Karolína Peake: Svět neskončil. Země se pod USA neotevřela a nepohltila je i s Trumpem. Takže...

04.12.2016 21:00

ROZHOVOR Podle Karoliny Peake zvolení Donalda Trumpa nic dramatického neznamená, svět neskončil. Peake si ani nemyslí, že se nějak zásadně změní stávající podmínky fungování mezi našimi trhy. Poukazuje spíš na to, že příliš nerozumí naší vstřícné politice vůči Číně, a to ani z ekonomického hlediska.

Karolína Peake: Svět neskončil. Země se pod USA neotevřela a nepohltila je i s Trumpem. Takže...
Foto: archiv K. Peake
Popisek: Bývalá místopředsedkyně vlády Karolína Peake

Některé komentáře k americkým prezidentským volbám po zvolení Donalda Trumpa konstatovaly, že „svět, který jsme znali, skončil“. Je to jenom rétorika poražených, nebo můžeme být skutečně na prahu zásadní proměny světa?

Média mají ráda dramata, ale je potřeba říct, že se nic dramatického neděje. Svět neskončil, země se pod USA neotevřela a nepohltila je i s Trumpem. Paradoxně naopak v posledních dnech stoupala hodnota dolaru. Jestli jsme na prahu zásadní proměny, je předběžné tvrdit. A pokud ano, bude to souviset i s jinými věcmi, než je zrovna volba Trumpa. Já jako Středoevropanka kvituji, že Donald Trump bude mít zjevně snahu o uklidnění vztahů s Ruskem a bude ostřejší vůči dosavadním sunnitským spojencům některých politiků v USA. Trump zjevně nebude vyznávat politiku takzvané moderní či kulturní levice, která je postavena na organozování různých menšin, jejichž práva domněle brání, ale vrátí se k podpoře svobody a rovnému přístupu ke každému jednotlivci. Doufám, že i nadále bude odpůrcem politické korektnosti, která nám brání říkat, co si myslíme.

Dá se odhadnout, jak se Donald Trump bude chovat na světovém kolbišti? Někteří říkají, že bude vstřícný k Rusku, že neuznává „umírněné rebely“ v Sýrii a již dříve říkal, že by uznal Krym jako součást Ruska atd…

Je potřeba počkat, jaké kroky bude Donald Trump reálně dělat. Věřím, že jeho politika bude racionální a že mnohé kritiky překvapí.

Analytik Lukáš Visingr serveru iDnes.cz řekl, že Trump přestane s politikou vývozu demokracie, místo toho nastolí realismus a společně s Ruskem se spojí proti Číně. Je představitelný scénář, který zrealizoval Richard Nixon s Čínou, kdy Trump by toto nyní udělal obráceně s Ruskem?

Vývoz demokracie se ukázal být vývozem nestability a ohrožením pro náš svět, tudíž za mne jenom dobře. Dnešní stav v takových státech je toho celkem jasným dokladem. Domnívám se, že s Ruskem bude chtít nastolit vzájemný respekt, nikoliv nějaký holport. To je mu spíše předhazováno.

Mluví se o tom, že Trump je velký izolacionista a nepodporuje obchodní dohody TTIP ani TPP. Znamená to tedy, že se nám ztíží přístup na americký trh? Co s tím máme dělat?

Nemyslím si, že se nějak zásadně změní stávající podmínky fungování mezi našimi trhy. Spíše nedojde k těmto dohodám, jejichž dopad nebyl nikdy příliš veřejně diskutovaný a dobře vysvětlený.

Několikrát padlo, že největším poraženým amerických voleb je Ukrajina. Do jaké míry je možná dohoda budoucího prezidenta Trumpa s Ruskem ve smyslu, že postsovětský prostor nechá být a Rusko dá naopak záruky za klid v Pobaltí?

Ukrajina se stala kolbištěm mezi jestřáby velmocí a už v danou chvíli z toho nemohla vyjít dobře. Je nástrojem, nikoliv cílem. Věřím, že Trump bude naopak chtít, aby postsovětský prostor měl dobré vztahy s USA. Politikou Baracka Obamy a jeho administrativy, která neuměla s Putinem pracovat, začaly mít americko-ruské vztahy takovou podobu, která není příjemná ani nám, kterým na našich dobrých vztazích se Západem záleží.

Objevují se náznaky, že jakási Jaltská dohoda II. by byla likvidační pro malé evropské národy. Moldavsko, Ukrajina a další by prý propadly do ruského vlivu. Mají se tyto státy obávat? A co ve vztahu k ČR?

Ekonomické vztahy a byznys budou určovat blízkost různých států. Když budeme mít s těmito státy dobré vztahy na ekonomické úrovni, tak padání do nějakých vlivů je takové politologické cvičení, které není určující.

Zároveň Donald Trump usiluje o liberalizaci ekonomiky kapitálových trhů. Dokáže se při té deregulaci vyhnout katastrofám, které nastaly po pádu Lehman Brothers v roce 2008? A co nebepečí obřího amerického zadlužení?

Nemyslím, že by podobným krizím bránila dosavadní politika. Celý svět je postavený na dluzích a budoucích potenciálních výkonech. A to může vytvářet bubliny, které v určitých chvílích prasknou.

Jak by se měla ve zmiňovaných případech zachovat Česká republika? Máme podpořit zrušení sankcí proti Rusku?

Česká republika má předně usilovat o suverénní politiku, která se chtě nechtě musí snažit naplňovat přání občanů. Jinak logicky dochází ke společenským pnutím. Pokud někdo vnucuje většinové společnosti pohled na věci veřejné, který se jim nelíbí, tak skončí. Politik má naplňovat program, na jehož základě byl zvolen a s nejlepším vědomím a svědomím respektovat přání občanů, nikoliv vnucovat svoji agendu.

Nevím, jestli sankce vůči Rusku přinášejí nějaká pozitiva. Myslím, že naše diplomacie má jiné cesty.

Má pravdu Hynek Kmoníček, který říká, že konec politiky šíření demokracie všemi prostředky pro nás bude výhodný? Anebo máme i na vzdory Trumpovi podpořit tvrdý postoj vůči Rusku? V případě, že bude Trump razit protičínskou politiku, mělo by smysl, abychom pokračovali v naší vstřícné politice vůči Číně?

Názory Hynka Kmoníčka si vždycky velmi ráda přečtu nebo poslechnu. Myslím, že má v mnohém pravdu a jsem ráda, že někdo takový na Hradě je. Ale k Vaší otázce – popravdě příliš nerozumím naší vstřícné politice vůči Číně, a to ani z ekonomického hlediska. Struktura našich trhů se příliš nepotkává, aby v tom politika hrála nějakou významnou roli. Pro některé jednotlivce jsou vstřícná gesta možná výhodná, ale pro naše hospodářství těžko. Máme se snažit tam, kde to pro naše podnikatele dává smysl, což upřímně řečeno Čína moc není. Z celé věci se stalo politikum.

Jak se vám jeví šance nové politické strany Petra Robejška, který představil teze o tom, že hodlá prosazovat hodnoty jako rodina, bezpečnost, spravedlnost dostupná pro každého, odpovědnost, ochrana národního bohatství, národní zájmy, ochrana českých lidí.

A znáte někoho, kdo by aktivně říkal, že bude prosazovat opak těchto hodnot? To by byl politický sebevrah. Ano, Robejšek více akcentuje národní myšlenku, neboť cítí, že lidé jsou frustrovaní rozšířenou politikou multikulturalismu a nadnárodních zájmů. S tím mohu souhlasit. Netroufám si odhadovat jeho šance. Osobně je mi v mnohém sympatický, ale některé výstupy jsou jen prázdné fráze. Jeho šance spočívá hlavně v neschopnosti stávajících opozičních stran, které pro Robejška a Realisty vytvořily prostor. Jeden inteligentní a schopný rétor ale ještě nedělá úspěšnou politickou stranu. Jako volič ale budu další vývoj tohoto útvaru pozorně sledovat.

Strana Realisté se chce profilovat jako středopravicová. Jací voliči by se k ní mohli přiklonit? Vezme hlasy ODS, Svobodným, Topce nebo může oslovit třeba i bývalé příznivce ČSSD?

Myslím, že určitě může brát pravicové hlasy, ale přitom velká část Robejškovy rétoriky je jasně levicová. Zatím tedy je to tak trochu nová „catch-all party“, ale takovou už tu jednu máme a velmi silnou. ANO dneska bere mnohé nespokojené voliče ze všech stran politického spektra a Realisté míří podobně.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: David Daniel



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A to dřív nešlo? Disident zvedl hlas k Ukrajině. Odlišně než jiní

8:54 A to dřív nešlo? Disident zvedl hlas k Ukrajině. Odlišně než jiní

„Přichází doba veřejných polívek a žebračenek pro naše občany? Najednou se našly nové byty, místa ve…