České Švýcarsko zachvátil rozsáhlý požár, s kterým hasiči bojují od neděle. V pátek se plameny dařilo držet v okolí Pravčické brány pod kontrolou na ploše pět krát dva kilometry. Vy se dlouhodobě se zabýváte životním prostředím, byl jste místopředsedou výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny. S jakým dojmem dění sledujete?
Národní park České Švýcarsko jsem několikrát navštívil a to v době, když byl les ještě zdravý i po kůrovci. Teď, když došlo k požáru, se rojí od zaručených odborníků zprávy, co kdo měl udělat nebo neměl. Znáte to, po bitvě je každý generál.
Jaroslav Holík při návštěvě národního parku. Foto: archiv J. Holík
Odborníci se shodují v tom, že viníkem byl neopatrný turista. Většina požárů vzniká z nedbalosti…
S tímto názorem souhlasím. Požáry vznikají buď záměrně, což v tomto případě nepředpokládám, nebo z neopatrnosti, případně jsou způsobeny bleskem. Vzhledem k tomu, že žádná bouřka nebyla…
Samozřejmě, souvislostí je několik. Nejdůležitější je oteplování přírody způsobené člověkem. Přirozené akumulátory vody, tedy lesy a travní porosty, úspěšně likvidujeme. Betonujeme, co se dá. Asfaltujeme. A pak se strašně divíme, že retenční schopnost půdy je výrazně nižší. Když něco naprší, voda se spláchne do kanálu. Krajina vysychá. Výsledkem jsou oslabené travní i lesní porosty.
Navíc je v celé střední Evropě špatná struktura porostů. Místo toho, aby člověk přírodě pomáhal, honí se za penězi a vysazuje rychle rostoucí dřeviny, konkrétně smrk ztepilý.
Odborníci a komentátoři se rozdělili na dvě skupiny. Někteří tvrdí, že katastrofa byla spojena s obrovským množstvím suchého dřeva, které nechali v NP ležet ladem. Další říkají, že naopak lépe než uschlý smrk hoří živý smrk, který je nasáklý pryskyřicí a že problémem je nepůvodní, tedy uměle vysázený les s převahou smrků. Vy tedy vidíte zásadní souvislost právě s výsadbou?
Smrk ztepilý má sice relativně mělký kořenový systém a dokáže úspěšně růst i na méně hluboké půdě, jenže většina našich hor má kamenitý povrch. Tvoří ho pískovec, který málo zadržuje vodu, a takové podloží pro smrk nestačí. Pokud by se mělo jednat o jehličnan, vhodnější by byl borovicový porost.
Navíc jehličí má výrazně větší obsah silic, a když uschne, je velice hořlavé. Odborníci říkají, že měli dřevo vytěžit a odvézt? Pomohlo by to jen málo. Nikdo nechodí po lesích s vysavačem, aby vysál jehličí. Sirkou nebo zapalovačem strom, i když je suchý, nezapálíte, ale jehličí chytne velice rychle. Jehličí vydrží v přírodě několik let, postupně se dostává do půdy a dokáže hořet i pod povrchem. Větší náchylnost k požáru proto mají lesy jehličnaté než listnaté. Je to dáno obsahem silic a pryskyřic.
Takže nepovažujete množství zničeného dřeva, které na místě nechali, za zásadní akcelerátor požáru…
Viděl jsem porosty, které byly vytěžené a porosty ponechané ladem. Dřevní hmota, která zetlela, se stala přirozeným akumulátorem vlhkosti a dodávala do naší zplundrované půdy organickou hmotu. Nevinil bych nikoho, že dřevo nevytěžil. Navíc, jak už jsem říkal, nikdo nechodí po lese s vysavačem, takže jehličí by nikdo neposbíral.
Psali jsme:
Jaká výsadba by byla vhodná?
Smrk nahradit listnatými stromy a borovicí.
A další opatření, abychom se do budoucna vyhnuli podobnému neštěstí?
Také bychom měli dát do lesů více protipožárních čidel. Pokud by se požár včas registroval, dopady by nebyly tak strašné. Pokud nebudeme opět uměle vysazovat smrk ztepilý, vznikne nový porost, který bude daleko odolnější proti škůdcům i proti požáru. Popel poslouží jako hnojivo.
Příroda má obrovskou schopnost reprodukce. Během 10 let tam bude zelená plocha a za 20 let bude kyslíkotvorná schopnost porostu vyšší než před požárem.
Vy jste viděl České Švýcarsko v době kůrovcové kalamity. Jak vypadalo?
Ano, prošel jsem si hrůzu po kůrovci. Byl vidět smrkový porost a najednou, jako když říznete nožem, všechno suché – a vedle zeleň, vysázené jedle. Říkám, jako, když říznete nožem, to bylo něco neuvěřitelného. Doložím fotkami.
Jedlová výsadba a kůrovcem zničený smrkový porost. Foto: J. Holík
Jak hodnotíte způsob hasičského zásahu?
Je nutné používat leteckou techniku, a my jsme si ji museli půjčovat z okolních zemí. Trošku jsme přípravu na podobné situace podcenili.
Platí podle vás, že „klimatická změna“ vytvořila perfektní podmínky pro to, aby, stejně jako na jihu Evropy, byly i u nás požáry stále častější?
Jde o celosvětový problém. Lidi musíme nakrmit, tak drancujeme přírodní bohatství. Stále více stavíme betonová monstra a dochází k vysychání krajiny. Když slunce svítí na les, teplo akumuluje a vydává ho postupně zpátky. Když slunce svítí na beton, okamžitě se rozpálí. Horký vzduch začne stoupat nahoru a zrychlí se proudění vzduchu. Pak se objevují bleskové povodně, tornáda a supercely. Příroda nám jen vrací, čím jsme se na ní provinili. Česká republika je na tom ve srovnání s ostatními zeměmi výrazně lépe. Podívejte se do Brazílie, kde se na příkaz prezidenta totálně likviduje amazonský prales.
A co Green Deal? Myslíte si, že tím nezachráníme planetu?
Měli bychom se chytit za nos a nevymýšlet pitominy jako Green Deal. Vyrážíme klín klínem. Musíme přírodu chránit, ale na změny, které zahrnuje Green Deal, není lidstvo připravené. Vyrobit elektromobil je hodně energeticky náročné. Nikdo neví, jak energeticky náročné bude baterie recyklovat. Mimochodem, viděl jsem řadu až vtipných fotografií, kdy jelo elektrické auto a táhlo za sebou dieslový agregát, který ho dobíjí.
Krajině je potřeba pomáhat rozumně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
