Bude na Ukrajině mír?Anketa
Evropští politici odmítli dodávku zbraní Ukrajině v obavě masivní eskalace konfliktu a dalšího krveprolití. Prezident Porošenko sice zbraně ze Západu úpěnlivě žádá, druhým dechem se ale bez problému zúčastnil mírového jednání s Merkelovou, Hollandem a Putinem. K tomu se v Evropě stále množí názory, že Ukrajina by neměla nikdy vstoupit do NATO. Jak při vědomí toho všeho odhadovat možný budoucí vývoj i s ohledem na dohody uzavřené v Minsku mezi Putinem, Porošenkem, Merkelovou a Hollandem?
To, že se podařilo podepsat dohodu o příměří, je sice pokrok, nicméně vše bude záležet na jejím skutečném dodržování. Skutečností je, že v Donbasu už zbraně jsou, a osobně nevěřím, že by je Rusko začalo z oblasti stahovat. Separatisté je mají a je otázkou, zda je budou ochotni někomu „odevzdat.“ Dohody v Minsku už byly uzavřeny před několika měsíci, přesto napětí eskalovalo a boje pokračovaly s územními zisky pro separatisty. Příměří snad začne v neděli a uvidíme, zda se prezidentu Putinovi skutečně podaří přimět separatisty ke klidu. Jakákoli provokace může znamenat konec všem dohodám a nové boje.
Na druhé straně jsou lidé v Donbasu, ať už stoupenci, nebo jen pasivní přihlížející událostem, válkou-neválkou unaveni. Když jsem několikrát na jaře v Doněcku, Slavjansku a okolí působil jako zvláštní zpravodaj ČRo, nebylo jednoznačné, že by lidé chtěli válčit. Ale většinou nebyli ozbrojení. Spíše panovala naštvanost na „jejich“ prezidenta Janukovyče, že své „krajany“ z východu Ukrajiny „nechal ve štychu“ a uprchl. Už na počátku konfliktu před 10 měsíci lidé neříkali, že chtějí k Rusku. Připomeňme, že celý Donbas je uhelnou oblastí se železárnami a těžkým průmyslem. Uhlí ovšem není příliš kvalitní. Když na ruské straně doněcké oblasti přestala moskevská vláda těžbu uhlí dotovat, mnoho dolů zkrachovalo. A lidem záleží především na obživě. Co se týče vstupu Ukrajiny do NATO, je to málo pravděpodobné. Skutečností je, že část obyvatelstva není nakloněna závislosti na Moskvě. Projevovalo se to mimo jiné tím, že když fotbalový tým Šachtaru Doněck porazil krymský Simferopol, tehdy už anektovaný Ruskem, obyvatelé Doněcku, a to i ti rusky mluvící, vítězství slavili v ulicích s vlajkami Ukrajiny. Ale za těch dalších pár měsíců se jistě mnohé změnilo. Myslím, že ruský prezident o ekonomickou přítěž několika milionů lidí ve skutečnosti nestojí.
- TÉMA: Jednání v Minsku
Ukrajina to s vlastní armádou nemá jednoduché. Přestože gruzínský exprezident Saakašvili tvrdí, že ukrajinská armáda má na to, aby obsadila celé Rusko, realita je taková, že stále více mužů odmítá narukovat, tisíce se jich skrývají, jejich matky a ženy demonstrují a odmítají je „vydat“ do bojů. Kyjev navíc každý den války stojí prý pět až deset milionů dolarů. Pokud nakonec skutečně nedojde k dodání zbraní Ukrajině třeba z USA, jak dlouho podle vás bude Kyjev schopen separatistům vojensky odolávat?
Že by ukrajinská armáda mohla vojensky obsadit Rusko, je poněkud komická vize pana Saakašviliho. Ukrajinská armáda je slabá a špatně zásobovaná. Projevilo se to už na počátku „protiteroristické“ operace, kdy ukrajinská technika dojela jen tam, kam jí stačilo palivo. Často se nedostávala ani na frontovou linii. A zběhové? Byli to často nešťastníci, kteří následkem špatného zásobování nedostali v armádě několik dní najíst a zběhli ze zoufalství. To, že zvlášť lidé ze západních částí země, označované Donbasany jako nacionalistické, odmítají narukovat, svědčí o tom, že angažmá na východě a boj o vlastní území má své „hranice.“ A příliš to nesvědčí o „vlasteneckém“ nasazení Ukrajinců ze západních regionů, prezentovaném někdejší stranou Svoboda a radikály z Pravého sektoru. Jejich polovojenské jednotky nadělaly více škody než užitku.
Ke konfliktu na východě Ukrajiny se po dlouhé době vyjádřili i Číňané. Mluvčí ministerstva zahraničí ČLR Hua Chunin oznámila, že Peking je proti dodávkám zbraní a podporuje plánovanou schůzku v Minsku ve složení Hollande, Merkelová, Putin, Porošenko. Do jaké míry se dá říci, že jasně vymezené čínské stanovisko může ovlivnit rozhodování velmocí, které Čínu ke svému ekonomickému růstu často nezbytně potřebují?
Myslím, že Čína v tomto ohledu nemá na dění na Ukrajině velký vliv. Prohlášení Pekingu po mnoha měsících je důkazem, že se Peking nechce do konfliktu „vměšovat“. Že by kvůli Ukrajině třeba Čína rušila hospodářské smlouvy, není pravděpodobné. Sama je potřebuje ke svému rozvoji a hospodářské expanzi.
Evropská unie odložila platnost rozšíření sankčního seznamu proti některým ruským fyzickým i právnickým osobám. Brusel evidentně čekal na výsledky chystané minské schůzky. Jaké jsou důvody domnívat se, že (jak naznačuje stále více hlasů) se nyní konečně otvírá skutečná možnost k ukončení občanské války a definitivnímu vyřešení konfliktu?
To je otázka, na kterou asi v tuto chvíli nedokážou odpovědět ani přímí účastníci minských jednání – paní Merkelová, či pánové Hollande, Putin nebo Porošenko.
Fotogalerie: - Rychlý protest proti Zemanovi
Europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina kritizuje přístup EU k Ukrajině. Podle něho se nad unií vznáší duch paktu Molotov-Ribbentrop a závan mnichovanství. Jediná Litva je podle jeho slov statečná a dodala Ukrajině zbraně. Jak se na to díváte?
Co se týče Litvy, je pochopitelné, že se bojí Ruska jako nebezpečného souseda. Litevský ministr zahraničí přesně neuvedl, jaký druh zbraní Ukrajině země dodala a v jakém množství. Pobaltské státy vždy, i v případě ruského angažmá v gruzínských Abcházii a Jižní Osetii – oficiálně jejich odtržení a samostatnost uznalo jen několik zemí – byly společně s Polskem vždy proti ruské straně. Připomeňme, že když došlo během olympijských her v Pekingu k miniválce Ruska s Gruzií, prezidenti pobaltských zemí společně s polským odletěli do Tbilisi podpořit gruzínskou stranu. Nebylo to ale stejně nic platné. Myslím, že srovnání s paktem Ribbentrop-Molotov je poněkud zavádějící.
Jakkoli jde o hypotetickou úvahu, představme si, že Američané nakonec dle potřeby Kyjevu zbraně dodají a ukrajinská armáda začne výrazně drtit vzbouřenecká vojska na ruskojazyčném východě. Jaká reakce Moskvy se dá předpokládat? Patříte k těm, kteří v rámci takového scénáře varují před možným otevřeným vstupem ruské armády do války? Zůstaneme-li nohama na zemi, jaký nejhorší scénář může hrozit?
To se teď zřejmě nestane. Ale i kdyby americká strana zbraně dodala, jde o techniku, kterou na Ukrajině, kde většinu výzbroje tvoří ta postsovětská nebo ještě starší, neumějí americkou příliš ovládat. Bylo by dlouhodobou otázkou, jak Ukrajince vycvičit na americkou výzbroj. A vzhledem k přístupu části populace /dezercím a ignorováním povolávacích rozkazů/ by to bylo složité. Výcvik by trval i několik měsíců a Moskva by jistě reagovala minimálně rozsáhlými manévry, což už ostatně dělala i během minských rozhovorů. Nevěřím, že by šlo o skutečnou válku a že by Ukrajinci, kteří nemají v Donbasu podporu obyvatel, mohli jednotky separatistů výrazně „drtit.“ Myslím, že by se tak zlomilo přesvědčení té části obyvatel Donbasu, která byla pasivní a separatistické vůdce nepodporovala. Lidé v Doněcku vládu z Kyjeva, která je navíc za pomoci historických reminiscencí označována za „banderovskou“, skutečně odmítli a spíše by pod tlakem propagandy podpořili separatisty. Když se díváte na televizi – obyvatelé Donbasu sledují ruskou. Zprávy kyjevské většinou ignorují a nevěří jim. Je to, řečeno rozhlasovou „hantýrkou,“ jako kdyby centrální vláda vysílala na VKV a Donbasané měli přijímače na středovlnnou frekvenci. Zkrátka jsou pro ně „ těžko slyšitelné.“
Vladimir Putin podle agentury TASS prohlásil, že Rusku nevyhovuje světový pořádek po rozpadu SSSR, který chce v podstatě zakonzervovat jednopolární svět v čele s USA. Podle Putina je to v zásadě polookupace, ale Rusové kvůli tomu válčit nebudou. Má Putin ohledně onoho světového uspořádání v čele s Amerikou pravdu? Nakládá podle vás západní svět s Ruskem coby velmocí odpovídajícím způsobem, anebo by se něco mělo výrazně změnit?
To, že ruskému prezidentovi nevyhovuje ztráta pozic Moskvy jako vůdčího postu sovětské velmoci, je známé prakticky od jeho nástupu do funkce. V obyvatelích Ruska, a to v podstatné části, to vyvolává „mrzutost“. Ale toto rozdělení je následkem působení Borise Jelcina v čele Ruska. Tento „nemocný“ muž nebyl ve své době schopen americké převaze čelit. I když USA jako velmoc podle mého názoru nadvládu od 90. let částečně ztrácely. Připomeňme ústup Washingtonu ze záměru rozmístit části protiraketového systému na území Polska a Česka.
Americký finančník George Soros na mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že Evropa Ukrajinu zradila, a ta je nyní kvůli nedostatku podpory z EU na pokraji kolapsu. Podle Sorose je třeba okamžitě reagovat, aby se tomu zabránilo. Jak to je s tou podporou či nepodporou Ukrajiny ze strany EU? A z druhé strany, neměla by být jistá odpovědnost připisována rovněž i Spojeným státům? Jak lze nyní vidět možnost eurointegrace Ukrajiny, což byla před téměř rokem a půl rozbuška Majdanu?
Není jisté, zda se podaří zrealizovat minské dohody. Evropská unie by měla Kyjev podporovat ekonomickou pomocí a stabilizovat hospodářství, které je skutečně na pokraji krachu. Poněkud neprozíravé bylo chování demonstrantů na Majdanu. Alespoň těch nejradikálnějších. Většina z nich totiž asociační dohodu s EU vůbec nečetla a nezná její obsah či dopady. Prezident Janukovyč udělal chybu svým obratem k Moskvě několik týdnů před podpisem. Choval se „nestátnicky“ i v případě causy věznění expremiérky Tymošenkové. Její působení v ukrajinské politice bylo skutečně diskutabilní. Co se týče smlouvy o dodávkách ruského plynu a překročení pravomocí, za což byla odsouzena a vězněna, nedokážu posoudit, zda bylo rozhodování soudu jednoznačně politické. Jak ale dokázaly výsledky voleb, její postavení „mučednice“ dávno skončilo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
