Poslední léta byla bohatá na události, které dle mnohých představují největší výzvu nejen pro ČR od listopadu ´89. Nejprve Ukrajina, válka v Sýrii a teď migrační krize. Co nám tato poslední léta řekla o naší demokracii, o tom, kam jsme se od listopadu 1989 dostali, o nás samých?

Opravdu to vypadá na velkou krizi. Mizí pocit svobody a bezpečí z počátku 90. let, nálada ve společnosti se v poslední době rapidně mění. Přibývá obav z budoucnosti a roste skepse. Nemusíme být spokojeni se současným stavem české demokracie, ale ta hlavní a zásadní hrozba je zvenku. Nebezpečí zvenku – myslím teď nejen z invaze nekompatibilní kultury, ale i z demoralizace části Západu a EU, násobící tyto hrozby –  ohrožuje celou Evropu a tedy i země Visegrádu a Česko. Ale na druhé straně může tato krize vyvolat také zdravou reakci. Říkáte tomu výzva. Zdá se, že tuto výzvu Češi – a je jich většina – správně chápou. Záleží teď na tom, zda a kdo se - u nás, ve střední i v celé Evropě -  dokáže s těmito hrozbami poprat.

• Seriál ParlamentníchListů.cz k výročí 17. listopadu 1989
   

Myslíte si, že sdělovací prostředky podporují demokratickou otevřenou diskusi, nebo se jedná o manipulaci a propagandu? A případně v čem?

Otevřenou diskusi některá média určitě podporují a některá ne – na prvním místě Česká televize pod vedením exkomunisty Dvořáka. Svobodnou diskusi u nás podporují svobodná média, jako jsou některé rozhlasové stanice nebo např. Echo 24, Reflex nebo Parlamentní listy. Otevřené diskusi naopak brání ta média, která jsou pod vlivem ideologie nepřátel národních států, neprůhledných nadnárodních institucí, silných ekonomických hráčů nebo parazitujících nevládních organizací. Nesvobodná média propagují jejich názory, a to i násilnými způsoby, jako jsou cenzurní zásahy, potlačování svobody slova a umlčování nepohodlných novinářů. V denní praxi jde o tendenční zpravodajství, zamlčování či zveličování skutečností a týká se to citlivých oblastí, jako jsou válečné konflikty, terorismus, ale i přirozená lidská práva a bioetické problémy.

V současnosti se hovoří o tom, že více než 85 procent legislativy přichází z Bruselu a český parlament ji musí jen povinně implementovat. Lze tedy ještě hovořit o demokracii?