Všichni si doposud mysleli, že se hrozbou arbitráže snažíte pouze zvrátit probíhající snahy o přísnější regulaci hazardu v České republice. Vlastním zahájením arbitráže ale Synot mnoho lidí minimálně zaskočil. Jde jen o taktiku, anebo jste skutečně přesvědčen o tom, že na státu vysoudíte miliardy?
Kyperští akcionáři skupiny Synot jsou skálopevně přesvědčeni o tom, že Česká republika porušila mezinárodní pravidla, a tím poškodila jejich legitimní práva. Nicméně je to právě Ministerstvo financí, které má máslo na hlavě. Několik let zde nejen já, ale také mnoho dalších odborníků upozorňuje na to, že postup Ministerstva financí při rušení povolení na videoloterní terminály je v rozporu s mezinárodním právem a vystavuje Českou republiku hrozbě arbitráže. Několik let předkládáme argumenty, iniciujeme jednání, zapojujeme se do veřejných diskusí. Nicméně ministerstvo všechny tyto snahy přehlíželo nebo rovnou ignorovalo. Za doslova skandální pak považuji to, že dokonce odmítlo přijmout delegaci kyperských akcionářů a jejich právních zástupců na předem domluvené a potvrzené jednání, na kterém se skupina Synot opětovně snažila najít rozumný kompromis, s Ministerstvem financí se domluvit, a tedy vyhnout se vlastnímu arbitrážnímu řízení.
Chcete tím říci, že si za zahájení arbitráže vlastně může samo Ministerstvo financí?
Bohužel, ale je to přesně tak. Kdyby ministerstvo vyslyšelo právní i odborné argumenty, nemuselo k tomu nikdy dojít. Přes tato upozornění i formální avizování připravenosti skupiny Synot zahájit arbitráž však i nadále pokračovalo v rušení povolení na videoloterní terminály a dokonce pohrdavě ignorovalo intenzivní snahu o dohodu. Přestože kyperský management dal Ministerstvu financí půl roku navíc k reakci na jeho podání, byli jeho představitelé naprosto konsternováni zjištěním, že dokument, který je oficiálním zahájením arbitráže, nikdo do té doby ani nečetl, a to přestože ministerstvo mělo povinnost tento nárok do šesti měsíců projednat. Kyperský management, který řídí podnikání skupiny Synot v přibližně patnácti zemích světa, tak vyčerpal všechny možné pokusy o narovnání, a proto mu nezbylo nic jiného, než zahájit vlastní arbitrážní řízení. Nicméně stále trvám na tom, že prst na spoušti mělo samo Ministerstvo financí a jeho úředníci.
Co vás vede k tak silnému přesvědčení o tom, že postup státu byl protiprávní. Vždyť ministerstvo se hájí jak vlastní dikcí platného zákona, tak nálezem Ústavního soudu?
Naše právní argumentace je již několik let stejná a na rozdíl od mediálních zkratek a populistických výkřiků se opírá o detailní znalost problematiky i zahraniční zkušenosti, které jsme posbírali za 25 let podnikání ve dvou desítkách zemí světa. To, že ji za správnou považují i nejlepší arbitrážní autority na světě, je podle mého soudu jen dalším důkazem toho, že nejde o prázdná slova, ale skutečně vážné porušení mezinárodních pravidel. Neočekával bych, že by osobnosti typu Jana Paulssona šly do sporů, o kterých by nebyly přesvědčeny, že je jednoznačně vyhrají.
Takže vaším primárním cílem je získat na České republice miliardové odškodnění za ušlý zisk?
Důvodem arbitráže je především to, aby bylo zřejmé, na čí straně je pravda. A pokud jde o náhradu škody, pokládám za důležité konstatovat, že Ministerstvo financí dobře ví, že od začátku směřovaly návrhy kyperského managementu k nefinančnímu narovnání. Tehdy požadoval po Ministerstvu financí, aby nechalo v platnosti všechna řádně vydaná povolení, jejichž platnost vesměs končí v roce 2017. Nicméně fakt, že ministerstvo nejenže na vznesené požadavky nijak nereagovalo, ale dokonce arogantně odmítalo o vznesených nárocích jakkoliv jednat, byl příčinou toho, že kyperský management, který musí postupovat s péčí řádného hospodáře, nemohl rozhodnout jinak než tak, že zahájí proti České republice arbitrážní řízení.
Synot však není jedinou společností vlastněnou ze zahraniční, která podniká v loteriích. Proč i ostatní firmy nežalují stát?
Nemáte správné informace. Aniž chci zabíhat do podrobností, víme minimálně o dvou zahraničních investorech, kteří připravují podobné kroky.
Příští týden budou poslanci shodou okolností rozhodovat jak o daňové novele loterního zákona, tak o návrhu nového hazardního zákona. Do toho je zaskočila zpráva o hazardní arbitráži. Neobáváte se, že se teď všichni semknou proti vám a pomstí se vám ještě přísnějšími podmínkami pro vaše podnikání?
I to je možné. Už jsem si zvykl na to, že chování Parlamentu je v tomto ohledu naprosto nevyzpytatelné. Tím, že daňové sazby zde nevznikají na základě důsledných analýz a dopadových studií, ale jsou doslova stříleny od pasu, může se skutečně stát cokoliv. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že právě v rámci nové legislativy by se měl stát vydat cestou kvalitní regulace, jasných, transparentních a předvídatelných podmínek pro provozovatele a adekvátní daňové zátěže, aby tak v budoucnu nemuselo docházet k situacím, do nichž se stát dostane svým nesprávným postupem z minulosti. Vždyť všichni vidíme, kam až současná situace dospěla. Legální provozovatelé respektují vyhlášky a musejí opouštět místa, do kterých investovali nemalé prostředky. A právě do těchto míst se prakticky ze dne na den, často dokonce z hodiny na hodinu, stěhují nelegálové. To považuji za naprosto skandální. Není přece možné, aby stát toleroval rozmach šedé ekonomiky. A je úplně jedno, zda jde o oblast loterního či jakéhokoliv jiného průmyslu.
Když se zeptám zcela na rovinu, není vám proti srsti žalovat stát, obzvláště v okamžiku, kdy jste senátorem Parlamentu ČR?
Arbitráž nemá s mým senátorským mandátem nic společného. První kroky k arbitráži zahájil kyperský management před třemi nebo čtyřmi lety, tedy v okamžiku, kdy jsem vůbec ještě ani neuvažoval o tom, že bych kandidoval do Senátu. Chápu, že to může působit tak, že slovíčkařím, ale rád bych znovu zdůraznil, že arbitráž nepřipravuje Valenta, ale kyperské společnosti, jejichž investice do České republiky byly rozhodnutími Ministerstva financí zásadním způsobem poškozeny. A kdybych se na věc chtěl přesto podívat očima senátora, tak přece nemohu souhlasit s tím, že náš stát svévolně porušuje zákony. Sedím sice v „celorepublikovém“ Senátu, ale vstoupil jsem do politiky proto, abych pomohl Slovácku a hájil jeho zájmy v Praze, Bruselu či kdekoliv jinde na světě. Copak tím, že obhajuji zachování stovek pracovních míst na Slovácku, která by mohla zaniknout díky protiprávnímu chování státu, nějak vybočuji z tohoto poslání?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
