17. listopadu se na Palachově náměstí konala demonstrace Bloku proti islámu. To se ovšem nelíbilo studentům Vysoké školy uměleckoprůmyslové, která tam sídlí. Vyvěsili prý proto z okna transparent vyjadřující tradiční ikonou srdce lásku i islámu a také vzkaz – nacionalismus není řešení. Co na to říkáte?
Tak nejdřív bych vás poopravil. Nebyla to demonstrace Bloku proti islámu, což byl spolek, který jsem loni v červnu založil a letos v červnu byl u jeho samorozpuštění, ale Bloku proti islamizaci, což je „pohrobkovská“ organizace přežívající snad jen díky parazitování na původním jménu. O všem ostatním jste informováni správně a rád vám odpovím. Říkám k tomu, že ti „studenti“ by zasloužili zfackovat, povalit na zem, pošlapat po tvářích, naplivat na tváře, nakopat, vymáchat ve studené vodě – a celou proceduru tak šestkrát zopakovat, dokud se jim nerozsvítí. Protože veřejně vyslovovat LÁSKU k islámu – to je zejména pak od budoucích umělců to nejhorší chucpe, jakého se mohli dopustit.
Je to od nich především obrovská neúcta – neúcta ke stamilionům obětí islámské expanze za posledních 1400 let, ale i neúcta ke stamilionům dnešních muslimů, kteří se do islámu narodili, nebo do něj byli nalákáni, a tím jsou oběťmi v podstatě totalitní sekty, aniž by měli na vybranou a aniž by měli možnost úniku. Uvědomme si – islám je především všezahrnující (tedy odborně řečeno totalitní) ideologie, která se – ve své vyhrocené podobě – snaží kontrolovat život člověka od kolébky po hrob. Snaží se kontrolovat jeho myšlení, jeho reprodukční zvyklosti, jeho morálku, jeho strachy a záliby. Umění – to by mělo být především o svobodě, o sebevyjádření, tedy o věcech, které jsou s islámským učením v absolutním rozporu. Umělci milující islám, to je stejné chucpe, jako kdyby Pražská židovská obec oslavovala nacismus, jako kdyby křesťané prosazovali co nejvíc potratů, jako kdyby myslivecká jednota přešla na vegetariánství.
Kdo by se teď měl postavit do čela ČSSD?Anketa
Je to taky neúcta k evropským kritikům islámu, včetně některých umělců (namátkou mě napadají jména Theo van Gogh, Salman Rushdie, Brigitte Bardot), kteří si za své odvážné postoje vysloužili ostrakizaci, výsměch, nebo za ni zaplatili životem. Také mě napadá, že to vše platí jen tehdy, kdyby to umprumáci skutečně mysleli jako „recesi“. Pokud to nemysleli jako recesi a islám skutečně milují – a ono to tak většinou bývá, že co je pro jednoho recese, je pro druhého safra vážná věc – bylo by to vlastně ještě horší. Je to ještě horší. Část mládeže, a nejen mládeže, vidí v islámu další „radikální revoltu“ poté, co všechny předchozí radikální revolty zklamaly. Revoltu, možnost zakusit něco naprosto nového, zničit staré pořádky, udělat rychlé kariéry, polepšit si vztahově a sexuálně a ekonomicky... A zase, to vše kdysi nabízel nacismus, to vše nabízel komunismus, to vše nabízel, ale přiznejme, že jen skromně, třeba radikální ekologismus. Všichni ale víme, kam tyto revolty vedou. Jediný problém islámu je, že je mnohem, mnohem horší než všechny dřívější radikální revolty.
No a co se týče druhého transparentu, toho o nacionalismu. On si snad někdy někdo myslel, že nacionalismus řešením je? Já rozhodně ne. Od začátku tvrdím, že odpor proti islámu je bytostně internacionální – a solidarizuji se s odpadlíky a kritiky islámu všech národností a ras. Naopak je možné, aby existoval nacionalistický islamismus; stačí zmínit nacionalistu a radikálního mohamedána Erdogana, stačí zmínit malé ropné monarchie s obrovskými překážkami získání občanství (někdy dokonce i pro konvertovavší manželky tamních občanů), stačí zmínit Saúdskou Arábii a její chování k zahraničním pracovníkům, včetně těch mohamedánských.
Poté, co demonstranti začali zpívat českou státní hymnu, přehlušili ji studenti údajně hlasitou hudbou z reproduktorů, mělo se jednat o orientální motivy. Není to už trochu přehnané a nevyjádřili tím vlastně neúctu k české státní hymně?
Vyjádřili tím především obrovskou blbost, protože pokud jsem dobře informován, tak pouštěli hudbu nějakého indického skladatele, o kterém ani nevěděli – já to nevím – zda se jedná nebo nejedná o muslima.
Proti tomuto konání studentů se ohradil nejen Blok proti islámu a mluvčí Ovčáček, ale i další lidé. „Pokud takto vychováváte naše mladé lidi k naprosté neúctě nejen ke státním symbolům, osobě prezidenta republiky, ať už jim je kdokoli, ale též k ignoraci pojmů, jako je úcta, pokora, vlastenectví, a ještě je podporujete v protiprávním jednání, předpokládám, že jste natolik zodpovědní a vyvodíte směrem k sobě důsledky,“ vzkázala pedagogům Vysoké školy uměleckoprůmyslové jedna žena. Má pravdu?
Jistěže má. Já prostě jen čekám na zprávu z novin, ve které se rektor UMPRUMu veřejně omluví, půjčí si z rekvizitárny Národního devítiocasé důtky a půjde se veřejně zbičovat na náměstí Václava Havla. Nebo rezignuje a skočí z Petřínské věže. Nebo požádá o azyl v Saúdské Arábii. Myslím, že víc možností nemá.
Rektor sice odmítl, že by se na vyvěšování transparentů a pouštění hudby vedení školy jakkoliv podílelo, ale pro jednání studentů vyjádřil pochopení. Například ohledně transparentu vyjadřujícího lásku k islámu se pak rektor údajně vyjádřil s tím, že ne vše, co je islámské, je automatické špatné. Co byste mu vzkázal?
Já už mu nebudu vzkazovat nic, ale rozeberu ten jeho pseudoargument. Nikdy nikdo netvrdil, snad ani já ne, že VŠECHNO islámské musí být automaticky špatné (například sladkosti dělají v islámských zemích dobré... mě tak napadá). Jenže když něco není „ve všem špatné“, tak to přece neznamená, že to musíme milovat. Mezi černou a bílou je mnoho odstínů šedi a láska je přece jen jiný stav mysli než „nacházení něčeho dobrého“. Na Facebook jsem napsal, že špatné nebylo ani všechno nacistické – nacisté stavěli dálnice, my po nich jezdíme a stavíme další, ale to přece neznamená, že budeme nacismus milovat. Dokonce ani na kanibalismu není všechno špatné; vezměte si, kanibal si doplní dávku bílkovin, ušetří námahu za likvidaci mrtvoly – a přece nemilujeme kanibalismus. Problémem islámu není, že by byl „celý špatný“, ale že špatné je jeho jádro, podstata jeho učení. A ta je jasná – pod pláštíkem náboženství napřít všechny síly k ovládnutí druhých lidí a světa, zneužít k tomu všechny lidské slabosti, nezastavit se před žádnou lží, žádným slibem a žádným násilím, zneužít k tomu ty nejniternější lidské potřeby a stesky. Pakliže je v téhle republice rektorem vysoké školy někdo, kdo nechápe špatnost takové věrouky, pak je něco špatně v téhle republice.
Psali jsme:
Rektor školy, na které se transparenty objevily, se také k situaci vyjádřil a položil řečnickou otázku, zda pořádání takto nenávistných akcí „v akademické oblasti“ a navíc 17. listopadu není provokace. Informaci zveřejnilo Echo24.cz. Je akademický pohled podle vašich zkušenosti opravdu takový?
Hmm, to je navíc totalitní myšlení, mimořádně arogantní totalitní myšlení. Já mám okolo sebe desítky akademiků, teď myslím ty opravdu ctihodné, jak se říká „od docenta nahoru“, a opravdu jsem si nevšiml, že by pobíhali s transparenty nebo odznáčky „Miluji islám“, případně rušili státní hymny. Znám názory mnoha z nich, ty názory jsou různé, od radikálněji protiislámských, než jaké hlásám já, až k řekněme podvoleně kolaborantským. Podstatné však je, že neexistuje nějaký jednotný „akademický pohled“.
I vy učíte studenty, diskutujete s nimi na toto téma?
Tak toto by bylo opravdu na dlouhou odpověď, protože těch diskusí na různé úrovni – od žoviálně humorných přes seriózně akademické po vyhroceně nepřátelské – jsem absolvoval tolik, že to prostě nedovedu shrnout v pár větách.
Ale když to zkusím systematicky: Ano, diskutuji, současně se však snažím – slíbil jsem to kdysi kolegům u nás na Přírodovědecké fakultě – že se tyto debaty nebudu snažit vnášet na půdu školy, zejména ne do výuky. Tak i činím, ale bohužel to vytváří situace, kdy o mých, řekněme, politických aktivitách a názorech studenti vědí spíše z médií než ode mě. Potom mě mají předem za šílence a jako by váhali se na některá témata ptát. Ona ta situace byla mnohem, mnohem snazší, řekněme, 5 až 10 let zpátky, to jsem byl ještě pořád „mladý pedagog“ a mladí pedagogové, alespoň u nás na fakultě, se studenty chodí do hospod a kaváren a tam je spousta prostoru probrat cokoli. Jenže mě veřejná angažovanost krapet semlela, na to klábosení se študáky po hospodách bylo čím dál méně času, takže dnes mám na škole řekněme „spojence“ v generaci doktorandů a čerstvých postdoktorandů, ale už ne tolik v těch mladších generacích. Já se samozřejmě nezměnil, oni také ne, ale změnily se kanály, jimiž se o mě dozvídají. Potom se někam vypravíme, třeba na exkurzi do zahraničí nebo jen do ZOO, a oni se diví, že jsem mnohem obyčejnější a přátelštější člověk, než jakého ze mě dělají pravdoláskyplná média.
A jaké názory od nich a také od svých kolegů většinou slýcháte?
Celou škálu, od „jseš nacista“ přes „jseš donkichot a potížista“ až po „nikdy tě nezradím“ – opravdu to je případ od případu a jakékoli generalizace si nemůžu dovolit už proto, že jsem si nedělal žádný výzkum, ani nepsal poznámky.
Ale mohu skončit takovou historkou, kterou znám, žel, až z druhé ruky. Máme u nás na fakultě takového kolegu, ve svém oboru je výborný, skvělý vědec a popularizátor, ale pořád taková „těsná dvojka“, globálně vzato, za jinými jeho kolegy. Ten kolega – jako kdejaký akademik užívající si druhé mízy a středního věku – si velice zakládá na oblibě mezi studenty a studentkami. A protože je sám tak trochu „mačo“, obklopil se houfkem pochlebnic, vesměs takových těch zakřiknutějších dívek, které v něm vidí cosi mezi vůdcem klanu a tátou. No a ten kolega si žije v bublině, v níž on je nejlepší, islám je taky fajn, a Konvička je naprosto fuj. A rád o tom mluví, dokonce prý při výuce, což mu mám osobně velmi za zlé. Jednou se mu ale stalo v akademické jídelně, že potkal u stolu kolegyni, mladou zooložku, která opravdu není zakřiknutý typ. A v onom kolegovi nevidí to, co většinou v něm vidí jeho obdivovatelky. Inu, onen kolega zahájil oběd proklínáním Konvičky, a ona kolegyně, dáma mnohem mladší a akademicky neopeřenější, jej spražila: „Ale my, co zde sedíme, Konvu držíme a podporujeme,“ řekla mu. Od té doby si vždy, když ho potkám, představuji, jak se dusí játrovým knedlíčkem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
