Vydání Reportérů ČT ze začátku tohoto týdne znovu ukázalo, že pořad původně mapující různé kauzy se čím dál více stává nástrojem proti politikům nepohodlným veřejnoprávnímu médiu, což na vlastní kůži nejčastěji zažívají Tomio Okamura či Andrej Babiš. Tentokrát jste terčem dehonestace byla vy a do role posuzovatele vašeho jednání byl obsazen váš přímý sok v blížících se senátních volbách Jiří Drahoš. Co si o tomto postupu České televize myslíte?
V pondělním večerním pořadu na ČT1 šlo o jedno, aby si ani pes ode mne kůrku nevzal. A to byl také účel televizní reportáže. Cíle bylo dosaženo. „Televizní Tálibán“, jak redaktorku Reportérů ČT označil sám generální ředitel Petr Dvořák, když tvrdil, že na tento pořad nemá žádný vliv, opět nezklamal a divákům nabídl realitu pokřivenou k nepoznání. Zadavatelé jsou jistě spokojeni. A já? Já hluboce lituji televizní diváky, že jsou takto manipulováni. Mé blízké, spolupracovníky a podporovatele jímá zlost nad obludnou mocí některých prohnilých redaktorů. Lidí honících se za senzací, neštítících se hyenismu, jaký si lze jen stěží představit a přitom nenesoucích za znásilnění reality sebemenší odpovědnost. S bezmeznou křivdou však ve mně pořád ještě klíčí zrnko víry, že televizní divák si moc dobře uvědomuje, jak s ním tyto zpravodajské a publicistické pořady manipulují. Zkrátka, jak se mu snaží nalít do hlavy názor, který veřejnoprávní médium považuje za jediný správný a pravdivý. Na tom, jaká je skutečnost, přitom vůbec nezáleží. Účel svědčí prostředky.
Co byste k té kauze, kterou Česká televize poprvé rozehrála před třemi lety, mohla ještě doplnit?
K celé kauze výzkumu léčby ALS za pomoci kmenových buněk jsem se od ostudných a urážlivých televizních reportáží v letech 2015 a 2016, které odstartovaly moji vědeckou, politickou a do značné míry i lidskou dehonestaci, vyjádřila mnohokrát. Mohla jsem jen doufat, že poslední pořad Reportérů ČT alespoň něco z těchto snadno dostupných objektivních informací využije. Marně. Místo toho jsem se dočkala příspěvku, jenž nepřišel vůbec s ničím novým, navíc argumentačně postaveném většinou na sestřihaných starých reportážích.
Pacient Vašák, jehož matka se dala reportérkou naverbovat, dostal kmenové buňky v klinické studii řádně a zadarmo. Pak jel ze své veřejné sbírky dvakrát na Ukrajinu, kde dostal kmenové buňky znovu, Vyjádřil se pro reportáž Dany Sokolové na serveru Novinky dne 28.srpna 2014, že mu kmenové buňky pomohly, jeho rodina sdělila: „Ačkoli se u něj nemoc zcela nezastavila, zpomalení ALS bylo patrné.“ Názorná ukázka toho, že dnešní ČT nemíní odrážet skutečný život a události, ale vytváří jakousi realitu podle předem dohodnutého vzorce, sloužící čímsi zájmům, a využívá k tomu ubohé pacienty. To vše za prostředky koncesionářů, tedy nás všech.
Psali jsme:
Na mě to celé působilo dojmem, jako kdybych sledoval letní program České televize se všemi jejími reprízami, protože v daném příspěvku šlo povětšinou o sestřihy z těch dvou vámi zmíněných reportáží z let 2015 a 2016. Jak si tento pouhý kompilát vysvětlujete?
Aby bylo vytyčeného cíle – politické popravy Evy Sykové – dosaženo, neštítí se někteří reportéři ČT využít všech myslitelných prostředků, včetně těch zjevně podpásových a nefér. Tak v pondělí televizní obrazovka nenabízela nic nového, pouze znovu překopírovala části z dva roky starých reportáží. Navíc pouze nabízela nový krátký příspěvek Jiřího Drahoše, který ochotně na mne znovu zaútočil, a navíc i jím dosazená ředitelka v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Na otázku, proč se mne celou dobu zastávali, odpověděla, že se mne báli. Pak takřka v přímém přenosu nabídli hon reportérky Markéty Dobiášové na mne, mého manžela a mou asistentku po cestičkách Valdštejnské zahrady.
Spolu s kameramanem na nás nevybíravě dotírala přesto, že jsem ji dala zcela jasně najevo, že pro její předcházející neobjektivitu s ní hovořit na kameru nechci a nebudu a poskytla jsem jí vyčerpávající odpovědi písemně! Na pomoc se neštítila přivést a před kameru podstrčit i nešťastnou maminku, paní Vašákovou, již známou z reportáže Dany Sokolové. Její konfrontace se mnou byla jasně předem připravena, ale když žalem zlomená žena poznala, k jakému účelu byla zneužita, sama do kamery řekla, že si další natáčení nepřeje.
Prezident Miloš Zeman čerstvě zařadil Reportéry ČT do smrdutého koktejlu České televize spolu s pořady 168 hodin nebo Zprávičky. Chtěla byste přesto na něco z toho mála nového, co se v pondělí objevilo, zareagovat?
Argumenty, zaznívající v pořadu, měly ke skutečnosti hodně daleko. Vůbec třeba nezaznělo, že nikomu z pacientů nebylo nikým slibováno uzdravení, jen určitá možnost prodloužení života. Přesto byla tzv. vědeckými kapacitami označena léčba kmenovými buňkami div ne za bezvýsledné pokusy, podobné pokusům s morčaty. Takováto tvrzení pánů Martina Bareše, Karla Šonky či Martina Holcáta byly přitom staré dva, tři roky a autoři reportáže nejen nevzpomenuli stati z renomovaných zahraničních vědeckých časopisů, které o výsledcích naší studie pozitivně píší, ale nedali prostor ani skutečným vědeckým kapacitám, jež stály a stojí na mé straně.
V pořadu mluvily vlastně jen tři nové osoby. Sympatický muž, bojující s ALS, který mluvil o tom, že hledal a hledá všechny způsoby, které by mu mohly pomoci prodloužit život. Jenže místo toho, aby k tomu zazněla slova redaktora, že takto postižení poté, co byl výzkum u nás zastaven, jezdí za hranice pro své kultivované kmenové buňky a platí za to až půl milionu korun, přišel jednoduchý střih na staré reportáže se lživými a zkreslenými informacemi.
Dalším, kdo v předcházejících reportážích nefiguroval a v té současné dostal prostor, byla má nástupkyně v křesle ředitelky Ústavu experimentální medicíny AV ČR. To mi přišlo docela líto. Miroslavu Anděrovou jsem do ústavu přivedla já, pomáhala jsem jí, jak jsem nejlépe uměla. Místo toho jsem se od ní dozvěděla, že jsem jednala autoritativně, v podstatě se mne spolupracovníci báli a k práci na výzkumu, se kterým nesouhlasili, jsem je vlastně donutila. Nic tak hnusného bych od slušného člověka nečekala.
Ing. Miloš Zeman
To „nejlepší“ jste si nechala nakonec. Prostor ohřát si svou předvolební polívčičku dostal váš soupeř v senátním obvodu Praha 4 a poražený prezidentský kandidát Jiří Drahoš. Jak tuto nahrávku na smeč od České televize podle vás využil?
Na rozdíl ode mne ho redaktorka nehonila někde po ulici, ale sedla si s ním k jednomu stolu. Pan profesor, budiž mu přiznáno k dobru, prostřednictvím obrazovky sdělil, že ač si o výzkumu léčby za pomoci kmenových buněk mohl myslet cokoliv, nic nezákonného, ba ani neetického na ní neshledával. Ostatně ví, že mám tři právní posudky z renomovaných právních kanceláří, že k porušení zákona nedošlo. K rezignaci z postu ředitelky mne vyzval vlastně až po odvysílání druhé ze znevažujících televizních reportáží.
Zřejmě se mi to jen zdálo, ale Jiří Drahoš přitom na obrazovce působil nejen tradičně nejistě, ale snad, možná byl i nesvůj z toho, že poznal, k jak špinavé hře byl využit. Pokud je v něm trochu slušnosti, měl by s tímto způsobem vedení senátní kampaně vyjádřit zásadní nesouhlas.
Jak s odstupem času nahlížíte na způsob, jakým jste se snažili nevyléčitelně nemocným prodloužit život?
Jak už jsem v probírané reportáži řekla nešťastné mamince Daniela Vašáka, je moje svědomí čisté. Názory etiků ctím, dodávám ale, že nad nimi stojí Listina práv a svobod, která říká: „Zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy.“ Je nesmírná škoda a hanba, že se tím neřídí veřejnoprávní televize, mající v naší společnosti bohužel neskutečně veliký vliv. Pacientům jsem pomáhala zcela nezištně, nikdy jsem si od nich pro sebe nevzala žádné peníze ani dary, vždy jsem jim chtěla v zoufalé situaci pouze pomoci. Bylo pro mne neetické to neudělat! Sama jsem pacientům na jejich léčbu věnovala skoro půl milionu korun, s kolegy jsme sbírali peníze do Nadace především od státních i soukromých firem, vědců a soukromých osob.
Kdybychom nadaci nezaložili, žádnou šanci by pacienti v České republice neměli, grantová podpora na klinické studie malých firem totiž neexistuje. Pětadevadesát procent pacientů v klinických studiích firmy Bioinova na léčbu nikdy nepřispělo. Bioinova s.r.o., vlastněná soukromými majiteli, je kupodivu z reportáže jako příjemce peněz z nadace vynechána. Jistě všichni potvrdí, že nikdy nebyli pacienti zařazováni do studie na základě žádného daru. Stalo se, že několik pacientů, kteří dar dali i za předpokladu, že byli informováni, že klinická studie je zdarma, mohli dar také poskytnout a v darovací smlouvě bylo výslovně uvedeno, že poskytnutí daru není spojeno s jejich léčbou.
Reportérka navíc míchá dohromady pacienty, kteří vůbec v klinické studii nebyli a kteří si podle § 8 zákona o léčivech léčbu mohou uhradit. Přesto jsem po prodeji části Bioinovy soukromému investorovi iniciovala, aby pěti pacientům, o kterých jsem se dozvěděla, že byli zařazeni v klinické studii, byly prostředky jejich daru prostřednictvím Nadace vráceny. Údaje o pacientech v klinické studii totiž znala pouze Bioinova jako její zadavatel, já jsem k nim ve skutečnosti měla velmi omezený přístup.
Miloš Vystrčil
Konstatování, že léčba kmenovými buňkami pacientům s ALS nepomohla, tedy odmítáte?
Tvrzení, že pacientům léčba nepomohla, je lživé. Pozitivní výsledky byly a jsou publikovány. Dokládají to zde uvedené autentické reakce pacientů a články ve světové literatuře, včetně Syková et al. Cell Transplantation 2017. Čeští pacienti dnes jezdí za touto terapií do zahraničí a hradí za ni ohromné sumy. Například poskytují platbu cca 350 tisíc korun české firmě, ale jezdí na aplikaci kmenových buněk do Vídně. Nic z toho v reportáži nezaznělo, ač je to všeobecně známo. Je tedy pochopitelné, že zveřejnění takto pojatého pořadu v horké fázi předvolební kampaně musím brát jako přímý útok na mou kandidaturu. Komu to mělo posloužit? Mým protikandidátům zcela určitě. Především asi tomu, jehož manželka před časem veřejně řekla, že jde jejímu muži Česká televize na ruku!
Vážení protikandidáti, televizní manipulátoři a vy všichni, kteří jste pořadu uvěřili, zapomněli jste na jedno. Jsem žena, která se nevzdává, žena která chce pracovat ve prospěch lidí. Dokázala jsem to nejednou ve vědě i v politice. Výsledky mé vědecké práce byly mnohokrát oceněny a zná je celý vědecký svět. Ráda bych to dokázala ve férově vedené televizní debatě nejen k této kauze. Bohužel, od tendenční „veřejnoprávní“ televizní stanice se toho asi nedočkám.
Reakce několika pacientů a jejich blízkých po odvysílané reportáži 30. 5. 2016:
Myslíme si, že v pořadu České televize Reportéři ČT nedali prostor lidem, kterým kmenové buňky pomohly. Tato reportáž jenom bere nemocným lidem naději a nepomáhá jim v boji s jejich nemocí. Jediné, co udělala, tak to, že poškodila tento výzkum. Toto je jejich zatím jediná naděje. Sehnat peníze na tento výzkum není jednoduché, protože pacientů s ALS je mnohem méně než např. pacientů s rakovinou. Pravděpodobně teď mnoho sponzorů tento výzkum podporovat nebude a to jenom kvůli lidem, kteří podle našeho názoru chtěli záměrně poškodit jméno a výzkum prof. Sykové. Přejeme autorům reportáže i jejich blízkým pevné zdraví, a aby nemuseli takovouto situaci nikdy řešit. J. M., manželka pacienta s ALS
Po zhlédnutí reportáže ČT jsem byl naprosto rozhořčen a česky řečeno vytočen z naprosto neobjektivní a tendenční práce paní redaktorky. S paní profesorkou Sykovou jsem měl tu čest se osobně setkat a její lidský, vstřícný, obětavý a přitom naprosto korektní přístup ve mně zanechal hluboký dojem. Jsme si celá rodina vědomi zákeřnosti této strašné nemoci, ale nikdy jsme od nikoho z týmu paní profesorky neslyšeli nereálné sliby. Tato republika by si měla velmi vážit takových lidí jako je paní profesorka. P. R., bratranec pacienta s ALS
Po první dávce mi kmenové buňky pomohly na polykání (a to trvá dodnes) a na chůzi, po druhé dávce se mi rapidně zlepšilo dýchání. Přál bych si aplikaci kmenových buněk podstoupit znovu. Myslím si, že se mi prodloužil život. Paní profesorko, držíme Vám palce. Jste senzační žena, velká žena! M. U., pacient s ALS
Po každé aplikaci jsem se cítila silnější a lépe jsem stála na nohách. Kmenové buňky mají velký význam a je třeba pokračovat touto cestou. Paní profesorko, děkuji Vám za všechno, co jste pro nás pacienty udělala, a doufám, že ještě uděláte, protože Vaše práce má pro nás velký význam. M. B, pacientka s ALS (bývalá primářka neurologie)
Po aplikaci kmenových buněk jsem cítila obrovskou úlevu od bolesti, zlepšil se rozsah pohybu. Na kmenové buňky čekám jako na smilování. Paní profesorko, přeji Vám, abyste už konečně měla klid na svou tolik významnou práci. J. K., pacientka s ALS
Zůstat na území ČR a dělat výzkum a vědu, je z mého pohledu jakožto člověka, který působí na fakultě, velké hrdinství – co se týče ohodnocení, materiálního zabezpečení. Chtěl bych Vám velmi pěkně poděkovat za všechno, co jste pro pacienty udělala. A. B., syn pacientky s ALS
Po prvních dvou dávkách kmenových buněk jsem stoprocentně přesvědčený, že mi pomohly a prodloužily mi aktivní život. Paní profesorko, nevzdávejte se, jste jediná, koho máme. Jste naše jediná naděje. Z. B., pacient s ALS
Paní profesorko, chtěla bych Vám říct, že Vám všichni držíme palce a fandíme Vám. P. S., dcera pacientky s ALS
Představte si, že jste v malé skleněné místnosti, ve které nejsou dveře, není okno a dochází vám kyslík. Chcete ven a nemůžete. Venku stojí vaše ratolesti a manželka. Slyšíte je. Vidíte je. Zkoušíte se dostat ven za nimi, ale nemůžete. Pomalu se dusíte a oni se na vás dívají... Když jsme se dozvěděli o naději kmenových buněk, bylo to jako by nám vyřezali otvor a my jsme se mohli znovu nadýchnout. Lidé, kteří nám vědomě berou naději a očerňují práci paní prof. Sykové, nás vědomě dusí... Ubližují úžasným vědcům, kteří nám chtějí pomoct, ale nemůžou... Mají svázané ruce. N. Ž., příbuzná pacienta s ALS
„Vážená paní kolegyně, dnes jsem si na základě upozornění přehrál kritickou reportáž České televize o vaší snaze pomoci – pomáhat nemocným ALS aplikací kmenových buněk. Nejsem lékař, a tudíž můj názor bude názorem laika. Chci Vám napsat, že Vaši činnost v této věci vnímám jako záslužnou a odvážnou. Možná se naše politické názory občas liší, nikdy jsem však nepochyboval o tom, že jste čestná, přímá, poctivá a velmi pracovitá žena, která svoji práci bere jako úkol a poslání vedené snahou maximálně pomáhat nemocným lidem a to i za cenu osobního rizika a třeba i zvýšení své zranitelnosti. I proto si Vás vážím a přeji hodně síly. Nenechte se otrávit a znechutit. Toto vyjádření vnímejte jako mé vyjádření Vaší podpory a takto s ním v případě potřeby můžete samozřejmě nakládat. V úctě Miloš Vystrčil, senátor
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
