Ještě za vašeho působení v Senátu se několikrát mluvilo o snaze senátorů podat ústavní žalobu na prezidenta republiky. Co si myslíte o nedávné opětovné aktivitě, kterou vyvíjí Václav Láska s Klubem pro liberální demokracii - Senátor 21, jenž oznámil, že připraví text žaloby na hlavu státu za hrubé porušení ústavy?

Pan senátor Láska má potřebu se zviditelnit. Nepochybuji o tom, že se k němu přidají další politici. Já hrubé porušení ústavy nevidím, a proto k podání ústavní žaloby nevidím důvod. Navíc je zřejmé, že tato žaloba nemá šanci. Zdá se, že šlo o informační rozhovory, a ne o žádné ovlivňování české justice. Myslím, že justici dnes ovlivňují úplně jiní hráči.

Miloš Zeman je ve funkci bezmála šest let. V čem během svého působení na Pražském hradě naplnil očekávání a kde za ním naopak podle vašeho mínění zaostal?

Já nejsem ani v roli kritika, ani v roli obránce pana prezidenta, chci být objektivní. Přístup pana prezidenta k politice a k lidem se evidentně líbí většině voličů, a proto zvítězil ve volbách již podruhé. Má velkou důvěru občanů a má jako silná osobnost mnoho kritiků. Doba není nikdy lehká a nezavděčíte se všem. Za každého hovoří jeho činy. Určitě zpětně rekapitulovat jeho činy nechci, ale protože je sleduji, tak bych se chtěla vyjádřit k jeho poslednímu pozitivnímu kroku. Zaujal jasné stanovisko k situaci ve Venezuele v souladu s politikou EU a USA, uznal prozatímního venezuelského prezidenta Juana Guaidóa a pozval jej k návštěvě ČR. Tím se připojil k politice Západu jako již mnohokrát, a tak mu těžko můžeme vytýkat jen příklon k Moskvě a Číně. Tento krok jistě uvítá naše prozápadní politická reprezentace, ale ocenění se asi nedočká od svých oponentů. Cením si toho, že pan prezident není euroskeptik a podporuje naše členství v NATO, to je pro mne zásadní orientace naší země. I když nemám ráda země, kde jsou porušována lidská práva, prezidentská podpora obchodních vztahů i se zeměmi na východ od nás je v zájmu naší ekonomiky a našich podnikatelů.  

Pan prezident svými nekonvenčními a často provokativními názory rád provokuje, a záměrně tím chce budit celospolečenskou diskusi. Myslím, že by bylo více prospěšné rozebírat jeho názory v diskusi s názorovými oponenty, než na něj mediálně útočit. Možná že občany by více zaujal pořad „Diskuse s prezidentem“ třeba ve formě konfrontace názoru vybraného politika proti názoru prezidenta, kdy otázky by si kladli diskutující vzájemně. Já osobně bych to považovala nejen za zajímavé, ale i za objektivní. Diváci by si svůj názor udělali sami.