Na sociálních sítích jsem zaznamenal, že si lidé ve Zlínském kraji stěžují na „neokolonialismus“ současné krajské i vládní garnitury. O co se tedy jedná, že se tu padají pojmy z devatenáctého století?
Způsob, jakým vedení Zlínského kraje přistupuje k podpoře obnovitelných zdrojů energie, souhlas s umisťováním obnovitelných zdrojů energie a snahy o vymezování akceleračních oblastí v místech, která náš zákon nezná, a to konkrétně v projektu Větrného parku Haná, představuje vážné selhání veřejné správy. Nejde už o jednotlivá pochybení. Jde o systémový problém, který ohrožuje krajinu, důvěru veřejnosti i právní jistotu obcí.
Vedení kraje v čele s hejtmanem Radimem Holišem opakovaně prezentuje výstavbu větrných elektráren jako nezbytný krok. Tato komunikace však stojí na neaktuálních, neúplných a v některých případech zcela zavádějících informacích. Podle energetických expertů jsou tyto informace jiné, než je i technická realita České republiky, nehledě na tu ekonomickou spojenou se zdražováním.
Souhlasíte s tvrzením, že Petr Pavel má vítězství ve volbách 2028 jisté?Anketa
Na základě čeho tedy hejtman tvrdí, že jde o nezbytný krok?
Klíčový projekt – Větrný park Haná/Koncepce území Zelená Haná – je využíván jako opora pro další rozhodování. Přitom realita je zásadně odlišná: dokumentace tohoto záměru byla v procesu EIA vrácena na základě občanské iniciativy rozhodnutím Olomouckého kraje investorovi k zásadnímu přepracování, včetně požadavku na doplnění posouzení dopadů na kulturní dědictví. Vypracováním HIA (Heritage Impact Assessment). Národní památkový ústav a Ministerstvo kultury považují záměr za neslučitelný s památkou UNESCO Kroměříž a OUV.
Památku UNESCO v Kroměříži znám, jako podstatná část obyvatel této země i turistů z celého světa. Co tam tedy má být „vytvořeno“?
Představte si vzácný obraz od italského mistra: v popředí je precizně komponovaná barokní zahrada, upravené aleje, osy, symetrie, vše promyšlené do posledního detailu, a za ní se otevírá klidná, mírně zvlněná krajina s poli, remízky a lesíky, která vytváří hloubku, harmonii a jedinečnou atmosféru – tedy to, čemu se říká genius loci, duch místa, souhrn nálady, historických souvislostí a vizuálních vztahů, které působí na člověka jako celek. Právě tato jednota zahrady a krajiny tvoří OUV. To je pojem z anglického „Outstanding Universal Value“, v českém překladu výjimečná světová hodnota). To je také důvodem, proč je celek mimořádný a hodný ochrany UNESCO, pod jehož ochranou také je.
Barokní zahrada a za ní les větrníků, to mi trochu evokuje pohled přes zámek Jezeří do uhelné sloje v Horním Jiřetíně. Ale zkusme být, prosím, konkrétnější, co by zde mělo vyrůst?
Pokud nyní někdo „do pozadí obrazu“ zasáhne – v případě Kroměříže se jedná o umístění 230 m vysokých větrných elektráren (VTE), tedy supermoderní moderní industriální stavby v krajině – a tvrdí, že samotná zahrada zůstala nedotčena, pak přehlíží podstatu: HIA (posouzení vlivu na památku) by ukázalo, že i když fyzicky není porušen hlavní motiv, došlo k narušení kompozice, měřítka, vizuálních vazeb i genius loci, a tím pádem k poškození samotné OUV. Jinými slovy, zásah do „pozadí“ zásadně mění význam a prožitek celku, a proto nelze říct, že památka zůstala neohrožená, ale v momentu se z barokního stylu stává brutalismus, tak příznačný současné době.
Fotogalerie: - Památník odposlechu
Vy jste se pustila do boje proti této výstavbě, který je v podstatě bojem za záchranu památky. Co všechno se tedy dá udělat?
Vše, co je možné. Spolupracujeme zejména s NPÚ a Olomouckým krajem, jehož vedení je pro nás velkou oporou a tímto chceme panu hejtmanovi poděkovat. Byla identifikována rizika pro památky pod ochranou UNESCO i pro lokality soustavy Natura 2000, včetně migračních koridorů a výskytu desítek ohrožených druhů. Jinými slovy, projekt, který má legitimizovat zásadní zásahy do krajiny, neprošel ani základním odborným sítem. Přesto je nadále používán jako argument pro systémové změny v území.
Mezinárodní autority posuzují větrné parky velmi přísně. Jsou k tomu přesně stanoveny metody, které nelze obejít a tvářit se, že památka UNESCO vlastně neexistuje, resp. budeme hrát hru na schovávanou a riskovat raději mezinárodní ostudu. Jelikož čeští politici opakují stejnou písničku o závazcích vůči EU a nezískání 9 miliard na dotacích. Nerozumím té finanční částce, kterou pořád všichni obhajují? Při 310 miliardovém schodku v rozpočtu, to je jako kdybyste měl 310 korun a přišli o 9 korun, to nás/vás/je nezachrání. Ale škody na krajině zničené industriální výstavbou větrných elektráren jsou nedozírné!
Zlínský kraj je mimořádně citlivé území. Ani to není ze strany úřadů bráno v potaz?
Tento přístup je o to závažnější, že Zlínský kraj patří k nejcitlivějším územím v České republice. Kromě staré 30 m vysoké větrné turbíny z 90. let, přistála jako UFO na nejposvátnější půdě Moravy na Svatém Hostýně, nemá tento kraj naprosto žádné zkušenosti s posuzováním posuzováním, výstavbou moderních větrných elektráren. Je krajem nepolíbeným, a proto žádáme odpověď na jednoduchou otázku: Proč nemůže alespoň jeden kraj (kromě kraje Praha a Jihočeského kraje) zůstat bez větrných monster?
Fotogalerie: - Haškova Lipnice
Jak se k této otázce staví energetická veřejnost?
Energetici mají tři kritéria. Jedním z nich je zabezpečenost dodávek. Když průměrná rychlost větru je pouze 5–65-6 m/s a pro efektivní provoz potřebují větrní baroni 11 m/s, k čemu jim to bude? To nám postaví VTE a FVE na chráněných kulturních a přírodních lokalitách a budeme jim všichni doplácet prodělky? Kdo tohle vymyslel? Tento přístup vlády i kraje pošlapává i druhé energetické kritérium, zhyzdí krajinu a budou na to vybírat z našich daní na úkor valorizace důchodů a mezd? Tohlenebyly sliby a plány, které jsme slyšeli před volbami.
Vladimíra Mikle
A jaké jsou vlastně ve Zlínském kraji možnosti pro výrobu „zelené“ elektřiny?
Kromě toho, že ji u nás v kraji mnoho nevyrobí, když už investoři, samosprávy a vedení kraje ignorují, že zde není dostatečná síla větru, tak další důvody jsou zde:
Více než 30 % rozlohy kraje spadá do chráněných režimů – chráněné krajinné oblasti, přírodní parky, rezervace i evropsky významné lokality soustavy Natura 2000, přes 140 maloplošných chráněných území.
Jste pro zastropování marží na benzinových pumpách?Anketa
Vedle toho se zde nachází mimořádné kulturní hodnoty – včetně prvků zapsaných na seznamu UNESCO, již zmíněné hmotné dědictví UNESCO Kroměříž, jako i nehmotné kulturní dědictví Slovácký verbuňk a Jízda králů Vlčnov jsou tradiční fenomény regionů Slovácko či historické krajinné struktury jako Bílé Karpaty, jsou zařazeny do programu biosférických rezervací UNESCO především díky mimořádně zachovalé krajině a výjimečné biologické rozmanitosti. Jde o území, kde se po staletí udržovalo tradiční, šetrné hospodaření (extenzivní pastva a sečení luk). Díky tomu zde vznikla jedna z nejbohatších květnatých krajin v Evropě.
Typické jsou tzv. druhově extrémně bohaté louky, kde na jednom metru čtverečním může růst i několik desítek druhů rostlin. Výjimečné postavení mají především orchideje – v Bílých Karpatech roste přes 30 druhů, což je unikát v evropském měřítku. Najdeme zde i endemické a vzácné druhy, tedy rostliny, které se vyskytují jen v omezené oblasti, například některé druhy vstavačů (orchidejí) nebo karpatské druhy rostoucí pouze v této krajině.
Když jsme si vyjasnili všechny okolnosti a předpoklady, nabízí se nejzákladnější otázka: Proč? A s ní asi souvisejí i otázky jako kdo a za kolik.
Pod záštitou vedení Zlínského kraje už krouží investoři i v této oblasti a kontaktují nás zoufalí lidé z oblasti kolem Uherského Hradiště, kde mají vyrůst větrné parky mezi obcemi Mistřice a Hradčovice, které půjdou dál směrem na Uherský Brod,Nivnici,Nivnice, Bánov a Králov. Takže se opakuje scénář z větrného parku Haná? Z jedné strany máme Přírodní park Prakšickávrchovina,vrchovina z druhé strany nehmotné dědictví ve Vlčnově s Jízdou králů a dáme tomu korunu ve Slavičíně a z Bílých Karpat místo luk s orchidejemi budeme koukat na čtvrt kilometru vysoké větrné věže?
Přinese to kraji alespoň nějaký pozitivní efekt v energetické soběstačnosti, o které politici tolik mluví?
Ideologická pohádka pana hejtmana, jak podpoří energetickou soběstačnost kraje, je podle energetiků naprostý nesmysl. V bezvětří to nebude fungovat vůbec, a v době větru to vyrobí málo a za směšné ceny, které chce vláda dotovat, a při blackoutu nás to nezachrání, protože nefunkční soustava nepřenese nic. Pan hejtman se bude v takové situaci smutně koukat při petrolejce na otáčející se věže větrných monster.
Politická garnitura si zřejmě myslí, že fyzikálním zákonitostem a energetice obyčejní lidé nerozumí. V nouzi se naučil Dalibor hrát na housle, a v nouzi jsme se také všichni z postižených oblastí naučili základy technického oboru. Jakým způsobem chce zlínský hejtman Radim Holiš ze strany ANO podpořit kritickou infrastrukturu a zabezpečit energetickou soběstačnost? Pokud je někdo původní profesí stavební projektant, má technické vzdělání, které od vzdělání energetika není tak daleko, tak by měl fair play a přiznat svým voličům v kraji, že je balamutí nějakými lacinými greendealovými hesly, kterým ani on sám nevěří a má v úmyslu přispět k devalvaci okolí památek UNESCO, CHKO, NATURA 2000 ….
Bude z toho mít kraj, jehož vzhled má být zásadně poznamenán, alespoň nějaký příjem finanční?
Kromě toho, že investoři často uplácejí obce v bezprostředním sousedství větrníků, z toho kraj nic mít nebude. Ani kdyby to byla nějaká elektrárna, jakou se pokoušel stavět liberecký hejtman Martin Půta na vykrytí spotřeby Libereckého kraje, o takovém projektu nic nevíme. Ty větrníky budou zapojeny do sítí vysokého napětí a budou prodávat elektřinu na lipské burze, pokud tam něco prodají. Zbytek zaplatíme my z našich daní jako u solárních baronů.
Možná má tedy vedení kraje na mysli jiný typ soběstačnosti?
Ale čí soběstačnost? V tomto případě určitě soukromých investorů, ale ne místních obyvatel, kteří jsou závislí na příjmech ze zemědělství a turismu! 50 % území kraje tvoří zemědělská půda, 40 % lesy a zbytek je zastavěná plocha. 55 % příjmů jde ze služeb a cestovního ruchu. Myslíte si, že se pohrnou turisté do kraje, kde budou obří větrné elektrárny hyzdit krajinu? Možná přijdou, jednou, ale po pár probdělých nocích a super selfie u VTE se už nevrátí.
Mimochodem, není v Evropské unii také chráněno zachování orné půdy?
Zlínský kraj není homogenní technická plocha. Je tvořen unikátními celky jako Haná, Valašsko, Slovácko, kde se mísí nejkvalitnější půda střední Evropy, lesy a vinohrady jižní Moravy s přírodními oblastmi jako Bílé Karpaty či Beskydy, které mají nejen ekologickou, ale i kulturní a ekonomickou hodnotu. Ekonomika regionu je přitom významně závislá na cestovním ruchu a kvalitě krajiny. Jakýkoliv necitlivý zásah má proto přímé dopady na život obyvatel i budoucnost regionu.
Pořád se bavíme o krajské reprezentaci, ale jak se k tomu staví místní samosprávy?
Selhání samosprávy za tiché podpory vedení kraje můžeme dobře ukázat na příkladu obce Věžky. Argumentace vedení kraje se často opírá o „rozhodnutí samospráv“. Případ obce Věžky však ukazuje pravý opak. Zásadní rozhodnutí v obci byla učiněna sedmičlenným zastupitelstvem a přijata bez transparentního projednání, bez zapojení veřejnosti a bez odborné diskuse. Do dnešního dne neproběhla otevřená prezentace projektu investorem ani veřejná diskuse ohledně dopadů projektu například na NATURA 2000 Troják, která je ve stejném katastru jako plánovaná 230 m vysoká VTE. Takový postup není výkonem samosprávy. Je to jeho popření.
O tomto případu jsem něco slyšel. Konkrétně, že zde starosta a zastupitelstvo prý něco domluvili, nikomu nic neřekli a uzavřeli smlouvy. Jak to tedy je?
Ano, přesně tak. A uzavřeli smlouvy, které vyvolávají zásadní pochybnosti. Zcela alarmující je obsah smluv uzavřených s investorem. Tyto dokumenty vykazují znaky výrazné nerovnováhy a vyvolávají zásadní otázky ohledně zákonné povinnosti péče řádného hospodáře.
To je vážná věc, za porušení péče řádného hospodáře bylo mnoho komunálních politiků roky taháno po soudech. Jaké máte pro takové podezření věcné důvody?
Z předložených materiálů vyplývá, že věcná břemena jsou zřizována bezúplatně, a navíc zásahy zahrnují nejen pozemky, ale i vzdušný prostor (rotorové zóny) a investor získává prakticky neomezené užívací oprávnění. Obec se zavazuje k dalším smluvním krokům dle potřeb investora, závazky obce jsou přenášeny i na budoucí vlastníky a smlouvy jsou uzavírány na dobu neurčitou. Obec má omezené možnosti obrany a kontroly celého procesu, smlouvy mohou být postoupeny třetím osobám bez kontroly obce.
Naprosto neuvěřitelný fakt je, že součástí této smlouvy je klauzule o mlčenlivosti na jedné straně a projekt je deklarován jako veřejný zájem na straně druhé.
Jinými slovy, investor získává neomezené pravomoci, obec z toho nic nemá a zastupitelstvo má povinnost o tom mlčet? To spíš trochu připomíná komunální příběh z Chicaga za časů Al Caponeho.
Nevím, jestli Al Capone uzavíral písemné smlouvy. Ale pokud pořád dokola slyšíme o tom, jak budou mít obce z VTE příjmy, a elektřina bude levnější, tak nerozumíme, jak může někdo podepsat smlouvu s tím, že za poskytnutí pozemků nedostane zaplaceno? To má do zákona opravdu daleko a s tím Al Caponem máte docela pravdu, takové praktiky nejsou košer a se zákony demokratického státu to opravdu nemá nic společného.
Takto nastavené podmínky nelze považovat za odpovědné nakládání s veřejným majetkem. Naopak – vykazují znaky, které mohou být v rozporu s principem péče řádného hospodáře. Základní problém je také absence výběrového řízení a volba partnera bez doložitelné zkušenosti v oboru. Na trhu je hodně investorů, kteří nabízejí lepší podmínky. To pak situaci na přehlednosti moc nepřidá, když se podepíší smlouvy o nás bez nás.
Takové jednání není obvyklé a role médií je informovat veřejnost. Můžete prosím čtenářům sdělit, kdo se účastní takového „důvěrného“ kontraktu?
Starosta Věžek se jmenuje Aleš Bosák, s titulem Bc. Aleš Bosák, abychom mu jej neupírali. Pokud by někoho zajímalo celé zastupitelstvo, je uvedeno jmenovitě na webu obce a smlouvu takto uzavřel se společností JIPOCAR Power Blue, s.r.o.
Myslíte, že jde v tomto případě o exces v jedné obci, nebo je to systémový problém?
Nejde o izolovaný případ. Pokud jsme měli možnost se přesvědčit, jsou nevýhodné smlouvy pro obce navrhovány investory jako přes kopírák. A pokud je smlouva divná nebo nevýhodná, je i podobně tajemné jednání starostů a zastupitelstev. Nezákonně se vymezují akcelerační oblasti na bonitní černozemi, nezákonně jednají i obce s developery. Jde to ze dvou stran.
Jde o model, který se může stát precedentem pro další území. Pokud bude vymezování akceleračních oblastí probíhat stejným způsobem – bez respektu k území, bez transparentnosti a bez kvalitních podkladů – hrozí nevratné škody. Energetická inovace nikdy nebyla a nesmí být prováděna na úkor ochrany krajiny, kulturního dědictví a principů demokratického rozhodování.
Jak se na to z vaší zkušenosti dívají energetici?
Pokud máte na mysli energetické odborníky, podívejte se třeba na stránky státní společnosti ČEPS, že nás nějaké větrníky nespasí. Tohle po nás chtějí investoři a politici, energetici přece chtějí už 30 let dostavět Temelín, jako to udělali na Slovensku, a ne okrádat lidi přes solární barony a podruhé přes lipskou burzu. Kdo zaplatí větrným baronům jejich „aukční bonus“, doplatek mezi cenou burzy a lukrativními cenami, které jim naslibovali? Politici ze svého? Na to by neměli, miliardy nevydělávají ani s vedlejšími příjmy.
Když jsme si řekli, že se tyto věci zkoušejí v mnoha obcích, bych bych rád, kdybyste sdílela vaši zkušenost, jak tomu čelit. Co může občan dělat?
Jako občan obce máte právo zejména nahlížet do usnesení rady a zastupitelstva, nahlížet do rozpočtu a závěrečného účtu, nahlížet do smluv uzavřených obcí a pořizovat si z těchto dokumentů výpisy a kopie. Problém je, když starosta takové smlouvy uzavře a poté obstruuje a odmítá je občanům vydat. Mezitím má ale investor platné smlouvy, dokud občané nevymohou opak nebo třeba i trestní odpovědnost starosty a zastupitelstva. Pokud zneužili své pravomoci nebo si přisvojili i takové, které nemají, a způsobili tím újmu občanům a profit investorům, platí na ně to, co je popsáno v tomto článku:
Nejsem právník, ale takové jednání v kombinaci se škodou na obecním majetku už je docela silné kafe.
Máte nějaké srovnání, konkurenční nabídku, která by mohla udělat jasno o ceně, třeba od státní společnosti ČEZ?
Nic takového k dispozici nemáme a máme obavu, že pan starosta Aleš Bosák vybíral investora specifickým způsobem. Pokud to můžeme porovnat s jinými obcemi a nabídkami této státní společnosti, byla řada z nich transparentnější, stabilnější a lepší, u ČEZU je navíc minimální riziko, že bude projekt někomu dále prodávat.
Tedy jasná odpověď: podle našich informací starosta žádný transparentní výběr neorganizoval a podle názorů právníků pochybil i co se týče zákona o veřejných zakázkách. Dle jeho slov ale vše proběhlo transparentně a v souladu se zákonem. Akorát většina z nás se to dozvěděla téměř po roce od podepsání smluv s firmou Jipocar.
Prosila jste, zda by bylo možné v závěru rozhovoru poslat vzkaz hejtmanovi Zlínského kraje Radimu Holišovi, který je za vládní stranu ANO, současně prezidentem Asociace krajů. Co považujete za nutné říct?
Pokud má veřejnost věřit, že Zlínský kraj jedná odpovědně, žádáme našeho hejtmana a zároveň předsedu Asociace krajů, aby odpověděl tři zásadní otázky:
Zajímá nás všechny, jakým způsobem chce Zlínský kraj dále vymezovat akcelerační oblasti a další pozemky vhodné pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie, a to jak v republikovém měřítku, tedy v podkladech vůči Ministerstvu pro místní rozvoj, tak i ve své kompetenci. Bude tento proces za přispění kraje pokračovat dosavadní praxí, která ignoruje specifika území a fakticky ohrožuje hodnoty chráněné UNESCO, Natura 2000 a chráněných krajinných oblastí?
Za druhé, a to je otázka zásadní, ke které by se pan hejtman měl vyjádřit i jako vysoce postavený člen vládnoucí strany. Proč nejsou jako priorita využívány brownfieldy v souladu se zákonem a developerům se umožňují pozemky na nejlepší orné půdě v republice, kterou totálně zdevastují, ještě k tomu v blízkosti kulturních a přírodních památek? Jak je možné, že v regionu s jednou z nejvyšších hustot osídlení v České republice nejsou v první řadě využity rozsáhlé postindustriální areály po T. Baťovi ve Zlíně a Otrokovicích?
V neposlední řadě se ptáme, zejména vzniknou-li nezodpovědným počínáním politiků na úrovni ministerstva i kraje, kdo nese právní odpovědnost za realizované projekty a škody zemědělské půdě, krajině a kulturním dědictví? A také na tradiční zemědělství a turistický ruch, tedy na snížení ekonomické soběstačnosti našeho kraje? Kdo bude zodpovědný za případné škody, právní spory a ekonomické dopady v kraji, jehož stabilita je zásadně závislá na kvalitě krajiny a cestovním ruchu?
Budeme jako občané rádi, když nám na tyto otázky pan hejtman prostřednictvím veřejných médií nebo jiným způsobem odpoví.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Má mít ochrana krajiny a památek UNESCO přednost před výstavbou větrných elektráren?
Christian
