Helena Langšádlová zcela otevřeně o uprchlících, Turecku s autoritativním režimem, Halíkovi i Zemanovi

21.04.2016 21:15 | Zprávy

ROZHOVOR Rusko usiluje o nadvládu nad východní částí Evropské unie prostřednictvím hybridní války i své propagandy, konstatuje Helena Langšádlová, místopředsedkyně TOP 09, která působí v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR jako místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti. Dále si myslí, že pro pozitivní vývoj ve světě by bylo nejlépe, kdyby v prezidentských volbách v USA zvítězila Hillary Clintonová. Brexit by považovala za velké oslabení celé Evropské unie.

Helena Langšádlová zcela otevřeně o uprchlících, Turecku s autoritativním režimem, Halíkovi i Zemanovi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová

Na bratislavské konferenci GLOBSEC zazněla důrazná varování před Ruskem. Polsko si přeje rozmístění vojenských kapacit na svém území i na jiných východních částech Aliance. Zazněla teze, že Rusko se snaží rozložit EU, přičemž je mimořádně aktivní i v Česku a na Slovensku. Generál Pavel varoval, že bude jasně řečeno, kteří spojenci v NATO nedodržují předepsaná dvě procenta HDP na zbrojení. Čímž myslel i ČR. Do jaké míry lze s jednotlivými klíčovými závěry souhlasit?

Já souhlasím se všemi závěry zmíněné schůzky. Je zřejmé, že Rusko usiluje o nadvládu nad východní částí Evropské unie prostřednictvím hybridní války i své propagandy. Tomu nasvědčuje řada důkazů a potvrzují to i lidé, kteří pracují pro Evropskou komisi. Rozkladu EU také pomáhají nově vzniklé radikálnější strany, jako jsou například Pegida nebo uskupení Marine Le Penové. Co se týká našeho členství v Severoatlantické alianci, pak je nutné, abychom dodržovali své závazky. Tedy abychom na té lodi jsme se jenom nevezli, ale také patřičně přispívali.

Konference GLOBSEC se zúčastnila také exministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová, který uvedla, že Spojené státy se ve světě musí angažovat a měly by být připravené vyvíjet aktivity po celém světě, a to nejen vojenské. Výzvy na oslabení transatlantického spojenectví, či dokonce k rozpuštění NATO jsou podle ní velmi nebezpečné. A nejlépe na funkci prezidenta USA je prý připravena Hillary Clintonová. Co říci k těmto jednotlivým bodům?

Já si myslím, že je zcela mylná představa, že ten svět kolem nás se bude vyvíjet zcela ideálně. I dnešní vývoj na severu Afriky ukazuje, že se budeme muset umět hájit jako součást Severoatlantické aliance a role Spojených států je v tom velmi důležitá. Souhlasím také s tím, že paní Clintonová je ze všech prezidentských kandidátů nejvíce kompetentní ohledně otázek zahraniční politiky. Někdy přemýšlím, jestli prohlášení od Donalda Trumpa, týkající se globálních problémů, jsou skutečně myšlena vážně, nebo zda jde jen o extrémní předvolební rétoriku.

Helmut Kohl varoval, že Evropa nemůže pojmout miliony chudých imigrantů a že je třeba jim pomáhat tam, odkud přicházejí. Do jaké míry tím pootočil diskursem v Německu? Jak se vlastně vyvíjí evropský postoj k věci poté, co funguje-nefunguje dohoda s Tureckem a byla víceméně odmítnuta iniciativa Evropské komise na zřízení společného azylu a přerozdělovacích kvót?

Evropa je jeden z nejbohatších kontinentů na světě a musí pomáhat, ale přímo v místech, kde se problémy vyskytují. Ten migrační tlak není spojený jen s válkou v Sýrii, je všeobecný a my opravdu nemůžeme přijmout všechny ty, kteří by chtěli v Evropě žít. Musíme mít pod kontrolou vnější hranice, podporovat jen řízenou migraci a vytvářet projekty na humanitární pomoc.

Smlouva s Tureckem nyní ve větší míře funguje. Turci začali redukovat organizovaný zločin a převaděčství, brání tomu, aby se další migranti dostávali do Evropy. Velkým úskalím je ale liberalizace vízových vztahů, kdy Turecko nesplnilo víc než polovinu podmínek Evropské unie. Nicméně si myslím, že většina lidí v Evropě si uvědomuje, že musíme být v této problematice aktivní, a to společenství více než 500 milionů lidí, které patří k nejvyspělejším na světě, si bude schopné svůj prostor nakonec uhájit.

Evropou hýbe znepokojení nad jednáním tureckého prezidenta Erdogana. Ten si nejen dovolil žádat Merkelovou o potvrzení stíhání satirika, který ho nazval „kozomrdem“, ale existují i otazníky nad jeho jednáním vůči Kurdům, podporou některých teroristů v Sýrii a samozřejmě i ve věci dodržování lidských práv a svobody projevu. Lze souhlasit s tím, že puštěním stavidel uprchlíků se Evropě mstí za pád Osmanské říše, jak píše turkolog Tomáš Laně, a že v případě neudělení bezvízového styku Turkům do EU stavidla opět zvedne? Jak hodnotit tohoto partnera?

Turecko nemůžeme v tuto chvíli hodnotit jako demokratickou zemi, já jsem přesvědčená, že tam vládne autoritativní režim, kterému můžeme mnoho vyčítat, co se týká dodržování lidských práv nebo svobody médií. Přesto si myslím, že je dnes zásadním strategickým partnerem pro evropské země ohledně uprchlické krize. Evropa ale nemůže být dlouhodobě závislá v této otázce na Turecku. Musíme získat čas a pak si sami vytvořit potřebná opatření k tomu, jako je například vytvoření společné pohraniční a pobřežní stráže, abychom migrační vlnu zvládli.   

Ve Velké Británii odstartovala kampaň k referendu o setrvání země v EU. Řada politiků i analytiků po celé Evropě před vystoupením Británie varuje, prý by to byla katastrofa pro obě strany a ve finále by došlo také k oslabení vlivu USA v Evropě, což by mohlo mít negativní dopad na naši bezpečnost. Oproti tomu třeba bývalý prezident Klaus řekl, že pokud Britové z Unie odejdou, nestane se vůbec nic. Nakolik je možné jednoznačně říci, jaké důsledky by britský odchod měl nebo neměl?

Domnívám se, že brexit by byl velkým oslabením Evropské unie, a to nejen z hlediska ekonomického, ale i třeba geopolitického a bezpečnostního. Byla by to škoda také ohledně hospodářské strategie EU, kdy právě Anglie se snaží omezovat různé regulace a otevírá trhy a vůbec je nám v mnoha oblastech velmi blízká. 

Syrské parlamentní volby vyhrála Asadova strana Baas. Ze Západu zní tvrdá kritika ve smyslu, že volby nejsou legitimní, nemohli v nich kvůli bojům hlasovat všichni voliči a opozice hrozí, že odejde od stolu mírových jednání v Ženevě. Podle časopisu Foreign Policy jsou USA navíc připraveny na plán B v případě, že příměří padne; mají již přesný seznam zbraní, které budou dodávat protiasadovské opozici. Hradní šéfdiplomat Kmoníček ale varuje, že snaha odstranit Asada bez nalezené alternativy by mohla skončit libyjským scénářem. Jak aktuální vývoj v Sýrii chápat?

Situace v Sýrii je zatím dost nepříznivá. Odhaduje se, že prezident Asad způsobil smrt okolo 300 tisíc lidí a zavinil odchod několika milionů migrantů, kteří utekli právě před ním. Je samozřejmě nutné hledat cestu trvalé stability Sýrie a je proto dobře, že nyní probíhají ženevská jednání. Nicméně si pro budoucnost této země nedovedu představit, že by byla z dlouhodobého pohledu výsledkem těchto mezinárodních rozhovorů Sýrie v čele s Asadem. 

Kněz Tomáš Halík nedávno prohlásil, že země bývalého komunistického bloku přišly ke svobodě příliš lacino, neváží si toho, chtějí jen výhody a nadávají na EU, která nám pomáhá. Všechno to prý otvírá prostor pro lži a urážky, kterými omlouváme vlastní lenost a nezodpovědnost. Po vlně ostré kritiky, která vinila Halíka z elitářství či podněcování k nenávisti, ještě známý kněz výroky rozšířil o kritiku prezidenta Zemana, jehož označil za demagoga tragicky rozdělujícího společnost, a obvinil Čechy z iracionálního strachu z uprchlíků a z morální nezralosti. Kam Tomáše Halíka zařadit ve smyslu jeho veřejné činnosti?

Pro Českou republiku je životně důležité, aby se stala spolehlivou součástí Evropské unie. A to i přes fakt, že je EU v některých oblastech hodně svázaná různými regulacemi. Nicméně tomuto svazku států se podařilo vytvořit společenství, po mnoha staletích konfliktů, které funguje na mírových principech i dobrých vzájemných vztazích a šanci v tom pokračovat bychom si neměli nechat ujít. Všechny ty problémy, které se teď na EU vrší, nikdo za ní nevyřeší, musí se k tomu postavit čelem a odpovědně se tím zabývat.    

Pana Halíka považuji za velmi vzdělaného člověka s přehledem, který posuzuje společenské otázky s velkou moudrostí. Respektuji jeho názory ohledně uprchlické  krize, avšak si myslím, že je také potřeba velmi otevřeně hovořit i o všech dalších problémech, kterou hromadná migrace do Evropy přináší. 

Ve Středozemním moři došlo k tragédii, která si zřejmě vyžádala životy stovek lidí, oznámil italský prezident Sergio Mattarella. Podle BBC zemřelo asi 400 převážně somálských migrantů poté, co se s nimi převrátila loď u egyptského pobřeží. Zprávy o tragédii zveřejnily na sociálních sítích rodiny migrantů, později je potvrdil somálský velvyslanec v Egyptě. Italský ministr zahraničí Paolo Gentiloni s odkazem na úmrtí stovek lidí v libyjských vodách v dubnu 2015 uvedl: „Evropa se musí zavázat, že nebude stavět zdi.“ Může být tato tragédie impulsem k tomu, aby se některé vlády začaly chovat vstřícněji k uprchlíkům?

Když jakýkoliv člověk zemře, tak se jedná o tragédii. Evropská unie musí proto prosazovat takovou politiku, aby se ekonomičtí migranti do takových rizik raději nepouštěli. Proto je důležité, abychom bojovali s organizovaným zločinem – převaděčstvím,  abychom pořádali rozsáhlé propagační kampaně, které by Afričany informovaly o tom, co mohou v Evropě očekávat, a to i postihy za nelegální pobyt. Jestli někdo dostane dočasný azyl, tak to ještě neznamená, že pak může v Evropě dlouhodobě žít. Prostě nesmíme dopustit, aby se opakovala krizová situace s migrací, jako v loňském roce. 

Uzavřela se balkánská trasa, teď bude vyjednávat EU s africkými zeměmi. Znamená to, že se blokováním těchto cest sníží počet uprchlíků. Jenže, lze nějak předejít tomu, aby lidé stále na cestě do Evropy umírali? Proč nelze kontrolovat situaci při nalodění? A jaký je váš předpoklad, kdy skončí migrační krize?

Největším problémem je asi v této záležitosti Libye, která by měla být co nejdříve sjednocena, mít jednu vládu, která by se pak stala partnerem pro jednání s evropskými zeměmi. S podobnou formou migrační krize máme už zkušenosti z minulých let ze Španělska, kdy se jí podařilo zvládnout. Bohužel nyní z africké strany není s kým jednat. Dalším problém je, že v libyjských vodách nemohou operovat evropské lodě, jež by zasahovaly proti pirátům a převaděčům. Bohužel tento návrh bojkotovalo v loňském roce Rusko na půdě Rady bezpečnosti OSN.

V posledních dnech zabírá přední stránky českých novin kauza Altner versus ČSSD. Má prezident Zeman pravdu, když říká, že by k těm horentním dluhům ve výši 337 milionů Kč nemuselo dojít, kdyby sociální demokraté zaplatili právníku Altnerovi těch 18,5 milionů korun, které původně vyměřil soud? Vždyť zbytek té dlužné částky činí úroky a penále… Někteří advokáti k tomu ještě dodali, že sociální demokraté tak národu ukazují, že pro vládní stranu platí jiné zákony než pro obyčejné smrtelníky. Co k tomu říci?

Já si myslím, že udělal velikou chybu i prezident Zeman, když podepsal smlouvu s takovými tvrdými finančními sankcemi, i když dnes říká, že s tím nemá nic společného. Je to z jeho strany nefér vůči sociální demokracii. Byl to určitě velmi riskantní krok. Na druhou stranu, když už soud pravomocně rozhodl, tak by to měla ČSSD respektovat, jinak by obešla základní principy fungování právního státu.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

Zůstane ANO věrná i po zvolení?

Dost politiků ANO po zvolení do EP stranu opustilo. Jak si to vysvětlujete? A můžete zaručit, že vy se netrhnete, když budete zvolena? Protože vy ani nejste členka ANO. Ať se vám daří. Libor

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Babiš a Konečná. Hůř, než si Fiala myslí. Vidlák vynesl ze zákulisí blízkou budoucnost

13:11 Babiš a Konečná. Hůř, než si Fiala myslí. Vidlák vynesl ze zákulisí blízkou budoucnost

VIDLÁKŮV TÝDEN Správnou reakcí Fialy na eurovolby by byly předčasné volby, aby zachránil, co se dá, …