – bohužel. Můžeme částečně ovlivnit jak a kdy. Čínu také nakonec neochránila ani čínská zeď. Nicméně mám pocit, že bezbřehému otevírání dveří je konec. Věřím, že Evropa může a chce najít cestu, jak migraci regulovat a jak z ní mít i prospěch. K otázce přerozdělování: bych byl rád, kdyby to Češi nevnímali jako ano, či ne uprchlíkům. Je to solidarita s našimi přáteli v Evropě – s Italy, Řeky… Měli bychom držet spolu. Když má někdo na jižních hranicích problémy, tak se nás to týká. A nemůžeme vědět, kdy zase budeme pomoc potřebovat my.
* * *
Ing. Martin Vopěnka, spisovatel, publicista a nakladatel, vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, oboru se však nikdy nevěnoval. V roce 1999 založil nakladatelství Práh. Je členem českého PEN klubu. V roce 2013 byl zvolen předsedou Svazu českých knihkupců a nakladatelů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
