Exdiplomat a komentátor Alexander Tolčinský: Donbas kyjevskou vládu neuznává. Než USA vycvičí ukrajinské vojáky, tak Rusko stihne...

13.02.2015 12:38 | Zprávy

ROZHOVOR Komentátor Českého rozhlasu a bývalý diplomat Alexander Tolčinský pro ParlamentníListy.cz hodnotí mírové dohody v Minsku a především to, zda vůbec mohou být naplněny. Mluví rovněž o situaci na Donbasu, kde nějakou dobu pobýval coby reportér. A zbraně USA na Ukrajinu? Tamní vojáci by je prý stejně neuměli ovládat a výcvik by zabral měsíce.

Exdiplomat a komentátor Alexander Tolčinský: Donbas kyjevskou vládu neuznává. Než USA vycvičí ukrajinské vojáky, tak Rusko stihne...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Veřejné shromáždění při příležitosti 23. výročí nezávislosti Ukrajiny u sochy sv. Václava

Evropští politici odmítli dodávku zbraní Ukrajině v obavě masivní eskalace konfliktu a dalšího krveprolití. Prezident Porošenko sice zbraně ze Západu úpěnlivě žádá, druhým dechem se ale bez problému zúčastnil mírového jednání s Merkelovou, Hollandem a Putinem. K tomu se v Evropě stále množí názory, že Ukrajina by neměla nikdy vstoupit do NATO. Jak při vědomí toho všeho odhadovat možný budoucí vývoj i s ohledem na dohody uzavřené v Minsku mezi Putinem, Porošenkem, Merkelovou a Hollandem?

To, že se podařilo podepsat dohodu o příměří, je sice pokrok, nicméně vše bude záležet na jejím skutečném dodržování. Skutečností je, že v Donbasu už zbraně jsou, a osobně nevěřím, že by je Rusko začalo z oblasti stahovat. Separatisté je mají a je otázkou, zda je budou ochotni někomu „odevzdat.“ Dohody v Minsku už byly uzavřeny před několika měsíci, přesto napětí eskalovalo a boje pokračovaly s územními zisky pro separatisty. Příměří snad začne v neděli a uvidíme, zda se prezidentu Putinovi skutečně podaří přimět separatisty ke klidu. Jakákoli provokace může znamenat konec všem dohodám a nové boje.

Na druhé straně jsou lidé v Donbasu, ať už stoupenci, nebo jen pasivní přihlížející událostem, válkou-neválkou unaveni. Když jsem několikrát na jaře v Doněcku, Slavjansku a okolí působil jako zvláštní zpravodaj ČRo, nebylo jednoznačné, že by lidé chtěli válčit. Ale většinou nebyli ozbrojení. Spíše panovala naštvanost na „jejich“ prezidenta Janukovyče, že své „krajany“ z východu Ukrajiny „nechal ve štychu“ a uprchl. Už na počátku konfliktu před 10 měsíci lidé neříkali, že chtějí k Rusku. Připomeňme, že celý Donbas je uhelnou oblastí se železárnami a těžkým průmyslem. Uhlí ovšem není příliš kvalitní. Když na ruské straně doněcké oblasti přestala moskevská vláda těžbu uhlí dotovat, mnoho dolů zkrachovalo. A lidem záleží především na obživě. Co se týče vstupu Ukrajiny do NATO, je to málo pravděpodobné.  Skutečností je, že část obyvatelstva není nakloněna závislosti na Moskvě. Projevovalo se to mimo jiné tím, že když fotbalový tým Šachtaru Doněck porazil krymský Simferopol, tehdy už anektovaný Ruskem, obyvatelé Doněcku, a to i ti rusky mluvící, vítězství slavili v ulicích s vlajkami Ukrajiny. Ale za těch dalších pár měsíců se jistě mnohé změnilo. Myslím, že ruský prezident o ekonomickou přítěž několika milionů lidí ve skutečnosti nestojí.

Ukrajina to s vlastní armádou nemá jednoduché. Přestože gruzínský exprezident Saakašvili tvrdí, že ukrajinská armáda má na to, aby obsadila celé Rusko, realita je taková, že stále více mužů odmítá narukovat, tisíce se jich skrývají, jejich matky a ženy demonstrují a odmítají je „vydat“ do bojů. Kyjev navíc každý den války stojí prý pět až deset milionů dolarů. Pokud nakonec skutečně nedojde k dodání zbraní Ukrajině třeba z USA, jak dlouho podle vás bude Kyjev schopen separatistům vojensky odolávat?

Že by ukrajinská armáda mohla vojensky obsadit Rusko, je poněkud komická vize pana Saakašviliho. Ukrajinská armáda je slabá a špatně zásobovaná. Projevilo se to už na počátku „protiteroristické“ operace, kdy ukrajinská technika dojela jen tam, kam jí stačilo palivo. Často se nedostávala ani na frontovou linii. A zběhové? Byli to často nešťastníci, kteří následkem špatného zásobování nedostali v armádě několik dní najíst a zběhli ze zoufalství. To, že zvlášť lidé ze západních částí země, označované Donbasany jako nacionalistické, odmítají narukovat, svědčí o tom, že angažmá na východě a boj o vlastní území má své „hranice.“ A příliš to nesvědčí o „vlasteneckém“ nasazení Ukrajinců ze západních regionů, prezentovaném někdejší stranou Svoboda a radikály z Pravého sektoru. Jejich polovojenské jednotky nadělaly více škody než užitku.

Ke konfliktu na východě Ukrajiny se po dlouhé době vyjádřili i Číňané. Mluvčí ministerstva zahraničí ČLR Hua Chunin oznámila, že Peking je proti dodávkám zbraní a podporuje plánovanou schůzku v Minsku ve složení Hollande, Merkelová, Putin, Porošenko. Do jaké míry se dá říci, že jasně vymezené čínské stanovisko může ovlivnit rozhodování velmocí, kte Čínu ke svému ekonomickému růstu často nezbytně potřebují?

Myslím, že Čína v tomto ohledu nemá na dění na Ukrajině velký vliv. Prohlášení Pekingu po mnoha měsících je důkazem, že se Peking nechce do konfliktu „vměšovat“. Že by kvůli Ukrajině třeba Čína rušila hospodářské smlouvy, není pravděpodobné. Sama je potřebuje ke svému rozvoji a hospodářské expanzi.

Evropská unie odložila platnost rozšíření sankčního seznamu proti některým ruským fyzickým i právnickým osobám. Brusel evidentně čekal na výsledky chystané minské schůzky. Jaké jsou důvody domnívat se, že (jak naznačuje stále více hlasů) se nyní konečně otvírá skutečná možnost k ukončení občanské války a definitivnímu vyřešení konfliktu?

To je otázka, na kterou asi v tuto chvíli nedokážou odpovědět ani přímí účastníci minských jednání – paní Merkelová, či pánové Hollande, Putin nebo Porošenko.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radim Panenka

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Proč jste si vybral za terč zrovna Feriho?

Já ho nehájím, dostal, co si zasloužil, ale ukažte mi stranu, která ve svých řadách neměla někoho, kdo byl čelil trestnímu stíhání nebo nebyl odsouzen? Je to přeci i případ ANO, kde dokonce v čele stál trestně stíhaný člověk a nikomu to nevadilo. Navážet se pak do jiných mi přijde z vaší strany dost...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Neumann: S Amerikou to ještě není tak zlé. Trump zatočí s migrací

11:58 Neumann: S Amerikou to ještě není tak zlé. Trump zatočí s migrací

Vítězství Donalda Trumpa a jeho návrat do Bílého domu ukazuje, že progresivistické kruhy ve Spojenýc…