Doba je hektická. Pohromu střídá pohroma, kauza stíhá kauzu. Dokáže se v tom člověk, i když se o politiku celoživotně zajímá jako vy, vůbec zorientovat?
Myslím, že ano. Doba je nejen svižná, ale i zmatená. Ale když se ohlédnete do historie, tak všechny doby byly nějak zmatené. A pak máme paralely, které nám mohou pomoci se vyznat i v současnosti. Paralely mají samozřejmě některé odlišné detaily, ale základní podobnost tady je. Třeba v tom, co dělal Hitler a dnes dělá Putin. Při občanské válce ve Španělsku tam oběma stranám kdekdo dodával zbraně, ale kromě Hitlera se tam nikdo neodvážil. Tedy pokud nepočítáme interbrigadisty za reprezentanty nezúčastněných států. A tady je paralela s Běloruskem. Partnerská země, která dá Putinovi k dispozici své území, aby přes něj mohlo ruské vojsko. Je tam i dislokované a připravené na hranicích. Navíc se v obou zemích potlačují občanské svobody. Také mají stejné techniky nevyhlášení války. Do poslední chvíle nic a pak útok.
Na všechny ty protichůdné informace, které přicházejí ze současné Ukrajiny, aby měl člověk v hlavě několik analytických oddělení, aby dokázal správně vyhodnotit situaci...
To je pravda, ale tak to bylo s každou válkou. Ruku v ruce s ní probíhala i informační válka a souboj informací a dezinformací.
Dokážete si přiznat, že jste něco vyhodnotil nesprávně?
Samozřejmě. Nikdo neví všechno. Když ale některé lidi slyším, že „máme rádi Putina" a podobné kokotiny, tak bych fackoval. Navíc, když to říká bývalý český velvyslanec ve Francii Petr Drulák. Je to levičák jako prase. Nicméně ten pán plácá píčoviny a překresluje historii. Dělá to dobře. Říká fakta, ale jiná vynechá tak, aby mu to zapadlo do názoru. Sovětský svaz třeba přišel ve druhé světové válce o miliony vojáků a civilistů, ale masivně umírali hlavně Ukrajinci. A před tím jich Stalin miliony zlikvidoval hladomorem. To jsou šrámy, které ten národ na dlouhá léta poznamenaly.
Nicméně dnešní Rusko nemá s komunismem už vůbec nic společného. Nacismus a komunismus se až tak moc neliší. Všechny země nakažené těmito ideologiemi likvidovaly vlastní i cizí obyvatelstvo, což však Putin dnes činí pod pláštíkem jakési pseudodemokracie také.
Proč mají dnešní komunisté ke kapitalistické a nacionalistické Ruské federaci stále tak blízko?
Řeknu to lapidárně. Jiří Mucha napsal knížku Studené slunce a je to popis jeho života, když byl zavřený v komunistickém vězení. On se pak stal agentem StB. Nicméně v knize psal o tom, jak komunisté i v kriminále byli jeblí ideologií. Byl tam doktor, slušný člověk, ale komunista, a když přišlo na tato témata, sváděl to na pomýlené soudruhy u moci, ale na ideologii nedal dopustit. Seděl tam politický vězeň, bývalý západní letec, a ten Muchovi vysvětloval: „To je hodný člověk, ale komunistům prostě chybí kus mozku!" Mají prostě jiné vidění světa. Ztrátu soudnosti. Všichni víme, že země je kulatá, ale někteří pořád omílají, že je placatá. A podobné je to s komunisty.
Jakmile lidé zamění idee za ideologii, tak většinou přestanou být soudní. Idee jsou úžasné a k životu je potřebujeme. Je dobré někomu pomáhat. Každý člověk by měl žít důstojně. A tak dále. Takové idee hlásal jeden z největších konzervativců, v mládí levičák, Benjamin Disraeli. To byl asi první z politiků, který začal ve Velké Británii tvrdě prosazovat, aby dělný lid žil důstojně a děti nezačaly pracovat už ve dvanácti letech. Sociální spravedlnost je ideologický blábol, ale sociální balanc je dobrá myšlenka, kterou je třeba prosazovat.
Ohledně Putina lze říct, že to byl dovedný „kágébák", ale žádný eso. Ostatně už tehdy porušoval tajně některé dohody, třeba dohodu KGB a Stasi o využívání agentů. Putin si udělal vlastní síť, takže už ty dispozice měl. A během dalších let měl z prdele kliku. Důležité informace najdete v úžasné knize Timothyho Snydera Cesta k nesvobodě. O tom, co se děje dneska, psal už před čtyřmi lety. Posuny od Gruzie, Čečenska přes jeho šéfování Federální službě bezpečnosti (FSB) a tak dále. Já mám tu knihu doma jako Bibli. To by měli přednášet studentům na vysokých školách. Když potom posloucháte ty blbečky v rozhlase a televizi, jak nad tím pořád dumaj, tak si poklepete na čelo.
Co si myslíte o myšlence bývalého amerického diplomata Henryho Kissingera, že by se Ukrajina měla vzdát části svého území ve prospěch Ruska, aby nedošlo k jeho nežádoucímu ponížení?
Co chcete od Kissingera? Německý emigrant, který pak v Americe uměl dobře proplouvat mezi úskalími velké politiky. Obsazení Československa v roce 1968 bylo pod jeho rozlišovací schopnosti a teď dokonce i Ukrajina, což je ale největší stát Evropy bez asijské části. Žije na jiné planetě. Vezměte si, kolik politiků, vědců a vzdělaných lidí u nás žije ve svých bublinách, ve svém světě.
Na Rusko jsou v současnosti uvalovány další a další vlny sankcí. Jsou účinné?
Moc ne, ale mají smysl, i když si také neseme jejich důsledky. Rusko bylo nedávno vyloučeno z Rady OSN pro lidská práva a nechápu, proč by se nemohlo jít ještě dál. Je to, jak by řekl Babiš, dobrá firma. OSN vzniklo, když jsem se narodil. A zúčastnilo se poté války v Koreji na straně Jižní Koreje. Byly tam mezinárodní jednotky OSN. Na druhé straně stály SSSR a ČLR, které byly normálně v Radě bezpečnosti OSN. S válkou v bývalé Jugoslávii to bylo podobné. A jak to, že to tehdy šlo a dnes to nejde?
Ostatně mnozí dnes tvrdí, že konflikt na Ukrajině je zástupnou válkou mezi Ruskou federací a USA...
To je lživý argument a přistupují na něj různí politici. Vpád Ruska na Ukrajinu je způsoben Putinovou touhou vrátit Rusko k carismu. Ten prcek chce vytvořit znovu velké impérium. To se prckům stává. Ukrajina je opravdu obrovská země. A jemu jde o Černé moře a ložiska plynu, která jsou po celé Ukrajině. Ostatně jsou tam i další nerostné suroviny. Navíc je z východu strategickou branou do západní Evropy. Nicméně s NATO se do křížku dostat nechce, jen vyhrožuje. Kdyby Ukrajincům zůstaly jaderné zbraně, tak by válka nebyla.
Nicméně, nemyslíte si, že jsou USA s prezidentem Joe Bidenem bezzubé?
On je moc stará struktura, ale zkušená. Proto si nemyslím, že je Amerika bezzubá. Vždycky vyznával politiku détente, tedy uvolnění napětí. Vždy dělal pravou ruku demokratickým prezidentům, kteří vůči Moskvě nebyli tak radikální. Nicméně jediný prezident USA, co dosáhl částečného odzbrojení a ekonomicky zachránil Ameriku, byl Ronald Reagan. Dokázal se obklopit schopnými lidmi. Třeba Vašek Havel byl dobrý člověk, dobrý prezident, ale měl kolem sebe z devadesáti procent samá hovna. Mimo Ivana Medka a Luboše Dobrovského, kteří museli nakonec z Hradu odejít, a snad ještě jednoho či dvou dalších lidí. Byla to žvanírna.
Když už jsme se zase dostali do Česka, tak něco ze současnosti. Strana Starostové a nezávislí (STAN) měla celkem dobrou pověst a podívejme se, jak se někteří její politici vybarvili...
Posrali to. A v koalici jsou idioti, protože drží zuby nehty Rakušana ve funkci. On nese za kauzu Dozimetr odpovědnost. Ne, že ne. Nejde o to, že je ministr vnitra, ale o to, že je předsedou STAN. Strany, která slibovala, že budou jako koalice lepší než Babiš a jeho parta. Nakonec to velmi rychle dopadlo jinak. Ale věděli to i lidi z jiných stran, že si do pražského dopravního podniku mafiáni dosazují své lidi. Jinak to není možný. Vždyť v každé správní radě máte různé straníky.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
A ohledně Gazdíkova odstoupení z postu ministra školství si myslím, že v tom bude něco horšího. Ostatně nový ministr Vladimír Balaš, to je taky bezvadná volba. Víte, kde jako právník působil? Jako čerstvý prokurátor pracoval v letech 1978 až 1982 ve Výzkumném ústavu kriminologie komunistické generální prokuratury jako Helena Válková a jako Josef Urválek. A je zajímavé, že u něj nevadí, že dělal v ústavu vyhlášeném tou bestií Urválkem. Válková pak kvůli mediální masáži odmítla nominaci na ombudsmanku, přestože před tím byla na Ministerstvu spravedlnosti jedním z těch lepších šéfů.
Kauza Čapí hnízdo míří před soud. Spoluzaložil jste Spolek Šalamoun. Co očekáváte?
Je třeba si uvědomit, kdo je státní zástupce, který tu kauzu dozoruje. Jaroslav Šaroch, co jí tak dlouho odkládal, až už to dál nešlo. Mezitím šel s vyšetřovatelem Pavlem Nevtípilem k vyšetřovacímu výboru v parlamentu. Ten policajt tam sdělil informace, které nikdo nezpochybnil a Šaroch je nevyvrátil. A když policajta odstavili, tak státní zástupce nemá dostatek důkazů. Pak se objeví Babišův syn, taky Andrej, a zpochybní svůj podpis na smlouvě k nabytí akcií společnosti Farma Čapí hnízdo.
A kdo rozjel tuhle věc se synem? Napojila se na něj ohromná podvodnice, která měla organizaci Pomoz jednomu člověku, Hana Demeterová.
Tu znám. Dodala mi kauzu Alexeje Torubarova, kterého Česko nezákonně vydalo do Ruska. Musím přiznat, že jsem jí dost důvěřoval. Seznámila mě s několika zajímavými lidmi, třeba s novinářem Grigorijem Paskem. Pak ale najednou zmizela jako pára nad hrncem...
S mladým Babišem si dopisovala jako Bohdan Švarc a dnes žije na Novém Zélandu s nějakým Rusem. Ostatně my jsme upozornili Novozélanďany, co to je za podvodnici. I tam začala ojebávat lidi. Předtím ojebala mafii v Albánii a ostří hoši ji shodili z druhého patra. Kolik ona zblbla lidí. Kolik si toho od důvěřivců napůjčovala. Zkušenej právník Milan Hulík jí půjčil dvě stě tisíc.
Společně jsem s ní dělal taky kauzu nějakého Rusa, kterého ale nevydali. Jeho manželka za námi přišla, že jí dala pro Spolek Šalamoun sto tisíc. „My peníze v hotovosti nebereme. Musíte nám to poslat na konto, aby to bylo čitelné," řekl jsem jí. Samozřejmě, že peníze zmizely. Kdysi k nám Demeterová přijela na chalupu a já jí poslal doprdele. Obličej se jí proměnil a najednou tam stála zlá a mstivá svině. Hnal jsem jí z baráku a od tý doby mě pomlouvá.
V Česku začíná hřmít na horší časy. Co můžeme očekávat?
Zlost lidu se možná vybije na uprchlících z Ukrajiny. Průser je v tom, že většina z nich jsou opravdu zoufalí lidé. Tady v Karlíně už jsem ale viděl i několik velmi luxusních aut s ukrajinskou značkou. Jejich majitelé zde mají konta, drahé byty a tak. Udělají špatné jméno ostatním, chudým Ukrajincům a Češi se budou ptát, co tady pořád chtějí. Naši „mstitelé" je budou házet všechny do jednoho pytle. Stanou se otloukánky a to bude hrát do ruky Babišovi.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
