Karel Gott? Vadim Petrov jr.: Za komunistů se na to nevykašlal a byl tu. Přinášel radost, lidé chtěli žít. Ilumináti? A víme, že nejsou?

03.10.2019 4:43

ROZHOVOR Karel Gott představoval jistotu, svět, který jsme dobře znali, myslí si člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, hudebník, publicista a mediální analytik Vadim Petrov v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. „Vezměte si, jaký tady byl v té době život. Žili jsme v šedi. Menšina národa socialismu věřila a aktivně ho budovala, o něco víc lidí aktivně kolaborovalo, naprostá většina kolaborovala pasivně a menšina proti totalitě bojovala. Karel Gott to všechno propojoval. V tom pozitivním,“ reaguje Petrov na kritický „nekrolog“ Gotta na webu magazínu Respekt. Při zmínce o Antichartě vzpomíná na tehdejší dilema svého otce, legendárního skladatele, zda má také podepsat. A vzkaz má i pro ty, kteří Gotta kritizují za přemýšlení o konspiračních teoriích o tom, kdo a co vládne světu.

Karel Gott? Vadim Petrov jr.: Za komunistů se na to nevykašlal a byl tu. Přinášel radost, lidé chtěli žít. Ilumináti? A víme, že nejsou?
Foto: Vít Hassan
Popisek: Karel Gott
reklama

První otázka asi nemůže být jiná: co všechno podle vás ztrácíme s úmrtím Karla Gotta?

Končí nějaká etapa. Karel Gott představoval jakousi kontinuitu, jistotu. Svět, který jsme dobře znali. Lidi říkali, když onemocněl, že si nedovedou představit, co nastane, až zemře. Nějak jsme ho všichni považovali za nesmrtelného. Lidi na sociálních sítích píšou, co dělali, když se tu zprávu dozvěděli. Někteří řídili auto a museli zastavit, protože se rozbrečeli. Jako když umře člen rodiny. Já jsem prožil malý šok. Takové chvilkové ochromení.

Anketa

Vadilo vám, že Karel Gott podepsal tzv. Antichartu?

11%
89%
hlasovalo: 35777 lidí

Váš tatínek se jako hudební skladatel pohyboval ve stejném prostředí jako Karel Gott, máte na něj nějakou speciální osobní vzpomínku?

Když byl Karel Gott v roce 1967 v Las Vegas, poslal tátovi pohled. Noční Las Vegas ve světlech neónů, s pompézními stavbami a billboardy se světovými hvězdami. Měli jsme tu fotku dlouho za sklem na kredenci. Možná od té doby mám rád americký „style of life“ – velká auta, pin-up girls, air brush, pop art, klan Kennedyů, Marylin Monroe, Harley Davidson ... jestli on za to ten Gott taky trochu nemůže.

Čím to je, že zpěváci generace ze šedesátých let se dokázali téměř všichni udržet na scéně desítky let, zatímco pozdější hvězdy, nemluvě o těch současných, obvykle po pár letech zhasnou? Byla to nějaká mimořádná generace, nebo to bylo dané tehdejší dobou, médii a dalšími věcmi?

Za prvé umějí řemeslo. Jsou to dobří zpěváci, a za druhé, většina lidí chce na hudbu tancovat nebo si ji zazpívat. A to hudba šedesátých let nabízela. Byla to doba, která asi ukončovala nějaké období klasických forem, harmonie, instrumentace i zpěvu. Jen do sebe natáhla prvky jazzu. Pak jsme se s normalizací uzavřeli do sebe. V sedmdesátkách jsme začali poslouchat západní hudbu, v osmdesátkách už jsme většinou byli orientovaní na Západ, a i když se rodili zpěváci jako Michal David a Iveta Bartošová, Karel Gott na nebi zůstával jako domácí stálice pro všechny.

Vadim Petrov

Vadim Petrov

V „nekrologu“, který se objevil na webu magazínu Respekt, se psalo, že „kariéra Karla Gotta by nebyla myslitelná v žádném jiném než v autoritativním režimu, který si udržuje kontrolu nad kulturním provozem“. Myslíte si, že opravdu Gott vydělal na době, která tu byla v letech 1969–1989?

Vezměte si, jaký tady byl v té době život. Žili jsme v šedi. Menšina národa socialismu věřila a aktivně ho budovala, o něco víc lidí aktivně kolaborovalo, naprostá většina kolaborovala pasivně a menšina proti totalitě bojovala. Karel Gott to všechno propojoval. V tom pozitivním. V tom, na čem se většina shodla.  

V tomtéž textu se také spekuluje, že popularita Karla Gotta v Německu, o které se často mluví, byla dána tím, že byl exotický „hlas z východu“ a že kdyby do Německa emigroval, jak v roce 1970 uvažoval, že by tam nikdy takového úspěchu nedosáhl. Z pohledu člověka, který se pohyboval kolem branže – jak reálná byla Gottova popularita na Západě?

Kdyby odešel, určitě by se prosadil. Možná že by nebyl Engelbert Humperdinck, Tom Jones, Frank Sinatra, anebo taky ano, kdo ví, ale on tady zůstal se svým publikem, které sice možná nebylo úplně morálně ideální z hlediska současných soudců, ale bylo to jeho publikum. Publikum ho poslouchalo, protože jeho písničky přinášely radost. Ti lidé nebyli žádní hrdinové, chtěli jen normálně žít, starat se o rodinu, vychovat děti a nemít strach z čeho zaplatí složenky.  

Fotogalerie: - Medaile Senátu

Slavnostní předání pamětních medailí Senátu parlam...
Slavnostní předání pamětních medailí Senátu parlam...
Slavnostní předání moderovala Jana Voldánová
Předseda Senátu Jaroslav Kubera
Slavnostní předání pamětních medailí Senátu parlam...
Slavnostní předání pamětních medailí Senátu parlam...

Na „občanskou“ roli Karla Gotta před rokem 1989 jsou rozporuplné názory. Jedni připomínají jeho projev „Anticharta“ z roku 1977 nebo titul Národního umělce od Gustáva Husáka, jiní naopak to, že se v rámci možností mnoha lidem snažil pomáhat (snad prý dokonce včetně toho, že se opakovaně přimlouval za Martu Kubišovou). Jakou máte zkušenost s jeho „občanskými“ či „lidskými“ postoji?

Když se organizovala Anticharta, bylo mi dvacet. A všichni jsme věděli, že komunisti chtějí tou akcí dosáhnout odsouzení Charty 77. Žádný omyl, že lidi nevěděli, co podepisují. Možná že opravdu si Jan Werich myslel, že podepisuje prezenčku, byl už velmi nemocný, ale ostatní věděli moc dobře, že to žádná prezenčka není. Než táta do toho Národního divadla šel, zeptal se nás, jestli to má podepsat. Po letech normalizace začal zase psát muziku, my jsme s mámou už taky nemuseli lepit pytlíky a dělat pečovatelskou službu a taky se říkalo, že když to podepíšou všichni, že to nebude mít žádnou váhu. Hodně se mluví o disidentech. Ano, čest jim a sláva. Ale kromě toho tady žila naprostá většina, kterou Západ nijak nepodporoval jako disidenty. Ani morálně, ani finančně. Měla jen svůj běžný život a Karel Gott tu s ní zůstal a neemigroval, aby dělal kariéru někde v Americe. A to oceňovali nejen lidi tady, ale v NDR nebo v Sovětském svazu. Byl pro ně ten, kdo se na ně nevykašlal a zůstal s nimi.

Po roce 1989 se Karel Gott stal do značné míry symbolem minulých časů a schytával to nejvíce ze všech. Ještě dnes tehdejší studentský vůdce Tomáš Klvaňa v souvislosti s plánováním jeho pohřbu a uznalými slovy od prezidenta Zemana a premiéra Babiše píše o „neonormalizaci“. Asi není příliš překvapivé, že si někteří právě do něj projektovali všechno, co vyčítali komunistům...

Pokud jsme v neonormalizaci, tihle bývalí studentští vůdci patří k dnešním elitám, které ti současní studentští vůdci viní za stav světa a zdevastovanou planetu. Jak říkala Greta, třicet let o tom víte a nic jste neudělali. Třicet let už Tomáš Klvaňa o tom ví a nic neudělal. Je součástí establishmentu, stejně jako Babiš nebo Zeman. Být jím, uklidil bych si nejdřív před vlastní prahem. Gretino, jak se opovažujete, patří i jemu. 

Anketa

Kdo je nejlepší moderátor?

hlasovalo: 14014 lidí

Karel Gott a porevoluční éra, to je také období Gottových otevřených promluv o světové politice, někdy vysmívaných, že „Gott věří na ilumináty“. Z vašeho pohledu – byl Karel Gott člověk přemýšlivý a s přehledem, nebo spíše naivní konzument, který „je schopen uvěřit každé fake news“, jak také někdo psal?

Ti, kteří ho znají dobře, říkají, že byl neuvěřitelně sečtělý, že se zajímal o historii, o svět a jeho fungování. Což ne každý zpěvák dělá. To si řekněme na rovinu. A že se snažil světu porozumět přes ilumináty, konspirační teorie, Bildebergy, G8, G20 a zednářské lóže? No a co? Každý se snaží porozumět světu podle svého. Někdo věří na vládu tvrdé ruky, někdo na přímou demokracii, někdo se obrací k Bohu, jiný k Mohamedovi, dalšího psychicky ničí stav planety. Dívat se na svět vlastníma očima a rozumět mu podle sebe je každého právo. Stejně nevíme, jak je to doopravdy. Nikdo nemá co kritizovat druhé za to, jak svět vidí.

Karel Gott se stal fenoménem, který přesahuje svůj obor a inspiruje celou společnost. Přemýšlel jsem, kdo další by takovou osobností mohl být, a napadl mě tak možná Jaromír Jágr. Je podle vás vůbec možné, aby se objevila nějaká taková osobnost, která ve svém oboru zazáří natolik, aby se stala synonymem pro celé Česko?

Těch fenoménů je víc, určitě jím je také Jiří Suchý. Ale opravdová autorita by měla mít v sobě i jakýsi explicitní mravní imperativ. Jako TGM nebo Václav Havel. Karel Gott nebude mít na náměstích pomníčky. Také se asi nestane maturitní otázkou, ale ruku na srdce, kolik z nás by četlo Jiráska, kdyby nebyl povinnou četbou? Písničky Karla Gotta si lidé ale budou pouštět po generace. Prostě proto, že přinášejí dobrý pocit a dělají život lepším a snesitelnějším.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jakub Vosáhlo
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kolaps globalizace v přímém přenosu. Rozpustit Evropský parlament, navrhuje pro začátek novinář Ivan Hoffman

10:40 Kolaps globalizace v přímém přenosu. Rozpustit Evropský parlament, navrhuje pro začátek novinář Ivan Hoffman

ROZHOVOR Svět už nikdy nebude takový, jako před pandemií, řekl nám novinář a písničkář Ivan Hoffman …