Je folklor strašit, kdo všechno může ovládnout ČT. Analytička připomněla neskutečný zmatek v televizním zákoně

09.02.2019 17:55

ROZHOVOR „Každoroční boj o výroční zprávy ukazuje bezradnost nad tím, jak o veřejnoprávních médiích diskutovat a jak k diskusi přistoupit,“ komentuje situaci mediální a politická analytička Irena Ryšánková. Domnívá se, že doporučení premiéra směrem k poslancům ANO je výsledkem obav z legislativního chaosu. „Andrej Babiš se chce vyhnout tomu, aby vznikl problém s diskusí o tom, co se vlastně stalo a jaké jsou důsledky, protože se zákon vyjadřuje mlhavě,“ podotýká Ryšánková. Debaty o veřejnoprávních médiích jsou podle ní příliš vypjaté a zklidnit by měli jak příznivci, tak odpůrci. Připomíná, jak se z analytika Jana Křečka stal nepřítel lidu. „Pocit boje o televizi je vždycky tak vypjatý, že vzniká dojem, že nás napadla armáda a jde o život.“ Ryšánková ocenila nový seriál, který láme rekordy sledovanosti: „Seriál Most je jeden z báječných počinů.“

Je folklor strašit, kdo všechno může ovládnout ČT. Analytička připomněla neskutečný zmatek v televizním zákoně
Foto: Hans Štembera
Popisek: Irena Ryšánková

Určitou dobu panovala nejistota kolem schvalování zpráv o činnosti a hospodaření České televize. Slyšeli jsme varování, že se otevírá cesta k „úplnému ovládnutí reálně jediného svobodného a veřejnoprávního média v zemi majitelem politického hnutí, Hradem, bolševiky a ruskou propagandou,“ což sděloval například člen Rady ČT Zdeněk Šarapatka. Nakonec asi nic tak horké nebude, protože premiér Andrej Babiš doporučí poslancům zprávy schválit. S jakým dojmem jste tyto debaty sledovala?

Není to vlastně nic nového. Debaty o schválení či neschválení se vedou od roku 2000 pořád dokola. Výsledek byl vždy očekáván v České televizi s napětím do poslední chvíle. Málokdo si pamatuje, že za éry ODS zpráva schválena nebyla, ačkoli tomu nic nenasvědčovalo. Nebyla schválena jedna a všichni to brali jako tiché varování, co by se mohlo stát, kdyby náhodou... Samozřejmě velké strašení, kdo všechno může ovládnout ČT, je folklór.

A jak hodnotit, že se Andrej Babiš obrátil na své poslance s doporučením říct i v tomto případě „ano“?

Pan premiér Babiš se snaží vyhnout legislativnímu chaosu. Zákon o České televizi, pokud se týká neschvalování zpráv, je poněkud mlhavý. Je tam napsáno, že když se neschválí dvě zprávy o hospodaření nebo o činnosti – přičemž není jasné, jestli jde o dvě zprávy o činnosti nebo dvě zprávy o hospodaření nebo jedna zpráva o hospodaření a jedna zpráva o činnosti –, může dojít k odvolání Rady.

Obecně se pracuje s formulací: Neschválení dvou zpráv znamená, že Sněmovna může odvolat celou Radu ČT, která volí generálního ředitele…

Důležité je slovo „může“. Není automatismus, se kterým všichni přicházejí. Říkají, odvolá se Rada, a co budeme dělat? Tak to není. Sněmovna může odvolat Radu, ale nemusí, přičemž není jasné, do kdy to může udělat. Jestli bude rozhodování trvat do konce volebního období a pak se bude rozhodovat s čistým stolem jako u všech ostatních zákonů, nebo zda je hrozba nejistoty trvalejší. Zákon vytvořil velkou nejasnost a velký manévrovací prostor. Myslím si, že Andrej Babiš se chce vyhnout tomu, aby vznikl problém s diskusí, co se vlastně stalo a jaké jsou důsledky, protože se zákon vyjadřuje mlhavě.

Máme zásadní problém v tom, že jsou slyšet buď zastánci České televize, kteří mají dojem, že když se řekne cokoli kritického proti České televizi, tak je to boj proti ní a útok proti svobodě slova – nebo ti, kteří ji extrémně kritizují a mají pocit, že by se měla zlikvidovat a zašlapat do země. Musíme si zvyknout na to, že existuje demokratická diskuse o tom, jak se Česká televize chová. Všichni mají pocit, že veřejnoprávní televize všem patří, ale oni mají svůj management. Nemůžeme se dostat do situace, kdy management udělá rozhodnutí, to se nelíbí některým spolupracovníkům nebo lidem zvenku, spory se přenesou na půdu Poslanecké sněmovny a všichni volají „ó hrůza“. Řekla bych, že v tomto se musí chápání veřejnoprávních médií změnit. Jsou to normální instituce, za které je normálně odpovědný management. Nejde o  instituce, které patří všem, všichni budou do toho co dělají mluvit a ředitelé budou lítat jako hadr na holi. Změnit přístup by měli všichni, jak přehnaní kritici, tak ti, kteří se domnívají, že je totálně nekritizovatelná.

Nejde ani o celek, většinou se kritizuje zpravodajství a publicistika. Vysekne se jeden kus. Domnívám se, že každoroční boj o zprávy ukazuje bezradnost nad tím, jak o veřejnoprávních médiích diskutovat a jak k diskusi přistoupit.

Teď je otázka, jak nastavit diskusi. Výhrady jsou zásadní, ale evidentně je nikdo vážně nebere. Nebo nemají pravdu? Ve Sněmovně poslanci KSČM a SPD tvrdili, že je ČT tendenční a že nedostávají dostatek prostoru ve vysílání…

O prostoru se také mluví strašně dlouho. Samozřejmě lze zjistit tendenčnost vysílání analýzami. Obě si ale asi pamatujeme, co se stalo, když analýzu vypracoval Jan Křeček. Náhle se zjistilo, že Jan Křeček je nepřítel lidu, protože si dovolil říct, že jsou některé strany zřejmě protežovány. V podstatě procházely pokusy o jeho profesní likvidaci. Vidíme, že diskuse není snadná. Já se domnívám, že by mělo být více takových analýz, jako udělal Jan Křeček. Musíme se naučit normálně diskutovat. Co se stalo, je opět důkaz, že diskutovat neumíme.

Konkrétně komunisté v určité době přicházeli s myšlenkou, že by politické strany měly mít prostoru tolik, kolik mají politické síly. Domnívali se, že jejich politická síla je větší než kolik dostávají prostoru, aniž by si uvědomili, co je to ten prostor. Je to o tom, že nějaký poslanec něco provedl? Pak budete o něm vysílat čtyři dny a vyskočí podíl vysílání. Je potřeba odložit emoce a používat normální zdravý rozum. Ne, aby – když se schvalují zprávy – stálo před budovou dvacet lidí s transparenty a jedni volali, aby se vše zrušilo, a další chtěli svobodu slova. To prostě nejde. 

Když zmiňujete transparenty... Jakmile ANO oznámilo, že ČT podpoří, ozývaly se posměšné glosy, že „Babiš se bojí plného Václaváku jako za televizní krize“. Je podle vás možné, aby ještě dnes přišlo sto tisíc lidí demonstrovat na podporu Václava Moravce a Nory Fridrichové?

Myslím si, že Česká televize už plný Václavák nikdy nedostane. To jsou reminiscence, jen někteří lidé si myslí, že lze lidi dostat na Václavák zase. Pocit boje o televizi je vždycky tak vypjatý, že vzniká dojem, že nás napadla armáda a jde o život. Bylo by potřeba emoce zklidnit. Babiš pochopil, že pokud se zprávy neschválí, nebo alespoň jedna, ničemu by neprospěl. Nestalo by se vůbec nic kromě toho, že by se diskutovalo pořád dokola.

Média by měla mít nastavené mantinely, mít analytické nástroje na zjišťování, zda všechny procesy probíhají jak mají, zda funguje vyváženost... A nechat je být. Vybíhání s transparenty nemá smysl. Je lepší se dobrat k metodice, jakým způsobem média kontrolovat, aby fungovala podle zákona, a pak nechat management ať funguje, a Radu ať kontroluje. A to je vlastně všechno. To stačí.

Když odhlédneme od zpravodajství, posledním trhákem České televize je seriál Most, který láme rekordy sledovanosti. Díváte se?

Viděla jsem jeden díl a chci se podívat na vysílání na internetu. Myslím, že přesně tohle by měla Česká televize dělat. Veřejnoprávní média mají informovat, vzdělávat a bavit. Jenže stále řešíme jen informování. Zaznamenala jsem pár dobrých počinů České televize. Dukla 61 byla naprosto famózní. Řekla bych, že seriál Most je jeden z báječných počinů, které vznikly. Na rozdíl od permanentních kritiků ČT mi ale nevadí ani Star Dance. Jsem velký zastánce co největší pestrosti programů a toho, aby se Česká televize nemusela pořád bát, že někomu šlápne na kuří oko. Když se dnes podívám na díly České sody, vím, že tohle by dnes nikdo nepustil. Všichni by hrůzou omdlévali. Přitom to byl skvělý satirický pořad. Jako bychom permanentní kritikou a strachem omezovali sami sebe, což je strašná škoda.

Právě co se týká seriálu Most, zaznělo, že je příliš výchovný...

Tak je to výchovné, proč ne. Ale má sledovanost, úspěch a některé momenty jsou velmi vydařené. Dietlovy seriály také vychovávaly. Jaký chcete udělat seriál, který by nevychovával? V každém uměleckém díle je nějaké poselství, které má vetknout nějakou hodnotu. Nova má Ulici. Na to se podívám jednou za rok, zjistím, že se nic nedělo, ale jsou tam výchovné momenty, osvěta jako hrom, a nikomu nevadí. Jistě, v množství dílů se trochu rozptýlí, ale mě to nijak nepobuřuje.

Vezměte si filmy s ekologickou tematikou… Nevím, jak si představit dílo bez těchto momentů. Takto bych seriál nehodnotila. Někdo zase v seriálu vidí rasismus, pak zase další nařkli hlavního představitele, že snad řekl, že není Rom, ale Cikán... Každý máme sociální bublinu, a v mé sociální bublině se tento seriál lidem líbí. Třeba pomůže i samotnému městu Most. Seriálů z takového prostředí moc není a nemůžeme pořád točit „poklady Anežky České“.

Česká televize by měla mít tvůrčí svobodu, i když se stále kritizuje jejich zpravodajství nebo demonstrujeme před Sněmovnou.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Stále více lidí si uvědomuje, co se odehrává na Kavčích horách. Za Wollnera, Fridrichovou nebo Moravce už by ani chvilkaři moc dlouho nebojovali. Bobošíková nabádá poslance k odvaze

7:49 Stále více lidí si uvědomuje, co se odehrává na Kavčích horách. Za Wollnera, Fridrichovou nebo Moravce už by ani chvilkaři moc dlouho nebojovali. Bobošíková nabádá poslance k odvaze

ROZHOVOR „Konečná zodpovědnost za stav ČT neleží na generálním řediteli ani na Radě, ale právě na po…