Tyto problémy nevznikly jen tak a už vůbec ne přes noc. O úplném překvapení tedy rozhodně hovořit nemohu. Dnešní kritická situace je výsledkem dlouhodobého opomíjení problému a jeho trestuhodného podceňování ze strany státu. Ten v mnoha případech skutečně rezignoval na svou funkci a tzv. nechal mnohé starosty a představitele obcí ve štychu, stejně jako občany. Jen za poslední dva roky ubylo v Ústeckém kraji přes 300 policistů, což je pro území s tak velkou kriminalitou na pováženou. Ale hlavním problémem je sociální stránka věci. V dotčených regionech se zvyšuje nezaměstnanost, v důsledku krize se uzavíraly a stále uzavírají továrny, sklárny a další podniky, které dříve poskytovaly místním lidem stovky a tisíce pracovních míst. Bez valného zájmu státu se tak část Šluknovska proměnila téměř v ghetto, kde lidé žijí z dávek, případně trestné činnosti. Co se týká řešení, bude se v tuto chvíli již muset jednat o skutečně komplexní kroky v mnoha oblastech.

Co přesně to podle vás je?

To znamená v boji proti nezaměstnanosti nebo změnách v zákonech v sociální oblasti. Do řešení se musí zapojit úřady práce, hygienická správa, ale také neziskový sektor a třeba sociálně právní ochrana dětí. Jsou to dílčí kroky, které musí společně s úřady i policií řešit politické vedení obcí, kraje a státu. A je to také tak trochu běh na dlouhou trať, jehož start ale nelze odkládat.

Jak v této situaci vnímáte přístup prezidenta a premiéra?

To, že premiér otálel s výjezdem na Šluknovsko a nereagoval okamžitě na výzvy občanů a představitelů obcí, považuji za zásadní chybu. Příslib legislativních změn a navrhovaných 100 pracovních míst jsou pak jen kapkou v moři, která ale napjatou situaci již neřeší.