Jako aktivní člen odboje minulého režimu, jak vnímáte konec komunistů v Parlamentu po letošních volbách?

Mnozí by asi předpokládali, že budu rád. Nevím, jestli bych měl. Čas zákazů jsme promarnili. To umí jedině revoluce a ta, jak snad už víme, žádná nebyla. Václav Havel byl zvolen zrovna komunistickými poslanci. Poslanci strany, ke které má ta současná už hodně daleko. A když už o tom mluvíme, tak tichými společníky vládnutí jedné strany byli i souputníci v Národní frontě. Kdo mlčí, souhlasí. Tak to vždy bylo. Jejich zákaz na pořadu dne nebyl. Dvojí metr. Za zmínku stojí, že žádná jiná země států socialistické soustavy neměla tolik platících členů vládnoucí marxistické strany jako Československo.

Ostatně, můj odpor proti tehdejšímu autoritářskému režimu se závislou zahraniční politikou by nebyl jiný, kdyby tam vládl obdobný režim, třeba s jiným pojmenováním. Ideologie je určující, řekne, kam strana, která vládne, směřuje. Když si odmyslím jejich název KSČM a zastydlou rétoriku některých jejich představitelů, tak mi komunisté vycházejí jako levicová strana, která si, nevím proč, nechala název komunistická. Strana s názvem komunistická tedy v Parlamentu nebude, ale strana, která se nazývá Pirátská, ano. Mám s tím stejný problém, pokud se ideologického zaměření týče. Název tomu odpovídá. Komunisté postupem času dostávali rozum. O nadcházející politické garnituře si to nemyslím. Takže zůstávám na stejné straně barikády jako kdysi.

Čím si takový výsledek vysloužili?