Je Merkelová blbá nebo navedená, zamýšlí se Ondřej Hejma. Kavárníci a trenýrkáři vykládají snůšky pitomostí, ale lidé mají jasno

08.10.2015 17:29

„Paní Merkelová a další nejsou šílenci, jsou to inteligentní a skvěle informovaní lidé. Za našich časů, když někdo udělal hloupost, jsme se ptali, jestli je ‚blbej nebo navedenej‘. Stále se přikláním k té druhé variantě,“ tvrdí v kontextu s uprchlickou krizí v rozhovoru ParlamentníchListů.cz hudebník, frontman skupiny Žlutý pes a také novinář a překladatel Ondřej Hejma. Podle něj by v tom mělo Česko rozhodně naši historickou izolaci od nezodpovědné imigrační politiky Západu zúročit jako výhodu.

Je Merkelová blbá nebo navedená, zamýšlí se Ondřej Hejma. Kavárníci a trenýrkáři vykládají snůšky pitomostí, ale lidé mají jasno
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kancléřka Angela Merkelová

Co říkáte kvótám na imigranty z Evropské unie? Jak známo ČR kvóty i nadále odmítá a právě dnes toto stanovisko v Lucemburku svým unijním kolegům tlumočil ministr vnitra Milan Chovanec. Bude to podle vás vůbec k něčemu? A jak hodnotíte kroky českých politiků v této věci?

Kvóty na imigranty je skoro zbytečné kritizovat. Spíš si kladu otázku, zda jsou navrhovány v rámci nějakého plánu, nebo zdali je to sabotáž EU. Co bude tlumočit ministr Chovanec, je v principu irelevantní, jak už jsme viděli v minulosti. Čeští politici se ale zaplať pánbůh snaží, jednota národa je značná, a to je dobře.

Jak na vás působí komentáře zahraničních politiků, kteří Čechy kvůli jejich odmítavému postoji k masové imigraci označují za xenofoby, Čecháčky, nehumánní či nám vyhrožují sebráním dotací?

Ti zahraniční politici, kteří nám vyhrožují sebráním dotací, dělají v podstatě dobrou práci, protože názorně ukazují, jak nedemokratický celý systém dotací je. Kromě jiného. Přivádějí tím nechtěně evropské obyvatelstvo k prozření, které snad jednou povede k nutným reformám. Řeči o xenofobech a Čecháčcích vedou spíš naši kavárníci a trenýrkáři než cizí politici, ti by si to nedovolili.

Hudebník Ondřej Hejma

Jak vnímáte argumenty, které tvrdí, že máme povinnost přijímat uprchlíky z Afriky, protože za dob komunismu naše emigranty přijímaly západní země?

Takové argumenty jsou nejen hloupé, ale vůči našemu exilu i v podstatě urážlivé.

Je správné, když EU v této věci rozhoduje za všechny obyvatele Evropy bez toho, aniž se jich táže na to, zda si to vůbec přejí? Podle politologa Alexandra Tomského je tato věc citlivá zvláště pro Brity. „Pro normálního Brita je to, co řekla Angela Merkelová ve vztahu k imigrantské politice, v podstatě šílenství, neboť neexistuje tady limit, ohraničení,“ řekl nedávno Tomský v pořadu Události, komentáře ČT s tím, že Britové prý mají kvůli tomu pocit, že v Bruselu a v Evropě vládnout šílenci... Lze s Tomským souhlasit?

Pan Tomský je jeden z mála, kdo se nebojí o své emigrantské zkušenosti mluvit upřímně a nahlas. To není samozřejmost, mnozí jiní stále ještě platí ten „emigrantský desátek“ z pocitu vděčnosti, nebo co já vím. Opakovat, že EU rozhoduje, aniž se občanů na něco ptá, je nošením dříví do lesa. To, že nám vládnou šílenci, taky napadne každého a nemusí být ani Brit, ale mně se pořád ještě nechce tomu věřit. Paní Merkelová a další nejsou šílenci, jsou to inteligentní a skvěle informovaní lidé. Za našich časů, když někdo udělal hloupost, jsme se ptali, jestli je „blbej nebo navedenej“. Stále se přikláním k té druhé variantě.

Hovoří se o dělení imigrantů na „uprchlíky“ a „ekonomické migranty“. Pokud ale uprchlík cestuje z první bezpečné země „za lepším“, za lepším komfortem a sociálními dávkami, nestává se z něj ekonomický imigrant? Neměl by zůstat v první zemi, kde mu nehrozí nebezpečí?

Další ze snůšky pitomostí, které se v souvislosti s migrační krizí objevují, nejspíš za účelem zatemnění podstaty problému. Dělení migrantů do různých kategorií je technicky neproveditelné. Povede jen k dalšímu financování organizací, jež z této krize žijí. Kdo bude chtít emigrovat, udělá to bez ohledu na nějaké komise a jejich papíry. Naší starostí je bránit vlastní území a zamezit porušování zákonů.

Syrský chargé d’affaires v Praze Bašár Akbik řekl, že prostředky, které poskytují evropské státy na jednoho uprchlíka, pokryjí potřeby minimálně šesti až sedmi uprchlíků v jejich vlasti – Sýrii. Kdyby jim adresně státy pomohly, mohli by zůstat ve své kultuře, ve své vlasti a nemuseli by do Evropy. Co si o tom myslíte? Není lepší pomáhat jim u nich doma?

Určitě je lepší pomáhat Syřanům a dalším u nich doma, ale v první řadě politicky. Materiální pomoc by měla logicky následovat. I to je banální pravda, kterou víme všichni, ale jak to zařídit, aby se velmoci dohodly v době, kdy se mapy překreslují nejen na Blízkém východě, toť otázka kardinální. Světové uspořádání, jak jsme ho znali od druhé světové války, je v troskách a je třeba ho nahradit něčím novým. Nic není nemožné, ale bude to zatraceně těžké a nebude to hned.

Někteří sociologové tvrdí, že do čtyřiceti let bude v zemích, jako jsou Francie či Británie, převážně více muslimského obyvatelstva než domorodých obyvatel. Při nynějším masovém přílivu se to prý stane možná ještě dříve. Považujete to za hrozbu?

Hrozba to je a popírání této hrozby by mělo být odsouzeno stejně razantně jako třeba popírání holokaustu. A pokud jde o Francii a Británii, platí, že „jaký si to uděláš, takový to máš“. My bychom měli naši historickou izolaci od nezodpovědných imigračních politik Západu zúročit jako výhodu.

Ohledně imigrantů se píše o rizicích týkajících se kriminality, nemocí, zatížení sociálního systému, asociálního chování... Co si o tom myslíte? Jsou zde i názory, že „sociální Evropa“ imigrantům nabízí na talíři příliš mnoho – kartu sociální pojišťovny, přičemž pojištění za ně platí stát, mobilní telefon bez smlouvy, placený nájem, bezplatnou zdravotní péči, peníze bez potřeby důkazů na jaký účel, bezplatné jazykové kurzy či volné lístky na dopravu. Je to podle vás v pořádku?

Chápu, že tuto otázku kladete jako nahrávku na smeč, jako možnost artikulovat různé strachy, které jsou třeba i reálné, ale děkuji, není třeba. Lidé v tom mají jasno a skvělé je, že jsou v tom zajedno, i když to třeba každý říká jinak. Takový soulad si pamatuji naposledy ze sametové revoluce. To jsou holt ty paradoxy, pane Vaněk...

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

19:48 Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

„Rozčarování z EU narůstá. Volby třeba na Slovensku anebo v Nizozemsku to jasně prokazují,“ říká pub…