1000 let s ruštinou. V téhle populárně naučné knize předkládáte nespočet zajímavostí o Rusku. Co z nich bylo pro vás největším překvapením?

Vlastně nic a všechno. Věděl jsem, že vztahy světa a Ruska a učení se ruštině (včetně Čech) trvají nepřetržitě od raného středověku. Ale nakonec z toho vyšlo asi 1400 osobností, desítky ba stovky příběhů, dramatických osudů, které tento tisíciletý příběh dokumentují. Překvapení jsou na každé stránce.

Věděl jsem o dynastických vztazích, ale překvapilo mě, kolik českých knížat z rodu Přemyslovců si bralo ruské princezny za ženy. A také obráceně, ruská knížata si brala Češky. Věděl jsem, že Kunhuta, ruská vévodkyně, vnučka mého patrona, knížete a svatého mučedníka Michaila Černigovského, byla manželkou Přemysla Otakara II., regentkou českého království i prababičkou Karla IV., ale nevím, zda by Karla IV. Češi zvolili „největším Čechem“, kdyby věděli, že byl zčásti Rus.

Překvapující bylo, že ruské princezny byly manželkami třeba francouzských králů, patřily k nejvzdělanějším lidem Evropy své doby a měly vliv na evropskou politiku. A tak do nekonečna.