Vydání Reportérů ČT ze začátku tohoto týdne znovu ukázalo, že pořad původně mapující různé kauzy se čím dál více stává nástrojem proti politikům nepohodlným veřejnoprávnímu médiu, což na vlastní kůži nejčastěji zažívají Tomio Okamura či Andrej Babiš. Tentokrát jste terčem dehonestace byla vy a do role posuzovatele vašeho jednání byl obsazen váš přímý sok v blížících se senátních volbách Jiří Drahoš. Co si o tomto postupu České televize myslíte?

V pondělním večerním pořadu na ČT1 šlo o jedno, aby si ani pes ode mne kůrku nevzal. A to byl také účel televizní reportáže. Cíle bylo dosaženo. „Televizní Tálibán“, jak redaktorku Reportérů ČT označil sám generální ředitel Petr Dvořák, když tvrdil, že na tento pořad nemá žádný vliv, opět nezklamal a divákům nabídl realitu pokřivenou k nepoznání. Zadavatelé jsou jistě spokojeni. A já? Já hluboce lituji televizní diváky, že jsou takto manipulováni. Mé blízké, spolupracovníky a podporovatele jímá zlost nad obludnou mocí některých prohnilých redaktorů. Lidí honících se za senzací, neštítících se hyenismu, jaký si lze jen stěží představit a přitom nenesoucích za znásilnění reality sebemenší odpovědnost. S bezmeznou křivdou však ve mně pořád ještě klíčí zrnko víry, že televizní divák si moc dobře uvědomuje, jak s ním tyto zpravodajské a publicistické pořady manipulují. Zkrátka, jak se mu snaží nalít do hlavy názor, který veřejnoprávní médium považuje za jediný správný a pravdivý. Na tom, jaká je skutečnost, přitom vůbec nezáleží. Účel svědčí prostředky.

Co byste k té kauze, kterou Česká televize poprvé rozehrála před třemi lety, mohla ještě doplnit?