Pane poslanče, jaké ohlasy v Bruselu vyvolaly české volby a změna sněmovní většiny?
Výsledek českých voleb v Bruselu určitě rezonuje a minimálně ve středopravicových proevropských kruzích, v nichž se pohybuji, je vnímán s určitou nadějí, že znamená konec éry populistického vládnutí, které bylo pro partnery v EU naprosto nepředvídatelné.
Je v pořádku, když politik zbohatne na dotovaných solárních elektrárnách či jiných dotovaných obnovitelných zdrojích energie?Anketa
Jak byl vůbec vnímán v unijních institucích Andrej Babiš?
Jako bezskrupulózní populista, který staví svůj osobní zájem nad ten český, protože se až do konce své vlády systematicky vyhýbal vyřešení svého střetu zájmů, přestože nejrůznější instituce EU (Komise, EP, OLAF) jasně konstatovaly, že svým jednáním porušuje pravidla EU a k řešení střetu zájmů ho opakovaně vyzývaly.
Zahraniční i evropská politika u mnohých lidí v ČR vyvolává obavy, vzhledem k personálnímu obsazení vládních resortů Janem Lipavským a Mikulášem Bekem. U prvního pro nezkušenost, u druhého pro malou odbornou zdatnost. Sdílíte tyto obavy?
V rámci vznikající vládní koalice platí pravidlo, že jednotlivé subjekty si své vládní nominanty nekádrují. Můj názor je tedy takový, že za uvedené dva kandidáty nesou odpovědnost subjekty, které je nominovaly, tedy v případě pana Lipavského Piráti a v případě pana Beka STAN. Obecně lze říci, že nezkušenost nemusí být pro výkon politické funkce překážkou, a pokud jde o pana Beka, bývalého rektora druhé největší české univerzity a současného předsedu výboru pro evropské záležitosti Senátu, nevidím důvod pochybovat o jeho odborné zdatnosti.
Psali jsme:
Prezident Miloš Zeman naznačil, že s jedním z ministrů má velký problém a zdá se, že to má být právě ministr zahraničí. Prezident dokonce naznačil úmysl tohoto ministra vetovat. Je to podle vás správný postup?
Takový postup by podle mého názoru byl v rozporu s Ústavou, která prezidentovi neumožňuje vetovat kandidáty na členy vlády. Podle Ústavy za složení vlády odpovídá premiér, a prezident má tedy povinnost jmenovat kandidáty, které mu premiér ke jmenování navrhne.
Fotogalerie: - Pro budoucnost na Václaváku
Hlavní výzvou pro novou vládu v EU bude české předsednictví. Budou se podle vás po změně vlády nějak měnit priority nebo agenda?
Vláda Andreje Babiše bohužel obsahovou (i finanční) přípravu českého předsednictví trestuhodně podcenila, takže o jeho prioritách nebo agendě toho víme jen velmi málo. Nastupující vláda tedy bude muset těsně před cílovou rovinkou výrazně zabrat a na prioritách a agendě předsednictví notně zapracovat. Dle mého názoru by měl být kladen důraz zejména na odstranění přetrvávajících překážek volného trhu EU a na posílení angažmá EU v oblasti ochrany lidských práv, kde můžeme navazovat na tradiční havlovskou politiku, která naší zemi udělala dobré jméno ve světě.
Měla by tato vláda nějak pokročit s přijímáním eura?
Domnívám se, že případnému politickému rozhodnutí o přijetí eura by každopádně měla předcházet široká celospolečenská debata. Bez ohledu na to, kdy euro přijmeme, by však vláda měla usilovat o to, aby naše ekonomika byla na jeho přijetí připravena, protože být ekonomicky připraven na přijetí eura znamená být v dobré ekonomické kondici, a to by mělo být cílem a snahou každé vlády tak jako tak.
Senát v minulých dnech využil práva „žluté karty“ evropským institucím za některá ustanovení Green Dealu. Co říkáte na tuto formu vyjádření námitek?
Co soudíte o think-tanku Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty?Anketa
Váš kolega europoslanec Alexandr Vondra, který je členem výboru pro životní prostředí, odkud většina iniciativ z oblasti Green Deal pochází, opakovaně vyjadřuje obavy z dogmatického a nerealistického přístupu parlamentní většiny, která není ochotna poslouchat věcné argumenty. Sdílíte tyto obavy?
Dovolím si Vás trochu opravit, protože Green Deal byl spuštěn rozhodnutím Evropské rady včetně hlasu českého premiéra Babiše a na něj navazujícími návrhy Evropské komise, které výbor pro životní prostředí EP „pouze“ upravuje. Některé obavy kolegy Vondry jsou relevantní a sám je také sdílím, ale někdy mám pocit, že si kolega s tímto vyjadřováním obav vystačí a nenabízí alternativní návrhy řešení. Dle mého by mělo být před přijetím sporných iniciativ v rámci Green Dealu provedeno posouzení dopadu tak, aby bylo zajištěno, že nebude mít nadměrné ekonomické a sociální dopady.
Zcela vážně- pokud Česko pojme za cíl svého předsednictví určité „zrealističtění“ nejvíce utopických vizí Green Dealu, jakou má podle vás v této agendě šanci na úspěch?
Úkolem předsednické země EU je hledat kompromisy, a tak bude záležet na tom, jak se jednotlivé státy budou k jednotlivým návrhům v rámci Green Dealu stavět. Pokud budeme přesvědčeni, že některé části Green Dealu jsou hodny úpravy a změny, bude v prvé řadě třeba, abychom toto přesvědčení měli dobře argumentačně podložené a následně byli schopni pro ně získat podporu i u ostatních.
Psali jsme:
Budoucí ministr pro evropské záležitost Mikuláš Bek se vyjádřil, že bychom si měli „držet Polsko a Maďarsko od těla“. Souhlasíte s tímto utlumením visegrádské spolupráce?
Sdílím názor, že současná visegrádská spolupráce je do značné míry ve vleku snah Maďarska a Polska získat podporu pro své spory s EU a nelíbí se mi, že visegrádské spolupráci dominuje právě toto téma. Byl bych proto rád – a takto tomu vyjádření M. Beka rozumím – aby visegradská spolupráce nebyla zatěžována snahou obhájit neobhajitelné, tedy porušování principů právního státu ze strany maďarské a polské vlády, ale aby se do jejího popředí opět dostala pozitivní agenda, tedy zejména témata rozvoje středoevropského regionu.
Německo v dohledné době bude mít novou vládu na zcela novém koaličním půdorysu, s velkým vlivem sociálních demokratů a zelených. Vzhledem k tomu, že se jedná o nejsilnější členskou zemi, očekáváte v této souvislosti nějaké změny v politice EU?
Samozřejmě se obávám, že když vznikne tato koalice, bude to znamenat posun Německa doleva. Projevilo by se to pak určitě i v rámci EU, kde ale zatím naštěstí zůstává nejsilnější náš středopravicový proud.
I u nás vzniká nová vláda, a rovněž se vymyká všem předchozím. Tentokrát názorovým rozpětím koaličních stran. Nemáte obavy, že to bude na úkor její akceschopnosti, zejména poté, co se odehrává mezi Piráty ještě před jejím jmenováním?
Tyhle obavy nemám. Jádro nové koalice tvoří trojice stran Spolu, které jsou si názorově blízké, doplňuje je více méně pragmatický STAN a pak samozřejmě piráti, kterým ale voliči přisoudili roli, kdy mají jen 4 poslance a k udržení antibabišovské většiny ani nejsou potřeba. Nerozumím moc ani té mantře, že nám bude vládnout koalice pěti stran a bude to katastrofa. Vždyť doteďka Andrej Babiš vládnul se čtyř-souručenstvím ANO – ČSSD – KSČM – SPD a teď mu najednou vadí pětikoalice?
Kde vidíte budoucnost TOP 09? Spíše jako v samostatné straně, nebo spíše v součásti pravostředové koalice s ODS a lidovci?
Jsem zastánce udržení samostatnosti TOP 09, která ale bude ve většině voleb kandidovat v osvědčeném spojení s ODS a KDU-ČSL. Ostatně, byl by podle mého hřích a neúcta k názoru voličů, kdybychom po velkém vítězství koalice SPOLU zde v Praze nevyslyšeli vůli voličů a nepokusili se koalici TOP 09, ODS a KDU-ČSL vytvořit i pro komunální volby. Praha totiž nevolila pouze proti Andreji Babišovi, ale SPOLU v hlavním městě výrazně porazilo i Piráty. Pražané tím dali jasně najevo, že chtějí v metropoli pravicová řešení a volí strany, které jim takové řešení dokážou poskytnout.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: Jakub Vosáhlo
