Vy jste po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem uvítal, že se díky vstřícnějšímu postoji Trumpa k Rusku změní velmi napjaté vztahy mezi těmito velmocemi k lepšímu, což jste považoval za prospěšné pro celý svět. Ale po incidentu v Sýrii se napětí mezi velmocemi opět vystupňovalo. Jak to vnímáte?
Americký prezident je sice mocný člověk, ale není všemocný. Je závislý zejména na Kongresu. Aby mohl plnit, co v předvolební kampani slíbil, potřebuje podporu Kongresu. Trump je podle mého názoru velmi neoblíbený mezi voliči a potřebuje i jejich podporu. Myslím, že se bude zaměřovat na vnitřní politickou situaci, zejména z hlediska ekonomiky.
Prostě chce v první řadě uklidnit situaci doma, získat pozici u voličů, tím pádem získat podporu Kongresu, protože voliči ovlivňují postoj senátorů i poslanců. Vysvětluji si to tedy tak, že teď ty reakce vůči Rusku mají tudíž posílit jeho pozici doma tak, aby možná v budoucnu naplnil cíle mezinárodněpolitické. Ale podle mne nemá v úmyslu vyostřovat situaci a vztahy s Ruskem.
Na které hlavní zprávy se díváte?Anketa
To podle vás tedy vysvětluje razantní krok Spojených států amerických, který posvětil prezident Donald Trump, kdy v reakci na použití chemických zbraní v Sýrii bombardovalo americké letectvo základnu, kterou využívala vládní syrská armáda? Byla to podle vás adekvátní reakce, byly dostatečné důkazy, že právě vládní syrská letadla použila sarin, který zabil desítky lidí včetně dětí v syrském městě Cháj Šanchún?
Taková věc tři dny potom, co Američané oznámili, že s Asadem se zatím hýbat nebude, je velmi silně nelogická. Asad by musel být velký hlupák, kdyby něco takového nařídil a provedl. Za druhé mi tady chybí jakékoli důkazy. Kdyby měl někdo důkazy, měl by je tedy zveřejnit. Kdyby to byla skutečně pravda, že syrská armáda použila chemické zbraně, byl bych zásadně proti tomu, aby Asad pokračoval ve funkci. Ale žádné takové důkazy zveřejněny nebyly a myslím si, že ani nejsou. A chybí mi také mezinárodní vyšetření situace.
Rusko vyzývá k vytvoření nějaké komise, která by tuto otázku přešetřila. To je přece zcela logické. Ať vznikne nějaká komise nebo skupina, která bude svým způsobem nezávislá a tuto otázku vyšetří. Mám větší procento pochyb, že by smrt lidí v syrském Cháj Šanchúnu byla způsobena syrským režimem, než abych tomu věřil.
Proč tedy Rusko vetovalo návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující chemický útok v Sýrii a požadující jeho přísné vyšetření?
Rusko nevetovalo zřízení komise, Rusko navrhuje zřízení této komise. Ale zablokovalo, pokud vím, rezoluci Rady bezpečnosti, která a priori říká, že Asad je vinen.
Takže bez vyšetření komise je podle vás chyba, že Spojené státy americké bombardovaly základnu v Sýrii?
Platí, co jsem říkal na začátku. Nakonec i výsledky jsou pouze demonstrativní.
Myslíte si, že tato situace bude mít vliv na postoj Ameriky a Donalda Trumpa k syrskému prezidentovi Asadovi a jeho setrvání ve funkci?
V tom, aby byl v Sýrii klid, nehraje roli jen Asad. Nikdo netvrdí, že Asad musí být v čele Sýrie i nadále. Ale v současné době jsou vládní síly jedinou konsolidovanou silou v Sýrii. V dohledné době se nedá mluvit o tom, že by se bez nich nějaká situace vyřešila. Jak řešit tento problém s několika desítkami různých skupin a organizací, které jsou jednou spojenci, podruhé jsou nepřátelé? To prostě nejde.
Pokud chceme dospět k řešení, a to určitě chceme, tak musíme stavět na síle, která je konsolidovaná. A je myslím nepodstatné, jestli bude v budoucnosti hlavou státu Asad, nebo někdo jiný. Podstatné je, aby se situace zklidnila a vyřešila a aby byl v této části světa, a teď to hodně přeženu s optimismem, klid.
Psali jsme:
Teď Spojené státy americké a jejich prezidenta Donalda Trumpa zřejmě ještě víc zaměstnává korejský problém. Velmi napjaté vztahy mezi Spojenými státy americkými a KLDR jsou už na pokraji otevřeného konfliktu. Severokorejská armáda dokonce pohrozila, že nemilosrdně zpustoší Spojené státy, pokud se rozhodnou zaútočit. Znepokojeni situací jsou všichni v regionu, Jižní Korea, Čína, Japonsko. Myslíte si, že Spojené státy na Koreu zaútočí?
Samozřejmě, že Spojené státy jsou znepokojeny. Ani Čína nechce, aby v jejím bezprostředním sousedství byly použity, nedej pánbu, jaderné zbraně, a to by bylo v takové situaci docela možné. Myslím, že tento problém bude řešen zase nějakou společnou cestou, jak Spojených států, Číny, Japonska, tak možná i Ruské federace. Osobně bych nepředpokládal, že bude podniknut nějaký podstatný americký útok na Koreu, protože tomu brání Jižní Korea, jejíž hlavní město je v dosahu korejského dělostřelectva. Jihokorejci by přinesli největší oběti, proto se budou nejvíc stavět proti útoku Spojených států.
Označil byste tento americko-korejský konflikt za vážnou hrozbu, srovnatelnou s karibskou krizí, kdy skutečně hrozilo možné použití jaderných zbraní, nebo jde jen o jakési strašení, kterým si chce Korea nějak upevnit postavení na mezinárodním poli?
Každá situace, kde je zostřené napětí, je v dnešní době vážná. Jistě, je to zase pokus Trumpa vypadat rozhodně, protože problém mezi Koreou a Spojenými státy je vleklý, ale nemyslím, že by to gradovalo do nějaké větší krize.
Řečeno s velkou nadsázkou, jednu oběť už americko-korejský konflikt má a je to, paradoxně, český prezident Miloš Zeman, který se připravoval na dubnovou návštěvu prezidenta Trumpa v Bílém domě, a teď podle českého velvyslance v USA Hynka Kmoníčka se kvůli korejské krizi návštěva odkládá. Myslíte si, že to je skutečně pravý důvod, proč se návštěva české hlavy státu ve Spojených státech teď neuskuteční?
Hynek Kmoníček je vynikající diplomat a nikdy v podstatě nelhal. Takže si myslím, že to je ten důvod odkladu. Navíc Kmoníček situaci ve Spojených státech zná, působil dost dlouho jako velvyslanec při OSN, styky tam má, takže si myslím, že pokud někdo tu návštěvu dokáže zabezpečit, pak je to on. Nemyslím, že došlo k nějaké takové změně, která by úplně vylučovala Zemanovu návštěvu.
Byl jste také diplomatem, takže znáte, jak to v diplomacii chodí, že dokud není návštěva potvrzena oficiálně, není nic jisté. Nepovažujete za diplomatickou, neřku-li politickou chybu, že se nepotvrzená informace, která možná vyplynula jen ze zdvořilostní zmínky při rozhovoru po zvolení Trumpa prezidentem, vypouští do světa? Jednání Pražského hradu nepůsobí pak věrohodně, nehledě na to, že taková situace budí u odpůrců Miloše Zemana škodolibou radost.
Nemyslím si to, protože takové návštěvy se dopředu zveřejňují. V tom nevidím nic špatného. A že jsou někteří lidé škodolibí a mají radost? Až Miloš Zeman pojede na návštěvu Bílého domu, tak je ta radost přejde. To je život.
Kdyby se Zemanova návštěva v Bílém domě opravdu uskutečnila koncem roku, jak říkal Hynek Kmoníček, nebylo by to možná pro Miloše Zemana těsně před přímou volbou v příštím roce ještě výhodnější pro využití v rámci předvolební kampaně?
Nemyslím si, že návštěva ve Spojených státech působí na voliče nějak velmi razantně, že by kvůli tomu měnili své postoje vůči Miloši Zemanovi. Naši voliči budou volit Miloše Zemana a návštěva Bílého domu to moc neovlivní.
Francie už má první kolo prezidentských voleb za sebou. Jak hodnotíte výsledek prvního kola, kdy se do finále dostali dva kandidáti – středový Emmanuel Macron a ultrapravicová Marie Le Pen? Překvapilo vás na tom něco?
Nejsem odborník na Francii. Ale díval jsem se na průzkumy veřejného mínění a podle toho, co uváděly, to také dopadlo. Macron i Le Penová byli mezi tou čtyřkou potencionálních vítězů. Myslím, že i podle průzkumů k tomu měli nejvíc nakročeno. Těžko říci, jak to bude vypadat dál. V případě amerických prezidentských voleb média vykřikovala, že Trump nemůže vyhrát, a on vyhrál. Takže uvidíme.
Nejste tedy tak jednoznačně přesvědčen jako řada komentátorů, že Macron už má jisté, že bude příštím francouzským prezidentem?
V žádném případě. Za prvé podle toho, co jsem slyšel, Macron nemá žádnou stabilní voličskou základnu, naopak Le Penová ji má, navíc ona tu čtrnáctidenní kampaň povede velmi intenzivně a agresivně. Necháme se překvapit. Domnívám se, že může vyhrát kdokoli – Macron i Le Penová.
A kdo z nich by podle vás byl lepší pro Evropskou unii?
Pro Evropskou unii jako takovou by byl určitě lepší Macron. Ale těžko říci, jestli i pro Francii.
Psali jsme:
autor: Libuše Frantová
