Pane předsedo, jak jste uvítal rozhodnutí širšího vedení lidovců, že s vaší stranou půjdou do sněmovních voleb ve dvojkoalici?

Já jsem to rozhodnutí uvítal, protože jsme na tom poslední měsíce velmi intenzivně pracovali. Ta spolupráce dává smysl, protože se vytvářela a vytváří spontánně. Naše senátní kluby zasedají společně, aniž by jim to kdokoli nařizoval, spolupracujeme na krajích, v obcích i na úrovni Evropského parlamentu. Mezi námi jsou přirozené lidské vztahy. A také máme velmi podobné programové cíle, takže jsme schopni vytvořit politickou součinnost, která může výrazným způsobem změnit mapu české politické scény.

Nevadí vám, že výsledek hlasování o spolupráci byl v KDU-ČSL velmi těsný? Od února, kdy širší vedení KDU-ČSL pověřilo předsedu Pavla Bělobrádka vyjednáváním se Starosty 86 procenty hlasů, klesl počet členů celostátní konference, kteří o víkendu hlasovali pro společnou koalici, na 56 procent. Jak si ten úbytek podpory vysvětlujete?

Ono to bylo velmi podobné i na straně Starostů. Mně i mému prvnímu místopředsedovi dalo hodně práce objet regiony a vysvětlit význam a ten synergický efekt, který to bude mít pro naši zemi, pro její směřování i pro oba dva politické subjekty. Samozřejmě v případě strany, která má dvacet tisíc členů, je o něco obtížnější, aby předseda či místopředseda strany mluvili takřka s každým a vysvětlili to všem. Oni jsou časově omezeni a limitováni, ale věřím, že vysvětlování bude pokračovat a že podpora z členské základny KDU-ČSL do budoucna bude větší.