Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) měl podle serveru Seznam Zprávy plánovat, že v Rusku vymění utajení zapojení ruských agentů do výbuchu ve Vrběticích za milion dávek vakcíny Sputnik V a setkání amerického a ruského prezidenta Joe Bidena v Praze. Věříte Janu Hamáčkovi, že se jedná jen o lži a spekulace?
Já věřím tomu, že vicepremiér Hamáček neměl plán jet do Moskvy proto, aby provedl onu směnu suverenity státu, to znamená nějaké ututlání toho, co se stalo ve Vrběticích za milion dávek Sputnik V a setkání dvou prezidentů v České republice. To ale neznamená, že bych věřil všemu, co říká, protože jeho vyjádření a zdůvodňování jsou natolik nevěrohodná, že za tím vždy zůstanou nějaké otazníky, na které není odpověď.
Jinak řečeno zůstává na stole otázka, jak to s cestou do Moskvy ve skutečnosti bylo?
Myslím, že to je bezesporu už vyřešeno. Vicepremiér Hamáček chtěl do Moskvy skutečně odjet, jsou přece informace, že to nejenom říkal, ale plánovala se setkání v Moskvě a plánovalo se letadlo na tuto služební cestu. Takže služební cesta skutečně plánována byla, otázkou, je, jaký měl být její obsah.
Tedy mohla to být vakcína Sputnik V, Vrbětice i něco jiného?
Nakolik věříte novinářům v tomto smyslu? Tedy jejich tajným zdrojům a vydaným informacím?
To je otázka novinářům. Já si myslím, že se spíše jedná o Seznam.cz a konkrétně Janka Kroupu, který tvrdil, že má nevyvratitelné informace, že má dojít k tomu nejvíce kritizovanému - tedy směně suverenity státu za Sputnik V a jednání dvou prezidentů Ruska a Spojených států amerických v České republice. Ale zatím se bohužel, nebo bohudík nepotvrdilo, že mělo při plánované návštěvě dojít k debatě o Vrběticích, tedy k tomu, co redaktor Kroupa několikrát avizoval, že ta směna měla být navržena.
V tomto případě mám určité pochybnosti, ale musím říci, že nejenom já. Slyšel jsem řadu novinářů, kolegů z branže, kteří by teoreticky měli Jankovi Kroupovi věřit, a oni také zpochybňují některá jeho vyjádření, protože ten takzvaný stoprocentní utajovaný svědek, který to měl potvrdit, tedy Netolický, to nepotvrdil. Potvrdil pouze, že Hamáček chtěl jet do Moskvy, a že v tom viděl určitou možnost zvýšit preference ČSSD. Takže do doby, dokud Seznam.cz, případně Kroupa nepředstaví ještě něco jiného, významnějšího, je pravděpodobné, že bude mít hodně velký problém obhájit, co na počátku této kauzy tvrdil.
Psali jsme:
Několik kauz poslední doby jsou založené na únicích informací z Bezpečnostní informační služby, například ono vyšetřování Vrbětic. Jak takové úniky vnímáte? A bývají důkladně prošetřeny tak, jak by tomu mělo být?
Samozřejmě, že se všichni snaží dobrat se pravdy a najít ono řešení. Uniklo, že Česká republika má informace, že za výbuchy ve Vrběticích mohou ruští agenti. Problémem je, co šéf vojenského zpravodajství Jan Beroun řekl zcela otevřeně, že Rusové měli informace o tom, že už to víme a že máme pádné důkazy o přítomnosti ruských agentů. Je potřeba zjistit, kam až ty informace byly předávány, v jaké úrovni krytí a v jakém okamžiku došlo k tomu, že se dostaly tam, kam se dostat nemají. Je menší zlo, že se dostaly k novinářům, než že se mnohem dříve pravděpodobně dostaly k ruským zpravodajským službám. To je zkrátka poměrně velký problém.
Vždy dochází k úniku informací, s tím se potýkají skoro všechny státy a je jedno, zda jde o naše spojence nebo ty, kdo stojí proti nám. Bohužel u nás je to poměrně častá záležitost a není to jen otázka úniku z tajných služeb, ale i z policejních vyšetřování a podobně. Je třeba, aby se tomu věnovalo mnohem více pozornosti, než do současné doby. Tím, že novináři měli informace o něco dříve, vlastně donutili premiéra, aby tuto skutečnost ve velmi nekomfortním prostředí a nepřipraveni oznámili, což následně vytvořilo poměrně hodně složité prostředí na české politické scéně, ale i na scéně mezinárodní.
To, že se o tom dověděli dříve Rusové, jim umožnilo udělat řadu kroků, aby se připravili na ohlášení této činnosti a určitě udělali opatření. Připravili se jejich tajní agenti – ne ti, kteří mají diplomatické krytí, ale ti, kdo se tady pohybují a my o nich nevíme nebo jen tušíme. Případně se připravili na to, jak vystoupit. Je vidět, jak rychle reagují a kolik dezinformačních zpráv bylo ve sdělovacích prostředcích vydáno. Rusové na to byli připraveni, to je zcela evidentní.
Psali jsme:
Když pomineme, zda Hamáček plánoval cestu za účelem výměny, nebo nikoliv, zajímalo by mne, jestli bývají podobné výměny pod pokličkou mezi státy běžné, aniž by to veřejnost třeba věděla? Děje se něco takového?
To, že se některé spory mohou řešit výměnou agentů nebo nějaké dohody o tom, že někdo zaplatí kompenzace za škody, které vznikly, to určitě probíhá, ale často to není předmětem pozornosti sdělovacích prostředků a novinářů. Ale to, o čem mluvíme, tady zkrátka za dobu, co já si mohu pamatovat, nebylo.
Jaký vzkaz tím, co se u nás děje, dává Česká republika svým spojencům nebo případně v uvozovkách nepřátelům?
Co se týká naší politické scény, která se dostává do situace, kdy se bavíme jen o Vrběticích a potom o výměně diplomatů a všem možném, tak to, co se tady odehrává, je jedna z dalších kauz, které na české politické scéně probíhají. A pokud se vrátíme zpátky do nedávné minulosti, tak se neustále zmítáme v nějakých sporech, neustálém odhalování něčeho, co je v podstatě buď nějaká dezinformace, nebo věc, která se dá jednoduše vysvětlit a domluvit. Dochází k tomu, že nejenom opozice bojuje proti koalici a koalice proti opozici standardními politickými nástroji, ale dostáváme se do situace, kdy se lidé už urážejí, vyhrožují velezradou a podobně. To našim spojencům ukazuje, že nejsme ve vedení státu jednotní a nejsme schopni se domluvit na základních krocích, které vedou k prosazování nebo ochraně našich národních zájmů. Začínáme být málo spolehliví a samozřejmě málo čitelní.
A našim nepřátelům? Ti jsou z toho pochopitelně potěšení, protože Česká republika je jedním z nejslabších článků Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. Když si vezmete, co se odehrálo kolem ricinu před rokem... Stačila jedna dezinformace, aby rozkolísala politickou scénu a vytvořila hlubokou krizi. Už tehdy museli Rusové vědět, že stačí maličkost, dobře promyšlená zpráva, která je v důsledku nesmysl, a přesto to českou politickou scénu dostalo do kolen. To nás bohužel ukazuje jako velmi slabé, a že se přes Českou republiku dá vést řada útoků třeba na Severoatlantickou alianci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
