Kalousek v tom šlape jak slon v porcelánu, říká senátor ČSSD

Do jaké míry podle vás kauza Rath poškodí ČSSD ve volbách?

Sociální demokracie má ve svém programu boj proti korupci. Je logické, že pokud se v našich řadách stane věc, která se stala s panem doktorem Rathem, tak to zanechá mezi našimi voliči dost velikou stopu a v každém případě někteří z nich změní svou volební preferenci směrem k jiné politické straně. Takže předpokládám, že můžeme přijít až o pět procent voličů. Občané si velmi dobře pamatují, kdo jaké dával sliby a jak byly naplněny. Když deset let jako strana dobře pracujete, vybudujete určitý stupeň důvěry u občanů. V okamžiku kdy dojde k porušení daného slova, tak dorazíme na dno a deset let dobré práce se zneguje a začíná se od nuly. Musíme znovu a znovu prokazovat, že to byl ojedinělý případ a že tu nejde o problém celého stroje ČSSD, ale jedno kolečko bylo vadné a to se musí vyměnit.

Váš senátorský kolega Pavel Lebeda naznačil, že by se mohl částečně jednat o komplot i s ohledem na míru nasazené techniky a jisté nesrovnalosti. Co si o tom myslíte?

Vždy před volbami se nějaká taková věc, která může zamíchat volebními výsledky, objeví. Můžeme si vzpomenout na Kubiceho zprávu, o které se prokázalo, že není dostatečně podložená důkazy. Ale ke kauze Rath bych řekl, že pokud někoho chytnete s určitým množstvím peněz, které drží v krabici, tak tady nemůžeme mluvit o komplotu, ale o tom, že jde o porušení zákona. A tady platí padni komu padni. Pokud se někomu zdá, že policie nasadila příliš mnoho prostředků, tak já zas říkám, že to je příliš málo na to, jak veřejnost zareagovala – to znamená, jak prudce klesla důvěra občanů v politiku a schopnost státu garantovat lidem právo a spravedlnost. Nelze se vměšovat policii a státním zástupcům do toho, jak mají jednat. Máme trestní řád a pokud je tento manuál dodržen dle práva, nemůžeme mluvit o komplotu. Je třeba dodat, že stejně razantně by měly být vyšetřovány i ostatní podezřelé věci, protože korupce je rakovinou naší společnosti.

Nyní je aktuální kauza nákupu letadel CASA a Vlasty Parkanové. Jak se díváte na to, jak se v celé věci angažuje ministr a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek?

Ministr Kalousek je významný politik a každé jeho slovo má o to větší váhu. Je pravda, že některé jeho kroky od něj jako politika nejsou příliš obratné. Měl by lépe vážit své kroky a zdá se, že šlape jako slon v porcelánu. Ničemu tím nepomůže. Policejní spis je zpracován v určitém rozsahu a jednotlivé dílčí složky k tomu dávají stanoviska a vyšetřovatel si z nich skládá celkovou mozaiku a celý příběh. Nechme pracovat policii a soudy. Pokud je policista či státní zástupce přesvědčen, že byl spáchán trestný čin, tak je jeho povinností to šetřit. A když někdo dělá jenom svou práci, tak není možné mu říkat, že je na někoho vysazen. Bylo by dobře, kdyby byli všichni takhle aktivní a kdyby policie měla lidi, kteří se nebudou bát sáhnout i do nejvyšších pater politiky.

Na druhou stranu je pravda, že usnesení vlády jsou usneseními kolektivního orgánu a je problém, jak najít konkrétní vinu konkrétního člena vlády. Stálo by za to upravit pravidla tak, aby si byl každý vědom toho, že když bude nějak hlasovat, tak za to bude mít svůj díl odpovědnosti. Na obcích už něco takového funguje, když dělá elektronické hlasování a pak je jasné, kdo je za co odpovědný.

O Romech jste uvedl v reakci na průzkum říkající, že většina Čechů má negativní vztah k této menšině, že způsob života této menšiny není pro občany této demokratické země stravitelný a za několik století koexistence v Evropě nebyli schopni přijmout naši kulturu a přizpůsobit se. Můžete to rozvést?

Máme tady například velkou menšinu z Vietnamu. To jsou lidé, kteří mají eminentní zájem naučit se česky, získat vzdělání na středních a vysokých školách a etablovat se tu a žít tu spořádaně natrvalo. Každá společnost si vytváří určité morální kodexy, co je a co není přijatelné. U Romů je vidět snaha tu svou výjimečnost neustále prezentovat a je tam minimální snaha po začlenění. Jako starosta Kroměříže jsem spolupracoval s několika osobami, například rodinou Holomků, kteří podnikali a zaměstnávali lidi a měli zájem o vzdělání. Ale na druhou stranu tam byla spousta lidí, kteří nechtěli, aby jejich děti vůbec chodily do základní školy. Moje manželka učí léta na základní škole. Říkala, že pokud děti z této menšiny přijdou do první třídy, tak nepoznáte, zda je to Rom, Vietnamec, Moravák, Maďar. Ty děti mají zájem se vzdělávat. Jsou soutěživé, jsou hravé a nemají mezi sebou žádné rasové půtky. Ale v okamžiku, kdy se dostanou do vyšších ročníků, tam už se Romové začínají negativně vymezovat vůči bílé většině. Setkal jsem i s takovými případy, kdy někteří starší Romové říkali mladším: „Proč se učíš? Vždyť by jsi pak musel dělat.“

To je, co běžné populaci vadí. Normální lidé chtějí dobré vzdělání, dobrou práci. Ale u této menšiny mi chybí snaha o dobré vzdělání, které jim otevře dveře dál ve své seberealizaci. Bojkotování vzdělání se dostávají do bludného kruhu.

A jak díváte na to, že různé mezinárodní či lidskoprávní organizace říkají, že česká společnost je rasistická a že Česká republika diskriminuje Romy?

Zákony platí pro všechny stejně. Všichni mají stejná práva. Nikoho zde na základě barvy kůže či přesvědčení neperzekvujeme. Všichni mají stejné možnosti. Ale každý musí mít snahu tyto možnosti uchopit. Žádná monitorovací zpráva ještě nezlepšila podmínky Romů. To může jen trpělivá práce s lidmi. Ty zprávy bývají povrchní a nejdou dostatečné do hloubky. Je to o tom, že máme nějakou kulturu, některé návyky a morální hodnoty a ten kdo je nerespektuje a vymyká se jim, tak se sám ze společnosti vyřazuje. Společnost ho ale nevyřazuje. Nelze říkat: „mám problém, tak ho vyřešte za mě“, ale je nutné říkat: „mám problém, chci ho řešit, pomozte mi prosím.“ Tato společnost dává velké možnosti: vzdělání zdarma: základní, střední i vysokoškolské. Člověk se jen musí snažit.

Jak se díváte na současnou situaci v EU, kdy některé státy jsou vyzývány, aby přispívaly na krachující státy? Není to ale trochu Jánošík naruby, když relativně chudší občané relativně chudších států dotují státy, které si žily nad poměry?

Já zastávám názor: pomoz si a bude ti pomoženo. EU má snahu udržet státy na určité ekonomické úrovni. Je to pestré společenství států a ekonomik, které ne vždy mají dostatečně dobrý základ. Bylo to vidět na Španělsku, které nainvestovalo mnoho prostředků z EU do komunikací a infrastruktury, ale nebyl tam žádný výsledek. Nebylo to podpořeno růstem ekonomiky. Pokud by se takovým způsobem měly využívat prostředky EU, tak se budeme točit v bludném kruhu, kdy se budou dávat prostředky do evropského společenství a je pak otázkou, zda ty programy podpoří růst ekonomiky. V současnosti EU vytváří minimální nárůst, ale když se podíváte, jak obrovské částky se přesouvají v rámci společenství, tak ta efektivita není tak vysoká, jak by měla být.

Finsko konstatovalo, že přispívat nebude, protože jako relativně malý stát nemá šanci zachránit EU, ale samo by se dostalo do ekonomických potíží, pokud by masivně vydávalo peníze do EU. Tady je nutná ekonomická přiměřenost, aby státy dle svých možností udržely chod EU. Společný evropský trh je obrovskou výhodou. Společenství by mělo umožnit rozvoj jednotlivých států, ale zatím se to nepříliš daří. Některé státy v případě vstupu do eurozóny dávaly nesprávné údaje jako například Řecko.

Není problém, že euro jako měna nepasuje všem státům eurozóny s tak rozdílnými ekonomikami, jako je třeba Německo, Nizozemsko na jedné straně a Španělsko či Řecko na straně druhé?

To je přesně, co jsem chtěl říct. Řekové měli mít výhodu v tom, že měli levnou pracovní sílu, ale tím, že přešli na euro, které má všude stejnou hodnotu, tak ztratili tuto konkurenční výhodu. Díky tomu, že máme korunu volně plovoucí k euru a dolaru, tak vlastně můžeme mít polštář a reagovat pružně na vývoj ekonomiky a cen. Zavedení jednotné měny je výhodné jenom pro větší ekonomicky silné státy, ale pro státy s nižší výkonností jako Portugalsko či Španělsko je to problém. Ztratily schopnost být konkurenceschopnými. V eurozóně se spojily nesrovnatelné ekonomiky a máme tu teď výsledek. Každé kolečko hodinového strojku jede jinou rychlostí. Takové hodiny začínají vrzat a nakonec se zaseknou.