Idiot Juncker, škůdkyně Merkelová a několikrát ukradená revoluce. Večerníček od Okamury na plné pecky o tom, co bychom měli vědět, ale báli jsme se na to zeptat

18.11.2016 16:10

ROZHOVOR Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se ani po Brexitu ani po jakýchkoliv volbách nezmění. Bude to stejný idiot a bude plácat ty stejné žvásty. Ale jsme na dobré cestě. Tak hovoří bývalý místopředseda hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a dnešní šedá eminence hnutí Svoboda a přímá demokracie Jaroslav Novák Večerníček. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz rozebírá to, co bychom měli vědět o demokracii a historii, ale báli jsme se na to zeptat.

Idiot Juncker, škůdkyně Merkelová a několikrát ukradená revoluce. Večerníček od Okamury na plné pecky o tom, co bychom měli vědět, ale báli jsme se na to zeptat
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tomio Okamura se svým přítelem Jaroslavem N. Večerníčkem

Jste autorem osmnácti billboardů výstavy Ukradená revoluce, která byla včera k vidění na dolním konci Václavského náměstí, ale měla by se celý příští rok objevovat na náměstích českých měst. Jak byla podle vás Sametová revoluce ukradena?

Snažil jsme se srovnat, co lidi v listopadu 1989 křičeli na ulicích, s dnešní realitou. U každého výročí bychom přeci měli bilancovat a říci si, jestli se stále k těm ideálům hlásíme. Oficiálně se k nim totiž hlásí všichni, dokonce i komunisti. Ve skutečnosti jsme v hnutí Svoboda a přímá demokracie jediní, kdo se tyto ideály snaží naplnit v praxi.

To je hodně odvážné tvrzení...

Doložím to na faktech. Objevil jsem krásnou historickou publikaci od amerického historika Jamese Krapfla – Revoluce s lidskou tváří –, který se několik let zabýval Sametovou revolucí. Zčásti mě inspiroval, protože v úvodu píše o tom, že všichni historici popisují historii převratu a následného dění skrz jednání jednotlivých postav, takže Havla, Klause, Komárka a tak dále. Ale nikdo se nevěnuje samotným lidem. Revolucionářům na ulici, kteří vynesli ty osobnosti na vrchol. Co ti lidé chtěli, proč byli v ulicích a za co demonstrovali a stávkovali.

Když si to člověk porovná, tak zjistí, že revoluce byla ukradená minimálně několikrát. Stal se pravý opak toho, co lidé chtěli a dokonce i pravý opak toho, co elity lidem slibovaly. To je ještě tristnější. Výjimkou je Václav Klaus, který se nikdy netajil tím, že bude razit tržní ekonomiku bez přívlastků. Od Havla přes Komárka až po nejrůznější ministry všichni hlásali sociální stát a tak dále. Pokud jde o ekonomiku, tak v programu Občanského fóra byly vyjmenované oblasti, které nesmí být privatizovány. Tedy energetika, přírodní bohatství včetně vody a dalších věcí, které jsme si přesto nechali ukrást. Havel v inauguračním projevu, a nebyl sám, prohlásil, že nechce kapitalismus a divokou privatizaci.

V počátcích byl Václav Havel dokonce zastáncem rozpuštění Severoatlantického paktu (NATO)...

Ano, tomu je věnován jeden panel. Váže se k tomu zajímavá historka. Před první návštěvou ve Washingtonu za ním přijel americký velvyslanec na Hrad a Havel tenkrát naznačil, že v projevu před Kongresem Spojených států amerických bude prosazovat rozpuštění NATO. Velvyslanec se zhrozil, pokoušel se mu to vymluvit a napsal oficiální nótu na Hrad, že to důrazně nedoporučuje, protože by to mohlo nenávratně poškodit vztahy mezi USA a Československem. Havel pak svůj názor otočil o sto osmdesát stupňů a v Kongresu naopak řekl gigantickou lež, že mýty o tom, že by chtěl rozpustit NATO, jsou absolutní nesmysl, který šíří pomýlení novináři. Nicméně před tím už napsalo několik deníků, protože to v nich prezentoval, že by chtěl rozpustit NATO. Všichni to brali za bernou minci.

Anketa

Kdybyste mohli po odstoupení Gustáva Husáka říct, koho si přejete za prezidenta republiky, kdo by to byl?

hlasovalo: 13444 lidí

Jak tedy dopadla vaše bilance ideálů listopadu 1989 v Československu?

Základní ideály revoluce byly spravedlnost, lidskost, humanita, demokracie. V jejich rámci lidé požadovali naprosto přímou demokracii všude, kde je to možné. Od prezidenta, vlády, parlamentu až po zástupce šéfů národních podniků. Ostatně v socialistické ústavě byla zakotvena odvolatelnost poslanců, ale v praxi se nerealizovala. A lidé v ulicích žádali, aby se realizovala. Opak se stal pravdou. Tento požadavek byl naopak z ústavy vyškrtnut. Chtěli přímou volbu prezidenta. To se nestalo. Havla při první volbě prezidenta volili i komunističtí poslanci. V té době přeci všichni skandovali: „Dubček na Hrad!“ Havel měl podporu pár desítek chartistů a kamarádů v Praze, ale třeba v Brně, natož na Slovensku, by ho nikdo nevolil. V přímé volbě by neměl šanci. Havla nikdo neznal. Vydíráním donutili Dubčeka, aby se stal předsedou Federálního shromáždění. Ten se při jednání rozplakal. Navíc Havel deklaroval, že se prezidentství vzdá a v roce 1990 proběhnou nové prezidenstké volby, které budou přímé. A víme, jak to s přímou volbou prezidenta pokračovalo. První proběhla až v roce 2013.

Je třeba si uvědomit, že ideální a spravedlivé společnosti, dokonalé demokracie, nikdy nedosáhneme. Ale cesta je cíl. Lidé v listopadu 1989 chtěli nastavit parametry k tomu, aby společnost byla lepší. Ostatně ani v Poslanecké sněmovně dnes neplatí rozdělení moci. V této zemi fakticky vládne vládní koalice. Opoziční strany jsou válcované, jejich návrhy zákonů se ani neprojednávají. Na rozdíl od minulých volebních období se koalice dohodla na tom, že nebude ani v případě, že je ten zákon potřebný, projednávat jakýkoliv opoziční návrh. Vláda si prostě dohodla, že nepustí k moci ani parlament. Sněmovnou tedy může projít jen to, co navrhne vláda. Jinými slovy tam čtyři roky všichni sedí a buď mají šanci pro něco zvednout ruku, anebo můžou hrát karty. Úplně to popírá jakoukoliv demokracii. Poslední slovo má pouze vládní většina. Málokdo si to uvědomuje. Takže je zcela jasné, že jde dnes o parafrázi jakékoliv demokracie.

Myslíte třeba prosazování uprchlických kvót oproti oficiálním vyjádřením vlády a tak dále?

No, jasně. Málokdo ví, proč máme kvóty. Ostatně poslanci z frakce sociální demokracie je v Evropském parlamentu navrhli a odhlasovali. Naše komisařka Věra Jourová pak ty kvóty vypracovala. A naše vláda se tváří, že jim to Brusel nadiktoval. To je nesmysl, tak to fakt není. To byli naši poslanci, co to tam prohlasovali. Mimochodem, jedním z požadavků revoluce byl dialog, kdy by všichni měli mít právo o čemkoliv diskutovat. Takže když dnes vláda připravuje zákon o referendu a říká, že nechce, aby se referendem řešily zahraniční smlouvy či otázka daní a nepřipouští diskusi, tak jsme u toho, co absolutně na hlavu obrací to, co lidé v roce 1989 chtěli. Chtěli svobodný dialog na jakékoliv téma. Ostatně, kdo jiný by měl mluvit o daních, než ten, kdo je platí.

V USA vyhrál prezidentské volby Donald Trump. Opravdu s ním byl Tomio Okamura srovnáván?

To nejsou žádný kecy. V americkém deníku The Washingoton Post mimo jiné napsali: „Tomio Okamura má stejně jako Trump nejen podnikatelský úspěch díky účasti v televizní reality show, také byl schopen získat politickou moc a místo v Senátu České republiky. Jednu chvíli byl třetím nejoblíbenějším politikem v zemi. Podobnosti jdou ale dál. Stejně jako Trump projevil Okamura protipřistěhovalecké názory. Nedávno řekl, že by Češi měli chodit s prasaty v blízkosti mešit a navrhl posílání Romů do Indie. Stejně jako Trump je imigrantského původu. Trumpova matka je Skotka, Okamura se narodil v Tokiu japonsko-korejskému otci a české matce.“

Nebojíte se, že Trump sice hýří velkými slovy, ale nechá se v úřadu ukolébat americkou realitou ovlivňování mezinárodními koncerny, jako se to stalo Baracku Obamovi?

Slova jsou jedna věc, ale všechno dělají prachy. U Donalda je to jednoduché. Jeho neplatili ani zbrojní lobby, ani mládenci z Wall Streetu. To znamená, že nemá, co vracet. Nikomu nedluží. Financovali ho nějací Židé a píše se o Deutsche Bank, což je určité napojení, ale není přímé. Podle mě s těmi gangstery nemá nic moc společného. Nemá důvod podporovat zbrojaře, kteří financovali jeho protikandidáty, jak v republikánské, tak i v demokratické starně.

Po desítkách let a několika prezidentech je to první člověk, co bude žít v Bílém domě, jehož kampaň nebyla placená zbrojní lobby. On už od začátku razil politiku proti ní. Chce se domluvit s Putinem a to mu naopak mohlo statisíce hlasů ubrat. Nechce dělat z Ameriky světového četníka a to mu muselo ubrat strašně hlasů. Ale je to přesný opak populismu. Populistická byla Hillary, která všude vykřikovala, jak zkrotí Putina a v Sýrii Asada. Jak zlikviduje veškerou protiamerickou opozici na celé planetě. To se přeci muselo spoustě Američanů strašně líbit. Ten národ je velmi hrdý a moc si zakládá na tom, že je světovou velmocí.

Obama, velký mírotvůrce, bombardoval sedm, opravdu sedm, zemí za své funkční období a pokud vím, tak bez mandátu OSN. Příchod někoho, kdo s tím přestane, je velkou nadějí. Jako občan Evropy mám sedm dětí a nechci válku. Kdysi to bylo za komančů prázdný heslo, tedy boj za mír. Nicméně teď se střílí kolem nás a já viděl v Guatemale hromadné hroby, tedy výsledek práce guerill vycvičených v USA, tak to prostě nechci. V Sýrii nyní chcípají na ulici po tisících lidé kvůli politice Hillary Clintonové. Není divu, že jsem nadšen, že před americkou veřejnost přišel člověk, jenž se nebál říct – kašlu na to, nebudu dělat světového četníka, budeme se starat sami o sebe a v míru spolupracovat se všemi zeměmi. Pro mě je to hrozně nadějné poselství.

Slavili jste jeho vítězství v hnutí Svoboda a přímá demokracie?

Nebyl čas. Museli jsme odpovídat desítkám novinářů od České televize až po ParlamentníListy.cz.

Příští rok máme volby ve Francii. Nemyslíte si, že Trumpem zase vaše politické křídlo získalo na popularitě?

Jsem skeptik a nikdy nepodceňuji konkurenci. Podle mě je to pro nás horší. U nás jsou politici mnohem gumovější. Juncker se ani po Brexitu ani po jakýchkoliv volbách nezmění. Bude to stejný idiot a bud plácat ty stejné žvásty. Merkelová taky ještě napáchá strašně škod. Zkorumpovaní pitomci ve Francii budou stále stejní a pomůžou Marine Le Pen, aby vyhrála. Něco jiného to je v České republice. Děsil jsem se, když jsme s Klárou Samkovou a Tomiem přinesli téma migrantů a kvót do veřejného prostoru. Tehdy ještě o kvótách nikdo netušil, ale to byla chyba české (ne)informovanosti, protože o kvótách se v Bruselu mluvilo minimálně deset let. Všichni říkali, že se nás to netýká a tak na to kašlem. Tehdy jsme o tom začali mluvit. Žádné body nám to nepřineslo. Hlavní média nás ignorovala, začala adorovat Martina Konvičku, protože si myslela, že na něm zdehonestují celé téma. To je chytré. Média tlačila Konvičku, aby z protiislamistů udělal idioty. Chytrá politická a píárová práce, tak to má být.

Vážné návrhy zákonů a systémových opatření, které jsme navrhovali, nikdo nebral v potaz. Ostatně posléze to začala navrhovat vláda. Říkali jsme, že je potřeba uzavřít hranice Schengenu a dodržovat Dublinské dohody, což znamená, že v první bezpečné zemi, kam uprchlík přijde, žádá o azyl. Jednoduché. A samozřejmě jsme chtěli zastavení konfliktu v místech, odkud ti lidé prchají. Sýrie, Irák, Afghánistán, Pákistán. Podle toho se zařídil Milan Chovanec. Chtěl jsem pak, abychom šli dál, protože nikdo už nedovolil, abychom byli lídři tématu. Byla jen otázka času, kdy se všichni budou stavět proti migrantům a kvótám. Na rozdíl od nás ale jsou v televizi.

Ostatně i Angela Merkelová postupně upravuje svou „vítací“ politiku...

Je to tak. Sobotka a další dělají to samé. My nemáme média, takže se do nich těžce dostáváme. To je třeba velký rozdíl mezi námi a Norbertem Hoferem či Marine Le Penovou. Oni jsou sice také obětí dehonestací mainstreamu, ale mají větší šance dostat své názory ven. Tak mohou získávat voliče. O nás se ví jen to, co se dozvědí diváci Novy. Tedy, že je Okamura gangster a podvodník, což je špatně. Nedozvědí se, kolik a jaké zákony jsme podali v Poslanecké sněmovně. Což jsme se snažili řešit. Že nejsme takoví nacisti a fašisti, jak se říká, že chceme naopak obětem války pomoci, ale v jejich domovině. Vždyť Evropa nemá na to, aby zachránila svět a uživila celou planetu. Řešení je, že se v oblastech krize začnou problémy řešit. A z velké části je tato krize chybou západní civilizace.

Konstruktivní řešení, co jdou od nás, se nikdy nedostanou na veřejnost. Mimochodem, v citaci z The Washington Postu je napsáno, že chtěl Tomio Okamura vystěhovat Romy do Indie, ale tak to nebylo. Nikdy to neřekl. Jen zmínil, že jedna studie o legální podpoře vystěhovalectví Romů do Indie není nic rasistického. Vzápětí Barbora Tachecí řekla, že chce Okamura vystěhovat Romy do Indie. Chytil se toho kupodivu tehdejší ministr zahraničí Schwarzenberg a řekl, že jde o dobrou, ale nereálnou myšlenku. O něco podobného se totiž, jak řekl, pokoušeli Američané, když uměle vytvořili stát Libérii a pak tam chtěli poslat své černochy. Skončilo to diktaturou, válkami a nefunkčním státem.

Jak to vůbec vypadá s projektem zachránění koncentračního tábora v Brněnci jako památky pro příští generace?

Prý jsme nacisti, xenofobové a rasisti. Nicméně na tomhle dlouhodobě pracujeme. Jsem předsedou správní rady Nadačního fondu Památník Šoa a Oskara Schindlera a Tomio mi s tím pomáhá. Zhruba dvacet let se snažíme o rekonstrukci a záchranu památky jediného koncentračního tábora v Česku. Tomio byl mimo jiné kdysi napaden za to, že řekl, že Lety nebyly koncentrační tábor. Znalci nám dali za pravdu. Pak to po něm opakoval Babiš, který se pak omluvil, ale zbytečně. Nikdy to koncentrační tábor nebyl.

V Brněnci vše pořád chátrá a nikdo z politiků, co se ohánějí demokracií, humanismem a antirasismem, s tím není ochoten cokoliv udělat. Už před dvaceti lety jsem žádal zástupce státu, od ministrů až po zástupce obcí, aby s tím něco udělali. Chtěl bych tam vybudovat památník. Vždy to narazilo na jednu věc. Řeknu to škaredě, ale pravdivě. Problém byl, že Schindler byl Němec a pomáhal Židům. Kdo z českých politiků si dovolí podporovat Němce a Židy dohromady? Nikdo. Je to nepopulární.

Jak vypadá současná situace?

Vypadá to tak, že náš nadační fond získal objekty a pozemky většiny koncentračního tábora. Ve fondu jsou lidé apolitičtí. Právě kvůli tomu, aby to nebylo spojované s Okamurou, jsem vystoupil z hnutí Svoboda a přímá demokracie. Bohužel, lidé soudí podle nálepek a ne podle obsahu, který člověk přináší. Nechtěl jsem nikomu dávat záminku k dehonestaci. Tomio nám velmi pomáhá. Snaží se najít investory, domlouvá schůzky. Naposledy byl tlumočit, když do Brněnce přijel novinář z japonského deníku Yomiuri Shimbun. Je to deník, který prý tiskne přes třináct milionů výtisků denně.

Máme prostory, nemáme ani halíř a státní správa se na nás dívá skrz prsty. Ostatně teprve na podzim jsme byli prohlášeni za kulturní památku. Žádosti o zařazení do seznamu kulturních památek ležely na úřadech osm let. Nejslavnější česká památka byla takhle zanedbávána.

Tohle je také dost odvážné tvrzení. Na seznamu UNESCO je dvanáct českých lokalit, žádný Brněnec...

Neexistuje jiná česká památka, která by byla světově známější než koncentrační tábor v Brněnci. Málokdo si to uvědomuje. Zadejte si Brněnec do internetového vyhledavače a vyjdou vám tam o něm zprávy skoro ve všech jazycích. Nezpochybňuju Pražský hrad, Karlštejn či Karlův most. Jsou to úžasné památky. Nicméně podobných památek jsou po celé planetě stovky. Když tyto památky jmenujete třeba v Brazílii, Kyrgyzstánu či Kurdistánu, tak nikdo nebude vědět, o co jde. Když řeknete jméno Schindler, tak ho mnoho lidí bude znát.

Myslím si, že známost filmu Schindlerův seznam přeceňujete...

Ne, ne. Vězni z koncentračního tábora se rozprchli po celé planetě. Známosti přispěl světový bestseller Schindlerova archa, který sepsal Thomas Michael Keneally. Ten byl později přejmenován na Schindlerův seznam. Pak vznikly desítky publikací a knih. Schindler se dostal do učebnic na celém světě a nakonec to doplnil Steven Spielberg se svým sedmioskarovým filmem, který končí u nás v Brněnci. Tam celý příběh graduje. Chceme ten příběh přivádět do reality, protože film je hodně mimo ni. Má pravdivý základ, ale hodně věcí je v něm v rámci filmového scénáře upraveno.

V Česku máme armádu historiků. Proč je tedy v naší historii stále tolik bílých míst?

Tak třeba Ústav pro studium totalitních režimů vznikl s určitým zadáním. Rozklíčovat zločiny komunismu, přestože by měl zkoumat i dějiny nacismu. Vzhledem k obsazení, je tam řada mých kamarádů, je lehké odhadnout priority. Třeba prioritou Františka „Čuňase“ Stárka bude vždya dokumentace života undergroundu za komunistického režimu. Tomu rozumím. Kdybych na ÚSTRu pracoval já, tak se budu věnovat Schindlerovi. Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky se zabývá jak nacismem, tak i komunismem. Troufám si tvrdit, že komplexněji a objektivněji. Ostatně skuteční historici jako první v meziresortní komisi vlády k Letům řekli, že to nebyl žádný koncentrák. U každého policejního šetření to pak donekonečna opakovali. Tuším, že v roce 2008 vymyslela vládní meziresortní komise kokčkopsa, že to byl tábor nucené koncentrace. Politici tlačili na to, že to byl koncentrák, a historici se bránili. Prostě, aby se koza nažrala a vlk zůstal celý.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš pro PL: Chvála bohu, že Salvini zastavil migraci. Nečekejte, že demonstrace proti mně dopadnou jako na Slovensku

13:04 Babiš pro PL: Chvála bohu, že Salvini zastavil migraci. Nečekejte, že demonstrace proti mně dopadnou jako na Slovensku

ROZHOVOR S PREMIÉREM Evropskou komisi řídí z pozadí úředník bez jakéhokoli mandátu, který zasahuje d…