Smrt šéfa Hamásu, z níž Hamás a Írán viní Izrael, slíbil pomstít Teherán i Hizballáh. Co toto vše může vyvolat?

Tak, my jsme dnes v situaci, kdy Izrael tím zavražděním Haníji dál eskaluje problém na Blízkém východě, a to z řady důvodů. Za prvé Irán – přestože jsem přesvědčen, že v tuto chvíli nechce žádnou velkou válku –, bude muset něco udělat. Na Blízkém východě můžete ztratit cokoliv, ale nesmíte ztratit tvář. Je otázka, jestli Írán přistoupí stejným způsobem k odvetě, tak jak to učinil po prvním dubnu, kdy Izrael zabil příslušníky revolučních gard na ambasádě v Sýrii a v zásadě útočil na cíle v Izraeli. Ale nezabil žádného izraelského občana. Řada těch střel byla zneškodněna Brity, Američany, Jordánci… Nebo zda teď bude cílit na cíle, kde může dojít k zabití Izraelců, což by nepochybně vedlo k dalšímu odvetnému kroku. Protože Izrael na tento útok, který proběhl 14. dubna, reagoval tím, že vystřelil proti jedné radarové stanici a tím to celé skončilo. 

Tak, to je Írán, který je v tomto směru problematický. Problematicky se k tomu samozřejmě staví řada států, včetně Jordánska, Egypta, Číny… Čína je země, která se velmi angažuje na Blízkém východě. Velmi nebezpečný je postoj prezidenta Turecka, který veřejně prohlásil: „my vstoupíme do Izraele tak, jak jsme vstoupili do Libye“, a podobně… Což by mohlo vést k velmi nebezpečné eskalaci. Protože pokud Erdogan míní vstoupit od Izraele, tak musí jít přes Sýrii. Tam jsou ruská vojska a myslím si, že by to vedlo k velmi nebezpečné válce na Blízkém východě.

Samostatná kapitola jsem USA, které přesto, že Izraeli dávají všemožnou podporu, a to díky především silné izraelské lobsy, tak si žádnou velkou válku na Blízkém východě, obzvláště před americkými prezidentskými volbami, nepřejí. Byť Austin, ministr obrany, prohlásil, že kdyby došlo k větší válce s Hizballáhem v Libanonu, tak že by USA Izrael chránily. A tady je potřeba říct, že si neumím představit, že by to bylo prostřednictvím vojsk na území Izraele, ale letecky a z námořních lodí by to být mohlo.