Je ohrožena budoucnost lidstva. Hrozí, že si zbytečně přivodíme vlastní zkázu, sdělil PL profesor Josef Šmajs

04.12.2017 4:41

ROZHOVOR Hlavním tématem úvah o budoucnosti kapitalismu nemůže být samotný kapitalismus, ale ohrožená budoucnost lidstva. Kapitalismus je pouze fasáda na důmyslně budované stavbě dnešní protipřírodní kultury. Tvrdí to profesor Josef Šmajs, přední odborník v oboru ekologické filozofie. Vysokoškolský pedagog je přesvědčen, že se lidstvo nachází v bodě obratu, a pokud bude jen přihlížet dalšímu ekonomickému růstu, může očekávat existenciální druhové ohrožení. Tím má na mysli postupné vymírání z vlastní viny, z vlastního nedostatečného poučení o průběhu konfliktu kultury s přírodou.

Je ohrožena budoucnost lidstva. Hrozí, že si zbytečně přivodíme vlastní zkázu, sdělil PL profesor Josef Šmajs
Foto: David Daniel
Popisek: Filosof Josef Šmajs

Vybavuji si váš příměr, že kapitalismus je lovec a zeměkoule je kořist, která poskytuje nějaké zdroje, dá se zatím beztrestně oteplovat, zamořovat nebo se na ni dají odkládat veškeré odpady. Co by mohlo přinutit lovce k tomu, aby změnil něco na stavu, kdy ze své kořisti dlouhodobě a bezohledně tyje?

Tento příměr jsem použil v nepříliš zdařilém pořadu Fokus Václava Moravce, který se vysílal 14. listopadu na ČT2. V souvislosti s budoucností kapitalismu se v jeho první části řešil dílčí problém „lovce a kořisti“. Byla to tedy situační reakce na dosti spekulativní biologické úvahy. Škoda že už tam jsem nevyužil příležitost a tuto tezi více nerozvedl. Nevěděl jsem totiž, zda bude promítán předtočený rozhovor, v němž jsem právě o tomto problému hovořil. V nakonec nevysílaném vstupu ve zkratce uvádím rozdíl mezi klasickým a nynějším kapitalismem takto. Jestliže klasický kapitalismus 19. století vykořisťoval hlavně dělníky jako obnovitelnou přírodní sílu, a za jejich práci jim nedostatečně platil, pak dnešní kapitalismus korporátní vykořisťuje hlavně Zemi. Té však nejen neplatí, ale ani se nesnaží ji jako nezbytnou podmínku výroby reprodukovat. Právě proto se domnívám, že hlavním tématem úvah o budoucnosti kapitalismu nemůže být kapitalismus, ale ohrožená budoucnost lidstva. Nejde pouze o konflikty sociální a mezilidské, kterých objektivně přibývá, ale je konečně třeba řešit zásadní existenciální rozpor kultury se Zemí. Z mého evolučně ontologického uvažování o celku pozemského bytí vyplývá, že kapitalismus je pouze „fasáda“ na důmyslně budované stavbě dnešní protipřírodní kultury. Je to zatím poslední sociálně-politická forma vůči Zemi predátorsky nastaveného kulturního systému. Tento systém tedy tyje ze své kořisti, kterou ale nemůže zahubit. Když se včas o nutnosti nové kulturní strategie nepoučí, když se duchovně i prakticky biofilně nepromění, způsobí si zbytečně svou vlastní zkázu.

Jen krátce odbočím. Obvykle slýcháme kritiku na adresu České televize od diváků nebo některých politiků, ale nikoli od přímých účastníků pořadu. Co vás vede k tomu, že Fokus Václava Moravce považujete za méně zdařilý? Čekal jste od něj něco jiného?

Když pominu roztěkaný scénář a málo vhodné dotáčky, čekal jsem větší odvahu diskutujících věnovat se tomuto pro dnešek důležitému tématu. Diskuse byla mimoběžná, vedli jsme monology, které se moderátorovi nedařilo propojit. V tomto názoru se opírám také o dopisy, které jsem obdržel.

Vraťme se ale k tématu. Může už jen z lidské přirozenosti nejít ruku v ruce pokrok lidstva, kterému říkáme kapitalismus, s drancováním Země?

Přestože k lidské přirozenosti řadím útočnou adaptivní strategii jako výsledek procesu adaptace našich předků na podmínky života v otevřené savaně, nedomnívám se, že by tato biologická vloha sama o sobě mohla být příčinou nynějšího drancování Země. Při vzniku anatomicky moderního člověka se sice fixovala geneticky, ale vedle ní se už dříve geneticky zapsala i starší animální pokora k širšímu přírodnímu systému. Dodnes to vidíme u zbytků přírodních národů v Africe, Austrálii a Jižní Americe. Pokud byla útočná forma adaptace omezena na prostředky, které lidem v hotové formě poskytovala příroda, ani obdělávání půdy za pomoci zvířat, ani spalování dřeva pro získávání kovů nemohly narušit převahu přírodních procesů nad kulturou. Jen jinak řečeno, bez vědy, svým obsahem už dříve lhostejné k živé přírodě, bez průmyslové a sociální revoluce v 18. a 19. století nemohlo dojít k celosvětovému rozmachu umělé protipřírodní kultury. Symbióza o matematiku opřené vědy s kapitálem je podle mého názoru skrytou podmínkou rozmachu nynějšího kapitalismu. Ještě jinak vyjádřeno. Z řecké tradice vycházející přírodní věda, jejímž základem bylo podvržení abstrakcí idealizované přírody za přírodní struktury, v novověku uzavírá alianci s mocí, s kapitálem. A tuto vědu, která je nosičem antického predátorského paradigmatu, do technicky aplikovatelné formy rozvíjejí hlavně Galileo a Newton. Zmíněný kulturní kořen, jak se domnívám, svým skrytým duchovním vlivem i zpředmětněním dodnes potlačuje vrozenou pokoru a úctu člověka k Zemi.

Není až utopické takovou změnu myšlení a postojů očekávat? Kdo by ji mohl nebo měl iniciovat a prosazovat? Může to být někdo jiný kromě politiků, kteří nejspíš na něčem takovém nemají zájem?

Ano, to je zásadní otázka dneška. Uznáme-li, že v započatém směru nemůže planetární kultura ve své neřízené evoluci pokračovat, pak musíme hledat nejen bod obratu, ale i nositele změny. Domnívám se, že v bodě obratu dnes žijeme. Když nic neuděláme, když budeme dalšímu ekonomickému růstu pouze přihlížet, můžeme očekávat existenciální druhové ohrožení. Postupné vymírání z vlastní viny, z vlastního nedostatečného poučení o průběhu konfliktu kultury s přírodou, z vlastní hlouposti. Jen připomenu, že knihu Ohrožená kultura, jejíž kapitoly vysílala Svobodná Evropa, jsem napsal už na počátku devadesátých let. Ještě dodám, že kulturní kořen naší dnešní civilizační krize má svůj počátek v antice. Řekové sice i nadále zůstanou našimi učiteli, ale musíme je dnes číst jinak, lépe je pochopit. Neznali lineární plynutí času, neznali evoluci. Neměli biologii jako vědu. Věřili v identitu myšlení a bytí, ba v nadřazenost teorie nad skutečností. V dobré víře povyšovali pojmy a teoretické konstrukce nad skutečný svět. Ještě Einstein musí složitě dokazovat, že v reálném světě neexistují rovné přímky. Dnes však už víme dost na to, abychom mohli opravit kdysi intuitivně zvolené předpoklady řeckého predátorského duchovního paradigmatu. Víme dost, abychom fyziku konečně rozvíjeli jako vědu o celé přírodě, o neživých i živých systémech, o přirozené evoluci vesmíru a Země. A konečně také víme, proč musíme společenské vědy chápat jako vědy o celém umělém kulturním systému uvnitř starší přírody.

Když víme dost, jak říkáte, tak v čem je problém?

Na tyto nové skutečnosti totiž dostatečně nereagují ani vědy přírodní, ani vědy společenské a politika. Proto ještě připomenu, že Claude Lévi Strauss už v minulém století napsal: „Nebude-li 21. století stoletím společenských věd, nebude vůbec.“ Myslím, že není obtížné mu rozumět. Společenské vědy, i když to dnes tak nevypadá, budou nuceny převzít někdejší dominantní roli fyziky při spontánní evoluční tvorbě kultury. Provokativně řečeno, máme-li na Zemi přežít, fyziku musejí ve vedoucí roli nahradit metafyzika, filozofie. Ptáte se, proč právě filozofie? Nemáme zatím žádnou vyšší formu abstrakce, žádnou autoritativnější formu racionality, jejímž předmětem by byla planeta vcelku. Ale já mám nyní na mysli hlavně evoluční ontologii, obecnou teorii konfliktu kultury a přírody. A ta se již tři desetiletí rozvíjí v Brně.

Občas slýcháme, že nic lepšího než kapitalismus lidstvo nevytvořilo, když pokus nahradit ho socialismem ztroskotal, jindy zase že jde o nespravedlivý systém. Jak vy osobně vidíte jeho budoucnost?

Souhlasím s tím, že reálný socialismus nebyl řešením našeho problému. Kapitalismus bude překonán, ale jeho předčasné odstranění by nestačilo. Musíme jít na kořen věci. Kořenem, jak už jsem naznačil, není kapitalismus, kapitalismus je pouze kabát, nikoli tělo. A my, pokud chceme na Zemi přežít, musíme změnit tělo kultury, a to včetně jejího genomu. Myslím, že jde o logicky správnou a dobře pochopitelnou úvahu, když řeknu, že genomem kultury není druhová genetická informace člověka, ale kultura duchovní. Kultura totiž není rozšířeným fenotypem člověka, jakým jsou například hnízda ptáků. Na rozdíl od evoluce přirozené, která je „živena“ procesem zbytkové aktivity velkého třesku, jde o jinou evoluci a jinou výživu. Kultura jako umělý systém vytvářený lidskou aktivitou nemá ale vlastní látkovou a energetickou základnu. Látku, energii i z přírody špatně přečtenou informaci, jež je pak obsahem duchovní kultury, krade totiž Zemi. A tím se dostávám ke genomu, k vnitřní informaci nynějšího protipřírodního kulturního systému. Dnešní predátorsky zaměřená kultura, která si koleduje o zbytečně předčasný zánik, má nejen neudržitelnou předmětnou podobu a protipřírodní směr evoluce, ale i falešný teoretický obsah svého genomu.

V čem ten falešný teoretický obsah genomu spočívá?

Dominuje v něm dílčí, prodejná a k přírodě neuctivá věda. Spolu s ní v něm vládne i princip zisku dobře slučitelný s redukovaným poznáním přírody. Takže konkrétně řečeno, dílčí věda a kapitál optimalizují protipřírodně nastavený kulturní systém, ale nezjišťují dlouhodobou spolupráci globalizující se kultury s planetou. Obecně přitom platí, že chceme-li změnit systém s vnitřní informací, musíme změnit jeho informaci. Troufám si povědět, že to podle mého názoru znamená už nyní vtahovat přírodu do politiky, pokoušet se biofilně nastavit a proměnit vědu, výchovu, právo a vzdělání. Znamená to oslabovat roli zisku, který ignoruje subjektivitu přírody a vyhrocuje konflikt kultury se Zemí. V nynější kultuře, která si svou predátorskou orientací podřídila téměř všechny složky svého systému, se musíme už dnes pokoušet o téměř nemožné: odhalit slabinu predátorského duchovního paradigmatu, jehož adekvátní novověkou formou byl kdysi klasický kapitalismus; a jehož je dnešní kapitalismus korporátní posledním vývojovým stadiem.

Dva hlavní požadavky – vtahovat přírodu do politiky a oslabovat roli zisku – mi připadají jako obtížně uskutečnitelné. Mocní prahnou po stále větším zisku, politici jdou mocným na ruku, masy lidí si tohle neuvědomují, ale i pokud by si toho byly vědomy, změnit by to nedokázaly. Kde brát naději, že by se to mohlo povést?

Naděje umírá poslední. Iniciátorem takové velké změny nemůže být většina. Až potřebu biofilní transformace kultury rozpozná většina, bude už pozdě. Skryté nebezpečí je třeba nejprve včas odhalit a pojmenovat. A jak už jsem řekl, to je výsostným úkolem dnes málo respektované filozofie. Bohužel vím, o čem mluvím. Před dvěma roky jsme s Augustinem Rosou připravili pětijazyčnou knihu Ústava Země (www.ustavazeme.cz; www.earthconstitution.de); s režisérem Tomášem Magnuskem natáčíme film s pracovním názvem Zastavíme válku se Zemí? Žádnou zjistitelnou podporu ze strany profesionálních filozofů, právníků či politologů ale nepociťujeme. Až na empatické příznivce z jiných oborů jsme osamoceni.

S budoucností planety souvisí i vývoj počtu obyvatel na Zemi. Nyní už jich žije 7,5 miliardy, do roku 2050 by měl počet stoupnout zhruba na deset miliard. Je cesta, jak ven z narůstajícího kořistění naší planety, pokud nedojde k dramatickému snížení počtu lidí na zeměkouli, ať už z důvodů válečných konfliktů či dramatických zdravotních problémů například v podobě epidemií?

Do vážných úvah o budoucím demografickém vývoji nemám odvahu vstupovat. Protože snížení počtu lidí bídou a válečným konfliktem je morálně i právně nepřijatelné, za primární považuji záměrný biofilní obrat kultury. Ten by svým příklonem k Zemi a jejímu vedoucímu postavení v orientaci kulturní evoluce postupně optimalizoval nejen nadměrnou výrobu a spotřebu, ale i nebezpečný populační vývoj.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Náhubek pro národ od Hamáčka. Verdikt novinářky si šéf ČSSD nedá za rámeček

17:57 Náhubek pro národ od Hamáčka. Verdikt novinářky si šéf ČSSD nedá za rámeček

ROZHOVOR Předsudečná nenávist – terminus technicus z dílny Ministerstva vnitra, mnohokráte zmiňovaná…