Je to už sedm let od začátku velké ekonomické krize, která začala krachem amerických bank. Během té doby se kritici současného systému snažili pomocí akcí jako Occupy Wall Street přesvědčit veřejnost, že miliardáři a „banksteři“ ji pomocí finančního systému okrádají. Mnozí odborníci, jako řecký exministr financí a ekonom Varoufakis, tepali finanční systém jako cosi založeného na bublinách, na dominanci dolaru a na neustálém snižování reálných mezd. Kam jsme se v té diskusi o současném kapitalismu za sedm let dostali? Co říci o úspěšnosti pojmů kapitalismus, globalizace a volný trh? A jaká je jejich budoucnost, stejně jako budoucnost ekonomického řádu světa?
Jak bude dle vás vypadat v roce 2050 naše země?Anketa
Kapitalismus jako společenský systém tu je několik století. Jednak se za tu dobu vyvíjel a ještě se vyvíjet bude, jednak určitě není koncem dějin. Mluvit o postkapitalismu je proto legitimní a logické. Za tu dobu prožil řadu krizí, které odhalily jeho slabiny, ale také ho přinutily ke změnám. Civilizační změny, jako je zmezinárodnění našich životů, jsou objektivní. Nerovnoměrnost sociální, drancování přírody, moderní války určitě nikoliv. Během této doby došlo k mimořádnému rozvoji zbožně peněžních vztahů, ale je chybou ztotožňovat kapitalismus a trh. Ten byl před tím a nepochybně bude i po tom. Volný trh je ale abstraktní ideál, který za kapitalismu nikdy nebyl naplněn - a pokud budou existovat velké nadnárodní kapitálové korporace, tak ani nebude. Rysem kapitalismu je nerovnost. Spoutat negativa kapitalismu lze částečně regulací (dnes čím dál více mezinárodní), zásadnější řešení je ale až v proměně struktur ekonomické a politické moci. O tom jsou různé postkapitalistické alternativy
Jak se díváte na krizi Řecka? Co si myslíte o tom, jak se k této krizi staví EU a jak samotné Řecko a jak na vás působí jednání premiéra Alexise Tsiprase? Lze za tuto krizi vinit „bankstery“? Hodně se hovoří o tom, že prý zvláště německé a francouzské banky dovedly Řecko ke krachu. Jaká je pravda?
S řeckou krizí souvisí dvě věci - první je, že ekonomicky málo rozvinuté Řecko se příliš pasivně vezlo na svém příslušenství k evropským strukturám a vládní PASOK či Noví demokraté nezodpovědně zanedbávali strukturu řeckého hospodářství a už před mnoha lety kývli na absurdní dlužní závazky. Druhá je samotné fungování EU a eurozóny, která toto měla odhalit a místo pouhých škrtů a vytloukání klínu klínem měla přijít s podporu rozvojových programů. Potvrdilo se tak, že neumí řešit problém příliš velkých rozdílů v ekonomické úrovni jednotlivých zemí a místo toho se zamotává do nových nestabilit. Řecko takto dnes poslala někam k Bulharsku. Finanční soukromý sektor se chová v kapitálové logice, tedy maximalizuje své zisky - a když o ty přišel, převedl své pohledávky na evropské instituce. Tu logiku drží nejen evropský kapitál. Ruský, asijský či americký neuvažuje jinak. Dnes se spíš stahují kolem případných akvizicí. Tsipras jako premiér tuto situaci zdědil a měl a má jen minimální manévrovací prostor. Otevřený bankrot a fašizace země je něco, s čím usilovně bojuje. Řešení ale není snadné ani krátkodobé a bude mít nutně mezinárodní kontext. Pokud je z politického okraje kritizován, otázkou je, co jiného kromě gest kritikové nabízejí. GREXIT není sám o sobě řešením, jen mění technikálie, ale k horšímu. Pořád to tak ale může dopadnout.
V jakém bodě podle vás nyní „uvízla“ evropská myšlenka s ohledem na vývoj v Řecku? Směřujeme podle vašeho soudu i po řecké krizi k ještě většímu sjednocení Evropy a máme o to vůbec usilovat? Co by bylo podle vás nejlepší udělat s EU - ještě více ji sjednotit, nechat takto, zrušit euro, anebo zrušit celou EU?
Velké rozdíly mezi členskými státy EU, složitá pravidla tvorby evropských rozhodnutí, asymetrie moci a deficit demokracie v evropských insititucích vedou k ekonomickým a sociálním problémům, jejichž řešení asi vyžaduje hlubší zásah. Možná až do smluvního základu EU (lisabonská smlouva se v krizi příliš neosvědčila). Změny jako fiskální, bankovní či energetická unie sice prohlubují integraci, ale opět nevyváženým způsobem. Samostatným problémem je evropská obrana - na jedné straně chybí kapacity, na druhé je tu silná závislost na NATO a USA. Evropská integrace je objektivní výzva, měla by se zkvalitnit a prohloubit, buďme evropští, ale heslo jiná, lepší sociálnější Evropa je rozhodně oprávněné.
Psali jsme:
Jak by se podle Vás měli lidé dívat na imigranty? Jsou podle Vás uprchlíci hrozbou pro ČR?
Hrozbou je válka, bída a hlad, nemoci a ekologické ohrožení. Ne samotní zubožení lidé, s nimiž bychom měli být solidární. Samozřejmě nezvládnuté migrační pohyby mohou vést k nestabilitě. Proto je otázkou dne zájem o kvalitní migrační a azylovou politiku. Ale sebelepší výkon takové politiky potřebuje ulevit na migračním tlaku (potenciál jeho růstu je příliš velký) a to vyžaduje stabilizaci situace v zemí původu běženců. A to se neobejde bez součinnosti mezinárodního společenství.
Nakolik se Vy osobně ztotožňujete s názory, že mezi imigranty ze severní Afriky či Blízkého východu mohou do Evropy cíleně pronikat i islámští radikálové, a my tak dobrovolně otevíráme cestu Islámskému státu na náš kontinent?
Profesionální terorista nepotřebuje pádlovat do EU ve člunu. Ostatně v dnešní Evropě již dlouhodobě žijí miliony muslimů. Rozhodně je třeba odmítnout ideologii kulturního a náboženského konfliktu. Evropu nejde jen tak izolovat, lidé do ní přicházeli a přicházet budou. Pokojné soužití s přiměřeným množstvím migrantů je předpokladem eliminace sociálního napětí, které je živnou půdou pro extremizaci. Cíl IS z nás ale dělá i projevy xenofobního extrémismu, na který se věší různí političtí populisté. IS je vážný problém, ale hasit tento požár by měli daleko více ti, kteří přispěli k jeho vzniku, tedy zneužívali náboženského fundamentalismu k svým politickým hrám na územích svého imperiálního zájmu. Většina obyvatel severní Afriky a Asie s fanatismem IS nechce mít nic společného. Jsou to pro ně blázni a zločinci jako pro nás byli a jsou fanatičtí fundamentalisté.
Psali jsme:
Rád čtete sci-fi a ve svých poznámkách na facebooku k tomu tvrdíte, že to „vesmírné sci-fi“ není zas až tak úplně sci-fi a jeho prvky máme už nyní okolo sebe. Lze z toho usuzovat, že budoucí generace čeká jen to úplně nejhorší? V čem podle Vás budeme žít tak za dvacet, třicet let?
Varovné prognózy jsou od toho, aby se nenaplnily. Nepropadejme věštění konce světa, defétismu. Je na nás zda se vrátíme k barbarství anebo dokážeme společně prosadit civilizované řešení i v dnešních globalizovaných časech. V 21. století má už ekonomika i technika nemalý potenciál. Jde o to, aby ten potenciál měli i lidé. Aby z nás strach neudělal zlá a manipulovaná zvířata. Abychom se nevraceli k těm nejhorším okamžikům lidských dějin. Fašismus a nacionalismu, sektářský fanatismus mezi lidmi stále působí, dokonce, a to ve všech azimutech, ne jen někde, narůstají.
Rusko modernizuje své zbraňové systémy, posiluje vojenskou přítomnost blízko svých hranic. Jak toto může dopadnout? Máme se Ruska bát?
Opakuji. Bát bychom se měli války a k té vede zbytečná eskalace a nezvládnuté mocenské hry. Posilovat obraz nepřítele nepomůže. Ano, vrací se nám časy studené války a závodů ve zbrojení. Kapitalistické Rusko je jen jeden kořen této rovnice, a ještě ten slabší. A stejně ho nikdo z mapy nevymaže. Nepotřebujeme přeci, aby to tam vzali pod tlakem do ruky skuteční šílenci, vůči kterým by Putin působil jako racionální evropský politik. Je podivné, pokud někdo kritizuje jeho imperiální chování a na chování těch druhých impérií zapomíná. Objemově USA, Evropa, ale i Čína zbrojí dnes více než Rusko. Takže pozor na jestřábí rétoriku, chování a vraťme se k debatám o samotných základech naší bezpečnosti v Evropě. Posílit mezinárodní právo a odstoupit od agresivních doktrín. Obchodní spolupráce, více respektu a ubrat na světovládných vizích. Mysleme na staré přísloví - když králové šílí, lidé trpí.
Stále u vás přetrvává skepse vůči ministrovi financí Andreji Babišovi? A jak se díváte na jeho snahy třeba v oblasti elektronické evidence tržeb?
Nejde o pouhou skepsi. Jeho ANO je prostě politický projekt významného oligarchy s pravicovými politickými názory. S KDU-ČSL posouvá vládnutí u nás doprava. A všechny ty řeči o boji s šedou ekonomikou tu známe už od vlády Petra Nečase. Takže řeči a sliby nejsou to důležité. EET je originální myšlenka, jejíž provedení se ale může stát průšvihem. Už nyní vím, že moc peněz do rozpočtu nepřinese. Ale zdanit velký kapitál tato vláda nedokáže. Andrej Babiš drží předsedu ČSSD pod krkem a zdá se, že v tomto tomu nahrává ve svém pragmatismu i prezident Zeman na Hradě. Ten ostatně také není zrovna levicový člověk. Oživení, na kterém se současná vláda veze, na řešení problémů nestačí a politické střety prostě nutně přijdou. A KSČM je nejpočetnější opoziční strana ve sněmovně. Abychom vládu kritizovali, na to nepotřebuje stínovat ODS a TOP 09. I zleva je důvodů dost.
Česká společnost je již 25 let svobodná. Co mělo podle Vás přijít po roce 1989, a pokud nepřišlo, kdo může za to, že to tak bylo? Havel, Klaus, Zeman anebo někdo další?
Svoboda je důležitá věc, ale politické svobody kulhají, pokud nestojí na svobodách ekonomických a sociálních. Lidé jako např. zmíněný Klaus stáli za podobou transformace společnosti a výsledky tu máme. Vysoké procento zahraničního kapitálu, slabý sociální systém, byrokracie ve veřejné správě. Nedělám si o těchto otcích roku 1989 iluze ani dnes, ale současně platí, že se to vše mohlo spustit, protože levé alternativy v roce 1989 byly slabé. Nepřipravenost změn zleva, minulým režimem vyvolaná ochromenost konkurentů konzervativní pravice, to se také podílelo na výsledku. I tohle je součást dědictví roku 1989. Nyní působíme na tvrdém a mezinárodně silném kapitalismem dobytém terénu a je to mnohem složitější. Ale volání po alternativách opět sílí a je odpovědností je nabízet, aby se lidé nenechali strhnout k iracionální destrukci a pouhému populismu. Proměnit protest v pozitivní akci pro změnu.
Psali jsme:
autor: Olga Böhmová
