Hejtman Petera: Pro splnění našich slibů jsme udělali maximum

Pomalu, ale jistě se blíží konec vašeho volebního období. Pokud se ohlédnete zpět, co byste vyzdvihl z toho, co se vám podařilo? A je naopak něco, s čím příliš spokojený nejste?

Rozhodně jsem přesvědčen, že jsme po celé tři roky pracovali tak, abychom jak naše záměry, tak sliby voličům splnili. Za největší úspěch považuji stabilizaci rozpočtu Středočeského kraje. Daří se nám snížit zadlužení kraje a nemuseli jsme si brát další úvěr. Po celou dobu našeho volebního období jsme propláceli zdravotnické poplatky, přispívali na žákovské jízdné i žákovská stipendia. To byl přímý slib voličům, který se nám podařilo dodržet a splnit. Po celou dobu také stipendii podporujeme vybrané učňovské obory. Za velký úspěch také považuji, že se podařilo ve spolupráci s Českou unií sportu započít rozvoj a přestavbu Sportovního centra Nymburk, na které by se měly najít peníze ve státním rozpočtu.

Podařilo se nám také dokončit řadu investičních projektů, které prospějí rozvoji Středočeského kraje. Patří k nim dokončení dopravní stavby Severovýchodní tangenta v Mladé Boleslavi, kterou jsme slavnostně otevřeli za účasti ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. Vybudovali jsme přemostění železniční trati v Poděbradech a provedli rekonstrukci průtahu v Kralupech nad Vltavou. Dotáhli jsme i dostavbu Domova seniorů v Uhlířských Janovicích s kapacitou 154 lůžek a rekonstrukcí prošel Domov seniorů v Rakovníku, kde je nyní pro seniory k dispozici 88 lůžek. Dokončena byla i stavba a zřízení expozic Leteckého muzea v Mladé Boleslavi.

Dařilo se nám také v modernizaci krajských nemocnic. Za poslední tři roky bylo do nemocnic investováno 1,104 miliardy korun. V rámci Regionálního operačního programu se podařilo ukončit celkem 1 077 projektů v celkovém objemu 14,9 miliardy korun. Hlavními oblastmi, kam byly zacíleny, jsou doprava, cestovní ruch, rekonstrukce památkových objektů, integrovaný rozvoj území a počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj venkova. Podařilo se nám také navázat užší spolupráci s čínskou provincií Sečuán. Podepsali jsme dohodu o spolupráci s firmou Changhong, která se zavázala investovat půl miliardy korun do dalšího rozvoje továrny a vybudování výzkumného centra v Nymburku.

V dalším období bychom chtěli pokračovat ve velkých dopravních projektech. Na již zmíněném Mladoboleslavsku bychom chtěli zajistit přípravu rozšíření třídy Václava Klementa, vybudovat obchvaty měst Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a Lysá nad Labem a přál bych si také, aby do budoucna vznikla v bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá zvláštní státní průmyslová zóna, která by na toto území usnadnila vstup zajímavých investorů, čímž by byl zajištěn i růst počtu nových pracovních míst v regionu.

To, co mě v současné době nejvíce trápí, je, že se nepokračuje v důležitých silničních dopravních stavbách, jako je stavba silnice 511 Modletice – Běchovice – dálnice D11, a přitom je tato stavba pro Pražský okruh naprosto klíčová. S Prahou proto důrazně vyzveme ministra dopravy Dana Ťoka, aby urychleně zadal vypracování nové studie vlivu stavby na životní prostředí v koridoru určeném platnými Zásadami územního rozvoje hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Středočeský kraj skutečně trpí obrovskou dopravní zátěží mající zničující vliv na zdraví občanů i na majetek kraje, měst i obcí. Proto je nutné tento nepříznivý stav co nejrychleji změnit budováním obchvatů a zlepšit dopravní situaci v okolí Prahy.

Jedním z největších problémů kraje je doprava. Co jste udělali v tomto volebním období pro odblokování situace?

Jak už jsem zmínil, kraji se v posledních čtyřech letech dařilo opravovat silnice zejména díky dotacím z EU, konkrétně prostřednictvím Regionálního operačního programu Střední Čechy a díky státním příspěvkům ze Státního fondu pro dopravní infrastrukturu (SFDI). Do oprav a rekonstrukcí silnic bylo investováno 8,5 miliardy korun. Pro zlepšení dopravní obsluhy veřejnou dopravou také navyšujeme pravidelně spoje na železnici. Vlakem cestuje stále více lidí a pro mnohé je to zejména při cestách do Prahy rychlý a pohodlný způsob, jak se vyhnout častým kolonám na silnicích. Posílili jsme proto i ve spolupráci s Prahou kapacitu vlaků a také jsme vycházeli vstříc požadavkům měst a obcí na doplnění chybějících spojení. Nezapomínáme však ani na autobusovou dopravu. Zavedli jsme řadu nových spojů pro cesty do školy nebo do zaměstnání.

Projekt integrace dopravy mezi Prahou a Středočeským krajem funguje již v části Mělnicka. V přípravě je integrace oblasti Mělnicko II. – Mělnicko IV., Lysá nad Labem, Milovice a okolí a linky na trasách Praha – Kladno, Kladno – Slaný a Slaný – Praha. Co ale zbylé oblasti? Očekáváte, že se do projektu v dohledné době zapojí? A můžete být případně konkrétnější?

Integraci oblastí Mělnicko II a Lysá nad Labem – Milovice jsme spustili na začátku července letošního roku. Naším cílem je, aby společná integrace fungovala v celém kraji i v Praze. Příprava integrace tak rozsáhlého území, jako je celý Středočeský kraj i s Prahou, je časově náročná záležitost. Není to jen současným úkolem, ale bude postupně pokračovat i v následujících letech. Ve spolupráci s městy, obcemi a dopravci by do konce roku 2018 měly být integrovány všechny oblasti. Snažíme se, aby na sebe jednotlivé oblasti navazovaly. Kromě vámi uvedených by v příštím roce měla také například pokračovat integrace Nymburska II (návaznost na dosavadní integrované linky v Milovicích, Sadské a Pečkách) a též trasy Praha – Sedlčany a Nový Knín – Dobříš, aby došlo ke sjednocení tarifů v oblasti Štěchovic a Nového Knína. Abychom mohli společně s Prahou integraci uskutečnit, připravujeme vznik příspěvkové organizace Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK). Obě příspěvkové organizace – pražský ROPID a středočeská IDSK – budou při přípravě společné integrované dopravy úzce spolupracovat a doplňovat se.

Jak budete chtít řešit problém s tranzitní dopravou v kraji?

Tranzitní doprava je a bude ve Středočeském kraji problémem i v dalších letech, a to především díky centrálnímu umístění Středočeského kraje v rámci ČR a umístění hlavního města Prahy v jeho středu. Legislativa v současné době sice umožňuje osadit silniční síť značkami zakazujícími vjezd nákladním vozidlům s dodatkovou tabulkou tranzit, ale nad dodržováním a smyslem tohoto kroku můžeme vést dlouhou debatu, zejména pokud kontrola vyžaduje úzkou spolupráci s policií. Největší problém tedy spatřuji v udržení dopravy a v jejím svedení do kapacitních silničních sítí, kde je však největší současnou komplikací absence silničního okruhu kolem Prahy. Teprve po vybudování a dokončení této kapacitní sítě můžeme uvažovat o omezování či zpoplatňování komunikací II. a III. tříd ve Středočeském kraji.

Jaké investice do dopravních staveb považujete v příštích čtyřech letech za klíčové?

Ke klíčovým dopravním stavbám v dalších letech rozhodně budou patřit rekonstrukce mostních objektů a udržení průjezdu důležitých silnic, které slouží jako náhradní komunikace v případech uzavírky silnic I. tříd a dálnic. Mezi nejvýznamnější projekty, které v současné době připravujeme, patří kupříkladu vybudování přeložky II/101 Brandýs nad Labem, rekonstrukce silnice II/126, propojení dálnice D1 se silnicí I/2 přes Opatovický potok, připojení silnice II/229 Rakovník na R6, stavba II/244 propojení silnic I/9 a I/16, vybudování obchvatu Čelákovic, obchvatu Staré Boleslavi a jižního obchvatu Berouna.

Jaké jsou nyní vaše možnosti zasáhnout do sporu o rozšíření Letiště Vodochody?

Do řízení, která případně budou probíhat podle stavebního zákona (183/2006 Sb.), nemohu jako hejtman zasahovat. Jde o výkon státní správy.

Domníváte se, že se vám podaří ještě do konce volebního období docílit definitivního uzavření továrny AZOS? A proč jste AZOS neodebrali integrované povolení k provozu? Nebylo by to prozatím řešení?

Jako hejtman skutečně nemohu zasahovat do přeneseného výkonu státní správy. O pozastavení výroby mohl v tomto konkrétním případě rozhodovat stavební úřad, a to z důvodu provedení nepovolených stavebních úprav. Poté, co stavební úřad v Nymburce byl prohlášen za podjatý, rozhodl o pozastavení výroby krajský úřad. Do rozhodnutí bylo podáno odvolání, o kterém nebylo do dnešní doby rozhodnuto.

Zmiňujete-li integrované povolení, pak krajský úřad může v souladu se zákonem o integrované prevenci rozhodnout o omezení nebo zastavení provozu pouze z důvodů uvedených v zákoně. Konkrétně jde o situace, kdy provozovatel neprovede uložená opatření k nápravě, nepředloží ve stanovené lhůtě žádost o změnu integrovaného povolení nebo pokud dojde k porušení povinností stanovených zákonem o integrované prevenci a vydaným integrovaným povolením, které představuje nebezpečí, že dojde k závažnému nepříznivému dopadu na životní prostředí. Krajský úřad od vydání integrovaného povolení uskutečnil v zařízení několik přezkumů plnění podmínek integrovaného povolení. Během přezkumů však nebyla zjištěna pochybení, která by svým charakterem naplňovala podmínky, za nichž lze vydat rozhodnutí o omezení provozu nebo zastavení zařízení.

Ing. Miloš Petera

SOCDEM

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Jak jste se nedávno pochlubil, Regionální operační program Střední Čechy rozdělil za sedm let na více než tisícovku projektů téměř 15 miliard korun. Jak se to projevuje na hospodaření kraje, zejména na snížení jeho zadluženosti? Za vlády vašeho předchůdce Davida Ratha se stal kraj jedním z nejzadluženějších. V jaké finanční kondici je kraj dnes?

Ano, v čerpání operačního programu ROP Střední Čechy byl Středočeský kraj skutečně mimořádně úspěšný a patří k jedněm z nejúspěšnějších v historii čerpání evropské pomoci v České republice. V programovacím období v letech 2007 až 2013 proplatil příjemcům dotací částku převyšující 14,9 miliardy korun. V uplynulém období tak ROP Střední Čechy podpořil a dohlédl na úspěšnou realizaci celkem 1 077 projektů. A protože peníze šly především do zkvalitnění dopravní infrastruktury, na opravy silnic druhých a třetích tříd, do rozvoje cestovního ruchu, na rozvoj vzdělávací, zdravotnické a sociální infrastruktury, samozřejmě to pomohlo i krajskému rozpočtu. Bez těch zmíněných téměř patnácti miliard by totiž kraj jen stěží mohl podpořit tolik významných investic, zajišťujících jeho další rozvoj.

Po celé toto volební období, tj. od roku 2012 se nám dařilo snižovat zadlužení Středočeského kraje za přijatý úvěr, úvěry oblastních nemocnic i leasingové smlouvy a bylo uhrazeno i odložené financování oprav silnic II. a III. třídy. V letošním roce pak byl rozpočet díky dobrému výnosu daní navýšen ve své příjmové oblasti o 250 milionů korun, což nám umožnilo i vytvořit rezervu a využít tyto prostředky pro financování potřebných projektů z oblasti dopravy, zdravotnictví a vodohospodářské infrastruktury. Na vybudování nových vodovodů a splaškových kanalizací obcí tak půjde například dalších 70 milionů korun. Z toho vyplývá, že krajský rozpočet je stabilní, kraj plní své veškeré závazky a nemusel si brát žádný další úvěr.