Ústav soudního lékařství prý došel k závěru, že smrt vašeho manžela Miloslava Ransdorfa nesouvisí s jeho léčbou při pobytu v cele předběžného zadržení ve Švýcarsku. Co tomu říkáte?
S těmi závěry nesouhlasím. Nemám možnost ten posudek zvrátit, ale chci ho nechat ověřit. Ale ráda bych se vyjádřila k tomu, jak zprávy na Seznamu.cz o celé věci informují…
O co jde…?
Já jsem měla schůzku s autorem článku a reportáže, panem Nohlem. To setkání bylo korektní, solidní. Domluvili jsme si, aby mi poslal ty otázky písemně. On tak učinil a já jsem mu poslala odpovědi. Ale on z toho použil tak s bídou deset procent a ostatní si tam přivymyslel…
Má Pavel Bělobrádek pravdu v tom, že zvířata „neumřou“, nýbrž „pojdou, chcípnou, padnou, zhasnou, jsou zabita či poražena“?Anketa
Co konkrétně?
Já nevím, jestli jste viděl tu reportáž, kde on na začátku říká, že manžel byl zadržen v jedné z místních švýcarských bank, kde se prý pokoušel s průkazem europoslance vyzvednout větší objem peněz…
Viděl...
To jsou samozřejmě nesmysly. Každý, kdo si ten manipulativní článek na Seznamu přečte, tak si udělá závěr, že můj manžel do té vazby vlastně patřil... Přitom manžel vždycky tvrdil, že žádné peníze vybírat nešel, natož na průkaz europoslance. Můj manžel říkal, že měl pověření, aby navázal kontakt s bankou. O žádný výběr peněz nešlo. To by přece nikoho ani nenapadlo vybírat peníze a navíc na průkaz europoslance...
Potom se mě ten novinář ptal, co tedy mohlo způsobit smrt mého manžela. Já jsem se tam rozepsala, že to byla neskutečná, nevídaná mediální štvanice. A toto mé delší vyjádření odbyl jednou větičkou, že přispět mohl velký tlak, kterému byl vystaven po návratu do České republiky. Dávám k dispozici veřejnosti mé odpovědi panu Nohlovi (otázky a odpovědi naleznete pod článkem – pozn. redakce). Ať si to lidé porovnají s tou jeho reportáží. Tím přístupem pana Nohla jsem neskutečně rozhořčena. Takže opět mě mrzí přístup médií. Je to bezprecedentní. Kdykoli šlo o manžela, tak média lhala, lhala a lžou i po jeho smrti.
Psali jsme:
Když se vrátíme na začátek, tak je to tak, že vy hlavní příčinu vidíte v tom, že vás manžel ve vazbě nedostával náležité léky?
To se potvrdilo. Nahlížením do spisu jsem zjistila – když tedy Švýcarsko konečně zareagovalo – že v tabulce léků, které měl Míla dostávat, je ten inzulín skutečně proškrtnutý; ten inzulín tedy nedostal. Druhý den je tam pouze připsána poznámka, že byl předepsán inzulín, ale nedočtete se, v kolik hodin a jaké dávky dostával. Manželovi se obrovsky zvýšil tlak, že ho měl kolem 170 na 120. To je velmi zvýšený tlak, ale vězeňský lékař na to nijak nezareagoval, že by například zvýšil dávky léků. Když si můj manžel volal pomoc, protože mu bylo zle, tak se nikdo neobtěžoval dostavit.
Vy jste uvedla, že šlo o likvidaci vašeho manžela a že se mnohým jeho smrt hodila. Můžete být adresnější a konkrétnější?
Jsem o tom přesvědčena. Zmínila jsem to v pohřební řeči, kterou jsem pronesla nad Mílovou rakví. Tam jsem to vše vyjmenovala. Míla šel proti proudu oficiální politiky. Nesouhlasil s migrací, islamizací, nesouhlasil s církevními restitucemi, nesouhlasil s děním na Ukrajině, nesouhlasil s TTIP, která úplně vyšuměla... On jim prostě do té oficiální politiky vždy hodil vidle. Takže v Evropském parlamentu jsou určitě rádi, že se ho zbavili.
Psali jsme:
Jaké jsou ty další kroky, které připravujete?
Pořád mi nikdo neodpověděl – ani z ministerstva zahraničí – jak je možné, že nikdo neví, co se přesně v té bance stalo. Manžel ještě za svého života, když ještě šest neděl po svém propuštění žil, tak se vehementně pokoušel dostat ke kamerovým záznamům té banky. Ale neměl šanci. V novinách se psalo, že se choval agresivně, a proto byla zavolána policie a tak dále. On na to říkal, aby byly zveřejněny ty kamerové záznamy, jak se choval a jak to proběhlo. On říkal, že vůbec neměl šanci listiny komukoli předat, takže nikdo neviděl, jaké listiny s sebou má. Takže na základě čeho byla sakra zavolána policie?
V bance ty jeho dokumenty nikdo neviděl, zavolali na něj policii. On odešel dobrovolně s policií, ona ho nezadržela. Teprve u výslechu mu řekli, že jeho dokumenty jsou falešné. Jak mohli okamžitě vědět, že jsou falešné? Proč banka odmítla s mým manželem jednat? Jak je možné, že v té vazbě jsou nesrovnalosti v podávání léků, a jak je možné, že ve vazbě tři dny nesměl nikomu zatelefonovat?
Policie mu nedovolila zatelefonovat si. Až když byl propouštěn a propouštěl ho státní zástupce, tak ten mému manželovi půjčil svůj osobní telefon. A tady se tři dny rozpoutávaly neskutečné spekulace a psalo se, že Ransdorf nekomunikuje. Jak mohl komunikovat, když neměl čím, když mu sebrali mobil a nedovolili mu zavolat ani rodině? To, že byl zadržen, jsem se dočetla z novin...
Níže přetiskujeme dotazy novináře Seznamu.cz a pod nimi odpovědi Vlasty Ransdorfové:
1. Jak jsme se bavili – policie ukončila vyšetřování úmrtí pana Miloslava Ransdorfa. Co přesně policie zjistila? Jaké jsou konkrétní závěry?
2. Můžete mi upřesnit, jaké léky ve švýcarské vazbě pan Ransdorf nedostal? Jaký měl přesně tlak, když byl pak u lékaře na kontrole?
3. Jak se snažil pan Ransdorf ke svým lékům dostat? Zvonil opakovaně na vězeňskou stráž?
4. Co podle Vás mohlo způsobit smrt pana Ransdorfa? Mělo na tom mít vliv, že nedostal některé léky ve vazbě?
5. Máte nějaké další pochybnosti o tom, že nešlo o běžné úmrtí?
6. Co nyní budete dělat? Plánujete další kroky? Případně jaké?
...
1. Písemné vyrozumění kriminální policie ČR o ukončení vyšetřování manželovy smrti nám ještě nebylo doručeno. Minulý týden jsme si dcera a já přečetly výsledky znaleckého posudku, na který jsme čekaly víc než rok a půl. Ústav soudního lékařství došel k závěru, že manželova smrt „nesouvisí s jeho léčbou při pobytu v cele předběžného zadržení ve Švýcarsku“.
2. Ve vazební medikační kartě ze 3. 12. 2015 (den zadržení) je proškrtnutá kolonka inzulínu. Z toho vyplývá, že manželova stížnost na to, že nedostal noční inzulín, byla oprávněná. Záznamy o podávání inzulínu další dny chybí, pouze v kolonce 4. 12. je připsána poznámka: navíc předepsán inzulín. Hodina podání a počet jednotek nejsou zaznamenány. Hodnoty krevního tlaku: 3. 12. 168/120; 5. 12. (den propuštění) 172/116.
3. Manžel měl taštičku se svými léky uloženou v přihrádce palubní desky svého auta. Protože ve vazební věznici neměl lékař noční inzulín k dispozici, manžel požádal, aby mu jej z auta přinesli. Policie ale nic nepřinesla s tím, že léky v autě nenašla. Oproti tomu vazební lékař ve výslechu uvedl, že si na manželův případ dobře vzpomíná, protože šel s policií pro manželovy léky do jeho hotelu. Opravdu netuším, kam pan doktor a policisté šli a co kde dělali, protože manžel v žádném hotelu ubytován nebyl, pouze po příjezdu do Curychu zaparkoval svoje auto na parkovišti hotelu Marriott. Nad touto nesrovnalostí se švýcarský vyšetřovatel nepozastavil.
4. Manželovi se v noci udělalo zle, protože se mu stresem enormně zvýšil krevní tlak. Třikrát zvonil, ale nikdo nepřišel – ani vazební stráž, ani lékař.
5. Manželova smrt v žádném případě nespadá do kategorie – jak jste to nazval – „běžných úmrtí“. Na začátku manželova konce stojí švýcarská kauza, ale jeho fyzický konec byl způsoben „ransdorfiádou“, do krajnosti vybičovanou zaujatým a neprofesionálním zpravodajstvím českých médií – bohužel i těch veřejnoprávních, které si povinně platíme. Jediné médium se nezabývalo a, pokud vím, nezabývá se dodnes podstatou kauzy a nezjišťuje, co a jak se stalo ve švýcarské bance a ve švýcarské vazbě. Naše demokratická a nezávislá média se soustředila výhradně na manželovo zesměšňování, zpochybňování a ničení jeho pověsti. Enormní tlak, který na něj byl vyvinut, nemožnost se bránit, nerespektování presumpce neviny, ignorování manželových argumentů a žádostí, odsudky z českých politických kruhů, z Evropského parlamentu i z vedení vlastní strany by těžko ustál i mladší a zdravý člověk.
Na adresu médií chci zmínit ještě dvě věci. První – jejich jednání po manželově pohřbu. Bezprostředně poté, co dcera v pohřební řeči zmínila, že hodláme zažalovat média za lživá nařčení, byly hromadně přepisovány internetové články a zmizely z nich nejkřiklavější fabulace, lži a urážky. Druhý fakt – porovnejte si, prosím, intenzitu informování o manželově zadržení s „intenzitou“ informování o zrušeném stíhání v dubnu 2016. Zdá se vám to adekvátní? Mně tedy ne. (Mimochodem, média v této souvislosti uváděla, že obvinění dostali odškodné. Nevím, jak ostatní, ale my poškozené pozůstalé jsme neobdržely ani dopis ze švýcarské prokuratury o zrušeném trestním řízení, natož nějaké odškodné.)
Podle mého názoru byla likvidace manžela jako nepohodlného politika žádoucí, někdo k tomu využil švýcarskou kauzu a mnohým přišla manželova smrt vhod.
6. Ano, hodláme podniknout další kroky, ale nebudeme je prezentovat na veřejnosti. Jistě nás chápete.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
