Podporujete vládní výzvu k udávání tzv. dezinformací?Anketa
Ministerstvo školství připravuje největší reformu českého školství za posledních dvacet let. Je to podle vás správně? Potřebuje české školství zásadní reformu?
Doba jde neustále kupředu a my musíme umět „jít s dobou“. Mám však pocit, že tyto školské reformy napáchají pouze více škody než užitku. O školství hlavně musí rozhodovat lidé s dostatečnou praxí ve školství – ne úředník z kanceláře. Proto některé inovativní reformy vypadají, jak vypadají.
Ministerstvo avizovalo, že základem této reformy má být rozdělení výuky na „jádrový“ a „rozvíjející“ obsah s tím, že žáci si budou moci vybrat, ve kterých předmětech se budou učit i ten „rozvíjející“ obsah. Souhlasíte s tímto modelem?
Ještě nedávno vykládal látku učitel, který také má přehled, co je v dané látce podstatné. Teď si má žák sám vybrat a určit, co se chce učit? Nechme učitele dělat svoji práci a používejme zdravý selský rozum.
Experti pracující pro ministerstvo školství argumentují tím, že velké procento žáků má problémy se studiem právě proto, že nezvládají současný velký rozsah učiva ve všech předmětech a že výběr jen některých předmětů jim umožní budoucí specializaci. Co si o tom myslíte?
Velký rozsah učiva? Jediné řešení, s kterým ministerstvo přijde, je opět snižování nároků? To je velice smutné. Pokud se takto bude pokračovat, žáci zanedlouho nebudou muset chodit do školy, protože se nebudou mít co učit.
Nehrozí, že snížením nároků na všechny studenty dojde k celkovému poklesu kvality českého školství?
Již se podle mě stalo. Měli bychom hledat a zlepšovat efektivitu výuky, ne snižovat nároky. Lidé na ministerstvu by se měli jít podívat do škol a úzce spolupracovat s učiteli, ne něco rozhodovat v Praze u stolu.
Současně s touto reformou se mluví také o tom, že by děti nemusely mít na základní škole povinný druhý cizí jazyk. Podpořila byste tuto změnu?
Ne. Nepodpořila bych žádnou „inovaci“, která má pouze za cíl snižovat nároky na žáky. Jazyky jsou ve výuce nadmíru důležité a měli bychom na to naopak klást důraz – a ne od toho upouštět.
Máte zkušenosti jak z Poslanecké sněmovny, tak přímo ze školství. Kudy by se, podle vás, měly konkrétně ubírat kroky ministerstva školství ve snaze o zlepšení českého školství?
Jakékoliv změny musí být pouze ke zlepšení efektivity výuky. Nemělo by se zapomínat na plošnou inkluzi ve školách, která napáchala obrovské a mnohdy nevratné škody. Ministerstvo by mělo udělat zhodnocení inkluze a provést změny. Někdy mám pocit, že se řídíme „módními“ trendy ve školství, ale rozum stojí v pozadí. Už covid snížil úroveň vzdělávání – distanční výuka zkrátka nemůže být běžnou součástí v našem školství. Ministerstvo dokonce spustilo zkušební projekt, díky kterému mají některé školy v ČR jeden den v týdnu distanční výuku. Nesouhlasím. Vyvarujme se takových pokusů na dětech.
Kromě této reformy se budou muset základní školy vyrovnat s náporem ukrajinských žáků. Jak se školám daří zvládat tento nebývalý fenomén?
Vláda musí zajistit dostatečné podmínky pro výuku ukrajinských dětí. Jde o materiální vybavenost, finance a také personální zajištění.
Je správně integrovat ukrajinské žáky do běžných tříd, nebo byste spíš podporovala vytváření specializovaných tříd pro ukrajinské děti?
Velice složitá otázka. Nikdo totiž neví, zda tady ukrajinské děti zůstanou, nebo se vrátí na Ukrajinu. Pokud by zde rodiny plánovaly zůstat, nevidím důvod k vytváření specializovaných tříd. Děti by se naopak měly co nejvíce zapojit do kolektivu. Pokud zde budou pouze kratší dobu, je otázkou, zda není vhodnější třída, kde dítě bude se svými vrstevníky. Některé děti navíc mají distanční výuku z Ukrajiny a ještě navštěvují naše české školy. Rozhodně ale vím, že školy dělají maximum, aby ukrajinským dětem pomohly.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
