Britská premiérka Theresa Mayová vyhlásila předčasné volby, aby posílila svoji pozici i pozici celé Konzervativní strany, ale nakonec se stal přesný opak. Už padly i výzvy k odstoupení. Vy jste podobný výsledek očekával, jaký předpokládáte další scénář? A co může za výsledek?
Došlo k tomu z nejrůznějších důvodů, jeden z nich je, že velká část voličů nechtěla brexit. Jsou unaveni a otráveni i ze stylu, který Tereza Mayová prezentovala, tak trochu si hrála na Margaret Thatcherovou, železnou lady, ale taková vůbec není, spíš jsme vnímali určitou aroganci. Měla neskutečně špatnou volební kampaň, do které šla s některými návrhy na sociální škrty, přitom Britové prožívají období sociálních škrtů a utahování opasků už několik let a nikam to nevede. Samozřejmě nezaměstnanost je nízká, řada lidí má práci, ale žádné zlepšení ve svém životě nevidí a ze škrtů jsou unavení. Vidí, že se teď zhorší ještě situace ve zdravotnictví nebo podmínky seniorů. I proto Mayová nedostala většinu, jak si přála. Teď je otázka, co bude dál a co bude s ní?
Situace je složitá, protože Británie začala proces vystoupení z EU. Rozjela „tvrdý brexit“, ale to se lidem také nelíbilo. Je stále spousta otazníků, nevíme, jak bude vláda vypadat a jaký bude mít mandát. Otevírá se i pravděpodobnost, že nakonec Británie v nějaké formě ve společném trhu zůstane a může vzniknout model jako mají Norové nebo Švýcaři, samozřejmě bez schengenského prostoru. Ale to ukážou až příští týdny a měsíce. Vše, co chtěla Mayová, volby narušily.
V pátek se debatovalo v Praze o budoucnosti společné evropské obrany, za účasti šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Ten ještě předtím sdělil, že Česká republika by z Evropské unie do roku 2020 měla obdržet 590 miliard korun. „Pro chudé Čechy pošleme miliardy,“ přislíbil. Zároveň dává jasně najevo, že bychom měli být vstřícnější vůči migrantům. Jak se tohle všechno bude vzájemně podmiňovat?
Současná situace, krize – a tím myslím i migrační krizi v roce 2015 a terorismus – ukazuje, že problémy nevyřeší žádná země sama. Je potřeba pokud možno postupovat společně a tak to chápe i veřejnost v naprosté většině členských zemí. Z tohoto důvodu přichází Jean-Claude Juncker s tím, abychom se část své obrany snažili dělat více společně, aby bylo více koordinace a také se šetrněji zacházelo s finančními prostředky. I když do obrany dávají země dost peněz, je neefektivní. Ne, abychom vytvářeli celoevropskou armádu, ale abychom záležitosti více koordinovali, což je možné například i u nákupů.
Když si vezmeme jen případ České republiky, nejsme schopní se například se Slovenskem domluvit na společné vzdušné obraně. My máme své stíhačky, oni chtějí mít své, Maďaři také a nedává to smysl. Pak se můžeme účastnit i misí, kterých se neúčastní NATO a je potřeba, aby bylo určité velení a koordinace mezi státy, které tvoří EU.
Myslím si, že je v zájmu České republiky se na tom nějakým způsobem podílet. Abychom se i my jako desetimilionová země – i když nejsme na vnější hranici EU jako Řekové nebo Italové – starali o evropskou bezpečnost. To vše má dopad i na řešení otázek terorismu nebo nekontrolované migrace, protože pak společně a efektivně můžeme hlídat vnější hranici a nebude docházet k tomu, k čemu došlo v roce 2015 v souvislosti s nekontrolovatelnou migrační krizí.
Pravda je, že Češi ale nevěří Evropské unii, alespoň to vyplývá z průzkumů. A teď přicházejí myšlenky k ještě větší integraci. Premiér Sobotka je podporuje, což odráží možná i výsledek 10 procent preferencí, ke kterému se propracoval…
Je potřeba o všech těchto problémech diskutovat ne nějakým hysterickým bojácným způsobem a vyvoláváním nenávisti, jak se to děje, protože tím nic nevyřešíme. Tím se akorát dále v Evropě izolujeme. U nás jsou stále ve veřejných debatách nejdůležitějšími problémy migrace a terorismus. Ale, my tady žádnou migraci ani terorismus nemáme.
V Británii byly volby a migrace a terorismus nehrály žádnou roli přesto, že tam měli minulý týden dva útoky. Stejně tak otázka migrace nehraje dnes žádnou roli v Německu. Když se podíváme, jaká témata dominují, není to terorismus a migrace. Popularita Angely Merkelové je stejná jako před počátkem migrační krize v roce 2015.
Musíme si klást otázku, proč u nás, kde není ani migrace, ani terorismus, tato témata dominuji? My si tím škodíme. Jsme vystrašení, jsme bojácní a čím dál více se izolujeme. Ano, nemyslím si, že ČSSD tímto přístupem ve volbách získá, ale alespoň ukáže svůj postoj a snahu řešit situaci společně se svými sousedy. Jinak frustrace poroste, nikdo na tom nezíská a nejvíc ztratíme my.
Pokud jde ještě o ČSSD, existují zde dlouhodobé problémy, které se během pár měsíců před volbami nevyřeší a bude si je muset ČSSD vyřešit po volbách. Teď se musí soustředit na kampaň i při těch neradostných výsledcích preferencích tak, aby přesto dosáhla co nejlepšího výsledku.
Psali jsme:
Podle vás, čím to je, že se u nás tedy řeší migrace a terorismus, i když, jak říkáte, žádné problémy spojené s těmito tématy nemáme?
Není to vina jen politických stran, i když ty zodpovědné by měly určovat témata a vzdělávat a kultivovat veřejné debaty. Zaostává i občanská společnost. Na tohle politici sami nestačí. Je potřeba, aby se zodpovědně chovali i novináři nebo lidé v různých sociálních oblastech, aby se vedla zodpovědná diskuse bez vyvolávání strachu a nenávisti, tak, jak se to děje v Německu nebo ve Velké Británii. Měli bychom si klást otázku, proč jsme vlastně jiní?
Aktuálně ministr Chovanec navrhuje nepřijmout žádné uprchlíky. A když se podíváme zpětně, jak jsme tedy podle vás obstáli v otázce migrační krize?
Když se podívám do České republiky, nelze vinit Ministerstvo vnitra nebo ministra, že je neúspěšný. Na straně druhé – postoj, že žádného uprchlíka nepřijmeme, je naprosto nediplomatický a chybný. Kdybychom řekli – ano, chceme pomoct rodinám s dětmi a prezentovali to jako lidský humánní přístup... Ale my natvrdo před celou Evropou řekneme, že žádného uprchlíka nepřijmeme, ale tím si sympatie nejen v zemích, kde uprchlíky mají jako v Itálii nebo v Řecku, ale po celé Evropě, nezískáme.
Je bez debat, že kvóty nefungují, ale program stejně v září končí. Já kritizuji náš přístup, který je naprosto chybný a nediplomatický. I malé země jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovinsko pár uprchlíků vezmou a vyjadřují lidskost a určitou humanitu. Všimněte si, že je nikdo nekritizuje.
Němci jak vůči sobě, tak i navenek pro celý svět, působí jako humánní lidská společnost. A Němci sami, jak jsem demonstroval na příkladu, že popularita Angely Merkelové je na úrovni před uprchlickou krizí, to ocení. To jsou dva extrémní protipóly. Druhý jsme my.
Prezident Gauck: Mějme více pochopení pro uprchlíky
Naše jméno není zmiňováno v pozitivním smyslu a to může mít i dlouhodobé dopady. Když je vám někdo nesympatický, ať je to jednotlivec nebo národ, třeba si nekoupíte jeho výrobky. Každému, jak jednotlivci, tak společnosti, národům, jde o to, aby měl pokud možno co nejlepší pověst. Mně to někdy připadá, že se nevědomky snažíme o to, abychom měli pověst co nejhorší.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
