Ještě jednou k umělcům a ČT. Od ženy, která podobné kruhy přinutila na ni plivat

19.04.2016 9:52

ROZHOVOR Problémem veřejnoprávních médií nejsou členové mediálních rad, ale neprofesionalita novinářů a pracovníků veřejnoprávních médií, kteří tvoří obsah. V reakci na pokus Platformy Svobodu médiím! změnit obsazování mediálních rad to tvrdí Jana Dědečková, která byla v čase takzvané televizní krize jako členka Rady ČT terčem nenávistných útoků a div že po ní při tehdejších demonstracích neplivali. Upozorňuje také na manipulaci ČT spočívající v zamlčování i na zneužití veřejnoprávního média při předávání hudebních cen nebo hokejovém přenosu.

Ještě jednou k umělcům a ČT. Od ženy, která podobné kruhy přinutila na ni plivat
Foto: Hans Štembera
Popisek: Česká televize, ilustrační foto

Anketa

Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)

hlasovalo: 6960 lidí

Co si myslíte o úsilí Platformy Svobodu médiím! dosáhnout změny zákona o České televizi a o Českém rozhlase tak, aby členy Rady ČT a Rady ČRo přímo nominovaly desítky respektovaných institucí, které vybrala a oslovila tato platforma?

Naprosto směšný je návrh této platformy už jenom v tom, že tzv. „respektované instituce“ oslovila a vybrala samotná platforma, kterou v konečné fázi představuje Bakalův“ novinář Adam Černý a „pravdoláskovník“ David Smoljak.  Na způsobu návrhu členů rad není co měnit, neboť už dnes členy navrhují instituce a společenské organizace. Pokud pan Černý chce, aby v radách zasedaly jen osoby, které mají jeho požehnání, neměl by svou snahu opírat o vznešené kecy o nezávislosti veřejnoprávních médií.

Je tato změna způsobu obsazování křesel ve veřejnoprávních radách cestou k větší nezávislosti médií veřejné služby na politické moci, jak tvrdí představitelé této platformy, kteří se s tímto požadavkem už obrátili i dopisem na premiéra Bohuslava Sobotku?

Není. Protože problémem veřejnoprávních médií nejsou členové mediálních rad, ale neprofesionalita novinářů a pracovníků veřejnoprávních médií, kteří tvoří obsah.  Klientelismus a naprostá netransparentnost v distribuování koncesionářských poplatků mezi názorově a kamarádčovsky spřízněné soukromé subjekty je jedním ze stěžejních problémů České televize. Ale po kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem, která v zákoně o veřejnoprávních médiích chybí, Platfoma Svobodu médiím! nevolá. Bylo by jistě užitečné znát jejich čerpání z rozpočtů těchto institucí. 

Jak se podle Vás zhostila Česká televize informování o tom, co souviselo s návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga v České republice?

Spíše se ptejme, jak se Česká televize zhostila informování o návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga u našeho spojence USA, která následovala bezprostředně po návštěvě v České republice. Tedy spojence, kterým se tak často oháněla při kritice našeho prezidenta Miloše Zemana. Zatímco z prezidentského klání nám ČT velmi ráda zprostředkovává informace, ve kterých dostává na budku kandidát Donald Trump, nebo naopak vítězí Hillary Clintonová, při návštěvě čínského prezidenta v USA si zpravodaj České televize pravděpodobně vybíral oprávněnou dovolenou a my jsme byli odkázaní pouze na zahraniční vysílání. Právě zde jsme mohli vidět, že manipulace nespočívá pouze v tom, co nám ČT ukazuje, ale také v tom, co nám zamlčí.

Trefně a s jistou dávkou ironie na Facebooku okomentoval návštěvu prezidenta Si Ťin-Pchinga v USA Tomáš Haas: „Ta servilita! Už jsem viděl hodně přivítání cizích státníků ve Washingtonu, ale něco takového jsem ještě nezažil! Vypadá to, jako kdyby zadlužený farmář vítal svého největšího věřitele. Jeden prapor komunistické Číny vedle druhého! A dělové salvy! A pionýři s vlaječkami! A policie nekoná, dokonce se zdá, že spolupracuje s Číňany a odstranila z dohledu všechny tibetské vlajky! A Dalajláma nikde! Doufám, že Kalousek a Fiala budou okamžitě volat po Obamově hlavě! Ale to budou mít těžké, prezident Zeman je v názoru na Čínu zajedno s prezidentem USA a nedovolí jim narušovat naší trasatlantickou vazbu.“

Ale ještě se vrátím k té návštěvě čínského prezidenta u nás. Ve vysílání ČT se k ní vyjadřovali povětšinou „staří známí“, tedy lidé stejného názoru a zaměření, které veřejnoprávní televize neustále točí dokola a třeba takový think-tank Evropské hodnoty a jeho reprezentant Petr Kolář tam má snad vystupování předplacené. Můžete říci ze zkušeností radní, zda může Rada ČT nějakým způsobem zasáhnout do jednobarevnosti hostů zvaných ke komentování nejrůznějších událostí?

Jistě, že může. Rada ČT musí jednat v zájmu platících koncesionářů a jejich zájmem jistě není jednostrannost, ale pluralita názorů.  Jistě by neměla diktovat České televizi, kdo usedne ve studiu, ale apelovat na skutečnost, že princip plurality při diskusích není akceptován, na to by Rada ČT reagovat měla. Ale to by nesměli strkat hlavu do písku a bát se. Hrozba, že by televizní pracovníci mohli kdykoliv zopakovat událostí z období televizní krize, zde stále existuje, ačkoli s rostoucí kritikou veřejnoprávních médií je stále menší, což si uvědomují i angažované osoby. I proto vzniká nějaká pofidérní Platforma Svobodu médiím, jejíž protagonisté by byli nejraději, kdyby veřejnoprávní média byla nekritizovatelná.

A měla by se zabývat i tím, co jí doporučil politický analytik Tomáš Haas, a sice tím, že při přenosu z utkání hokejové play-off komentátor Robert Záruba obohatil sportovní fanoušky o „protičínskou“ vložku, jal se kázat „o pravdě a lásce“ a vysvětlil divákům, jak to vlastně je v Praze s vlajkovou výzdobou a kdo je vlastně spojenec ČR? Nebo to lze brát jen jako výpomoc hokejového experta manželce Noře Fridrichové, která moderuje politický týdeník 168 hodin, a mávnout nad tím rukou?

Jistě, že by se tím Rada ČT měla zabývat. Nakonec kvůli ženskému elementu zde padla vláda Petra Nečase, tak proč ne jeden komentátor veřejnoprávní televize. Při znalosti Roberta a Nory není těžké si domyslet, kdo z těchto dvou nosí kalhoty. Nevyčítám Robertu Zárubovi, že si kvůli Noře nechal srovnat nos, ale komentátorsky by se měl angažovat pouze ve sportu, jinak to je zneužití obrazovky veřejnoprávního média. 

To je stejný případ, jakého jsme byli svědky při předávání hudebních cen. Těm zpěvákům přece nikdo neupírá nárok na vlastní politický názor, jak se ve svých otázkách snažili zpovídajícím podsunout reportéři ČT. Pouze nemají nárok zneužívat veřejnoprávní médium a hlásat své názory na půdě, která je určená zcela jiným účelům. V této společnosti jsou miliony lidí, kteří si profesně zaslouží ocenění a dokonce jsou oceňování, ale jich si veřejnoprávní ČT vůbec nevšimne a bere je pouze jako bezpohlavní hydru, která je musí financovat. Neumím si představit, že by kdokoliv z těchto skvělých lidí při podobných příležitostech porval mikrofon a hlásal divákům své politické názory s důležitostí, jako by na nich stál celý svět.

Česká televize vždy referovala o migrační krizi jinak, než jak ji podle průzkumů vnímala většina obyvatelstva. Jak si z tohoto pohledu vysvětlit, že nedávno odmítla vysílat televizní klip Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, který byl součástí připravované kampaně „Sami jsme byli uprchlíci“?

To je mi záhadou. Propagandistická televize odmítla propagandistický klip? Možná proto, že to chtěli zadarmo, nebo proto, že klip natočila Krausova rodina? To víte, Jan Kraus v České televizi momentálně žádný štěk nemá, takže je s nimi celkem na kordy. Jistě to však nebylo z ideových důvodů, protože ideologicky jede ČT na stejné vlně, jako byl natočený klip.

V rámci systému přesídlovacích kvót v rámci unijního systému přijala Česká republika křesťanské uprchlíky z Iráku, z nichž pětadvacet naši zemi nezákonně opustilo a zamířilo do Německa, kde požádali o azyl, další se pak pokusili o totéž. Jak se díváte na to, že Česko dostalo košem a vlastně jen pomohlo těmto lidem dostat se jednodušeji do Německa než těm, co připlouvali v člunech z Turecka a pak se do země zaslíbené trmáceli balkánskou trasou?

Tady je vidět nesmyslnost všech těch nadací a neziskových organizací, které slouží pouze k neprůhlednému přerozdělování peněz a které dnes v ČR představuje poměrně výhodný byznys. A také nesmyslnost jakýchkoliv kvót. Ti lidé chtějí prostě do Německa nebo jiných bohatých západních zemí. Naprosto souhlasím s ministrem vnitra Milanem Chovancem, který se vyjádřil, že váhání Německa s jejich vydáním zpátky podkopává boj proti druhotným pohybům v rámci schengenského prostoru a může se stát precedentem pro všechny ostatní migranty, kteří už požádali o azyl v dalších evropských zemích. Ještě, že Německo nakonec dospělo k rozhodnutí migranty vrátit. Ještě by mělo na základě této kauzy přehodnotit celý systém přesídlovacích kvót a migrační politiky.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pochopte, senioři, vy také musíte přispívat na zbraně. Profesor Keller a vládní nesmysly

18:59 Pochopte, senioři, vy také musíte přispívat na zbraně. Profesor Keller a vládní nesmysly

„Pokus o logickou argumentaci se stává pro příslušné orgány indicií, že možná pracujete pro cizí záj…