Lze popsat současné nastavení vztahů mezi USA a Ruskem s ohledem na dění v Sýrii? Co se změnilo ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa k Rusku a naopak?
Vzájemné vztahy USA a Ruské federace procházejí první vážnou krizí za doby vlády Donalda Trumpa. Zatím je příliš brzy na vyhodnocení, jaké to bude mít důsledky. Americký prezident potvrdil námitku svých oponentů, že je opravdu nepředvídatelný.
Do jaké míry bylo těch 59 střel Tomahawk jen politickým signálem dovnitř USA a do jaké míry to Donald Trump myslel jako výhrůžku Putinovi? Nebo se rakety staly spíše demonstrací síly vůči Íránu či Severní Koreji?
Raketový útok samozřejmě představoval snahu o vyvrácení pomluv, že Donald Trump je proruský, zároveň se to stalo v době návštěvy čínského prezidenta ve Spojených státech, takže lze uvažovat také o varování Severní Koreji. Navíc tento krok nebyl konzultován v Kongresu a nebyl sankcionován Radou bezpečnosti OSN, nepředcházelo mu vyšetřování válečného zločinu, k němuž v Sýrii došlo.
Hitler nikdy nepoužil chemické zbraně způsobem, jako Bašár Asad. To řekl mluvčí Bílého domu Sean Spicer, vzápětí se omluvil. Co vy na to?Anketa
Překvapilo vás, že americká veřejnost útok na Asada neocenila, naopak Trumpovi prý ještě poklesla popularita podle výsledku tamních agentur?
Útok na Bašára Asada měl oslovit politické špičky Republikánské a Demokratické strany, což se podařilo. Americká veřejnost je ale po patnácti letech bezvýsledné války proti terorismu v Afghánistánu přirozeně ostražitá vůči každému dalšímu možnému válečnému dobrodružství, proto došlo k poklesu preferencí.
Experti si lámou hlavu nad tím, co útok v Sýrii a odvetný americký úder znamenají, protože americká odveta následovala jen krátce poté, co Washington oznámil, že už netrvá na pádu Asada, a dnes se tentýž Washington vrací ke slovům o tom, že Asad musí skončit. Nebyl vyloučen další americký úder, naopak Rusko a Írán pohrozily reakcí silou, pokud opět Amerika překročí „červenou linii“. Co bude dál? Jaký je váš předpoklad?
Myslím si, že právě tento obrat o 180 stupňů dodává váhu teorii o tom, že ze strany amerického prezidenta šlo o spontánní emocionální a nepříliš promyšlenou reakci na spáchaný válečný zločin. Výsledkem však může být splnění starého ruského snu o vytvoření protiamerického Trojspolku Číny, Ruské federace a Íránu. To by náš svět nebezpečně posunulo k velké, možná světové válce.
Milan Syruček říká, že na pozadí událostí, které sleduje celý svět, mohou probíhat zásadní jednání a vždycky nějaká viditelná silová akce byla náznakem toho, že v zákulisí se děje něco jiného. „Pokud je Trump rozhodnut po šesti letech mlčení Bílého domu znovu navázat na tradici osobních schůzek hlav států obou zemí, akce v Sýrii či kdekoliv jinde, navíc ještě prezentovaná jako odveta, tomu nemůže zabránit,“ uvedl novinářský nestor. Co si o tom myslíte?
Moc bych si přál, aby pan Milan Syruček měl pravdu. Já takovým optimistou nejsem. Dnešní politici totiž osobně válku nepoznali, takže se jí nebojí. Na rozdíl od těch, na které vzpomínal ve svém rozhovoru novinářský nestor.
Zajímavá úvaha zazněla od bezpečnostního experta Lukáše Visingra o tom, že Trump může Putinovi předložit „big deal“ o rozdělení sfér vlivu, v němž se budou respektovat zájmy Ruska na Ukrajině a v Sýrii, třeba s tím, že Ukrajina bude takový neutrální „nárazník“ a sám Bašár Asad odejde do bezpečného exilu. Samozřejmě je však otázka, co za to může Putin nabídnout, respektive co bude Trump žádat pro USA. Co by mohlo být předmětem tohoto obchodu? Co by mohl nabídnout Putin a co Trump? Může to být reálný scénář?
Takový scénář považuji za přitažený za vlasy, protože by ho Donaldu Trumpovi neschválil ani Kongres, ani představitelé zpravodajských služeb.
Do jaké míry je v současné době důležitý postoj Íránu? Lze předpokládat, že Amerika bude chtít posílit svůj vlit v této zemi a nějakým způsobem dostat Írán do sféry svého vlivu?
Spojené státy se momentálně snaží sestavit v regionu Blízkého a Středního východu protiíránskou válečnou koalici z Turecka, Izraele a Saúdské Arábie. Tomu chce zabránit rusko-čínsko-íránsko-syrská koalice, což může vyvolat opravdu velkou válku.
Prezident Miloš Zeman zdůrazňuje nutnost prošetření chemického útoku, který je připsán syrskému režimu, ale jednoznačně se nevyjádřil. Zazněly už reakce, že teď naštval v podstatě jak americkou, tak ruskou stranu. Promítne se nějakým způsobem tento jeho postoj při návštěvě Bílého domu, ovlivní další vztahy nebo jeho popularitu mezi voliči?
Náš pan prezident správně upozornil, že chemický útok musí být nejprve vyšetřen. Ovšem v dobách vypjatých emocí může znít hlas rozumu poněkud rušivě...
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Štěpán
