Exredaktor ČT znovu o Kláře Samkové, islámu a naštvaném Turkovi. Na Kavčích horách se budou divit

31.05.2016 14:00

ROZHOVOR Parlamentní půdu pokládá bývalý novinář ČT a nynější poslanec za ANO Zdeněk Soukup za místo, kde by se mělo určitě mluvit o skutečných potížích či obavách lidí. A podle něj migrace a nebezpečí islamizace Evropy těmito skutečnými problémy jsou. Hned po prvním diskusním fóru, které na sebe upoutalo pozornost názory Kláry Samkové, jež přirovnala islám k nacismu, vznikl návrh na uspořádání konference na téma bezpečnostní opatření proti nelegální migraci a islamizaci. „Začíná se formovat názorová platforma poslanců a senátorů na obranu evropské kultury a jejích hodnot. Vypadá to, že parlament se probouzí,“ dodává poslanec Soukup.

Exredaktor ČT znovu o Kláře Samkové, islámu a naštvaném Turkovi. Na Kavčích horách se budou divit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Klára Samková

Anketa

Je pro vás Naděžda Savčenková hrdinkou?

4%
96%
hlasovalo: 12662 lidí

Připravil jste na půdě Sněmovny diskuzi na téma „Máme se bát islámu?“, která nyní hýbe českou veřejností a médii, a to i po 14 dnech. Beseda tedy ukázala, že islám je opravdu pro českou společnost neuralgickým bodem… Jak byste vlastně zhodnotil její výsledek s dnešním odstupem?

Diskusní fórum jsem na parlamentní půdu přenesl ze dvou důvodů. Předně jsem chtěl seznámit kolegy poslance a senátory s širokým spektrem názorů na migraci a islám. Ne jenom s názory, které šíří většina médií. Do diskusního panelu jsem pozval výrazné osobnosti, arabisty, religionisty, historiky, právníky. Zájem poslanců a senátorů nenaplnil mé očekávání. Přišly jich necelé dvě desítky. Druhý důvod – ukázat veřejnosti, že i v Parlamentu vnímáme to, co hýbe českou veřejností. V tomto směru se očekávání naplnila vrchovatě. Na mailu a na Facebooku mám množství velmi pozitivních ohlasů. Lidé dokonce píší o diskusi jako o historickém průlomu do dosavadní komunikace „politických elit“ s veřejností. Více než čtyřhodinový audiovizuální záznam diskuse jsem umístil na své internetové stránky www.poslanecsoukup.cz. Za týden je navštívilo 12 tisíc zájemců. Tato fakta nepřeceňuji. Přesto nabízejí zajímavý poznatek. Když si je srovnám s vesměs nepříznivými ohlasy médií na diskusní fórum, ukazuje se odtrženost českých médií od veřejného mínění. V nich, hlavně ve veřejnoprávní televizi, se sáhodlouze omílají o diskusním fóru nejrůznější spekulace. Do pořadů se zvou jenom „spolehliví“ účastníci diskusního panelu. Že by někdo pozval třeba Benjamina Kurase anebo mě, to ani náhodou.

Na hlavu Kláry Samkové se snesla vlna kritiky poté, co přirovnala islám k nacismu či komunismu, a to z různých politických stran, advokátní komora bude posuzovat její prohlášení z hlediska profesní etiky a státní zástupci analyzují její proslov kvůli možnosti trestního stíhání. Na druhou stranu mnoho lidí konstatuje, že jen vyslovila to, co si myslí nemalá část české společnosti. Navíc i odborníci z oblasti práva říkají, že se nemohlo jednat o trestný čin, protože potom by dostala „na frak“ veškerá svoboda projevu. Samková přece nenabádala k projevům násilí. Proč si myslíte, že její slova vyvolala takový poprask, vždyť řada českých politiků a například i bývalý muslim Lukáš Lhoťan používá při svých besedách v regionech také velmi ostré výhrady vůči současnému islámu?

Ten poprask způsobilo to, že opustila „korektní rétoriku“ na parlamentní půdě. Já nebudu polemizovat s tím, co říkají právníci. Připojím jenom svůj postoj, jestliže tu imunita platí pro výroky zákonodárců, proč ne pro ostatní diskutující? Proti proskripci Kláry Samkové jsem se veřejně vyjádřil. Zároveň ovšem nemohu vyslovit souhlas s formou jejího projevu a s příměry, které použila; jakkoliv řekla jinými slovy to, co si myslí 85 procent lidí (viz výsledky veřejného mínění). Po pravdě, od zkušené advokátky Kláry Samkové jsem spíše než projev plný emocí čekal rozbor a srovnání evropského a islámského práva.
Ale zpátky k tomu, co bylo obsahem jejího projevu. To je podstatné. Pro porovnání uvedu to, co řekli o islámu osobnosti, které těžko můžeme obvinit z xenofobie. O psychologii muslimů se velmi kriticky vyjádřil už symbol nenásilí Mahátma Gándhí. Řekl: „Zatímco hinduisté, sikhové, křesťané, pársové a židé spolu s několika miliony stoupenců animistických náboženství mohli v relativní harmonii koexistovat, bylo náboženství, které neumělo uzavírat žádné kompromisy a stálo stranou od ostatních – islám.“ Dále Gándhí uvedl: „Třebaže zastávám názor, že násilí nezaujímá v Koránu převládající místo, vytvořilo třináct století imperialistické expanze z muslimů jako celku válečníky. Proto jsou muslimové útoční.“
Winston Churchill : „Na světě neexistuje žádná mohutnější zpátečnická síla. Mohamedánství není zdaleka na vymření, naopak, projevuje se jako bojová víra získávající nové a nové stoupence.“
A teď výrok německého spisovatele, cestovatele a badatele, jednoho z nejuznávanějších znalců islámu v 19. století Gerharda Rohlfse: „Civilizaci a právní stát je nemožné vytvořit u národů, které se řídí ustanoveními Koránu. ... Je nutné stále opakovat, že některé národy nelze civilizovat, protože jejich vlastní zákonodárství civilizaci zakazuje. O koránu se diskutuje tak, že se zmiňují nepodstatné maličkosti, hlavní dogmata jsou ale nezpochybnitelná – sebemenší odchylka je kacířstvím, odpadnutím od islámu, které se trestá smrtí, takže se každý bojí přemýšlet o tom, co je napsáno v knize, seslané z nebe. Zničující vliv islámu na lidskou mysl, fanatismus, domýšlivost, s níž je islám považován za jedinou pravou víru, vylučují ovšem jakékoliv zlepšení tohoto stavu.“
A teď varovná „pravdomluvnost“ z řad muslimů. Výrok Abu Basera (ideolog al-Káidy): „Jedním z cílů imigrace je obnova povinnosti džihádu a vnucení moci bezvěrcům. Imigrace a džihád jsou společně. Pokračování jednoho závisí na pokračování druhého.“ Podobné myšlenky nevycházejí jenom od radikálních duchovních, ale také od představitelů států, které svět vnímá jako sekulární. Už někdejší oblíbený prezident Alžírska Boumedienne v roce 1974 řekl: „Brzy prorazíme do severní polokoule. Budeme ji dobývat tak, že vaše území zalidníme našimi dětmi. Ovládneme ji dělohami našich žen.“
Známé jsou výroky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V roce 2008 při své návštěvě v Kolíně nad Rýnem jasně řekl, že turecké migranty považuje za svůj islamistický výsadek v Evropské unii. Proto se podle jeho slov sedmimilionová turecká menšina v Německu nesmí integrovat.  Cituji: „Rozumím vaší senzibilitě, již projevujete vůči asimilaci, velmi dobře. Nikdo od vás nemůže očekávat, že se asimilaci podrobíte. Neboť asimilace je zločin proti lidskosti,“ a ještě dodal: „Minarety jsou naše rakety, mešity jsou naše kasárna a naši věřící naše armády.“ A jak se vypořádal s demokracií? Zase cituji: „Demokracie je jako tramvaj, která nás doveze tam, kam chceme a pak vystoupíme.“  A abychom si o myšlení našeho potenciálního partnera udělali komplexnější obrázek, ještě jeden výrok: „Neexistují islám a islamismus. Existuje jen jeden islám. Kdo říká něco jiného, uráží islám.“

Uvedl jste, že pro besedu nebylo vůbec lehké najít účinkující. Někteří vámi oslovení lidé odmítali účast kvůli jiným osobám, se kterými se měli setkat. Jak jste nakonec zvolil složení diskutujících? A když potom demonstrativně odešli zástupci z velvyslanectví muslimských zemí, nesnažil jste se je kontaktovat a vysvětlit jim situaci? Vždyť oni nebyli pozváni…

Poctivě jsem se snažil pozvat osobnosti a odborníky z obou názorových pólů. Opravdu to nebylo snadné. Netušil jsem, jaké s tím budou problémy. Místo Kláry Samkové jsem chtěl původně pozvat Lukáše Lhoťana, bývalého muslima a dnešního velkého kritika tohoto náboženství. S ním si ovšem nechtěl sednout k jednomu stolu pan Alrawi. Rozhodl jsem se tedy pro účast předsedy Ústředí islámských obcí … Problém usednout za jeden stůl a diskutovat, tentokrát s Benjaminem Kurasem, měl třeba i jeden z pozvaných  poslanců, který diskusní fórum dnes ostře kritizuje. Nezlobte se, nebudu ho jmenovat.
A teď k demonstrativnímu odchodu velvyslanců. Proč bych je měl kontaktovat a vysvětlovat situaci? Nezval jsem je. Oni sami požádali o možnost zúčastnit se. Splnil jsem jejich přání a najmul dva simultánní tlumočníky s patřičnou technikou. Později jsem si gesto s odchodem vyhodnotil tak, že stáli o účast, aby mohli odejít.

Naopak Klára Samková se kritice brání a říká, ať jí tedy právníci dokážou, že islám není náboženství, jež omezuje svobodu, a dokonce pak i vyzvala k vyhoštění tureckého velvyslance, který požaduje její potrestání, protože se vměšuje do vnitřních záležitostí jiného státu. Co na to říkáte?

Neříkám tomu nic. Nezlobte se, ale tato slova nebudu komentovat.

Velmi zajímavý je i jeden z  dalších názorů Kláry Samkové. Hypoteticky se ptá, jak by zareagoval turecký velvyslanec i ostatní lidé například na Hitlera, pokud by se prohlásil za proroka či mesiáše? Byly by pak jeho zločinecké názory v pořádku, když by se už vlastně staly náboženstvím?  Sdílíte podobný názor?

Já se nepouštím do podobných hypotéz. Kláře Samkové na ně právo neupírám. Se znalostí historie ovšem vím, čí spojenec byl za 2. světové války třeba Velký Muftí Jeruzalémský … Vím také, kde a čím se inspirovali nacisté k použití „nordické lsti“…

A co ostatní diskutující, jak lze hodnotit jejich vystoupení? Například to spisovatele Benjamina Kurase anebo nejvyššího muslima v Čechách Muneeba Hassana Alrawiho? Byly jejich příspěvky v něčem přínosné pro pochopení islámu a pro současnou situaci v Evropě?

Pan Benjamin Kuras měl podle mého názoru nejpropracovanější prezentaci. Prezentaci založenou na faktech. Muneeb Hassan Alrawi je velmi sympatický pán. Hájil islám ovšem poněkud jednostranně. Používal výroky Muhammada z tak zvaného mekkánského období, kdy rozvíjel své učení v atmosféře nepochopení. Snažil se o mírumilovný a sociální trend. Alrawi opomněl o mnoho útočnější výroky z medínského období expanzí a rychlého upevňování moci. Malý příklad: V 9. súře s názvem Pokání se praví: „A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte a chystejte proti nim všemožné nástrahy! Jestliže se však kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít cestou jejich.“

Někteří komentátoři tvrdí, že prý parlamentní půda nebyla pro tuto besedu zrovna vhodná. Budete organizovat podobné akce tedy na jiných místech v republice? A pokud ano, koho zvolíte za diskutující?

Já parlamentní půdu jako piedestal z mramoru nevnímám. Poslanci nejsou bohové olympští, kteří se živí nektarem a ambrosií. Jinak řečeno – já právě Parlament pokládám za místo, kde by se mělo mluvit o skutečných problémech. Migrace a nebezpečí islamizace Evropy skutečnými problémy jsou. Hned po prvním diskusním fóru vznikl návrh na uspořádání konference na téma bezpečnostní opatření proti nelegální migraci a islamizaci.  Nejbližší akce v regionu jsou už naplánovány. V pátek 24. 6. 2016 zvu do chebského kulturního domu Svoboda bývalého muslima, spisovatele Lukáše Lhoťana. V Sokolově budu mít na Setkání s poslancem v Domu kultury v pondělí 27. 6.  jako speciálního hosta arabistu Petra Pelikána. V úterý 28. 6. přijede do Karlových Varů (místo ještě upřesníme) Benjamin Kuras. Všechna setkání s veřejností budou od 18 hodin.
A ještě maličkost. Vypadá to, že se Parlament probouzí. Začíná se formovat tzv. názorová platforma poslanců a senátorů na obranu evropské kultury a jejích hodnot. To je zatím pracovní název.


 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

19:48 Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

„Rozčarování z EU narůstá. Volby třeba na Slovensku anebo v Nizozemsku to jasně prokazují,“ říká pub…