Já věřím panu Bradymu a ministru Hermanovi, sdělil PL profesor Jan Pirk

02.11.2016 7:12

ROZHOVOR Uznávaný chirurg profesor Jan Pirk sice prožil státní svátek 28. října v Japonsku, kde byl s delegací přijat japonským císařem a císařovnou, ale na spory kolem přijetí dalajlámy a vyznamenání pana Bradyho si udělal jednoznačný názor. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prohlásil, že rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana neudělit státní vyznamenání oběti holocaustu a bojovníkovi za demokracii Jiřímu Bradymu nepovažuje za moudré státnické rozhodnutí.

Já věřím panu Bradymu a ministru Hermanovi, sdělil PL profesor Jan Pirk
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kardiochirurg Jan Pirk
reklama

Sledoval jste situaci, která se vyvinula po přijetí dalajlámy na ministerstvu kultury, pokračovala sporem kolem nevyznamenání oběti holocaustu pana Jiřího Bradyho, neúčastí politiků na slavnostním večeru ke státnímu svátku 28. října a shromážděním na Staroměstském náměstí?

Já bych řekl, že to je mnoho povyku pro nic. Podle mne přijetí dalajlámy ministrem kultury nemá žádný dopad na naši ekonomiku a hospodaření, protože velké podniky a celá ekonomika fungují bez ohledu na konání politiků. Možná se tím jen někteří politici snaží získat nějaké body.

Anketa

Kdyby v 1. kole volby prezidenta kandidovali Miloš Zeman i Tomio Okamura, jak byste se zachoval(a)?

hlasovalo: 9527 lidí

Jak jste prožil státní svátek 28. října vy osobně?

Musím říci, že jsem 28. října byl na služební cestě v Japonsku, kde jsem zažil krásné okamžiky, protože naši delegaci přijal japonský císař a japonská císařovna. A měli jsme možnost si s nimi popovídat. Takže vyznamenávání na Pražském hradě jsem viděl jen přes internet. Ale to, že pan Brady byl vyškrtnut ze seznamu vyznamenaných, osobně nepovažuji za moudré státnické rozhodnutí.

Stejně smýšlí i řada politiků, kteří se snažili napravit ostudu, proto panu Bradymu předali jiná ocenění, ať už například předseda vlády, Poslanecká sněmovna nebo olomoucká univerzita. Ale pohoršení vyvolalo i prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, kteří chtěli ujistit čínské představitele, že přijetí dalajlámy ministrem a dalšími politiky neznamená změnu v česko-čínských vztazích. Někteří kritici to označili za servilitu vůči totalitní velmoci. Jak jste to vnímal?

Myslím, že to bylo zbytečné, že se strachujeme zbytečně. Škodovka určitě nepřestane vyvážet svoje auta do Číny, protože byznys na tohle nehledí. O tom jsem přesvědčen. Ale myslím, že celá naše republika je jako jedno průměrné čínské město, my nejsme v porovnání s Čínou vlastně nic. Je to přeceňování významu, že to, co tady uděláme, se odrazí na vzájemných vztazích. Samozřejmě je dobré obchodovat s každým, ale nemyslím, že obchod bude na něco takového zásadně reagovat. Spíš mě překvapuje, že se nikdo nepozastavil nad tím, že to může rozladit Izrael. Kvůli tomu, že se někdo sešel s dalajlámou, píší politici prohlášení, ale že to mohlo oprávněně rozzlobit Izrael, nikoho nenapadne.

Odlétáte na služební cestu do Izraele. Očekáváte, že tam na toto téma třeba přijde řeč?

Myslím, že ne. Jedeme na zdravotnickou misi, myslím, že o tomhle mluvit nebude. Máme domluvených několik schůzek na oddělení srdeční chirurgie, na oddělení srdečního selhání. Nemyslím, že by svět nějak moc zajímalo, kdo dostane v Česku státní vyznamenání.

Jak se jako lékař díváte na utužování vztahů s Čínou, která veřejně přiznává, že využívá k transplantacím orgány od takzvaných vězňů svědomí? Tedy osob zadržovaných za své přesvědčení, například stoupenců Fa-lun-kung, Tibeťanů, Ujgurů a křesťanů? Díky tomu Čína jako jediná země dokáže zajišťovat orgány v rekordním čase a množství.

Je to úplně jiná kultura, v naší západní civilizaci je takové jednání kriminální čin. Tady je to naprosto nepřípustné.

Zajímavá byla i reakce Číny na prohlášení čtyř nejvyšších českých ústavních činitelů v tom smyslu, že za slovy by měly následovat činy. Není to typický postoj totalitní velmoci k malé zemi? Ale jsme přece součástí Evropské unie, NATO, neměli bychom vystupovat sebevědoměji než v minulosti, když jsme byli v područí tehdejšího Sovětského svazu?

To máte naprostou pravdu. To určitě ano. Ale já vlastně ani nevím, jestli Čína nějak reagovala na přijetí dalajlámy.

Reagovala na to čínská velvyslankyně, po přijetí dalajlámy ministrem kultury navštívila Pražský hrad, kde se setkala s ředitelem zahraničního odboru kanceláře prezidenta Hynkem Kmoníčkem. A poté vydali prezident, premiér a předsedové obou komor Parlamentu společné prohlášení, ve kterém se mluvilo o respektu k „územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí“.

Myslím, že to, že velvyslankyně na Hradě byla, patří ke koloritu diplomatických služeb a že jsme na to neměli takhle přehnaně reagovat. Ani vlastně nevím, jestli ústavní činitelé napsali prohlášení jako soukromé osoby, nebo jako vedení státu. Pokud to napsali jako představitelé vedení státu, měly by to schválit obě komory Parlamentu. Přece tu máme dvoukomorový parlament, který by k tomu měl sloužit. Oni osočují ministra Hermana, že přijal dalajlámu bez souhlasu vlády, přitom sami také podepsali něco, s čím třeba Parlament nesouhlasí. Je to stejné.

Říkal jste, že z mezinárodního pohledu nestojí vůbec za pozornost, že český ministr kultury, který má v gesci i církve a náboženské společnosti, přijal nejvyššího představitele jedné z náboženských společností – dalajlámu. Měl by kvůli tomu odejít z funkce, jak ho vyzýval Pražský hrad?

Berme to tak, že asi někdo chce být ministrem kultury.

A připadá vám to adekvátní k tomu údajnému prohřešku, tedy že přijal dalajlámu přes nesouhlas prezidenta i ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka?

Samozřejmě, že ne. Vždyť žijeme v demokracii, nežijeme v diktatuře. Pořád si u nás lidi nezvykli na to, že když má někdo jiný názor než on, není to jeho nepřítel. V demokracii to tak prostě je, někdo má takový názor, někdo onaký. Od toho je to demokracie.

Takže máte pocit, že ani po více než šestadvaceti letech od pádu totality jsme se nenaučili žít v demokracii?

Vůbec ne, vůbec jsme si na demokracii nezvykli. Přežívají v nás pořád rysy agresivity, totality. Je to vidět všude, na silnicích, na chování lidí navzájem.

Není to i tím, že takový přístup ke kritikům, k lidem s odlišným názorem má právě i prezident České republiky? Ukazuje se, že důvodem, proč pan Jiří Brady nedostal slíbené vyznamenání, byl jakýsi akt pomsty za to, že jeho synovec přes nesouhlas hlavy státu přijal dalajlámu. Není to nedůstojné prezidenta republiky?

Už jsem řekl, že to nepovažuji za moudré státnické rozhodnutí.

Pražský hrad ovšem do poslední chvíle popíral, že pan Brady byl dodatečně ze seznamu vyznamenaných vyškrtnut, že mu vůbec někdo z Hradu volal. Nemohlo to být přece jen jinak?

Pan Jiří Brady v rozhovoru pro Českou televizi popisoval, kdo mu volal, co mu říkal, co má udělat, koho si může na Pražský hrad přivést, že o vyznamenání nemá mluvit. Vzhledem k jeho celoživotním morálním postojům bych spíš pochyboval o té druhé straně.

Takže věříte v tomto případě panu Bradymu a ministru kultury Danielu Hermanovi, a ne Pražskému hradu a prezidentovi?

Ano.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Libuše Frantová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jiří Pospíšil: Odchod Petříčka je ztráta. Babišizace ČSSD je kompletní. A Rusko u dostavby Dukovan? Konkrétní hrozba je tato

22:10 Jiří Pospíšil: Odchod Petříčka je ztráta. Babišizace ČSSD je kompletní. A Rusko u dostavby Dukovan? Konkrétní hrozba je tato

ROZHOVOR „Tomáš Petříček ve funkci obstál. Přes proruský tlak ze strany prezidenta zachoval základní…