Už jsou to tři roky, co českou politiku ovládlo téma migrace. Někdy slýcháme, že to bylo zbytečné a zástupné téma, protože tu skoro žádní migranti nebyli. Jak to tedy nakonec rozsoudit? Hrozí zničení Evropy, jak někdy slýcháme? Ubráníme se?
Kosmoindividualističtí aktivisté se pokusili v roce 2015 u nás zavést multikulturní společnost. Díky odporu občanů a reprezentace, hlavně prezidenta, se to nepodařilo. Budou se o to pokoušet stále a stále. Poláci a Maďaři už se vzepřeli natolik, že se bránit dovedou. U nás to není tak jisté. Zničení Evropy hrozí jen tenkrát, když se zničit nechá.
Zatím jsme vyčerpali z EU zhruba 700 miliard korun na dotacích. Zastánci členství v EU to považují za důkaz své pravdy, kritici členství poukazují na zbytečnost dotovaných projektů, které beztak musíme spolufinancovat. Zastánci EU též tvrdí, že je důležitý filozofický rozměr členství v EU a jeho význam pro demokracii u nás. Odpůrci EU argumentují, že EU nám vnucuje svou politickou agendu a naši svobodu omezuje. Jak na tyto dohady nahlížet?
EU se uplatňuje zatím „měkkou silou“. Možnosti jsou dvě: Buď se EU změní a bude více respektovat odlišnosti a skončí s prosazováním agendy kosmoindividualismu, nebo potom je nutný výstup. Zatím musíme prosazovat první variantu. Dál uvidíme.
Bylo by pro nás opuštění EU katastrofou? A pokud nám bude EU vnucovat imigranty a bude pokračovat Schengen s volným pohybem osob včetně migrantů a teroristů, nebude nakonec jedinou šancí EU opustit?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík