Co obvykle děláte o sobotní půlnoci?

Na ponocování mě moc neužije, takže asi spát. Momentálně žije celá rodina synovou přípravou na přijímačky na gymnázium. Občas se mi teď v noci asi právě proto zdá o mých vlastních zkouškách, maturitách a státnicích. Jsem ráda, že už to mám za sebou. Ty zkoušky. Těch nočních můr se asi nezbavím.

Kde podle vás nyní tkví bezpečnost Evropy? Je to spíše v ostnatých drátech, nebo větším sebevědomí Evropanů a větší víře v jejich hodnoty?

V obojím. Co se ostnatých drátů týká, tak dodávám – bohužel. Nemám pocit, že by se ochrana hranic vylučovala se sebevědomím a ochranou vlastních hodnot. Hodnoty ale neuchráníte jen slovy. Svobodu, demokracii, štědrý sociální systém - popravdě řečeno neudržitelný, rovná politická a občanská práva tu máme z historického hlediska jen chvilku. Přesto je bereme jako samozřejmost. Nejsou samozřejmostí. Tím nechci říct, že se máme zcela uzavřít do sebe. Ale měli bychom si všech těchto moderních a dlouho vybojovávaných vymožeností vážit, a to znamená být také racionální při jejich ochraně. Potřebným lidem dát pomocnou ruku, ale při dodržení jasných pravidel, která sebevědomě nastavíme my. Obávám se, že je na to ale trochu pozdě.

Uzavření „balkánské trasy“ způsobilo hromadění uprchlíků na hranicích. Uzavíráme Evropu, odmítáme pouštět další. Postupujeme správně?