Zvolená slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se v rámci dovolené podívala do Česka, kde se setkala například s Karlem Schwarzenbergem či Tomášem Halíkem. Šlo o určitou odvetu Miloši Zemanovi, který se před prezidentskou volbou setkal s jejím protikandidátem Marošem Šefčovičem?
Evidentně šlo o štulec Miloši Zemanovi, ať už vědomý, nebo nevědomý. Připomeňme si, že se paní Čaputová, ostatně jako dosluhující prezident Andrej Kiska nebo řada dalších, zaklíná spojováním. Přičemž záhy po svém zvolení prezidentkou přijede na první „soukromou návštěvu“ do ČR za zarytými odpůrci současného českého prezidenta a představiteli takzvané pražské kavárny, jako jsou Karel Schwarzenberg, Michael Žantovský, Tomáš Halík nebo Michael Kocáb. A logicky se médií nikterak nestraní, spíše naopak. Není to překvapením, protože o ní víme, že je progresivistkou, liberálkou, aktivistkou, „Kiskou“ nebo „Drahošem“ v sukni – byť Drahošem značně zdatnějším, ale kdyby nechtěla čeřit vody a vztahy, s takovou návštěvou by počkala. Ještě bych podotknul, že Miloši Zemanovi bylo vytýkáno, že se přiklonil na stranu jejího protikandidáta. Kdežto kampaňové video Karla Schwarzenberga ve prospěch paní Čaputové bylo zřejmě košer? Taky si představme, kdyby tak Miloš Zeman po svém zvolení prezidentem vyrazil na první „soukromou“ návštěvu Slovenska za odpůrci a protikandidátem paní Čaputové. To by bylo křiku.
Senátor Marek Hilšer se obává, aby Miloš Zeman při státní návštěvě Zuzany Čaputové v Česku neudělal ostudu. „Odveze si dojmy od prezidenta, který je zásadně prorusky a pročínsky orientován, odveze si dojmy z člověka, který je dost často vulgární. Já doufám, že pan prezident nebude před paní Čaputovou kouřit,“ řekl Hilšer. Sdílíte senátorovy obavy?
Je dojemné, jak mají někteří lidé – často ti samozvaně slušní – neustálé obavy o pana prezidenta. Já mám zase občas obavy, zda panu Hilšerovi v jisté chvíli opět nepřepne, nesvlékne se v Senátu do půl těla a nebude s na těle namalovanou vlajkou EU falešně notovat Ódu na radost a vyřvávat něco proti Putinovi. Taky mám obavy, aby při dalších oslavách pan exaktivista Hilšer se svým kumpánem Otakar van Gemundem neházel do košů květiny řádně zvolených tuzemských politických představitelů. Pan Hilšer zřejmě vidí vulgaritu jenom ve slovech, ale ta je i jinde. Co se týká proruské a pročínské orientace, Miloš Zeman, alespoň dle mého, koná ekonomickou diplomacii prakticky všemi směry. Jenže jakmile holt někdo není hystericky protiruský, protičínský, protisyrský, protiíránský a nekriticky a zbožně proeunijní a proamerický, pak je automaticky uvědomělými lepšolidmi, jako je třeba pan Hilšer, označován za ruského nebo čínského agenta.
Jedna z veřejných škol na severu španělské Barcelony se rozhodla z knihovny vyřadit na 200 pohádek, protože jsou údajně příliš sexistické. Mezi vyřazenými knihami se objevila Červená Karkulka nebo Šípková Růženka. Jak tento krok hodnotíte? Jsou dnes skutečně stereotypy o pohlavích překonané?
Hodnotím tento krok stejně jako jakýkoliv jiný pokus o cenzuru, narovnávání pravdy nebo restrikce vůči široké veřejnosti ve jménu jejich dobra. Ať už by šlo o stahování jakýchkoliv knih. Demokracie je přeci o pluralitě a diskuzi v rámci mezí zákona. Nejsem si vědom, že by výše zmíněné pohádky zákon porušovaly. Plíživými kroky se sem vrací to, co ještě mnoho pamětníků zažilo za minulého režimu. Jen kované komunistické soudruhy nahrazují uvědomělé neziskovky, pseudohumanisté, genderoví aktivisté a jiní jim podobní, kteří myslí pokrokově, a navíc něčím musejí vůbec opodstatnit svou existenci. Ta je jinak co do vytváření hodnot, statků nebo služeb pro společnost prakticky nulová, spíše negativní. Ať se kdokoliv třeba staví na hlavu a tam rotuje, ale biologicky máme zkrátka dvě pohlaví – ženské a mužské. To je fakt. Všechno ostatní je už jen ideologie a taky částečně politika. A ačkoliv určité genderové stereotypy naše společnost překonala – a v některých případech je to i dobře – tak pořád mají mužské a ženské tělo a duše svá specifika, která jim jsou zkrátka dány do vínku. A tak bychom k tomu měli přistupovat.
Psali jsme:
Blanka Knotková Čapková z Katedry genderových studií Univerzity Karlovy navrhuje, aby se nevyhovující knížky přímo nezakazovaly, ale aby jim, například ve školách, předcházela určitá předmluva učitele. Bylo by vhodné malým dětem vysvětlovat kontext pohádek takovým způsobem? Nevzalo by jim to prostě radost z pohádky?
Předmluvy nejsou namístě. Ty zavání agitkou a výkladem určité subjektivní pravdy. Určitá diskuze po přečtení u starších dětí, dejme tomu. Ale jak říkáte, lidová pohádka je stovky let prověřeným útvarem, na kterém vyrostly řady generací. A jsou tyto generace těmito tradičními pohádkami negativně poznamenané? Jsou kvůli nim degenerované? Já ten pocit nemám.
Před dvěma lety feministické aktivistky upozorňovaly na jinou věc. „Holky jsou na světě, aby byly maminky,“ píše se v básni Maminka od Jiřího Žáčka. Je ta věta opravdu urážlivá?
V rámci tehdejší hysterie šlo o více veršů této básničky. Ale jsem si naprosto jistý, že když si rozumný člověk tuto básničku přečte, neshledá v ní nic závadného. A ta věta, kterou zmiňujete. Ač nejsem žena, troufám si tvrdit, že pro drtivou většinu je být maminkou vůbec největším životním okamžikem, tudíž obrazně v tom přirovnání nevidím nic špatného. Ještě bych dodal, že tehdejší hysterii tuším odstartoval svým příspěvkem režisér Vít Klusák, kterého básnička pohoršila. On sám na sebe přitom před časem upozornil třeba fake news „dokumentem“ Svět podle Daliborka o naivně přihlouplém xenofobovi a náckovi. Tento z větší části klasicky nahraný a režírovaný film lživě prezentoval jako dokument. A jeho maminka přitom byla jeden čas dokonce předsedkyní správní rady české pobočky Sorosovy neziskovky OSF. Nemusí to samozřejmě nic moc znamenat, ale je dobré znát kontext a pozorovat, kdo tyto hysterie rozviřuje.
V Paříži došlo k neštěstí, vyhořela katedrála Notre-Dame. Na místě činu i na sociálních sítích jsme mohli zpozorovat velké množství radostných a pobavených reakcí, zejména od příslušníků arabské komunity. Je to nenávist vůči nám? V čem případně spatřujete její příčinu?
Ano, je to zcela evidentně nenávist vůči nám. Je to nenávist vůči všemu, co odsuzuje či nenávidí text koránu. Takže vůči všem nevěřícím, vůči celé křesťanské, potažmo evropské civilizaci. Příčina je zřejmá – islám. Respektive lidé, kteří ho bezhlavě a nekriticky praktikují a nadřazují prakticky nad jakékoliv jiné právo. Tady není co řešit. Nějaké příspěvky a smajlíky na sociálních sítích jsou jen kapkou v moři. Stačí se podívat na každodenní případy útoků ze strany některých věřících tohoto „mírumilovného“ náboženství. Ve Francii i Německu registrují v posledních letech stovky útoků na kostely a jiné křesťanské objekty a symboly. Kdo je většinou, ač ne samozřejmě vždycky, jejich původcem, si asi běžný člověk odvodí sám.
Ještě, než se podařilo Notre-Dame uhasit, přispěchala oficiální místa s důležitou zprávou. Úřad pařížského prokurátora vyloučil žhářství či souvislost s terorismem a uvedl, že případ považuje za nehodu. V souvislosti s tím, jak média informují o vlně teroristických útoků na území Evropy, působí taková zpráva na mnoho lidí jako rudý hadr na býka. K čemu jsou tato blesková vyjádření dobrá?
Před pařížským prokurátorem by musel hluboce smeknout i Sherlock Holmes nebo Hercule Poirot. Vyloučit ještě během samotného požáru dvě možné příčiny požáru, navíc nezanedbatelně pravděpodobné, je buď naprosté diletantství, nebo šedivý záměr. Nic jiného mě nenapadá. I díky tomuto prozření pařížského prokurátora, za něž by se nestyděl zřejmě ani Nostradamos, se jen umocní podezření, že s požárem Notre-Dame to bude možná opět úplně jinak, než nám oficiální úřady přednesou.
Koncem března ochranka v bance upozornila kojící ženu, aby se zahalila, nebo odešla. Kojící matky nyní protestovaly kojením na pobočkách zmíněné banky navzdory tomu, že se ústav omluvil. Co tento spor říká o naší společnosti? Měly by ženy mít právo kojit na veřejnosti, nebo jde o zásah do svobod lidí v jejich bezprostředním okolí?
Jak se postavit k protestnímu kojení? Aktivistické matky si stěžovaly na přístup banky, když je dítě hladové, musí prý být nakrmeno. Pak se ale v pondělí v 11:30 sešly v pobočce banky, kde své děti na protest kojily. Sešly se tedy zázračně potřeby oněch dětí?
Tady šlo opět jen a pouze o aktivismus a exhibicionismus několika málo jedinců. Nic víc, nic míň. Co jsem četl i osobně slyšel, tak i většina žen si u této akce klepala na čelo. Podobně jako někteří jedinci v jistých kostýmech na Prague Pride, tak i tato kojící guerilla prokazuje sama sobě spíš medvědí službu než cokoliv jiného.
Žijeme v kultuře stěžování? Platí, že se někteří lidé řídí heslem: A nyní vám ukáži, proč je tohle problém?
Žijeme v kultuře pozitivní diskriminace a protežování těch uvědomělých a správně smýšlejících. V kultuře, kde soudruzi na místo třídního boje podněcují boj menšin proti většině, přičemž stojí bezvýhradně na straně menšiny, ať už jde o jakoukoliv. Žijeme v době, kdy právě skrze tento boj směřují evidentní snahy o rozklad tradičních hodnot, kdy prakticky všechny politické strany jsou infiltrovány globalisticky-progresivistickými „liberálními“ křídly, která jsou tohoto součástí.
A nakonec k domácí politice. Měl by Václav Klaus mladší se svou novou stranou cílit spíše na voliče ODS, nebo SPD? Může tím zapříčinit naprostý konec SPD?
Václav Klaus by měl dle mého cílit na konzervativní voliče, národně vlastenecké, pravicové. Což taky myslím, že bude. Odebere voliče jak ODS, tak SPD, případně i ANO nebo některým drobným stranám, jako jsou Svobodní nebo Realisté. Naprostý konec SPD nezapříčiní Klaus. Ta si svůj konec může zapříčinit sama, soudě podle toho, co se v ní poslední dobu děje. Klaus bude mít zřejmě daleko větší vliv na úpadek ODS. Té totiž na jedné straně odebere část voličů a na straně druhé se díky jeho odchodu ODS dostává na roveň TOP 09, STAN nebo Pirátů, kteří se tak mezi sebou budou přetahovat o stejně laděné voliče. Otázkou jen je, komu dají tito voliči v největší míře přednost.
„Já to vnímám tak, že tam musí být ten hospodský na té vesnici, nebo trenér fotbalistů, aby nesli ten étos. Obrátit se k lidem, tedy myslím skutečně až do těch vesniček,“ podotkl Klaus k budoucí personální skladbě své partaje. Bude jeho strana cílit spíše na voliče z menších měst a z vesnic?
Tam by se zcela jistě měla snažit zacílit a vyvinout pro to co největší úsilí. Ale podle mě bude mít strana Václava Klause v první fázi největší potenciál a voličskou základnu naopak ve městech středních a větších. Lidé na vesnicích a maloměstech bude muset ještě přesvědčit a více se jim představit.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Marek Korejs
