Vy se stavíte proti záměru těžit štěrkopísek poblíž strategického zdroje vody na Jižní Moravě. V celé věci jsou rozdílné znalecké posudky. Co říkáte na argumentaci těžařské společnosti, že pitná voda ohrožena být nemá, že se to nestalo ani v podobných případech dříve a že na to jsou studie?
Na ta srovnání neříkám naprosto nic. Jsou zavádějící a nemají vypovídací hodnotu. Za prvé se jedná o odlišné lokality. Za druhé se jedná o jiný záměr. A za třetí jde o jinou hloubku možného odkryvu a rovněž o jiný rozsah zásobení pitnou vodou obsaženou v tom zdroji. V současnosti jsou navíc i jiné klimatické podmínky než tehdy.
V jakém smyslu?
Teď už by spousta konfliktních záměrů v blízkosti zdrojů vody přece neměla projít. Vodu pro pitné účely je třeba hlídat. Chceme snad být zásobeni balenou vodou? Kdo nám ji bude dodávat?
V materiálu těžaře zazněla argumentace tím, že těžba v jisté pískovně v osmdesátých letech probíhala ještě mnohem blíže zdroji pitné vody a vodě se nic nestalo, a to ani po 28 letech od ukončení těžby...
Situace je dnes odlišná. V 80. letech minulého století byla ochrana trošku někde jinde. Vody bylo dost a ochrana se spíše zaměřovala směrem ke kvalitě vody. Teď jsme ale někde úplně jinde.
Jak velká je vlastně ta oblast, kterou zdroj zásobuje?
Zdroj vody , o který se v petici hovoří, zásobí cca 140 tis obyvatel. Na Hodonínsku, které patří k nejsušším oblastem v Česku, což dokládají vědecké práce, těch pramenišť pitné vody moc nemáme. A došlo to tak daleko, že vlastně od 70. let jsme postupně opouštěli místní zdroje a napojovali se na centrální prameniště, která máme jenom v údolní nivě řeky Moravy.
V osmdesátých letech vznikla povinnost vybudovat nový zdroj a právě tím je Bzenec Komplex, u kterého by se mělo těžit. To místo bylo zvolené na základě mnoha posudků a hydrogeologických pokusů. V oblasti se jedná o nejvhodnější místo pro zásobování pitnou vodou s nejvíce dostupnými zdroji.
Jak to s vodou na Hodonínsku vypadá? Je jí málo?
Postupně jsme na Hodonínsku odpojovali další vedlejší zdroje, které buď postupně ztratily na kvalitě, nebo na množství, tedy obsahu vody v nich. Zdroj, o který jde v tomto případě, není jediný na Hodonínsku. Je ale stěžejní. Má nejvyšší hodnotu sekundových litrů. Se zdroji na Hodonínsku je nutné v současné situaci hospodařit tak, abychom dopady možného sucha co nejvíce minimalizovali s tím, jak se postupně snižuje hladina podzemních vod. I menší obce se již na centrální zdroje vody na Hodonínsku napojují, protože jim nic jiného nezbývá.
Měla by být vzhledem k situaci ochrana vody nějak legislativně upravena?
Každý složkový zákon životního prostředí, a například i horní zákon v zásadě chrání nerostné bohatství a posuzuje jeho ochranu jako veřejný zájem. Vodu ale každý považujeme a doposud jsme považovali za natolik běžnou, že se nikde její ochrana explicitně neobjevuje. Myslím si, že dát do preambule nového vodního zákona, že voda je veřejným zájmem a její využití pro pitné účely je předností, je vhodné. A rovněž tam specificky uvést, že ohrožení vody, která slouží pro pitné účely, je nepřípustné. Samozřejmě, že jen toto ale nespasí vše.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž