Jedna z veřejných škol na severu španělské Barcelony se rozhodla z knihovny vyřadit na 200 pohádek, protože jsou údajně příliš sexistické. Mezi vyřazenými knihami se objevily Červená karkulka nebo Šípková Růženka. Jak tento krok hodnotíte? Jsou dnes skutečně stereotypy o pohlavích překonané?
Takový krok nelze hodnotit jinak než jako zhovadilost. Neexistují žádné stereotypy o pohlavích, ale přirozené rozdíly mezi muži a ženami. Z nich pak vyplývají rozdílné role, které ženy a muži ve společnosti mají. Například to, že muži jsou lépe vybaveni k boji, není stereotyp, ale skutečnost. Ženy jsou zase lépe vybaveny například k rození dětí.
Je dobře, že Jaromír Jágr jede se Zemanem do Číny?Anketa
Je pravda, že některé staré knížky škodlivě informují o postavení žen a mužů? A kdo by vůbec měl závadnost té které knížky posuzovat?
Je pravdou, že některé knihy škodlivě informují, ovšem jsou to převážně knihy nové. Jde například o díla obsahující feministické nebo genderistické bláboly. Posuzovat závadnost knih může kdokoli, avšak zakazovat knihy by neměl nikdo Každá myšlenka má právo být zveřejněna a následně v diskusi buď potvrzena, či vyvrácena. Svoboda slova samozřejmě přináší jistá rizika, avšak cenzura přináší rizika mnohem vyšší. Jinou otázkou samozřejmě je, které knihy bychom měli podporovat z veřejných zdrojů.
Blanka Knotková Čapková z Katedry genderových studií Univerzity Karlovy navrhuje, aby se nevyhovující knížky přímo nezakazovaly, ale aby jim, například ve školách, předcházelo určité úvodní slovo učitele. Bylo by vhodné malým dětem vysvětlovat kontext pohádek takovým způsobem? Nevzalo by jim to prostě radost z pohádky?
Blanka Knotková Čapková by si především měla najít jiného koníčka, než za peníze daňových poplatníků otravovat život daňovým poplatníkům. Příběhy v klasických pohádkách vycházejí právě z přirozených odlišností mezi muži a ženami a jsem si jistý tím, že dětem, kromě radosti, přináší i mnohá poučení – na rozdíl od zhůvěřilostí, kdy si například princ vezme za ženu jiného prince.
Fotogalerie: - Dvanáct otázek na EU
Mají vůbec děti takové věci řešit?
Nemají. Každé malé dítě ví, že kluci jsou jiní než holky. Je to zřejmé z pouhého pohledu a potvrzuje se to dál při sportu, hrách či třeba při zpěvu a tanci. A do toho najednou přijde nějaký agresivní aktivista, který tvrdí, že to není pravda. Co si pak má dítě myslet? Že to, co si opakovaně ověřilo, neplatí? Prznit dětské duše podobnými nesmysly je zločin.
Co třeba Zkrocení zlé ženy od Shakespeara? Už ten název je nekorektní. Co může omezování knih přinést dobrého? A čím zakázané knihy nahradíme?
Máte pravdu, ten název je nekorektní. Genderově neutrální název by měl znít spíše „Zkrocení zlého tvora neurčitého pohlaví, národnosti a rasy jiným tvorem obdobného typu“. Kdyby to různé Knotkové Čapkové nemyslely vážně, tak by to vlastně mohla být docela legrace. Zakázané knihy zřejmě nahradíme feministickými, genderistickými a multikulturalistickými propagačními materiály a oběžníky o kontrolách politické korektnosti. A pak už snad lidem povolí nervy, vyjdou do ulic a konečně se zbaví tyranů. Já půjdu s nimi, protože musím přiznat, že ve Sněmovně často cítím naprostou bezmoc. Kulturních revolucionářů a revolucionářek je tam ohromné množství a diskuse s nimi, ostatně jako s každým fanatikem, prakticky není možná.
„Holky jsou na světě, aby byly maminky,“ píše se v básni Maminka od Jiřího Žáčka. Toto dílo bylo pod drobnohledem feministických aktivistek před dvěma lety. Je ta věta opravdu urážlivá?
Není. Ještě jsem neslyšel nikoho vzpomínat na svoje dětství, aby říkal: „Měl jsem krásné dětství, protože moje máma byla výborná korporátní manažerka.“
Je česká společnost dostatečně rovnoprávná, nebo vůči ženám stále panují v některých oblastech předsudky?
Česká společnost je dostatečně rovnoprávná. Žádné předsudky neexistují a nikdy neexistovaly. To slovo je výmysl anticivilizačních sociálních experimentátorů, kteří chtějí v lidech zabít pud sebezáchovy. Pokud bych měl například osobní zkušenost, že sto zrzavých lidí, které jsem poznal, bylo líných, nepřizpůsobivých a násilnických darebáků, tak mám právo se domnívat, že ten stoprvní bude také takový. Jde o racionální aplikování zkušenosti do života, které naopak pokládám za zdravé.
Na konci března ochranka v bance upozornila kojící ženu, aby se zahalila, nebo odešla. Kojící matky nyní protestovaly kojením na pobočkách zmíněné banky, navzdory tomu, že se ústav omluvil. Co tento spor říká o naší společnosti? Měly by ženy mít právo kojit na veřejnosti, nebo jde o zásah do svobod lidí v jejich bezprostředním okolí?
Odpovím vám jinak. Muž se samozřejmě může svléknout do trenýrek v Národním divadle, v bance, nebo třeba v dobré restauraci – může, pokud je dostatečně velký křupan. Myslím si, že každá žena si dokáže naplánovat čas tak, aby v době, kdy dítě dostane hlad, byla v místě, kde je dostatek soukromí. Dokázaly to naše matky, naše babičky i matky našich babiček. Můžou samozřejmě nastat nečekané situace, kdy to nejde, ale i pak bychom se všichni měli snažit, aby kojení zůstalo intimní záležitostí. Myslím, že v této věci musíme spoléhat především na takt a slušnost, nikoli upravovat zákony. Navíc; každé dítě má otce a ten by se měl postarat o to, aby jeho žena s malým dítětem nemusela běhat po bankách, či úřadech. O takové věci by se měl postarat on. Je to z mnoha důvodů rozumnější.
Podobné spory o to, co je urážlivé a co nikoli, v poslední době nabývají na četnosti. Čím si to vysvětlujete?
Vysvětluji si to dlouholetým snažením kulturních revolucionářů, které pomalu začíná nést své zkažené ovoce.
V jaké kondici je západní kultura s ohledem na aktuální dění? V posledních letech se z fasád univerzit sundavají busty zakladatelů, pokud jejich odkaz neodpovídá dnešním měřítkům, nyní přistupujeme k omezování knih…
Západní civilizaci čeká zásadní střet mezi zastánci tradičních hodnot, jakými jsou například rodina, vlast či národ, s právě již výše zmíněnými kulturními revolucionáři. Dohoda mezi těmito tábory není možná; buď vyhrají jedni, nebo druzí. V případě, že vyhrají kulturní revolucionáři, Západ zanikne a bohužel to nebude zánik zrovna veselý a bezbolestný.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
