Expremiér z ODS: Znám Nečase dlouho coby slušného muže. Ale teď...

„Neříkám, že drobní podnikatelé umírají hlady, ale neví, jak budou podnikat dál,“ říká Stráský, protože dva měsíce před koncem roku podnikatelé nevědí, jaké budou od Nového roku platit daně. Nemohou uzavírat smlouvy, protože nevědí, v jakých cenách se budou pohybovat, jaké budou sazby DPH. „Politici vidí jako hlavní problém, aby se udělal státní rozpočet, ale už nevidí, že si všichni musí udělat svůj rozpočet,“ dodává. Taková nejistota je podle něj mnohem škodlivější než třeba horší jistota. Další podobné kroky jsou pro ně podle Stráského už na hranici přežití.

Voliči ODS zůstali doma, o osudu země rozhodlo 37 procent občanů

To byl podle něj důvod, proč podnikatelé v podzimních volbách ODS nevolili. „Těch deset procent voličů ODS zůstalo doma, proto uspěla levice,“ míní československý expremiér. Vede ho to prý k hluboké pochybnosti o demokracii v případech, kdy o osudu země rozhoduje 37 procent lidí jako v krajských volbách. „Neexistuje povinnost, aby se volby opakovaly, aby přišlo alespoň 50 procent voličů,“ lituje nedokonalosti demokracie bývalý politik. Levice vyhrála, i když ti, kteří k volbám nepřišli, si podle něj nemyslí, že by měli vyhrát komunisté nebo sociální demokracie.

Kroky Nečasovy vlády byly přiměřené, horší je to s daňovým balíčkem

Stráský vnímal důvody, proč je nutné šetřit, a kroky Nečasovy vlády považoval za přiměřené. Ale úsporný balíček vnímá negativně. I když prý „ze Šumavy“, kde žije, neposoudí, jestli zvýšení sazeb DPH je skutečným důvodem nebo jen záminkou střetu skupiny rebelů z řad ODS se zbytkem ODS a vládní koalice, nebo jde jen o vnitrostranický boj o moc, připadá mu „sebevražedné, co ODS dělá“. „Nemám pocit, že jde jen o názory několika poslanců ODS, ale že jde o názorové rozštěpení strany. Alespoň tak se to jeví lidem,“ konstatuje dlouholetý místopředseda ODS. Stráský kritizuje označování odpůrců úsporného balíčku z řad ODS rebely. „Nepamatuji si, že by takhle oficiálně někdo nazýval poslance, kteří byli významnými členy strany,“ diví se. Jsou to podle něj „neobvyklé, nevysvětlitelné situace“, které se objevily nejen v poslední době, ale existují ve straně už několik let. „Je to příšerné, co si pak občané mají myslet, není divu, že se to odráží ve volbách,“ říká.

Kočárník nebyl lepší ministr financí než Kalousek

Z hašteření o daňové změny neviní ani rebely, ani ministra financí Miroslava Kalouska z TOP 09, který úsporný balíček navzdory protestům z ODS prosazuje. „Ministr financí má být jako Kalousek, Kočárník nebyl lepší, ale ministři jiných resortů s ním musí vést dialog. Všichni jsme bojovali s ministrem financí. Připadá mi, že chybí vnitrovládní boj, není normální, že se z politických důvodů dává Kalouskovi za pravdu jen proto, aby se koalice nerozpadla,“ upozorňuje Stráský, že občanům připadá, jako když ministr financí bojuje proti celé vládě.

Politici sami vytvořili obraz o vlastní nedůvěryhodnosti

Je však přesvědčen, že reformní kroky nejsou jediným důvodem nespokojenosti veřejnosti s politikou. „Politici se změnili a vytvořili sami obraz o vlastní nedůvěryhodnosti. Objevilo se tolik vážných případů selhání politiků, že lidé začali paušalizovat,“ míní Jan Stráský, proč veřejnost hází všechny politiky do jednoho pytle.

Výroky politiků, například expremiéra a expředsedy ODS Mirka Topolánka o kmotrech, kteří z nějakých temnot ovládají stranu, podle Stráského měla zásadní dopad na občany. „I když tuto situaci sami vnímali, uvědomili si, že když už to říkají politici, že se tak skutečně děje,“ konstatuje někdejší významný politik, který v roce 1998 odešel z ODS, kterou spoluzakládal, právě kvůli podezřelým financím.

Lidé nechtějí vstupovat do partají, chybějí v nich odborníci

Anketa

Nečas odejde, přijde nový premiér z ODS a pravice povládne dál. Je to možné?

Ano

64%

36%

hlasovalo: 2193 lidí

Za největší problém současné politiky považuje fakt, že občané nechtějí vstupovat do politických stran. Do stran jdou nakonec ti, kteří si spočítají, že to je pro ně výhodné. „Ale pak v politice zoufale chybějí idealisté,“ míní Stráský. Partaje, které mají početnou členskou základnu, jako třeba lidovci nebo komunisté, se podle něj v politice stále drží, ale žádná velká strana nevzniká. Málo početné strany nemají dostatečný výběr „kádrů“, neprobíhají v nich diskuse mezi odborníky, protože v nich žádní nejsou. „Nejsou tu silné skupiny, které by tvořily stanoviska a vyvolávaly dialog uvnitř stran,“ kritizuje neutěšený stav ve většině politických stran. „Právě v ekonomickém zázemí byla v minulosti naše síla. Byla tu parta lidí, která byla připravená,“ připomněl Stráský plejádu ekonomů, která v 90. letech tvořila jádro největší pravicové strany. „Jen kdybychom si uvědomili, že lidé nejsou andělé a dali tomu i nějaká pravidla,“ zalitoval při vzpomínce na rychlost, která nahrála lidem jako Viktor Kožený. „Jenže jsme si tehdy říkali, že lidé čekají na reformy a na rychlá rozhodnutí, ale zapomněli jsme, že na ně čekají také ti, kteří je chtějí obejít,“ dodává Stráský. Není prý jediný, kdo si tuto chybu dnes uvědomuje. „Tomáš Ježek to říká dost jasně, proto s ním Václav Klaus nemluví,“ odvolává se na bývalého ministra privatizace.

ODS nejsou jen lidi, ale také myšlenka

Osud ODS nedokáže bývalý zakladatel strany předvídat. „ODS je nejen skupina lidí, ale také pravicová myšlenka. Pozici ODS musí někdo pevně uchopit, o tom může být kongres strany,“ míní Jan Stráský s tím, že se může pravicová strana ještě vzchopit. Souhlasí se základní myšlenkou z projevu prezidenta Václava Klause na Pražském hradě 28. října, že je nutné „ očistit státní finance a snížit náklady na celkový chod státu na všech jeho úrovních a náš složitý a drahý státní aparát redukovat“. „To jsou myšlenky, které stojí za to, aby se bránily,“ říká, protože odmítá stejně jako Václav Klaus centralizaci, která plodí byrokracii, i státní dotace na životní prostředí, které podle prezidenta „už byly vyhozeny nikoli do větru, ale do konkrétních kapes těchto navenek „idealistických“ skupin a hnutí, nebo těch, kdo z jejich aktivit profitují“.

Petr Nečas byl jeden z nejslušnějších politiků

Stráský nevidí v ODS osobu, která by mohla nahradit současného předsedu a premiéra Petra Nečase. „Já znám Petra Nečase z doby, kdy jsem byl v politice. Považoval jsem ho za jednoho z nejslušnějších politiků, které jsme měli. Ale některým jeho krokům v posledních dvou letech, například okamžitému odvolání úspěšného ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, nerozumím. Možná už se od té etiky odchýlil. Kompromis, který musí předseda a premiér nutně dělat, je jedna věc, ale důležité jsou i cestičky, kterými k němu dojde,“ soudí.

Stráský považuje za největší problém financování stran. „Tam to začíná, volby dneska stojí obrovské náklady, strany mezi sebou soutěží stále víc a víc. Říkám to Klausovi, kdykoli ho potkám. Jenže mi připadá, že je to legitimní politické prostředí, že se ho politici nechtějí vzdát,“ obává se Stráský.