Jste hloupí. Pohřbíte to. Jen ať Hofer zlobí. Profesor Krejčí se dnes opravdu nasmál

13.09.2016 18:42

ROZHOVOR Visegrád plus? Nereálné, ale i tato myšlenka může pozlobit. „Je třeba kalné vody pročistit,“ říká profesor Oskar Krejčí, který se dobře bavil označením „Moskevská pětka“. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se věnuje také souvislostem mezi rakouskými Svobodnými a AfD: „Je to terč, na který se hází bláto. Oni nejsou tak zlí, jako liberálové jsou hloupí. Oni je vytvořili. Jsou to protestní strany, které reagují na neschopnost liberálů reagovat na změny ve společnosti,“ říká Krejčí.

Jste hloupí. Pohřbíte to. Jen ať Hofer zlobí. Profesor Krejčí se dnes opravdu nasmál
Foto: Hans Štembera
Popisek: Oskar Krejčí

Začít můžeme nekvalitním lepidlem na obálkách. Jak si vysvětlit, že právě z tohoto důvodu se už opakované druhé kolo rakouských voleb plánované na 2. října nekoná a je odloženo na první prosincovou neděli? Situaci komentoval pro ParlamentníListy.cz publicista a matematik Marian Kechlibar takto: „Když si přečtete staré povídky Jaroslava Haška ještě z Rakouska-Uherska, tak vás dnešní situace zase tak nepřekvapí. Rakousko se od nás v mentalitě ani byrokracii zásadně neliší a pod lesklým povrchem se skrývá pěkný nepořádek.“ Jak byste vy popsal situaci v Rakousku?

Když přijmeme myšlenku, že nejde o žádnou konspiraci, je to projev narůstajícího chaosu. Ten se Evropou, a zvláště Evropskou unií, šíří v podstatě čtyři roky. Problém začíná v Německu. Zlom nastal v okamžiku, kdy Merkelová přestala držet linii, že co je dobré pro Německo, je dobré pro Evropskou unii, a začala razit politiku: Co je dobré pro Spojené státy, je dobré pro Německo, a co je dobré pro Německo, je dobré pro Spojené státy. Na tomto pozadí, v rozporu s německými zájmy, se odehrává celá řada procesů, které Evropskou unii, Německo a samozřejmě i Rakousko dramaticky mění. Mám na mysli velký sociálně-ekonomický spor mezi severem a jihem Evropské unie, úplně zbytečný převrat na Ukrajině, úplně zbytečné hádání se s Ruskem a do toho neuvěřitelná migrační politika.

V této souvislosti se objevují v oblasti Rakouska a Německa strany, pro které nemáme v podstatě přesnou slovní zásobu. Svobodní v Rakousku, to je strana, která byla založena v polovině padesátých let, ale na výsluní se dostává právě v souvislosti se zmatky, které se objevily v německé politice. AfD je z roku 2013 a je už bezprostřední reakcí na migraci. Tyto partaje dáváme do hromádky extremisticky pravicové, a to není pravda. Špatně se nám identifikují, protože nemají ucelený program, ale jde o soubor hesel. Co mají společného, je euroskepticismus, antiislamismus, zvláštní konzervatismus a tam se už trochu rozbíhají. Například Strana svobodných se posunula od pangermánských vizí vlasti k rakouskému vlastenectví, což je velmi zajímavý faktor a rozhodně nemá nic společného s nacismem. Národní konzervatismus, který se projevuje u představitelů AfD, tam je více euroskepticismu než u Rakušanů, a dokonce bych řekl, i odpor k eurozóně a ekonomický radikalismus větší. Jsou zařazovány mezi konzervativně-liberální strany, což je samozřejmě protiklad. Srozumitelné je to v okamžiku, kdy si řekneme, že jsou kulturně-konzervativní a ekonomicky se hlásí k radikálnímu liberalismu, ale i to je třeba vzít s menší distancí, protože Svobodní v Rakousku říkají: „Jsme radikální ekonomičtí liberálové, ale chceme sociální stát.“ Pak už se v tom nikdo nevyzná.
Je to terč, na který se hází bláto. Oni nejsou tak zlí, jako liberálové jsou hloupí. Oni je vytvořili. Jsou to protestní strany, které reagují na neschopnost liberálů reagovat na změny ve společnosti.   

Když se zastavíme u Svobodných. Rakouský prezidentský kandidát Norbert Hofer během pondělní návštěvy Prahy představil nápad na vytvoření jakési středoevropské unie, která by zajistila členským zemím silnější hlas v rámci EU. Podle komentátora Aktuálně.cz Martina Fendrycha ale nejde právě o nejšťastnější ideu. „Ten projekt nemusí, ale může mít velmi silný rozkladný náboj. Další rozkládání, oslabování EU v době, kdy maximálně potřebuje jednotu. Pak by se taková V5 změnila v pátou kolonu Ruska a mohla by se jmenovat Moskevská pětka,“ upozorňuje Fendrych. Co si o tom myslíte?

(Smích). Musíme se podívat do 19. století. Model střední Evropy vždy existoval ve dvou podobách. S Německem a bez Německa. Tohle je model střední Evropy bez Německa. Je to více reminiscence na Rakousko-Uhersko než na nějakou ruskou či sovětskou říši. S tím nemá Rusko vůbec nic společného. Nápad je samozřejmě spojen s rakouským patriotismem, který je jiný než německý. Samozřejmě že EU prožívá krizi a tohle by ji mohlo nějak ovlivnit, ale nikdo z nás neví, zda v dobrém, nebo špatném. V čem je podstata krize EU? Chybějí ideje a politici, kteří by rozumné myšlenky realizovali. Veškeré pokusy oživit Evropskou unii s touto současnou politickou elitou lidí, jako jsou Juncker, Merkelová, Holland, jsou marné. Vy je musíte vystřídat, třeba i lidmi z CDU/CSU, to už je jedno, ale musí to být evidentně nová generace politiků. Buď Evropskou unii zachrání, nebo pohřbí. Jedním z impulzů, které mohou tlačit EU do nějaké aktivity, je i vytváření těchto modelů jako Visegrád, Visegrád plus a Rakousko plus.

Mohl by mít takový projekt smysl?

V této fázi se mi to zdá nereálné, ale jako myšlenka nechť zlobí! Je třeba kalné vody pročistit. Samozřejmě nejdřív musí Hofer volby vyhrát a pak Rakousko není těžiště, kolem kterého by se dala vytvářet pevná střední Evropa. Důležitý na prezidentských volbách je posun v Rakousku, dva miliony dvě stě tisíc hlasů, to je silná informace pro Německo. Hraje se o Německo, ne o střední Evropu. Od roku 2013 máme desatery zemské volby, kde v devíti se prosadila plně nová Alternativa pro Německo do zemských parlamentů. Teď budeme mít volby v Berlíně a bude strašně zajímavé, jestli tento posun bude pokračovat dál. Jinými slovy, když existují výrazné odlišnosti mezi Svobodnými v Rakousku a AfD v Německu, jsou to tak trochu spojené nádoby. Je to stejný protest s trošku jinými cíli. Když vyhraje AfD v Berlíně, posílí to Svobodné v Rakousku a jakýkoli úspěch Svobodných v Rakousku posílí Alternativu v Německu.

Takže si myslíte, že určitý vliv budou mít výsledky z Berlína i na prezidentskou volbu v Rakousku…

Určitý vliv tam bude, ne rozhodující, ale bude. Bavíme se o velice jemných volebních rozdílech. Myslím si, že problémy se sčítáním a také s obálkami spíš nahrávají Svobodným, kteří jsou kritiky establishmentu a ten nezvládá ani nejelementárnější věci související se svobodnými volbami. 

Zajímavé bylo vymezení lucemburského ministra zahraničí. Jean Asselborn ostře smetl Maďarsko kvůli jeho chování k uprchlíkům, a proto vyzval k vyloučení Maďarska z EU. „Ten, kdo jako Maďarsko staví ploty proti lidem prchajícím před válkou anebo porušuje svobodu tisku a nezávislost soudnictví, by měl být dočasně či v případě potřeby navždy vyloučený z Evropské unie,“ uvedl Asselborn v rozhovoru pro německý deník Die Welt. Podle jeho názoru je to jediný způsob, jak zachovat soudržnost a hodnoty EU. Sobotka v úterý v reakci na Asselborna, ve které odmítl jeho vyjádření k vyloučení Maďarska, uvedl, že „nebudeme vytvářet žádné unie v Unii, ani nikoho vylučovat“. „Evropa musí spolupracovat a zůstat soudržná.“ Co o tom soudíte?

Sobotka má samozřejmě pravdu, ale je třeba vědět, na čem pracovat a kam má práce směřovat. To je základní problém. Ztratily se cíle. Věci, jako je podpora pučistů na Ukrajině, to přece není cíl Evropské unie. Musí být mnohem propracovanější vize budoucnosti.
Je třeba vidět, že žádný lucemburský ministr zahraničních věcí nebo německá kancléřka nejsou Evropskou unií. Evropskou unií je právě tak Orbán jako současná polská premiérka. Nemají právo soudit jinou část Evropské unie jako neevropskou. První, kdo začal stavět ploty proti migrantům, přece nebyli Maďaři, ale Britové a Francouzi. U jedněch je to v pořádku a u druhých to vadí. Rakousko kritizovalo Maďarsko a teď také staví ploty, protože situace se těžko zvládá. To se to v Lucembursku povídá, když je mimo hlavní trasy a drží politiku Merkelové.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

PhDr. Lubomír Zaorálek byl položen dotaz

Stejné mzdy za stejnou práci v celé Evropě

Zajímalo by mě, jak toho chcete docílit? A kde by třeba podniky nebo zaměstnavatelé na dorovnání mezd měli brát peníze?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

S eurem do první ligy? Spíš do třetí! Šichtařová roztrhala to, co měl Pavel „v projevu“

17:50 S eurem do první ligy? Spíš do třetí! Šichtařová roztrhala to, co měl Pavel „v projevu“

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Prezident Petr Pavel to popletl, když v souvislosti s eurem mluvil o to…