Jan Ruml? Jako nacisté a komunisté. Odborný rozbor výzvy k sesazení Miloše Zemana

31.10.2016 10:34

ROZHOVOR „Hodnotím tento Rumlův výrok tak, že vnímá ústavu jako nacisté či komunisté. Ohnout, znásilnit, a to vše, jen aby dosáhl svého politického cíle,“ říká právník a politik Zdeněk Koudelka k tomu, co pronesl Jan Ruml v pořadu Jana Krause na adresu prezidenta Zemana. Zdeněk Koudelka se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil i k tomu, zda šlo ohledně tohoto pořadu na TV Prima skutečně o cenzuru, jak někteří tvrdí, a řekl svůj názor i na setkání ministra Hermana s dalajlámou a udílení ocenění 28. října.

Jan Ruml? Jako nacisté a komunisté. Odborný rozbor výzvy k sesazení Miloše Zemana
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Ruml

Letošní oslavy 28. října provázejí velké emoce. A to hlavně kvůli aféře kolem ocenění či neocenění Jiřího Bradyho. Někteří politici se rozhodli, že pozvání na Hrad nepřijmou. Co na to říkáte?

Ať každý jde tam, kam chce a kde se cítí dobře. Žiji v Brně a je mi jedno, zda někdo v Praze jde tam či onam. Já půjdu na moravské víno do sklepa.

Velké diskuse vyvolal pořad Jana Krause, kde byl hostem právě Brady. Někteří umělci a politici se ho také zúčastnili. Ruml tam řekl: Chtěl bych popřát Miloši Zemanovi ke státnímu svátku, aby poslanci a senátoři v sobě vyvolali tolik síly a hlasovali prostým usnesením o tom, že prezident Zeman není ze závažných důvodů schopen vykonávat svoji funkci podle paragrafu 66 ústavy. On se pak bude muset bránit u Ústavního soudu, ale chvíli budeme mít od něj pokoj. Co si o tom myslíte?

Hodnotím tento Rumlův výrok tak, že vnímá ústavu jako nacisté či komunisté. Ohnout, znásilnit, a to vše, jen aby dosáhl svého politického cíle. Obdobně se k ústavě choval komunistický ministr vnitra Václav Nosek, když připravoval únorový převrat 1948.
Je totiž zřejmé, že nemá rád Miloše Zemana. Ovšem za rok a něco budou prezidentské volby. Ruml může kandidovat nebo podpořit jiného kandidáta. Kdo drží volené funkce, se rozhoduje ve volebních síních. To je podstata demokracie.
Článek 66 ústavy sice umožňuje parlamentu zbavit dočasně prezidenta výkonu funkce. To je však myšleno na situaci, kdy po mrtvici upadne do bezvědomí, jako izraelský premiér Ariel Šaron roku 2006, nebo do válečného zajetí, kdy nemá svobodu rozhodování. Není to článek na řešení politických sporů.
Zda dá prezident vyznamenání, je jeho rozhodnutí. Chce-li rozdávat vyznamenání Ruml, musí vyhrát prezidentské volby a pak ukázat, jak se to má dělat. Bez voleb se však prezidentem v demokracii nelze stát.

Výzvu Jana Rumla můžete vidět na tomto videu:

Anketa

Hrozí České republice politikou vyprovokované násilí v ulicích a na náměstích?

hlasovalo: 13337 lidí

Jde o prezidenta republiky. Jak se zákon dívá na to, když prezidenta někdo kritizuje, uráží, slovně „napadá“?

Hlava státu je i symbolem státu. Útok na něj je útokem na stát. Proto ve Španělsku baskičtí teroristé plánovali atentát na španělského krále. Sepětí státu a jeho hlavy je bez ohledu, zda jde o krále či prezidenta, a bez ohledu na rozsah jeho ústavních pravomocí. Útoky nemusejí být jen fyzické, ale i slovní jako součást politického boje. Příkladem je, jak urážlivě se v době pomnichovské Československé republiky 1938–1939 a později za Protektorátu Čechy a Morava psalo o Masarykovi a Benešovi – symbolech demokratického Československa.
K jakékoli hlavě státu se stavím uctivě. Jsem rád, že všichni polistopadoví prezidenti Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman byli a jsou vrcholnými politiky naší doby. I za Československa byl prezidentský úřad brán jako vrchol politické kariéry. Nemáme prezidenty šedé myši, a to je dobře.
Jsem proti omezování svobody slova. Je zajímavé, že Václav Havel navrhl z důvodu neústavnosti zrušit trestnost slovních útoků na vládu, čemuž Ústavní soud roku 1994 vyhověl, ale ne trestnosti útoku na prezidenta. To mu nevadilo. Toto ustanovení zrušil až parlament v roce 1997 a dnes máme jen obecnou ochranu úředních osob, kam patří prezident, ale i každý policista.

Televize Prima čelí řadě ataků, že neodvysílala pořad v době, kdy byl avizován, televize se zase brání, že se bála případných sankcí od Rady pro rozhlas a vysílání. Hrozilo něco takového?

Na pořad se nedívám a neviděl jsem ani tento díl. Problémem našeho státu však je, že jeho orgány někdy rozhodují podle ironické právní zásady: „Komu chceme, pomůžeme, komu nechceme, nemůžeme.“ V této věci by nešlo o právní posuzování, ale o to, zda je dotyčný pro Zemana či Antizeman. Pokud někdo zná názory členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na Miloše Zemana, může určit výsledek. Bohužel tato zásada platí u nás i pro Ústavní soud. Ten například rozhodl, že u bývalé nejvyšší státní zástupkyně a ministryně spravedlnosti Marie Benešová bylo změnou soudce porušeno její právo na zákonného soudce, zatímco u mnohem většího množství věcí, kde si vrchní státní zastupitelství vybírala předem konkrétní soudce pro rozhodování o vazbách či odposleších, řekl Ústavní soud, že mu porušení práva na zákonného soudce v minulosti nevadí a že toto právo zakotvené v Listině základních práv a svobod roku 1991 bylo fiktivní a platí až od roku 2016. Jsem přesvědčen, že kdyby se věc týkala Marie Benešové, dopadla by jinak. Spravedlnost už není slepá, aby měřila všem stejně. Dopředu vidí, kdo je hoden její pomoci a kdo ne. Nedivil bych se, kdyby to platilo i pro část členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jako pro část soudců Ústavního soudu.

Televize je teď obviňována z cenzury. Šlo podle vás vystřižením některých natočených míst skutečně o cenzuru?

Ne. Cenzura je mocenský zásah státu. Žádný vydavatel novin není povinen otisknout vše, co mu kdo zašle. I mé texty noviny neotiskly, jiné pokrátily. Jde o svobodné rozhodnutí vydavatele. To platí i pro televizi a rozhlas.

A co si myslíte o celé kauze, kdy ministr Herman tvrdí, že prezident Zeman podmínil ocenění Bradyho tím, že se Herman nesejde s dalajlámou? Herman tvrdí, že má na to tři svědky. Ti ale prý nic takového neslyšeli. Jak by se k tomu měl ministr a jak prezident postavit?

Je pravomocí prezidenta republiky udělit vyznamenání. Motivy mohou být různé. Když sleduji tuto kauzu, vzpomínám na vynikající film režiséra Martina Friče „Anton Špelec, ostrostřelec“ s Vlastou Burianem v titulní roli. Na komičnost, zda daj-li či nedaj-li medaili.
Nejsme však osamoceni. V Maďarsku se socialistická vláda Ference Gyurcsányho snažila donutit prezidenta László Sólyoma udělit vyznamenání bývalému premiéru Gyulovi Hornovi. Prezident to v červnu 2007 odmítl. Vláda dokonce prezidenta žalovala u Ústavního soudu a ten konstatoval, že prezident nemusí dát vyznamenání každému. Jde o jeho rozhodnutí.

Ozývají se hlasy, že jde o cílenou kampaň proti Zemanovi, vidíte to také tak?

Jde o počátek prezidentské volební kampaně. Když vidím slabost politických stran, je možné, že příští poslanecké volby budou překryty významem prezidentské volby. Lidé tuší, že poslanecké volby vyhraje Andrej Babiš, ale ne výrazně a vznikne zase vláda nemastného, neslaného koaličního slepence. Tedy že se mnoho nezmění. Naopak prezidentská volba přitahuje tím, že kandidáty, pokud chtějí být úspěšní, musejí být vyprofilované a silné osobnosti. To voliče oslovuje, to je podstata demokracie a je velkým přínosem, že u nás byla zavedena přímá volba prezidenta, jako je zavedena v převážné většině všech republik světa.

Když se vrátíme k návštěvě dalajlámy, od které se vlastně tohle všechno odvíjí, jak hodnotíte jeho setkání s ministrem Hermanem a jak vyjádření Zemana a ostatních, kteří se od setkání distancovali?

Vše se v této věci přeceňuje. Nevadí mi, že se ministr kultury setkal s dalajlámou, ani mi nevadí následné prohlášení čtyř nejvyšších činitelů, které potvrdilo to, co platilo za Gustava Husáka i Václava Havla a všech předchozích prezidentů a premiérů. Že náš stát uznává zásadu jedné Číny, jíž je Tibet součástí.

Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že duchovní v Čechách provádí protičínskou separatistickou činnost. Není to přehnané tvrzení?

Vztah čínské vlády k dalajlámovi je nepřátelský. Proto tyto výroky. Jeho návštěva Prahy má z hlediska územní integrity Číny nulový význam.

Čínské ministerstvo také vyzvalo, aby se s dalajlámou žádný úřední představitel nebavil. Může si Čína něco takového vůči jinému státu dovolit? A jak bychom měli v tuto chvíli reagovat?

Vyzvat může kdokoli k čemukoli. Výzvy jsou v mezinárodní politice běžné. Nesmějí být podloženy hrozbou vojenské síly, což se v daném případě nestalo. Jinak tomu bylo při leteckém útoku některých států NATO na Jugoslávii, kdy v roce 1999 byla Jugoslávie vyzvána k vyklizení srbského Kosova pod hrozbou masivního bombardování. Bombardováním hrozili i Hitler a Göring 14. 3. 1939 prezidentu Emilu Háchovi, pokud nebude souhlasit s okupací. Takové výzvy charakteru hrozby jsou nepřípustné, ale normální politické výzvy jsou běžné. I o návštěvu bývalého chilského prezidenta Augusta Pinocheta v Praze v 90. letech 20. století probíhal politický spor.

Mluvčí Ovčáček uvedl, že by kvůli setkání ministra Hermana s dalajlámou mělo být zrušeno Česko-čínské investiční fórum. Prezident prý dělá vše pro to, aby se fórum uskutečnilo. Co to vypovídá o našich vztazích s Čínou?

Miloš Zeman již jako předseda vlády vyjadřoval, že považuje za povinnost představitelů státu napomáhat našim podnikům v prodeji jejich výrobků a služeb do zahraničí. Jako prezident to plní. Čína je bohatým státem, jehož ekonomika roste. Z tohoto pohledu asi prezident posuzoval návštěvu dalajlámy. Jsou lidé, kteří mají jiné hodnocení situace. Oba postoje jsou legitimní politické názory. A říkám, že politické spory se rozhodují v demokracii ve volbách.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Hora

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kauza ,,Ruse, omluv se za Krym”: Bomba? Plukovník-rozvědčík cupuje Ústavní soud. Nové informace

4:44 Kauza ,,Ruse, omluv se za Krym”: Bomba? Plukovník-rozvědčík cupuje Ústavní soud. Nové informace

ROZHOVOR Bývalý důstojník vojenské zpravodajské služby Jiří Wagner úderně rozkrývá zfušovanou práci …