Co říkáte muslimským zemím v jihovýchodní Asii? Je to jistě něco jiného než Přední a Blízký Východ….

Samozřejmě muslimský svět je ohromný a spojuje země s různými kulturními tradicemi. Islám se do nich šířil různými způsoby. Některé byly islamizovány v důsledku válečných tažení, některé prostřednictvím obchodních výprav muslimských obchodníků. To je ten příklad jihovýchodní Asie – Indonésie, Malajsie, kam byl islám zanesen obchodníky a postupně se stal dominantním náboženstvím a navázal tam na místní tradice kultury. Takže každá  země má svoje specifika; asi tak podobná jako v křesťanském světě.

Dnes se hodně začíná cestovat do Spojených arabských emirátů, o nichž se říká, jak je tam bezpečno, jaký je tam pořádek. Je to i tím způsobem vládnutí systémem „tvrdé ruky“?

Arabské země a obzvláště monarchie Arabského poloostrova neznají jinou tradici vlády než autokracii. Takže režim „tvrdé ruky“ existuje v celém arabském světě tradičně a na Arabském poloostrově zvláště. To je systém, který je jim vlastní, a proto pokusy implantovat tam demokracii nikdy nedopadly dobře, protože ta společnost demokratické tradice nezná a je velmi obtížné je tam nějakým způsobem zavést, nebo dokonce vnutit zvnějšku. Takže Emiráty jsou společnost velmi složitá, komplikovaná, kde je domorodá část zdejšího obyvatelstva v postavení velmi nadřazeném tomu zbytku a dováží ohromné množství pracovních sil. Ten, kdo tam pracuje, není občanem – ať jsou to Evropané, nebo lidé z jihovýchodní či jižní Asie.

Hovoří se o tom, že je pro Evropu vlastně štěstí, co se stalo v Egyptě, kdy se vlády opět ujala vojenská diktatura, nyní pod vedením generála Sisího. Těch 90 milionů by se pak mohlo vydat na pochod. Byly přece určité plány za bývalé americké administrativy vyvolat konflikt s Íránem; a to by bylo přece další ohrožení a destabilizace regionu…