Evropská unie chce řešit příliv imigrantů tím, že členským státům EU přidělí kvóty. Co si o tom myslíte? Je to podle vás rozumné řešení?
To je hodně složitý problém z mnoha úhlů a na ně je třeba se zaměřit. Principiálně pro kvóty ale nejsem, neboť to je něco zvnějšku, což sice může fungovat, ale i narazit. Problém je totiž v kapacitě jednotlivých zemí. A tady může být obava, že by se k nám mohlo dostat mnohem více lidí, nežli jsme schopni přijmout. Já jsem tedy pro dobrovolné přijímání imigrantů. Naše vláda ale nechce přijímat vůbec nikoho. To je ale nonsens, protože je třeba si uvědomit, že lidé tam jsou vydražďováni, nemají ani už na jídlo, nemají prostě nic a živoří a přežívají. Neutíkají tak z důvodů, že se chtějí mít dobře. A Itálie má už tolik uprchlíků, že dá přece rozum, že je nutné se s ní podělit o pomoc! Za časů války v Bosně u nás přece také pobývali uprchlíci a žádný problém z toho nevznikl. Jenom se tehdy o nich tak masivně nemluvilo. Měli u nás většinou jenom dočasný pobyt, a když tam válka skončila, tak se většina z nich vrátila domů. Jen zbytek u nás pracuje a žije dál. A dokonce úplně v pohodě.
Měli bychom tedy uprchlíkům z Afriky a ze Sýrie přidělovat pouze dočasný pobyt?
Ano, ten bychom udělovat měli alespoň na kapacitu, kterou máme. Já mám pocit, že u nás vzrůstají nelidskost a nenávist ke druhému. Vzpomeňme si, kolik našich lidí v roce 1968 odešlo do ciziny a nešlo jim tady přitom o život, šlo jen o nesouhlas s režimem. Takže mi přijde hodně drastické, když u nás nechceme vůbec nikoho. Problém západních zemí je ještě v tom, že záměrně vozily k sobě lidi na práci – tím se dostali Turci jako levná pracovní síla do Německa a Afričani do Francie. Chtěli to na jednu stranu podnikatelé, jejich firmy a také šlo často o stav kolonií.
Do debaty o uprchlické krizi přispěl svým komentářem také redaktor Lidových novin Petr Zídek, podle něhož i po únoru 1948 od nás uprchlo asi 25 tisíc lidí, a naopak k nám v době socialismu přišli lidé z jiných států. Jen Řeků k nám přišlo přes 12 tisíc a od konce padesátých let se u nás také odehrával masivní příliv zahraničních studentů, a přitom jsme se tehdy nad tím ani nepozastavovali. Teď je prý kolem stejného problému mnohem více humbuku. Má pravdu?
Samozřejmě že má. Je pravda, že nyní mají lidé obecně strach ze všeho – ze ztráty zaměstnání, ze ztráty bydlení – a tohle všechno je ještě umocňováno strachem, že sem přijdou další lidé, kteří našim obyvatelům práci mohou vzít. Ti, kteří to říkají, mají do jisté míry pravdu, neboť taková levná pracovní síla je výhodná pro podnikatele, jež cizincům dají nejmenší peníze a nemají k nim ani další závazky, jako třeba zdravotní anebo sociální pojištění. To je ale věc systému, který tady vznikl, a také toho, že se tady toleruje šedý a černý trh. Když se ale hovoří o 1 300 uprchlících, tak to je zanedbatelné číslo. To nic nezpůsobí, přitom pomůžeme lidským bytostem, které by jinak nenašly žádné místo k životu! A mimochodem, za druhé světové války mnoho Židů našlo nakonec útočiště v Americe a v dalších zemích a ti, které nikdo nechtěl, nakonec skončili hodně špatně. Pokud jsme nepoučitelní, tak se nám to bude dít znovu.
Jak se díváte na názor, že z komunity, která se do Evropy postupně nastěhuje, se budou generovat militantní agresivní skupiny, které pak nejenže ohrozí náš kontinent, ale postupně jej ještě změní na jinou podobu, takže zároveň skončí stará „zlatá“ éra Evropy?
Konec zlaté éry nastal přece už dávno! Evropa padla proto, že už nám jde jenom o zisk a výkon. Takové „hodnoty“ ale nemohou nikoho udržet. A pokud nastane někde globální oteplování, a v důsledku toho nebudou mít lidé co jíst, neboť bude někde horko a sucho a neúroda, tak se stejně migrace jako taková nezastaví. Namísto toho, abychom systém řešili teď a tady, tak ho dál držíme ve stavu, který planetu ničí. Třeba zásahy naší civilizace do Afriky nebyly zrovna šťastné. Takže i my neseme spoluodpovědnost za stav, z něhož lidé utíkají. A přitom jim na druhou stranu zavíráme vrátka a křičíme, že sem cizáci nepůjdou, jelikož by nám to tady zničili. Tím se ale stáváme nelidskými.
Mnozí poukazují na to, že by se měl vyřešit nejprve fakt, z jakého důvodu imigranti ze svých domovů převážně prchají. Jde o to, vyřešit jejich vnitropolitickou situaci. Je tu ale ještě problém Islámského státu, který vyvražďuje celé rodiny. Prezident Miloš Zeman kvůli tomu pak naznačuje, že by se na něj mělo vojensky zaútočit. Jak to vidíte vy?
Pokud budeme útočit na islamisty, tak se jenom zapleteme do vleklých bojů. Podle mě zatím není cesta, neboť mnoho států tam cpe zbraně, i Česko. Neznám řešení, jak zamezit řádění Islámského státu, ale vím, že kdybychom s ním a dalšími podobnými zeměmi přestali obchodovat a jiné státy tam přestaly posílat peníze, tak by se něco začalo měnit. Východiskem určitě je nezveřejňovat ani videa s vraždami. Prostě distancovat se od nich. Ono by to tam pak utichalo. Když rakovinu podvážete a nádor nemá přísun živin, tak nakonec i on uschne.
V ČR se proti kvótám razantně vyslovila organizace Islám v ČR nechceme, která je vedená Martinem Konvičkou. Toto hnutí kromě jiného sepsalo petici, jejímž cílem je podpořit vládu v odmítavém postoji vůči kvótám. Svůj petiční stánek měla organizace minulý týden rozložený v Olomouci, kde ale údajně na paní ve stánku zaútočila skupina arabských mladíků. Měla je rozzuřit kresba přeškrtnuté mešity a navíc Arabové měli paní říci, že je naší povinností přijmout u nás imigranty a že do pár let budeme všichni stejně jejich otroky. Co si o tom myslíte?
O čem to mluvíme? Copak nejsme otroky všech nadnárodních firem a jejich peněz? Ten, kdo má dnes peníze, nás zotročuje! My jim na jednu stranu všem prodáváme pozemky a na straně druhé se jich bojíme – to je ale absurdní.
Hnutí Islám v ČR nechceme hovoří také o tom, že je nutné vyvolat referendum v otázce nuceného přijímání imigrantů. Souhlasíte s tím?
To ale bije na vlnu populismu. Když v někom napřed vyvoláte strach, je pak také logické, jak by v takovém referendu volil. Přitom islám jako takový není útočný, někteří lidé z arabských zemí jsou velmi mírumilovní. Je to ale také o osudech křesťanů, kteří žijí v Sýrii. Berme žádosti individuálně, dívejme se na to, kdo sem k nám jde, ale nezamezujme jim žádnými peticemi a bubnováním na xenofobii a na strach z jinakosti, když jim jde o možnost, jak přežít.
Protože je napříč schengenským prostorem zóna volného pohybu, jde v podstatě v případě imigrantů o problém celé Evropy dohromady. Je podle vás vůbec Evropa schopná celý tento problém řešit? Jak byste jej případně řešila vy?
Pokud se nezmění celý systém, nezměníte nic. Nemůžete totiž celý svět či Evropu obehnat hradbami a mít k hlídání tisíce vojáků, kteří by měli povel zastřelit každého, kdo ony hradby přeleze. Musíme hledat řešení, jak svět zlidštit a ekonomiku zase spoutat. Vždyť si uvědomme, jak peníze sviští celým světem napříč bankami sem a tam a nedojdou ani k těm potřebným. V tom musíme hledat východiska.
Lidem, kteří prchají, pak musíme především umožnit to, aby doma měli pocit, že se uživí. Vždyť když ten pocit nemají a nemají ani kde bydlet, tak přesně v tom momentě začíná revoluce. Tam se musíme vrátit. Ne ke zbraním a vyvražďování všech okolo. Je třeba návrat k lidskému životu, ale na to skoro nikdo nepomýšlí, neboť momentální stav mnohým vyhovuje. Navíc překupníci a spekulanti těm chudákům ještě namlouvají, že je v Evropě ráj a že je tam odvezou. Proto je problém i u nich, v jejich propagandě a manipulaci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
